Ani ne tři měsíce od zveřejnění závěti trvalo, než se pět potomků magnáta a bývalého italského premiéra Silvia Berlusconiho dohodlo, jak si mnohamiliardové dědictví rozdělí. Většinu v hlavní holdingové společnosti Fininvest získávají dvě jeho nejstarší a také mediálně nejznámější děti - dcera Marina a syn Pier Silvio.
V podstatě celé impérium, počínaje Fininvestem, je podle italských médií rozděleno v poměru 52 ku 48 procentům. První díl bude napůl patřit Marině a Pieru Silviovi, druhý pak opět rovným dílem Barbaře, Eleonoře a Luigimu. Všichni se narodili ze svazku s herečkou Veronikou Lariovou, s níž se Berlusconi rozvedl v roce 2014.
Ve smlouvě o vypořádání je také klauzule, která zavazuje všechny strany, aby akcie držené v podílech po dobu pěti let neprodávaly ani neupravovaly, píše deník Corriere della Sera.
„Marina a Pier Sivio společně přebírají nepřímou kontrolu nad Fininvestem, čímž jasně zajišťují jeho stabilitu a kontinuitu řízení," uvedli potomci ve společném prohlášení. Také veškeré nemovitosti se dělí mezi tuto pětici ve stejném poměru 52 ku 48.
Po Berlusconim zůstaly čtyři miliardy eur. Jejich osud je nejasný
Budoucnost podnikatelského impéria jednoho z nejbohatších mužů v Itálii je po jeho úmrtí nejistá. Není totiž jasné, jak Berlusconi rozdělil majetek ve výši zhruba čtyř miliard eur mezi svých pět dětí a kolik případně dostane jeho partnerka.
Při dělení majetku nepřišla zkrátka ani další trojice Berlusconiho nejbližších. Dědicové se dohodli, že jeho poslední partnerce, 33leté političce Martě Fasciniové vyplatí sto milionů eur, tedy zhruba dvě a půl miliardy korun. Stejnou částku získává Berlusconiho bratr Paolo a třicet milionů eur dostane jeho dlouholetý blízký spolupracovník a také politik, 81letý Marcello Dell'Utri.
Jak uvádí Corriere della Sera, právě toto byla nejchoulostivější pasáž závěti, a to dokonce i právní. Byla totiž považovaná za rizikovou kvůli údajným formálním nedostatkům. Dohoda mezi pěti sourozenci ale ukončila veškeré spekulace.
Lukáš Kovanda: Berlusconiho, průkopníka „politického podnikání“, povalila až hrozba státního bankrotu
Dnes zesnulý Silvio Berlusconi vstoupí do dějin nejen jako někdejší italský premiér. Těch má ostatně země kvůli častému střídání vlád vskutku přehršel. Jen Berlusconiho však mezi nimi – a dokonce celosvětově – lze považovat za prototyp politického podnikatele. Takového, jenž ve svých rukou kumuluje moc mediální, finanční a politickou a ještě přitom – za spolupráce dobře placených marketérů – dokáže působit jako obyčejný člověk z lidu, jenž se vzepřel mocným a na straně toho samého lidu bojuje za jeho zájmy.
Berlusconi zemřel 12. června ve věku 86 let. Nástupnický plán ve Fininvestu vzbudil v Itálii značnou pozornost, částečně kvůli kontrastu s řízením o pozůstalosti jiného italského miliardáře, zakladatele společnosti Luxottica, největšího světového výrobce a prodejce brýlí a obrub Leonarda Del Vecchia. Ten loni zemřel ve věku 87 let, aniž by předal kontrolu kterémukoli ze sedmi dědiců.
Fininvest ovládá mimo jiné holding MFE-MediaForEurope, největšího italského komerčního vysílatele. MFE, dříve známá jako Mediaset, dominuje italskému trhu televizní reklamy s více než 40procentním podílem. Mediaset také posloužil jako odrazový můstek pro Berlusconiho politickou kariéru v 90. letech minulého století.
Otec berlusconizace
Mediální magnát Berlusconi poprvé nastoupil do premiérského úřadu v roce 1994 a do roku 2011 vedl čtyři vlády. Založil a vedl středopravou stranu Forza Italia, která je součástí koalice premiérky Giorgie Meloniové. V posledních volbách byl rovněž zvolen do horní komory italského parlamentu. Propojení politické sféry, byznysu a médií dalo vzniknout negativně myšlenému pojmu „berlusconizace“ politiky.
PPF miliardářky Kellnerové posílila v ProSieben. Je akcionářskou dvojkou po Berlusconim
Skupina PPF zvýšila svůj podíl ve společnosti ProSiebenSat.1 Media SE (ProSieben) na 15,04 procenta. Podíl PPF reprezentuje 11,6 procenta hlasovacích práv na kapitálu společnosti, uvedla firma. Skupina PPF, vlastněná rodinou zemřelého miliardáře Petra Kellnera, je druhým největším akcionářem ProSiebenSat.1.
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
Související
Sto let vlastnila italská miliardářská dynastie deník La Stampa. Teď ho prodává
