Reklama

Lukáš Kovanda: Kolik by veřejné kase vyneslo, kdyby 1. květen přestal být svátkem? A má ho vláda zrušit?

Kolik by veřejné kase vyneslo, kdyby 1. květen přestal být státním svátkem?
ČTK
Lukáš Kovanda

Když se v roce 2016 zaváděl nový státní svátek, Velký pátek, ministerstvo financí tehdy v příslušné důvodové zprávě uvedlo, že den volna navíc připraví ekonomiku o 0,4 procenta hrubého domácího produktu. Nominální hrubý domácí produkt činil v roce 2016 celkem zhruba 4800 miliard korun. Podíl 0,4 procenta z této sumy odpovídá 19,2 miliardy korun, píše hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Reklama

Nutno ovšem uvést, že zmíněný odhad ministerstva financí patřil k těm vyšším. Například společnost Deloitte tehdy odhadla ztrátu ze zavedení dalšího svátku na 11,4 miliardy korun. To odpovídá přibližně 0,24 procenta tehdejšího nominálního HDP. Předpokládejme, že skutečná ztráta se nachází někde mezi těmito dvěma hodnotami, a odpovídá tak 0,35 procenta HDP. V letošním roce má podle nejnovější prognózy ministerstva financí činit nominální HDP přibližně 7475 miliard korun. Z této částky odpovídá podílu 0,35 procenta suma 26,2 miliardy korun.

Český premiér Petr Fiala a francouzský prezident Emmanuel Macron v Praze

Lukáš Kovanda: Češi a euro. Chtěli jsme do elitního klubu, 20 let nato je vše jinak

Páteční zhoršení ratingu Francie ze strany agentury Fitch podtrhuje, jak moc se eurozóna od roku 2004 změnila. Tehdy Česko coby „čtyřkař“ mělo vstupovat mezi „jedničkáře“, dnes je z Česka „dvojkař“ a má vstupovat mezi „horší trojkaře“.

Přečíst článek

Složená daňová kvóta, která vyjadřuje celkovou daňovou zátěž, včetně odvodů, letos podle návrhu rozpočtu na rok 2023 činí 34,5 procenta HDP. Pokud tuto procentní částku vztáhneme k uvedenému údaji 26,2 miliardy korun, získáváme částku zhruba devět miliard korun. Tolik by tedy veřejná kasa mohla získat na daních a odvodech v případě zrušení dvou svátků. Pokud však konzervativně budeme vycházet z někdejšího uvedeného odhadu Deloitte, tedy z předpokladu ztráty z jednoho svátku navíc čítající 0,24 procenta HDP, je dodatečný výnos veřejné kasy ze zrušení jednoho svátku „jen“ 6,2 miliardy korun ročně.

Více času na spotřebu

Rušení dne pracovního klidu, byť jediného, byť by jím byl 1. květen, pro Česko není momentálně dobrý krok. Vláda nejdříve musí hledat úspory standardní cestou. S tím ještě ani moc nezačala.

Cukr v Česku zdražil letos v březnu nejvíce v zemích EU, meziročně o 98 procent.

Proč cukr v Česku zdražuje nejvíc v EU? Protože drahý plyn a zisková inflace

Cukr v Česku zdražil letos v březnu nejvíce v zemích EU, meziročně o 98 procent. V EU jako celku to přitom bylo jen o 61 procent, vyplývá z dat Eurostatu. Souvislost to má s vysokou cenou plynu, uvádí hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Přečíst článek

Veřejnost by zrušení svátku považovala za kapitulaci vlády. A za rezignaci na snahu ozdravit veřejné způsoby standardním způsobem. Nakonec by si to veřejnost vyložila jako neschopnost vlády. A navíc, o dny volna chce přicházet málokdo. V Dánsku si den pracovní klidu zrušili, jenže tamní mentalita je v tomto poněkud jiná. Lidé v Dánsku své vládě důvěřují. Dánské vlády současně za sebou mají už dlouhý seznam provedených škrtů ve vlastních výdajích. Což pak u tamní veřejnosti vytváří dojem, že vláda už udělala dost a je třeba také se uskromnit. Česká vláda se škrty vlastně ještě ani nezačala, naopak stále nabírá nové státní zaměstnanci a její dluh roste nominálně nejvíce v historii ČR… 

Další komentáře Lukáše Kovandy čtěte zde: 

Pokud už by nějaký svátek rušila, je důležité zvážit, který svátek by se vlastně rušil. Ekonomická ztráta totiž plyne z toho, že lidé mají ve sváteční den, v den pracovního klidu, zpravidla volno, a nejsou tedy ekonomicky aktivní. Jenže dopad této jejich neaktivity do HDP může být částečně tlumen tím, že mají více volného času, třeba i na nákupy, tedy na spotřebu. Takže ztráta ekonomiky ze svátku, při němž zůstávají obchody otevřené, je menší než ze svátku, při němž jsou zavřené. Největší efekt by tedy mělo rušení těch svátků, během nichž lidé ani nemohou nakupovat.   

Ze třinácti svátků jsou letos obchody (s plochou nad 200 metrů čtverečních) zavřené pouze během osmi z nich. Z nich si lze hypoteticky představit zrušení Dne české státnosti, jenž připadá na 28. září. Pokud by se rušily svátky, při nichž zůstávají obchody otevřené, zisk ekonomiky, a tedy i veřejné kasy bude o něco nižší, než je uvedený odhad osmnácti miliard.

Reklama

Související

Tisková konference, kde vláda představila balíček úsporných opatření.

Lukáš Kovanda: Ekonomice by nejlépe prospěl pravicový balíček. Ale současný kabinet pravicový není

Přečíst článek

Lukáš Kovanda: Kdo u nás zlevňuje potraviny? Nikdo, lidem prostě došly peníze

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme