Reklama

Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Stanislav Šulc: Práce si važme. Bude jí méně a méně

Svátek práce je tradičně spojován s demonstracemi a levicí, ale to je omyl. Místo mávátek v nadcházejících letech bude mít cenu opět si připomínat, jak důležitou roli v životě lidí práce hraje.
ČTK/AP
Stanislav Šulc

Svátek práce bývá mylně označován za komunistický svátek. Najdou se dokonce tací, kteří by jej zrušili. To by však byla chyba. Místo mávátek v nadcházejících letech bude mít cenu opět si připomínat, jak důležitou roli v životě lidí práce hraje. Bude jí totiž méně a méně. Jaký to bude mít dopad na lidské vědomosti, znalosti a dovednosti?

Reklama

Snaha pracovat méně náročně je rozhodně jedním ze základních motivů pokroku. Alespoň to platí pro ten technologický a pro západní civilizační okruh. Projevovalo se to v revolučních dobách, jaké přinesly například objevy parního stroje, elektřiny, spalovacího motoru, pásové výroby. Později počítačů, internetu, průmyslu 4.0, kdy stroje obsluhují jiné stroje, klidně na dálku.

Kolik by veřejné kase vyneslo, kdyby 1. květen přestal být státním svátkem?

Lukáš Kovanda: Kolik by veřejné kase vyneslo, kdyby 1. květen přestal být svátkem? A má ho vláda zrušit?

Když se v roce 2016 zaváděl nový státní svátek, Velký pátek, ministerstvo financí tehdy v příslušné důvodové zprávě uvedlo, že den volna navíc připraví ekonomiku o 0,4 procenta hrubého domácího produktu. Nominální hrubý domácí produkt činil v roce 2016 celkem zhruba 4800 miliard korun. Podíl 0,4 procenta z této sumy odpovídá 19,2 miliardy korun, píše hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Přečíst článek

Každá taková změna přináší dramatické změny na pracovním trhu. A vždy platí, že práce, která dřív představovala obživu pro masy lidí, zmizí a obstará ji hrstka lidí. A tak jsme se již zbavili většiny práce fyzické, kterou převzaly stroje.

Nyní se začínají objevovat možnosti, že stroje, či přesněji algoritmy, převezmou další činnosti. Začne to kancelářskými, referentskými pozicemi, ale tam to jistě neskončí. Objevují se již domněnky, že se stroje prosadí i v kreativnějších odvětvích.

Reklama

Umělá inteligence vymaže stamiliony pracovních míst. Obávat by se měli hlavně úředníci

Umělá inteligence vymaže stamiliony pracovních míst. Bát by se měli úředníci, umělci a novináři

Umělá inteligence by mohla ve světě nahradit člověka na 300 milionech pracovních míst. Vyplývá to podle serveru BBC ze zprávy americké investiční banky Goldman Sachs. Ve Spojených státech a Evropě by umělá inteligence podle zprávy mohla zastat zhruba čtvrtinu pracovních úkolů, mohla by však rovněž vést k tvorbě nových pracovní míst a k růstu produktivity.

Přečíst článek

Sláva každodenní dřiny

Nic proti tomu, opět žijeme v době, kdy se kočí fiakrů smáli řidičům vozidel se spalovacím motorem. A bude zajímavé sledovat, s jakou rychlostí se změny budou prosazovat.

Už nyní se prognostici všech možných profesí a povolání předhánějí, kdo kdy bude nahrazen a jaký podíl HDP zastanou v budoucnu tyto nové algoritmy. A jako B neustále opakují, ať se lidé uklidní, že práce bude dostatek. Že bude potřeba celá řada technických specialistů, kteří budou v rozhodovacích pozicích. Jen ubude takové té každodenní dřiny. A také poukazují na historické analogie, že podobné skoky nastartovaly boom pracovních příležitostí, kterých si nebyli lidé tehdy vědomi.

Ano, historie toto skutečně ukazuje. Nicméně opomíjí se jeden zásadní rozdíl. Až doposud opravdu šlo o to, jak odlehčit zejména práci fyzické. Připomeňme, že i v tomto probíhá kontinuální výzkum a objevují se funkční exoskelety, které dovolují lidem zvedat dříve nemyslitelné váhy.

Čeští strojaři se o živobytí bát nemusí. Jejich práce se ale promění, míní podnikatel Hlavinka

Servis výrobků nemá v Česku takovou tradici jako strojírenská produkce. „Jsme spíše národem kutilů. Čech vezme do ruky šroubovák, kladivo a snaží se vše opravit sám,“ říká v rozhovoru pro Export.cz podnikatel Vladimír Hlavinka, který se také věnuje vrcholové manažerské práci – šéfuje výrobci a exportérovi kogeneračních jednotek Tedom. V Německu naopak zákazníci očekávají, že když se porouchá motor nebo cokoliv jiného, rychle přijede dokonale vybavený opravář, který zajistí vše potřebné. „To samé třeba v Americe,“ dodává Vladimír Hlavinka.

Přečíst článek

Nyní ale přichází revoluce na poli práce, která nemá s fyzickou dřinou nic společného. A tato psychická dřina velmi často nebývá na škodu, naopak měla by být jedním z cílů člověka.

Mentální obezita

Možná by tedy bylo dobré analogii s historií doříct. Jistě nezáměrným dlouhodobým důsledkem všech těch inovací oddalujících fyzickou práci je rostoucí podíl obézních lidí ve společnosti. Lidské tělo totiž bylo vytvořeno pro fyzickou práci a ještě se dostatečně neadaptovalo na to, že lidé zkrátka vydávají daleko méně energie.

Co tedy asi nastane, pokud spolu s fyzickou dřinou nám začnou stroje výrazně odlehčovat i od té psychické, či možná přesněji mentální a duševní činnosti? Nehrozí rozšíření jakési mentální obezity? 

Můžeme připomenout slavnou a stále nedoceněnou vizi budoucnosti člověka z animovaného filmu WALL-E. V něm lidé levitují na jakémsi vozítku, jsou všichni do jednoho tlustí a od rána do večera sledují jednu obrazovku, jejímž prostřednictvím komunikují s ostatními a všemožně jinak se baví. Samozřejmě k tomu mají sanovány veškeré biologické potřeby. Samozřejmě nemusejí pracovat, veškerou práci obstarávají více či méně viditelné stroje.

AI hitem ve stylu Drakea a The Weeknd vyděsila showbyznys. Umělci se bojí o svá autorská práva

AI hitem ve stylu Drakea a The Weeknd vyděsila showbyznys. Umělci se bojí o svá autorská práva

Umělá inteligence (AI) rozčeřila vody i jinak neklidné scény popmusic. Skladba Heart on My Sleeve anonymního tvůrce složená za pomoci AI ve stylu showbyznysových hvězd Drakea a The Weeknd během pár dnů nalákala na internetu miliony lidí k poslechu. Po výhružce umělců žalobami ale streamovací služby hit stáhly. Otázky týkající se autorských práv – kde končí inspirace a začíná vykrádání ze strany umělé inteligence u písní, ale zůstala, napsal deník The New York Times.

Přečíst článek

Samozřejmě jde o svého druhu pohádku, a tak tvůrci dětem představují idealistický příběh, v němž se tito dokonale spokojení lidé přestanou dívat na obrazovky, začnou se hýbat a navazovat skutečné vztahy.

Hurá, důchod je tu

V reálném světě však zatím vše směřuje spíše opačným směrem. Velká část lidí práci vnímá jako nutné zlo, jako jakousi nutnou a nepříjemnou mezihru mezi dětstvím a starobní penzí. Valná většina lidí otevřeně přiznává, že by nepracovali, kdyby měli živobytí obstaráno jinak. Vůbec se nedoceňuje, že práce lidem vedle peněz dává také růst (ve všech významech toho slova), dává jim pocit naplnění, docenění, pocit společenské prestiže. A činí tak takřka jakákoli profese.

To, že nyní bude práce, jak jsme ji doposud vnímali, méně a méně, je již téměř nevyhnutelné. I proto si ji važme. A samozřejmě sledujme, jaké budoucí práce aktuální změny přinesou. Bylo by dobré, kdyby si v nich lidé uměli najít právě i tu prestiž a pocit naplnění, když to v té stávající nedokážou.

Reklama

Související

Šéf Apple Tim Cook

Stanislav Šulc: Apple Inteligence zklamala i nadchla. Zaměření na bezpečnost je správná volba

Přečíst článek
Přichází věk umělé inteligence. Učitelé by se měli naučit, jak nově učit, říká Hana Součková, generální ředitelka SAP ČR

Hana Součková: Přichází věk umělé inteligence. Práci bude muset změnit miliarda lidí

Přečíst článek
Chatbot_GPT

Stanislav Šulc: Zeptal jsem se chatbota, co se děje v politice. Neodpověděl, protože je starý a hloupý

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme