Luděk Sekyra: Pro nás je nejdůležitější veřejný prostor. Nepatří nikomu, ale zároveň všem
Jen v málokteré činnosti se tak propojuje trvalost a odkaz jako v developmentu. Čeští developeři jsou si toho dobře vědomí a po éře výstavby malých projektů se pouští do budování celých obřích čtvrtí. Tím mění tvář třeba i tisíciletého města, jakým je Praha. Luděk Sekyra v současnosti staví vůbec největší novou čtvrť nedaleko od historického centra české metropole. Celkové investice do Smíchov City přesáhnout 40 miliard korun. Jak přemýšlí nad takovým zásahem? „Já jsem vždycky měl rád architekturu a filozofii. A development oba tyto směry v sobě spojuje. Bavilo mě, že vytvářím něco hmotného, něco, co je vidět,“ říká developer Luděk Sekyra v rozhovoru pro magazín newstream CLUB.
Jak se vám spí, když řídíte projekty, které tak razantně promění Prahu?
Snažíme se městu dát novou tvář a pro mě je důležité, aby projekty měly určitý přesah a něco symbolizovaly. Například jsme dlouho přemýšleli o tom, s jakou iniciativou přijít v oblasti pojmenování ulic. Na Smíchově jsme se rozhodli pro ženská jména. Zjistil jsem, že v Praze máme asi jenom pět procent ulic pojmenovaných po ženách. Na Smíchově tak vznikne například třída Madeleine Albrightové, ulice Růženy Vackové, jedné z nejstatečnějších českých žen 20. století, nebo ulice Medy Mládkové, která navazuje na ulici Madeleine Albrightové. Protože tyto dvě ženy byly po většinu svého života i sousedkami v Georgetownu ve Washingtonu.
A bude ve vašem dalším projektu, v Rohan City, Sekyrova ulice?
Ulice se mohou pojmenovávat až po smrti dotyčného. Pardon, to já zatím neplánuji. Nicméně přemýšlíme o tom, že bychom pojmenovali ulice po filozofech. Chci, ať Rohanský ostrov symbolizuje protiválečnou tématiku, i kvůli přítomnosti Invalidovny nebo tomu, že odsud byly odvezeny zvony z českých kostelů do Hamburku, aby byly přetaveny na děla. Takže jsme navrhli třeba Kantovu, Hegelovu, Sokolovu, Paloušovu, Wittgensteinovu či Lockeovu ulici.
Jak se propisuje vaše vášeň pro filozofii do toho, co a jak stavíte?
Kinští jsou od třináctého století jedním z nejvýznamnějších českých šlechtických rodů. Není to žádná pobělohorská šlechta, která pobrala majetky po českých pánech popravených v roce 1621 na Staroměstském náměstí. Kinští jsou tradiční českou šlechtou. Hlavou jedné větve velmi rozvětveného rodu je František Kinský. Spravuje zámek v Kostelci nad Orlicí, který rodina v polovině devatenáctého století vystavěla, a v roce 1992 restituovala. František Kinský nyní o zámek pečuje. A nejen to, má spoustu práce, aby rodinný majetek posunul o generaci dál. „Není to o hromadění majetku, je to služba,“ říká. Focení probíhalo v prostorách Falkensteiner Hotel Prague.
František Kinský: Není potřeba lpět na majetku, ale na hodnotách
Leaders
Nenačrtáváme jednotlivé domy či komplexy budov tak, že bychom je vytrhli z kontextu okolí. Naopak. Vidíme je ve čtvrtích, které navrhujeme, a v těch je pro nás nejdůležitější veřejný prostor, který sdílíme, a tak vytváříme komunitu. To je pro nás prioritou. Je to prostor, který nepatří nikomu, ale zároveň všem. Vnímáme ho jako veřejný politický i filozofický prostor. Na Smíchově je reprezentován kilometrovým pěším bulvárem Madeleine Albrightové.
Jak je pro vás důležitý výběr architektů?
Momentálně máme pod smlouvou asi 40 architektonických kanceláří z pěti zemí. Smíchov City je vlastně přehlídkou moderní české i zahraniční architektury. Chtěli jsme zachovat původní smíchovskou strukturu zástavby a zároveň přinést novou identitu. Každý domovní blok navrhuje jiný architekt, na každou část děláme soutěže zvlášť. U výstavby velkých čtvrtí zároveň vyhlašujeme soutěže na urbanismus. Na Rohanském ostrově jsme spolupracovali s jedním z nejvýznamnějších světových urbanistů Janem Gehlem a společně jsme vytvořili ideu kilometrové pobřežní promenády pro pěší, která bude propojovat parky vedoucí až k břehu řeky. Rohan City by se v budoucnu mohlo stát zeleným centrem Prahy.
Jak se Luděk Sekyra, vystudovaný právník, vlastně dostal k architektuře a developmentu? Jaké plány má s obchodním domem Kotva? A jaké další projekty chystá?
Celý rozhovor s Luďkem Sekyrou čtěte v novém vydání magazínu newstream CLUB. Magazín je v tištěné verzi k dostání v síti PNS nebo online i ve formě předplatného. Elektronickou verzi aktuálního čísla zakoupíte i v našem e-shopu.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
