Reklama

ČNB sazby nezvedla. Čeká korunu stejný osud jako britskou libru?

ČNB
ČTK
Veronika Kudrnová
vku

Bankovní rada ČNB ponechala podle očekávání úrokové sazby na stávající úrovni, uvedla to mluvčí ČNB Petra Vodstrčilová.  Úrokové sazby zůstanou na relativně vysoké úrovni delší dobu, uvedl Michl na tiskové konferenci po zasedání bankovní rady ČNB.

Reklama

Dnešní rozhodnutí bylo vzhledem k předchozím vyjádřením členů rady a samotného guvernéra Aleše Michla dlouhodobě očekávané. Aktuální sazba ve výši sedm procent, je už teď nejvyšší od roku 1999.

K tomuto rozhodnutí bankovní rada ekonomů pravděpodobně dospěla na základě své makroekonomické prognózy, která prošla v srpnu poměrně zásadní změnou, když posunula horizont měnové politiky o půl roku dále do budoucnosti.

„Tato změna nyní bankovní radě umožňuje odhlédnout od nadále rozbouřené tuzemské inflace a bezprostředně na ni nereagovat dalším růstem sazeb. Předchozí – tedy ta tradiční – prognóza by patrně naopak doporučovala sazby dále zvýšit,” uvedl Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Cyrrus.

Ve prospěch dnešního rozhodnutí kromě pozměněné prognostické metodiky vyznívala i nejnovější data o české inflaci, která indikují její citelné zpomalování. Ačkoliv totiž meziroční tempo zdražování dosahuje nadále alarmujících 17,2 procenta, meziměsíčně již pokleslo na 0,4 procenta, což lze podle ekonomů interpretovat jako znatelné uklidnění.

Úrokové sazby podle ekonomů z Komerční banky (KB) pravděpodobně dosáhly svého vrcholu. Důvodem jsou podle Jaromíra Gece z KB příznivější výhled inflace a negativní trend vývoje reálné ekonomiky. 

Reklama

Pro zachování sazeb dnes hlasovalo pět členů bankovní rady, dva se vyslovili pro jejich zvýšení o 0,75 procentního bodu. Podle Michla banka předpokládá nejprve stabilitu úrokových sazeb a jejich pokles v příštím roce. Úrokové sazby zůstanou na relativně vysoké úrovni delší dobu, uvedl Michl na tiskové konferenci po zasedání bankovní rady ČNB.

Česká národní banka chce bojovat proti inflaci, dokud nebude plně pod kontrolou, tedy stabilizována na dvouprocentním cíli, dodal Michl. Česko podle něj čelí vnějším inflačním tlakům i poptávkovým tlakům plynoucím z domácí ekonomiky. Do budoucna je proinflační riziko v působení fiskální politiky na hospodářskou aktivitu. Prognóza ČNB očekává, že inflace, která v srpnu činila 17,2 procenta, bude v příštím roce klesat a v první polovině roku 2024 se vrátí ke dvěma procentům.

Přesto možnost dalšího zvýšení úrokových sazeb vlivem výraznější mzdové dynamiky připouští například viceguvernérka Eva Zamrazilová. Pro vyšší sazby hovoří i inflační očekávání, která se již po delší dobu pohybují výrazně nad dvouprocentním cílem centrální banky. „Identifikujeme také riziko opětovného zesílení depreciačních tlaků na korunu s ohledem na výrazný pokles úrokového diferenciálu v důsledku rychlého utahování politik Fedu a ECB. A v neposlední řadě se nenaplňuje ani fiskální konsolidace, kterou vedení ČNB uvádělo jako jeden z klíčových předpokladů pro snižování inflace. Rozpočet na příští rok, který tento týden schválila vláda, počítá s navýšením deficitu na 295 miliardy korun,” dodal Gec.

Inflace - ilustrační snímek

Lukáš Kovanda: Zpomalení inflace šokuje trh i Českou národní banku

Inflace poprvé od loňského června zpomaluje, což je poměrně nečekané. Uhlí či dřevo zdražují výrazněji než elektřina, neboť Češi se v obavě právě i z drahé elektřiny horečně předzásobují.

Přečíst článek

Tlak na korunu zesílí

ČNB navíc volí v čele s novým guvernérem v boji proti inflaci jinou taktiku, konkrétně devizové intervence proti oslabování české koruny, ve kterých bude pravděpodobně nadále pokračovat.

„Z pohledu trhů se tak může aktuální výše úrokových sazeb zdát nízká, což bude pravděpodobně nutit ČNB rozpouštět devizové rezervy rychleji než dosud,” okomentoval rozhodnutí Tomáš Kudla, obchodní ředitel pro ČR a SK společnosti Ebury.

Zatímco ČNB totiž je vůči dalšímu navyšování sazeb skeptická, velké centrální banky jako třeba americký FED nebo ECB je naopak začaly velmi rychle zvyšovat.

Fed na svém posledním zasedání zvedl sazby na úroveň 3,00 až 3,25 procenta a ve zpřísňování bude pokračovat s tím, že k jejich snižování plánuje přistoupit až v roce 2024. Stejně tak Evropská centrální banka zvýšila v srpnu sazby o 0,75 procentního bodu na úroveň 1,25 procenta a v jejich zvyšování bude nadále pokračovat. Zatímco na jaře, kdy Česká národní banka zvyšovala sazby výrazně rychleji než ostatní, atraktivita koruny v očích investorů rostla, nyní naopak pomalu slábne.

„Rozdíl mezi úrokovými sazbami Evropské centrální banky a ČNB je stále obrovský, což množství firem motivuje k úvěrům v eurech a zároveň vytváří tlak na kurz české měny. Aktuální nezvýšení sazeb je zároveň alespoň trochu dobrou zprávou pro firmy, které se nadále úvěrují v korunách. Už tak jsou pod velkým tlakem, zejména kvůli cenám energií i zdražování financování, uvedl Jan Brázda, partner PwC Česká republika a expert na financování.

Citlivost investorů na výši sazeb dobře dokládá propad britské libry, která kvůli tomu, že britská centrální banka zvýšila své sazby mírněji než ostatní velké banky, výrazně oslabila. Libře navíc nepomohlo ani oznámení britské vlády ohledně plánovaných daňových škrtů. Investoři se totiž obávají vysokého schodku veřejných financí, který tento krok přinese.

Peníze, ilustrační foto

Jen padá, dolar roste, koruna na steroidech. Co se to s těmi měnami děje?

Svět se mění, očekává se hluboká recese a centrální banky otáčejí své měnové politiky. V důsledku toho se světové měny dostávají na horskou dráhu, kde již dlouhé roky nebyly. K čemu to povede?

Přečíst článek

ČNB ponechala také lombardní sazbu na osmi procentech. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zůstala na šesti procentech.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

Petr Fiala, premiér

Schodky až 300 miliard korun. Veřejné finance se ani tak do rozvratu nedostanou, vládě pomůže inflace

Po devíti měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a současně na hledání úspor. Ve své nejnovější zprávě to ostatně konstatuje i Národní rozpočtová rada. A včera vláda jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na rok 2023 se schodkem 295 miliard korun. To také úplně nedokládá jednoznačné úsilí ozdravit veřejné finance.

Přečíst článek

Vše o inflaci

Strašák inflace. Co ji způsobuje? Jak se jí bránit? Jak investovat, kam uložit úspory, kde jsou slušné úroky, které dluhopisy se vyplatí? Jak s inflací bojuje stát, vláda a ČNB? Kdo a proč zdražuje a o kolik? Jak na zvyšování cen vyzrát? Je správný čas si vzít hypotéku, porostou úrokové sazby, nebo klesnou, a z jakého důvodu? Kontext, tipy, rady, varování.

Vysoká inflace trápí nejen Česko, ale i další země Evropy či Spojené státy. Podívejte se na přehled ve světě.

Témata související s inflací:

Vše o inflaci čtěte zde

Reklama

Související

ČNB

Analytik: Centrální banky dnes nepřekvapí. ECB přidá k dobru 0,5 procenta, ČNB ponechá sazby beze změny

Přečíst článek

Čekat na ještě silnější korunu nemá smysl. Je nejlepší čas kupovat eura, tvrdí analytici

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme