Reklama

Volby rozhodnou, zda Německo opustí tábor rozpočtového konzervatismu

Volby v Německu, debata kandidátů
ČTK
Jan Bureš

Víkendové volby v Německu zůstávají těsně před startem stále velmi otevřenou hrou, na jejímž konci bude zřejmě mnohem fragmentovanější parlament. A možná také mnohem méně rozpočtově konzervativní vláda.

Zdá se, že v posledních dnech se zastavil propad preferencí pravicově-středové CDU/CSU i strany Zelených a již dál nenarůstají preference sociálně-demokratické SPD. Rozdíly mezi dvěma velkými stranami jsou relativně malé a o vítězi může na poslední chvíli rozhodnout velké množství nerozhodnutých voličů.

Ať už jím bude Olaf Scholz z SPD nebo Armin Lachet z dnes nejsilnější CDU/CSU, velmi pravděpodobně budou pracovat z daleko fragmentovanějším parlamentem. Takovým, ve kterém nebude vůbec jednoduché sestavit novou koalici. Zvlášť proto, že oba nejpravděpodobnější partneři - pravicová FDP a strana Zelených jsou si ideologicky velmi vzdálené.

Pokud volby překvapí výraznějšími zisky strany Zelených, je možné, že se nová německá vláda posune více doleva. Strana Zelených si s aktuálně vedoucí sociálně demokratickou SPD notuje v tématech vyššího zdanění (vyšší progrese a majetkové daně) a výrazně vyšších výdajů, zejména pak investic.

Angela Merkelová

Viliam Buchert: Německé volby na houpačce. Co znamenají pro Česko?

Pokud jde o byznys, zásadní změny se v případě česko-německých vztahů po zářijových volbách do Bundestagu neočekávají.  

Přečíst článek

Na druhou stranu Zelení zůstávají jedinou demokratickou politickou silou v Německu, která chce změnit systém dluhové brzdy (strukturální deficit nesmí přesáhnout 0,35 procenta HDP). A bez změny tohoto systému Německo těžko bude zvyšovat rozpočtové výdaje. Zvlášť kdyby se koalice Zelených a SPD musela opírat o partnerství s pravicovou FDP, která chce naopak daně výrazně snižovat a dluhovou brzdu zpřísnit. To vše ve chvíli, kdy přirozeně porostou rozpočtové výdaje kvůli stárnutí německé populace.

Reklama

K výraznějším rozpočtovým investicím, které by Německo posunuly z tábora rozpočtově nejkonzervativnějších vyspělých ekonomik, by tak mohly vést pouze silné kombinované zisky strany Zelených a sociálně-demokratické SPD. Pravděpodobnost, že by však obě strany dokázaly vládnout sami (na základě dnešních průzkumů) je i tak velmi nízká a SPD sama systém dluhové brzdy měnit nechce. Olaf Scholz se bojí, aby nevyslal do Bruselu nebezpečný signál o chystajícím se rozvolnění rozpočtových pravidel ve chvíli, kdy se bude řešit jejich znovu-obnovení i na evropské půdě - německá i evropská fiskální pravidla mají začít znovu platit od roku 2023.

Možná SPD a Zelení dokážou časem (v případě silných zisků ve volbách) kreativně vymyslet kličku v systému - například založit speciální klimatický fond financující zelené investice, který by byl ze systému dluhové brzdy vyjmut. Těžko však čekat takové kroky rychle po volbách, které pravděpodobně připraví trhům pouze vidinu dlouhých povolebních vyjednávání.

Angela Merkelová

Viliam Buchert: Merkelová končí a jede za Putinem. Vrcholí tím její dvojí hra

Kancléřka Angela Merkelová po zářijových německých volbách končí v politice. Předtím ještě navštíví Rusko a Ukrajinu. Vyvrcholí tím její dvojí hra s Moskvou, která vyhovuje hlavně Putinovi.

Přečíst článek

Reklama

Související

Reklama
Doporučujeme