ČNB znovu sníží sazby. Kdo chce eura na dovolenou, měl by měnit co nejrychleji

Půl procenta. O tolik s největší pravděpodobností sníží rada České národní banky základní úrokovou sazbu již na dnešním zasedání. Umožňují jí to mimořádně dobrá data o inflaci, která patří k nejnižším v Evropské unii. Vzhledem k tomu, že úroky Evropské centrální banky nadále stagnují, lze očekávat další mírný propad kurzu koruny vůči společné evropské měně. To přitom může mít i mírný proinflační vliv.

Kdo si chce v této době měnit koruny na eura kvůli případné dovolené, měl by si nejspíš pospíšit. Již dnes po poledni totiž vyjde oficiální zpráva České národní banky o novém nastavení úroků pro další období. A konsenzus odborníků zní, že ČNB sazby opět sníží, a to nejspíš o 0,5 procenta. 

To přitom bude mít mírně negativní dopad na kurz koruny vůči společné evropské měně euru, protože sazby na euru jsou neměnné již mnoho měsíců. A začátek snižování se Evropská centrální banka snaží odsouvat co možná nejdéle.

Jak se snižuje úrokový rozdíl mezi eurem a korunou, tím více investoři vsázejí na měnu podpořenou větší ekonomikou a koruna tak ztrácí svou atraktivitu. To však může přinést poměrně negativní dopad třeba i v tom, že se zvýší náklady dovozcům zboží, kteří je tak budou muset opět zdražit, což může vyvolat opětovný (byť nejspíš velmi mírný) nárůst inflace. Ale postupně.

Lukáš Kovanda: Po 15 letech končí bizarní a rozporuplná éra záporných úrokových sazeb

Názory

Poprvé od července 2009 se na světě nenachází ani jediná centrální banka, která by měla svoji základní úrokovou sazbu v záporu. Japonská centrální banka totiž svoji sazbu zvýšila z úrovně -0,1 procenta do pásma od nuly do 0,1 procenta. Sazbu zvyšovala poprvé po sedmnácti letech.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Dvě procenta to jistí

Právě inflace je základním ukazatelem měnové stability, jejíž garanci má na bedrech právě centrální banka. Po dvou letech razantně zvýšené inflace se nyní index cen meziročně dostal na úroveň dvou procent, což je cíl ČNB garantující pozvolný, ale udržitelný růst ekonomiky.

S tím, že již v únoru inflace dosáhne dvou procent přitom nikdo moc nepočítal, spíše se očekával pokles do horní části tolerančního pásma, tedy pod 3 procenta. Inflace se měla podle stále aktuální makroprognózy ČNB dostat na dvě procenta až v letošním třetím kvartálu.

Jenomže zejména spotřeba domácností byla natolik utlumená, že se podařilo cíle dosáhnout dříve.

To by tedy mohlo značit, že ČNB může přikročit k mnohem razantnějšímu snížení sazeb. Tím by podpořila firmy, aby se rychleji a více zadlužovaly, investovaly, čímž by se opět nastartoval růst. Ekonomika totiž přinejlepším stagnuje a ačkoli růst českého HDP za první kvartál téměř jistě vykáže kladnou hodnotu, půjde spíš o vliv tragických postcovidových let a nízké srovnávací základny než o nějaké enormní vzedmutí českého hospodářství.

Dalibor Martínek: Babiš jako nepřítel státu? Omyl. Babiš je nový „český Papež“

Názory

Andrej Babiš vyslal přes svoji MF Dnes veřejnosti vzkaz, že je pro zachování územní celistvosti Ukrajiny. A že je prozápadní, pro NATO a pro EU. Je to samozřejmě účelové sdělení před sněmovní debatou o bezpečnostních otázkách.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Strašák inflace nemizí

Jenomže ČNB se k výraznějšímu sražení sazeb téměř jistě neuchýlí. O procento naposledy snížila sazby před pětadvaceti lety v úplně jiných ekonomických dobách (a tehdy byly sazby téměř na dvojnásobku). Snížení o 0,75 procenta je již více pravděpodobný scénář, jenomže tu jsou dva poměrně zásadní problémy – kurz koruny a obava, že se inflace opět utrhne ze řetězu. Tyto dva problémy jsou dost vážné samy o sobě, navíc se vzájemně posilují.

Kurz koruny je společensky citlivá věc zvláště v době, kdy se blíží dovolené. Jenomže slabší koruna sice na jedné straně udělá dobrou službu exportérům, ale na straně druhé prodražuje zboží, které se dováží. A zdražování vstupů znamená zvyšování koncových cen, a tedy potenciální další nárůst inflace. Ostatně je zajímavé podívat se opět do makroprognózy ČNB, která přesně tento efekt očekávala, jen jej čekala až ve druhé polovině roku – po dosažení dvouprocentního cíle (které by jistě bylo motivováno a doprovázeno sníženými sazbami) se inflace opět krátkodobě zvýší. A opět klesnout měla až na konci letošního roku. Lze očekávat, že obdobný scénář opravdu nastane, jen to bude v jiném časovém pásmu.

Stanislav Šulc: Apple si pronajme umělou inteligenci od Googlu. Jde o opravdu velkou věc

Názory

Jako už poněkolikáté, Apple zaspal nástup technologie, která bude přelomová. Zatímco u vychytávek typu ohebného displeje to technologického giganta trápit nemusí, nástup AI v operačních systémech a kreativních nástrojích ho může zabolet poměrně razantně. I proto se podle zdrojů agentury Bloomberg domluvil s konkurenčním Googlem a bude využívat jeho model AI zvaný Gemini. Co lze očekávat? A proč to je jedna z nejdůležitějších technologických novinek roku?

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Dorovnání životní úrovně

A pak tu je ještě jeden efekt, o kterém se zase tak často nemluví – vyšší úroky na vkladech umožňovaly lidem rychleji zhodnocovat úspory, které utrpěly v posledních dvou letech výrazným propadem hodnoty, a to až o 30 procent.

Samozřejmě pro vysokou makroekonomiku by měly být vklady téměř podružnou věcí. Zejména například proti mocné lobby exportérů. Jenomže guvernér Aleš Michl je známý i tím, že do svého uvažování vpouští vskutku celou řadu skutečností, které by jiní ignorovali. A Michl moc dobře ví, že ekonomika stále ještě je dost rozháraná. A že by poměrně velký problém mohlo způsobit to, kdyby obří množství peněz uložených na spořících účtech a termínovaných vkladech náhle lidé otočili do spotřeby. Motivovat je pokračovat ve spoření či investicích je nyní moudřejší.