Luděk Sekyra: Pro nás je nejdůležitější veřejný prostor. Nepatří nikomu, ale zároveň všem
Jen v málokteré činnosti se tak propojuje trvalost a odkaz jako v developmentu. Čeští developeři jsou si toho dobře vědomí a po éře výstavby malých projektů se pouští do budování celých obřích čtvrtí. Tím mění tvář třeba i tisíciletého města, jakým je Praha. Luděk Sekyra v současnosti staví vůbec největší novou čtvrť nedaleko od historického centra české metropole. Celkové investice do Smíchov City přesáhnout 40 miliard korun. Jak přemýšlí nad takovým zásahem? „Já jsem vždycky měl rád architekturu a filozofii. A development oba tyto směry v sobě spojuje. Bavilo mě, že vytvářím něco hmotného, něco, co je vidět,“ říká developer Luděk Sekyra v rozhovoru pro magazín newstream CLUB.
Jak se vám spí, když řídíte projekty, které tak razantně promění Prahu?
Snažíme se městu dát novou tvář a pro mě je důležité, aby projekty měly určitý přesah a něco symbolizovaly. Například jsme dlouho přemýšleli o tom, s jakou iniciativou přijít v oblasti pojmenování ulic. Na Smíchově jsme se rozhodli pro ženská jména. Zjistil jsem, že v Praze máme asi jenom pět procent ulic pojmenovaných po ženách. Na Smíchově tak vznikne například třída Madeleine Albrightové, ulice Růženy Vackové, jedné z nejstatečnějších českých žen 20. století, nebo ulice Medy Mládkové, která navazuje na ulici Madeleine Albrightové. Protože tyto dvě ženy byly po většinu svého života i sousedkami v Georgetownu ve Washingtonu.
A bude ve vašem dalším projektu, v Rohan City, Sekyrova ulice?
Ulice se mohou pojmenovávat až po smrti dotyčného. Pardon, to já zatím neplánuji. Nicméně přemýšlíme o tom, že bychom pojmenovali ulice po filozofech. Chci, ať Rohanský ostrov symbolizuje protiválečnou tématiku, i kvůli přítomnosti Invalidovny nebo tomu, že odsud byly odvezeny zvony z českých kostelů do Hamburku, aby byly přetaveny na děla. Takže jsme navrhli třeba Kantovu, Hegelovu, Sokolovu, Paloušovu, Wittgensteinovu či Lockeovu ulici.
Jak se propisuje vaše vášeň pro filozofii do toho, co a jak stavíte?
Kinští jsou od třináctého století jedním z nejvýznamnějších českých šlechtických rodů. Není to žádná pobělohorská šlechta, která pobrala majetky po českých pánech popravených v roce 1621 na Staroměstském náměstí. Kinští jsou tradiční českou šlechtou. Hlavou jedné větve velmi rozvětveného rodu je František Kinský. Spravuje zámek v Kostelci nad Orlicí, který rodina v polovině devatenáctého století vystavěla, a v roce 1992 restituovala. František Kinský nyní o zámek pečuje. A nejen to, má spoustu práce, aby rodinný majetek posunul o generaci dál. „Není to o hromadění majetku, je to služba,“ říká. Focení probíhalo v prostorách Falkensteiner Hotel Prague.
František Kinský: Není potřeba lpět na majetku, ale na hodnotách
Leaders
Nenačrtáváme jednotlivé domy či komplexy budov tak, že bychom je vytrhli z kontextu okolí. Naopak. Vidíme je ve čtvrtích, které navrhujeme, a v těch je pro nás nejdůležitější veřejný prostor, který sdílíme, a tak vytváříme komunitu. To je pro nás prioritou. Je to prostor, který nepatří nikomu, ale zároveň všem. Vnímáme ho jako veřejný politický i filozofický prostor. Na Smíchově je reprezentován kilometrovým pěším bulvárem Madeleine Albrightové.
Jak je pro vás důležitý výběr architektů?
Momentálně máme pod smlouvou asi 40 architektonických kanceláří z pěti zemí. Smíchov City je vlastně přehlídkou moderní české i zahraniční architektury. Chtěli jsme zachovat původní smíchovskou strukturu zástavby a zároveň přinést novou identitu. Každý domovní blok navrhuje jiný architekt, na každou část děláme soutěže zvlášť. U výstavby velkých čtvrtí zároveň vyhlašujeme soutěže na urbanismus. Na Rohanském ostrově jsme spolupracovali s jedním z nejvýznamnějších světových urbanistů Janem Gehlem a společně jsme vytvořili ideu kilometrové pobřežní promenády pro pěší, která bude propojovat parky vedoucí až k břehu řeky. Rohan City by se v budoucnu mohlo stát zeleným centrem Prahy.
Jak se Luděk Sekyra, vystudovaný právník, vlastně dostal k architektuře a developmentu? Jaké plány má s obchodním domem Kotva? A jaké další projekty chystá?
Celý rozhovor s Luďkem Sekyrou čtěte v novém vydání magazínu newstream CLUB. Magazín je v tištěné verzi k dostání v síti PNS nebo online i ve formě předplatného. Elektronickou verzi aktuálního čísla zakoupíte i v našem e-shopu.
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
