Reklama

Němci volili podle své peněženky, nechtějí žádné velké změny

Angela Merkelová a Armin Laschet
ČTK
Viliam Buchert

Nedělní německé volby skončily poměrně vyrovnaným výsledkem pro vládnoucí strany – CDU/CSU a SPD. Novým premiérem proto zřejmě bude jeden z kandidátů těchto subjektů: sociální demokrat Olaf Scholze nebo Armin Laschet, předseda CDU. A nová vláda bude široká koaliční.

Co to znamená pro svět, Německo i Česko? Můžeme očekávat změny v jednotlivostech, ne žádné radikální proměny.  

Super střed 

Všechny rozhodující německé strany se totiž v posledních letech nacpaly do politického středu a někdy se už ani nedá moc rozeznat, jaké jsou mezi nimi zásadní rozdíly. Jistě, hovoří se různých pohledech na daně, na vyrovnanost rozpočtu, či na rozsah sociálních dávek. Ale jsou to často rozpory kosmetické, není to střet fatální. I když to politici samozřejmě interpretují jinak.  

mítink německé Die Linke

Němečtí boháči a firmy se nejvíce bojí levičáků

Nejpříznivější k firmám a bankám je tradičně FDP a CDU/CSU. Bohatí Němci přesouvají peníze do švýcarských bank.

Přečíst článek

Navíc nový kabinet bude koaliční a v takovém zbývá na experimenty daleko méně místa. Otázkou je, kdy vláda vznikne, protože se očekávají dlouhá jednání. Experti tvrdí, že bude nejdříve před Vánocemi, možná až příští rok a že se v ní mohou v různých variantách objevit pouze tyto čtyři strany - CDU/CSU, sociální demokracie SPD, Zelení a liberální FDP. V jakém složení, za jakých podmínek a z kolika stramn vláda vznikne, to jenom uvidíme. V Německu se na to moc nespěchá. 

Hlavně si to užít 

V hodně mdlé předvolební kampani, která postrádala nějaké výbušnější a kontroverznější témata, se politici často oháněli slovem „změna“. Jenže u našich sousedů to znamená něco jiného než jinde. 

Reklama

Potřebu určité změny po vládnutí Angely Merkelové, jež část problému prostě „vyseděla“, cítí i německá společnost. Jenže ta je, přes všemožné módní levicové proklamace, v hloubi duše pořád velmi buržoazní a konzervativní. Odmítá prudší otřesy. Touží po pomalých postupných změnách. Co to v praxi znamená? Uděláme sice určité kroky vpřed či jinam, ale pouze tehdy, když to neohrozí naše bohatství a prosperitu.  

Stejně jako strany, zůstává pořád v politickém středu i většina voličů. Proto strašení tím, že nová německá vláda by za určité konstelace zamířila extrémně vlevo, se nezakládá na pravdě. Na to nebude v Bundestagu (parlamentu) vůle a podpora, neboť v německé politice se všechno točí kolem hledání kompromisu.  

Jaké bude Německo? 

Co se tedy může stát v nejbližších měsících a letech?  Nový kancléř už nebude tak silný jako Merkelová. Vláda se může pod jeho vedením někdy ocitat v kleštích koaličních sporů. 

Kabinet bude pod silným tlakem ekologických aktivistů, aby se ještě více prosazovala takzvaná zelená politika (což Německo dávno dělá). To může trvale zdražovat výrobu a následně ceny. Bude to mít postupný dopad i na ceny a vývoj v dalších zemích, například v Česku. 

Vážnou otázkou je, zda bude teď oslabovat rozhodující pozice Německa v Evropské unii. Po Merkelové jí nebude jednoduché obhájit. Pokud by chtěla tuto roli převzít Francie, musíme se mít na pozoru, protože to je něco, co by neodpovídalo českým národním zájmům. 

Berlín to hraje na všechny strany

Pokud jde o globální politiku, Berlín to dlouho hraje na všechny strany a snaží se propojovat své byznysové zájmy s vnitřní i zahraniční politikou. Dělá to tak ve vztahu k Číně i Rusku a Německu je jedno, co si kdo o tom myslí. Zda ale půjde donekonečna sladit tuto zvláštní politiku s bezpečnostní závislostí na NATO, je otázkou. 

Zajímavé bude také pozorovat, jaké vztahy bude chtít nová německá vláda nastolit směrem ke střední Evropě. Určitě bude kritická k některým krokům polské a maďarské vlády. Z ekonomických důvodů si ale nemůže dovolit střední Evropu včetně Česka zanedbávat. To jí zejména silná průmyslová lobby nedovolí. 

Žádné výstřelky v případě nové německé vlády v příštích letech nečekejme. Je také jedno, kdo bude novým kancléřem. Jenže panující německý konsenzus o uzavření atomových a uhelných elektráren, tlak na elektromobilitu a prosazování co nejvíce zelené politiky, nás ovlivní daleko více než konkrétní jména nových ministrů v Berlíně. Pokud by se něco více měnilo právě v případě zelené politiky, může to být pro nás spíše k horšímu. A to vyloučit úplně nejde. To lze vysledovat i z výsledku nedělních německých voleb. 

Angela Merkelová

Angela Merkelová končí. Merkelismus ale ještě chvilku přetrvá

Kancléřka Angela Merkelová, jedna z nejvlivnějších, ale v některých věcech i hodně kontroverzních osobností světové politiky, odchází. Do Bundestagu už v nedělních volbách nekandidovala a až se ustaví nová německá vláda, předá žezlo, které třímala dlouhých 16 let. Jaká vlastně kancléřka byla?

Přečíst článek

Volby v Německu, debata kandidátů

Volby rozhodnou, zda Německo opustí tábor rozpočtového konzervatismu

Víkendové volby v Německu zůstávají těsně před startem stále velmi otevřenou hrou, na jejímž konci bude zřejmě mnohem fragmentovanější parlament. A možná také mnohem méně rozpočtově konzervativní vláda.

Přečíst článek

Volby v Německu, debata kandidátů

Volby rozhodnou, zda Německo opustí tábor rozpočtového konzervatismu

Víkendové volby v Německu zůstávají těsně před startem stále velmi otevřenou hrou, na jejímž konci bude zřejmě mnohem fragmentovanější parlament. A možná také mnohem méně rozpočtově konzervativní vláda.

Přečíst článek

Reklama

Související

Reklama
Doporučujeme