Sándor Bodnár: Kvůli umělé inteligenci směřujeme k radikální proměně pracovního trhu

Umělá inteligence nahradí celou řadu profesí, u kterých jsme si to ještě donedávna nedokázali představit. Mezi prvními budou ti, jejichž hlavní náplní je rutinně opakovaná činnost. O kolik pracovních pozic půjde? „Může jich být spousta. Očekávám, že nepůjde o lineární nárůst. Jakmile se to skutečně rozjede, budeme sledovat exponenciální růst,“ domnívá se Sándor Bodnár, šéf společnosti Hays pro Českou republiku, která se specializuje na kvalifikovanou pracovní sílu.

Banky a další instituce se předhánějí v tom, aby vypočítaly, kolik pracovních míst nahradí aktuální modely umělé inteligence. Je to skutečně tak aktuální otázka?

Umělá inteligence (UI) rozhodně je nyní považována za jednu z možných cest, které přinesou radikální změnu. Pracovní trh již dlouhá léta trpí nedostatkem v určitých profesích a schází hodně talentů v jistých oblastech. Je tedy přirozené, že společnosti hledají způsoby, jak tento nedostatek řešit a snížit tak tlak z něho plynoucí. Jen pro představu toho, o jak závažný problém se jedná, bych zmínil průzkum, podle něhož většina firem označuje právě nedostatečný růst dovedností u zaměstnanců za největší brzdu svých růstových plánů.

Dobře, to je pohled firem, který je podstatný. Ale co pohled ze strany zaměstnanců?

Nemyslíme si, že rozvoj umělé inteligence a automatizace povede k masivní nezaměstnanosti. Ale samozřejmě je pravda, že celou řadu úkolů i poměrně komplexních částí firemního workflow, nebo dokonce celé zaměstnanecké pozice převezme nějaké technologické řešení. Jak se však tyto technologie stávají čím dál komplexnějšími, roste potřeba po vysoce kvalifikované pracovní síle, zejména po technologických profesionálech. Takže oblasti jako vývoj software či hardware, zpracování a vyhodnocování dat přinese celou řadu nových pracovních příležitostí.

Buzz kolem ChatGPT nechápeme, říká miliardář Hlavenka i třiadvacetiletý podnikatel

Money

Brno a nadšení pro fajn lidi a nápady svedly dohromady dva investory dvou generací, kteří skrze Jinej fond podporují nadějné projekty. Spoluzakladatelé fondu, zkušený investiční matador a miliardář Jiří Hlavenka a ve své době vůbec nejmladší český podnikatel Jan Sláma, společně investovali do startupů v jejich nejranější fázi rozvoje desítky milionů korun. Jak dobře šlape tato synergie zkušeností a mladého elánu? Kde vidí investiční příležitosti? A proč se čeští startupisté oproti těm ze Západu drží víc při zemi, prozrazuje investorské duo v dalším díle seriálu Young Money Patrika Borýska.

Patrik Borýsek

Přečíst článek

Takže dojde k jakémusi obratu v poptávce na pracovním trhu.

Ano, vnímám to přesně tak, že aktuální vývoj vede k radikální proměně pracovního trhu, přičemž se lidské pracovní pozice stanou více a více komplexními. Půjde zejména o rozhodovací procesy, plánování a navrhování řešení než o obyčejné procedurální, téměř mechanické záležitosti.

Které sektory a konkrétní profese budou umělou inteligencí nahrazeny, či možná lépe ohroženy v první vlně?

Vezmu to postupně. Ve výrobě to budou zejména ty části výrobního procesu, které zahrnují často opakované činnosti, například u výrobní linky.

V dopravě a logistice to budou řidiči taxi a rozvážky všeho druhu, protože je nahradí autonomní vozy.

V zákaznických službách se budou stále častěji využívat nejrůznější chatboty a hlasoví asistenti. I v této oblasti budou mezi prvními nahrazeni lidé zastávající rutinní, často se opakující činnosti.

A konečně v maloobchodě také čím dál více společností zavádí samoobslužné pokladny i automatické managerské systémy.

A je to tady. IBM stopne nábor lidí, které vystřídá umělá inteligence

Zprávy z firem

Americká technologická společnost International Business Machines (IBM) přeruší nábor na pozice, které může převzít umělá inteligence. Podle šéfa firmy Arvinda Krishny dokáže nahradit až třetinu ze stávajících 26 tisíc pracovníků, kteří nejsou v přímém kontaktu se zákazníkem.

ČTK

Přečíst článek

Časový horizont?

To je složitá otázka. I ve vývoji umělé inteligence jsou značné rozpory. Na jedné straně máte velké hráče, kteří do této oblasti investují značné prostředky a snaží se vývoj co nejvíce urychlit. Na straně druhé tu jsou ale také ti, co zaspali, a nyní se snaží rozvoj UI zbrzdit, aby koupili čas pro svá vlastní řešení. Všichni jsme jistě zaznamenali Elona Muska a jeho snahy zbrzdit proces.

Ale jsou tu také velké netechnologické otazníky, které je třeba řešit a vyřešit. Zejména jde o právní rámce a ochranu dat. Domnívám se, že dokud nebudeme schopní dostatečně jasně vyřešit regulatorní problémy, musíme postupovat nesmírně obezřetně. Ostatně ukazuje se to například u autonomních vozů, kde se neustále řeší právní zodpovědnost za případné nehody.

O kolik pracovních míst jde?

Může jich být spousta. Očekávám, že nepůjde o lineární nárůst. Jakmile se to skutečně rozjede, půjde o exponenciální růst.

Je umělá inteligence skutečně hlavní téma na pracovním trhu? Ještě donedávna to bylo zavádění home office a dalších pandemických a postpandemických novinek. Ty usnuly zcela?

Vůbec ne. Home office tu zůstal a zůstane. Covid skutečně změnil základy pracovního procesu navždy. Ale také vidíme snahy znormalizovat pracovní workflow co možná nejvíc. Řada společností narazila na to, že přehnané využívání home office výrazně snížila produktivitu práce a narušila pracovní kulturu. I s home office se musí opatrně.

Stanislav Šulc: Práce si važme. Bude jí méně a méně

Názory

Svátek práce bývá mylně označován za komunistický svátek. Najdou se dokonce tací, kteří by jej zrušili. To by však byla chyba. Místo mávátek v nadcházejících letech bude mít cenu opět si připomínat, jak důležitou roli v životě lidí práce hraje. Bude jí totiž méně a méně. Jaký to bude mít dopad na lidské vědomosti, znalosti a dovednosti?

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Když se bavím s lidmi z firem napříč ekonomickými sektory, opakuje se častý jev: ve firmě se čím dál více lidí „veze“ a na cca 10 až 20 procent týmu jsou naopak nakládány neúměrné zátěže, což vede k těžkým psychickým potížím. Sledujete to také?

Pokud by to skutečně bylo tak, že 9 z 10 členů týmu se jen veze, bylo by to alarmující pro dané firmy. My to ale u svých partnerů neregistrujeme. Nicméně víme, že podobná situace je skutečným problémem v mnoha firmách a týmech, přesto nechceme generalizovat. Je to problém managementu, který to musí řešit.

A poslední téma, které se nyní v souvislosti s pracovním trhem často zmiňuje, je čtyřdenní pracovní týden. Jsou na něj české firmy připraveny?

V první řadě to vnímám jako otázku produktivity práce. Položme si sami zcela otevřeně jednoduchou otázku: Jsme schopni dodat stejné množství práce, která by dál vedla k růstu ekonomiky, během 4 dnů práce? Nemyslím si, že by to většina sektorů nyní zvládla.

Osobně si myslím, že nejprve dojde k jiné změně. V řadě sektorů se prostě práce a pracovní hodiny změní na plnění úkolů a uzavírání projektů. Bude to přístup orientovaný na výsledek. Zkrátka až mé děti dorostou do produktivního věku, nemyslím si, že budou řešit pracovní hodiny. Místo toho dostanou nějaké úkoly a uzávěrky. Stejně jak nyní pracují freelanceři a kontraktoři. A kdo je efektivnější, má více volného času. Pracujete raději v noci než přes den? Tak klidně pracujte v noci. Chcete raději pracovat o víkendy než přes týden? Co je vašemu šéfovi do toho, kdy plníte své úkoly? Hlavně když je plníte.

Ať se nám do práce neplete umělá inteligence, žádají hollywoodští scenáristé. A začali stávkovat

Money

V USA začala stávka hollywoodských scenáristů, kteří se s producenty nedohodli na zlepšení finančních podmínek a dalších zárukách, týkajících se vlivu umělé inteligence (AI) na tvorbu. Od pondělní půlnoci tak nepracuje 11 500 tvůrců, které zastupuje sdružení filmových a televizních scenáristů (WGA), což může podstatně zpomalit přípravy na natáčení nových seriálů a filmů. Úplně se zastaví natáčení populárních talk show, jako jsou například ty s moderátory Jimmym Fallonem nebo Jimmym Kimmelem, napsala agentura Reuters.

ČTK

Přečíst článek

Je poptávka po zkráceném pracovním týdnu na straně firem i zaměstnanců?

Samozřejmě. Kdo by nechtěl pracovat čtyři dny místo pěti. Ta otázka zaznívá opravdu čím dál častěji. A je zcela namístě. Jsem rád, že se tato problematika dostává do veřejného prostoru, protože dialog o ní je důležitý. Výsledkem totiž bude kvalitnější dělení času na pracovní a soukromý. Ale je třeba zůstávat oběma nohama na zemi, nebýt populistou a doříkávat veškeré možné důsledky.

Domníváte se, že k jeho zavedení dojde plošně?

S tím bych byl opatrný, zejména co se týče všech sektorů najednou. Zejména v průmyslu by to nejspíš nešlo a ve službách by to zase bylo příliš disruptivní. Ale ano, pokud by se našlo řešení, jak to udržitelně zavést, šlo by o ohromné vítězství. Takže v to doufám.

Sándor Bodnár

Dlouhodobě se věnuje náboru pracovníků. Vystudoval mezinárodní obchod na Budapest Business School. Pracoval pro Metis Consulting, poté nastoupil do společnosti Hays specializující se na kvalifikovanou pracovní sílu. V říjnu 2018 se stal ředitelem Hays  pro Rumunsko, od roku 2020 je šéfem Hays pro Rumunsko a Českou republiku.

Lukáš Kovanda: Kolik by veřejné kase vyneslo, kdyby 1. květen přestal být svátkem? A má ho vláda zrušit?

Názory

Když se v roce 2016 zaváděl nový státní svátek, Velký pátek, ministerstvo financí tehdy v příslušné důvodové zprávě uvedlo, že den volna navíc připraví ekonomiku o 0,4 procenta hrubého domácího produktu. Nominální hrubý domácí produkt činil v roce 2016 celkem zhruba 4800 miliard korun. Podíl 0,4 procenta z této sumy odpovídá 19,2 miliardy korun, píše hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek