Německé parlamentní volby vyhráli sociální demokraté, druzí jsou konzervativci

Sociální demokracie (SPD) vyhrála v nedělních parlamentních volbách ve dvanácti z celkem šestnácti německých spolkových zemích. Připsala si i celkové vítězství, podle předběžných konečných výsledků získala 25,7 procenta hlasů.

Na druhé příčce skončila konzervativní unie CDU/CSU se ziskem 24,1 procenta hlasů, což představuje po 16 letech vlád kancléřky Angely Merkelové rekordní minimum, napsala agentura DPA. 

Zelení se 14,8 procenty na třetí příčce naopak dosáhli historického maxima. Následují s liberální svobodní demokraté (FDP) s 11,5 procenty. Protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) s 10,3 procenty klesla z třetího místa, na kterém byla před čtyřmi lety, na páté místo. Postkomunistická Levice obdržela 4,9 procenta hlasů.

Němečtí boháči a firmy se nejvíce bojí levičáků

Názory

Nejpříznivější k firmám a bankám je tradičně FDP a CDU/CSU. Bohatí Němci přesouvají peníze do švýcarských bank.

Tereza Zavadilová

Přečíst článek

Očekává se, že vrcholní představitelé stran se budou dnes radit o výsledcích nedělních voleb do Spolkového sněmu i o možných koalicích. Budoucí německá vláda bude s největší pravděpodobností složená ze tří formací. Otevřené zůstává, kdo bude kancléřem.

Nárok na funkci kancléře vznesl jak lídr SPD Olaf Scholz, tak předseda CDU Armin Laschet. Oba chtějí jednat o koalici se Zelenými a FDP.

Předseda FDP Christian Lindner už v neděli večer navrhl, aby nejprve k jednacímu stolu usedly obě menší strany a ujasnily si své priority.

Němci volili podle své peněženky, nechtějí žádné velké změny

Názory

Nedělní německé volby skončily poměrně vyrovnaným výsledkem pro vládnoucí strany – CDU/CSU a SPD. Novým premiérem proto zřejmě bude jeden z kandidátů těchto subjektů: sociální demokrat Olaf Scholze nebo Armin Laschet, předseda CDU. A nová vláda bude široká koaliční.

Viliam Buchert

Přečíst článek

---

Nejvýraznější vítězství sociální demokraté zaznamenali v malé spolkové zemi Sársko na západě země, kde získali 37,3 procenta hlasů. Nad třicet procent se dostali také v Dolním Sasku a Brémách. Zvítězili také například v nejlidnatější spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko, jejímž premiérem je Armin Laschet, který byl volebním lídrem konzervativní unie CDU/CSU. Celkem zvítězila SPD, jejímž kandidátem na kancléře je Olaf Scholz, ve 12 spolkových zemích.

Křesťanskodemokratická unie (CDU) dokázala volby vyhrát jen Bádensku-Württembersku na jihozápadě Německa. Podpořilo ji tam 24,8 procenta voličů. Druhou jihoněmeckou spolkovou zemi Bavorsko tradičně ovládla Křesťansko-sociální unie (CSU) místního premiéra Markuse Södera, která je sesterskou stranou CDU. Získala ale 31,7 procenta hlasů, což je její nejhorší výsledek od roku 1949.

V Sasku a Durynsku se nejsilnější politickou stranou stala Alternativa pro Německo (AfD), která bývá označována za populistickou až krajně pravicovou. V obou těchto spolkových zemích získala zhruba čtvrtinu hlasů. V Braniborsku a Meklenbursku-Předním Pomořansku, dalších dvou zemích bývalé Německé demokratické republiky (NDR), skončila AfD na druhém místě. V Sasku-Anhaltsku, poslední z takzvaných nových spolkových zemí, které vznikly v roce 1990, obsadila AfD těsně třetí místo za SPD a CDU.

Volby rozhodnou, zda Německo opustí tábor rozpočtového konzervatismu

Názory

Víkendové volby v Německu zůstávají těsně před startem stále velmi otevřenou hrou, na jejímž konci bude zřejmě mnohem fragmentovanější parlament. A možná také mnohem méně rozpočtově konzervativní vláda.

Jan Bureš

Přečíst článek