Zemřel vědecký čaroděj, který zklamal investory, ale posunul lidstvo
Když dnes poznáváme genetické základy nemocí a možnosti jejich léčení, je to také zásluha Craiga Ventera, světově proslulého amerického genetika a dravého podnikatele. Měl neotřelé nápady a neotřesitelnou sebedůvěru. Za peníze soukromých investorů posunul genetické poznání blíž k praktickým aplikacím a předhonil výzkumy financované ze státních grantů. Ovšem investory často zklamal. Zemřel minulý týden.
Životopisy Craiga Ventera (narozen 1946) připouštějí, že nebyl úspěšným žákem. Pak byl povolán do armády a sloužil ve vietnamské válce jako zdravotník. Zaujala jej práce lékařů, a když se vrátil domů, začal studovat biologii. Stal se výzkumným pracovníkem a později i univerzitním profesorem.
Pak, už po padesátce, přišel jeho hvězdný moment. Na konci tisíciletí se totiž blížil ke svému závěru fascinující vědecký úkol – popis lidského genomu neboli souboru genů (dědičných vlastností člověka). V roce 1989 vznikl mezinárodní projekt, financovaný hlavně z amerických vládních peněz, který začal mapovat lidský genom. Byla to mravenčí práce. V roce 1998 však Craig Venter založil soukromou společnost Celera Genomics a prohlásil, že teď se do toho dá on. Kolegům z mezinárodního projektu doporučil, aby luštili geny myší a důležitější lidský genom nechali jemu, protože to zvládne lépe a rychleji.
Osobní nevraživost pak poháněla oba týmy – velký mezinárodní, který měl rozpočet tři miliardy dolarů, i malý Venterův, který disponoval 300 miliony dolarů ze soukromých investic. Každý postupoval jinou technikou. Zjednodušeně: Veřejný projekt nejdříve rozdělil genom na úseky, jejichž polohu a překrývání přesně zmapoval, a pak tyto úseky rozbil na malé fragmenty, které šlo popsat. Celera takové mapování vynechala, genom rovnou fragmentovala a celý úsek pak skládala pomocí superpočítače. Takto se to obvykle dělá i dnes.
Do sporu se vložili politikové, kteří pochopili, že jde o projekt dějinného významu, a přiměli vedení obou týmů k domluvě. V roce 2000 publikovaly obě skupiny mapu podstatné části lidského genomu současně. Že lidstvo zná svůj genetický kód, oznámili tehdejší americký prezident Bill Clinton a britský premiér Tony Blair (připojený přes videohovor) za přítomnosti Craiga Ventera i vedoucího mezinárodního projektu Francise Collinse.
Dvě unikátní linie geneticky upraveného ječmene vyseli tento týden na malém pokusném poli vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR v Olomouci. Jde o důležitý odborný experiment, ale současně i o pokus prolomit nechuť evropských spotřebitelů i regulačních orgánů ke genetickému inženýrství zemědělských plodin.
Může pomoci klimatu i pivu. „Nesmrtelný“ ječmen z Hané míří z laboratoře na pole
Enjoy
Nevydařené patentování
Venter se stal slavným. Ale investory zklamal. Předpokládal, že geny půjde patentovat, takže každý, kdo bude jejich znalostí využívat třeba při výrobě léků, zaplatí Celeře licenční poplatky. Jenomže patentové úřady nakonec rozhodly, že geny jsou přirozené a nikdo je nemůže prohlásit za své vlastnictví. Celera vydělala na jiných patentech genetických postupů, ale míň, než se čekalo. A tak dali investoři v roce 2002 Venterovi z jím založené společnosti výpověď.
Mezitím se ukázalo, že Celera při výzkumu používala genomy pěti lidí různých ras, z nichž jedním byl sám Venter. A jeho genom byl později publikován jako úplně první kompletní. Což nepřekvapilo, ani jeho největší přátelé jej nemohli podezřívat ze skromnosti.
Z analýzy se dozvěděl, že mu hrozí vyšší riziko onemocnění Alzheimerovou chorobou, větší pravděpodobnost poruchy srdce, vyhlídka na onemocnění makulární degenerací, která poškozuje oko, i zvýšené riziko asociálního chování.
Začal tedy užívat léky, které rizika snižují, založil několik nových soukromých společností a ústavů, z nichž jeden pojmenoval po sobě (J. Craig Venter Institute) a pustil se do dalších projektů, při nichž spolupracoval se špičkovými vědci a sám zastával zejména manažerské role.
Neomezeně si pochutnávat na sladkém a neohrožovat tím své zdraví ani linii – to je sen mnoha lidí. Podobně jako cpát se tučnými jídly a netloustnout. Věda a průmysl nabízejí řešení. Jenomže ne vždy se ukážou jako funkční.
Genetičtí inženýři naučili bakterie levně vyrábět zřejmě zdravý nízkokalorický cukr
Názory
Umělý život
Jedním z jeho nápadů bylo mapování genů mořských mikroorganismů. Poslal svou luxusní jachtu do Tichého oceánu, aby sbírala vzorky. Jachta kupodivu nenesla jeho jméno, ale pojmenování Sorcerer (čaroděj). Neanalyzoval však každý mikroorganismus zvlášť, to by bylo moc drahé. V laboratoři výzkumníci vzorky prostě namixovali a DNA mapovali najednou. Získali tak databázi genů, které v mikroorganismech celkově existují, aby teprve později dalšími výzkumy určil jejich vlastnosti a možnosti využití. I tento postup se stále používá.
Ve své společnosti Synthetic Genomics zkoumal, jak by šlo v laboratoři vytvořit mikroorganismy na přání. Třeba bakterie „naprogramované“ tak, aby odstranily chemické znečištění a pak spořádaně zahynuly a nepřekážely.
Za 600 milionů dolarů slíbených od ropného koncernu Exxon Mobil a další peníze od ropného koncernu BP se snažil upravit genom mořských řas tak, aby v nich z oxidu uhličitého staženého ze vzduchu vznikala ropa. Ta by se zpracovávala v běžných rafinériích, pálila v automobilových motorech, aniž by bylo nutné měnit současné technologie, a nahradila by tak fosilní paliva. Nepovedlo se a ropné koncerny svou podporu snížily na (blíže neurčený) zlomek původní částky.
V jiné své společnosti, Human Longevity, se zabýval tím, jak i díky genetickým a dalším znalostem prodloužit lidský život. Samozřejmě vložil do výzkumu i svá osobní data. Díky tomu v roce 2016 zjistil, že má nádor prostaty, který běžné testy nezachytily. Pravděpodobně si zachránil život.
Evropa hledá náhradu za ruský zemní plyn a ropu. Možná by mohly pomoci nové technologie – třeba palivo vyrobené fotosyntézou v továrně. A vůbec to nemusí být úplné sci-fi.
Palivo pro auta vyrobené ze slunce, vzduchu a vody? Vědci říkají, jak na to
Money
Život na sinusoidě
Dá se říct, že většina jeho nápadů nevyšla tak, jak si to představoval. Přesto časopis The Economist poznamenává, že Venterův majetek se v některých obdobích pohyboval ve stovkách milionů dolarů. Měl luxusní sídla, jachty i soukromé letadlo. Ale zažil také soudní spor, v němž jej v roce 2018 společnost Human Longevity poté, co z ní odešel, neúspěšně žalovala kvůli krádeži obchodního tajemství.
Celkově to však nepochybně byl vizionář, který výrazně vylepšil genetické výzkumy a posunul jejich výsledky k využití v praxi.
Nyní, ve věku nedožitých 80 let, zemřel v San Diegu na blíže neurčený nádor. Tentokrát mu jeho výzkumy, v nichž pokračoval až do konce života, nepomohly.
Už třetí společnost, která chce geneticky upravovat děti, vznikla letos v USA díky investicím podnikatelů z technologických firem. Možná se z toho vyklube dobrý byznys, který prospěje lidskému zdraví. Ale zatím to spíše vypadá na velké, avšak nebezpečné sny, píše v analýze pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček. 
Chcete zdravější dítě díky zásahu do jeho genů? Nabídka se chystá. Ale je na hraně
Názory
VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
