Reklama

Zpackaný Green Deal vytvoří z Evropy zónu chudoby, to nesmíme dopustit, říká Alexandr Vondra

Alexandr Vondra
ČTK
Dalibor Martínek

Drakonické povinnosti při přechodu na bezemisní zdroje elektřiny nejsme schopni zvládnout, tvrdí místopředseda ODS Alexandr Vondra, europoslanec a člen výboru pro životní prostředí Evropského parlamentu. Rozhovor vznikl krátce po projevu prezidenta Miloše Zemana, který vyzval k odstoupení od Zelené dohody. A krátce předtím, než by mohla Evropská komise rozhodnout, zda bude jádro uznáno jako součást evropského mixu. Na jádru přitom podle Vondry stojí a má stát česká energetika.

Prezident Zeman uvedl ve svém proslovu, že by Česko mělo vystoupit ze Zelené dohody. To zní, jako by vám bral slova z úst…

Myslím, že tím nejde začít. Česko se k tomu přihlásilo. Ale zároveň konstatovalo usnesením obou komor parlamentu, že bez jádra, jeho využívání včetně rozvoje jaderné energetiky, není Česká republika závazky schopná plnit. Shodou okolností je posledním termínem, kdy Evropská komise slibovala, že o jádru rozhodne, tato středa nebo začátek ledna. Myslím, že naše geografické podmínky neumožňují fungovat čistě na bázi obnovitelných zdrojů. Málo tu fouká, málo svítí slunce. Implicitně podle mě neschválení jádra Evropskou komisí znamená, že bychom měli odstoupit od Pařížské dohody. Green Deal je postaven na pařížské klimatické dohodě a závazcích Evropské unie v ní obsažených, takže by to mohlo implikovat i odstoupení od těchto dohod. Nemyslím si, že máme nejdříve vytroubit konec Green Dealu, ale máme bojovat do posledního dechu.

Danuše Nerudová
video

Danuše Nerudová: Česko mrhá talenty. Už na základních školách

Druhým hostem pořadu Victory Club na newstream.cz je rektorka Mendelovy univerzity, předsedkyně důchodové komise a žena, o níž se čím dál více spekuluje, že by mohla kandidovat na prezidentku.

Přečíst článek

Takže boj o Green Deal je pro Česko bojem o jádro?

Přesně tak. Pro Franse Timmermanse, místopředsedu Evropské komise, je biblí "Timmermansův klimatický zákon". Jeho bible má dva základní cíle. Do roku 2030 omezit uhlíkové emise v EU o 55 procent. Což je naprosto drakonické opatření, které Česko na svém území nemůže ani náhodou splnit. Ale podstatou je, že cíl platí pro unii jako celek, nikoliv pro jednotlivé země. A pokud jde o cíl uhlíkové neutrality do roku 2050, kdyby některé státy nebyly schopné jej plnit, musely by jiné státy víc oxidu uhličitého pohlcovat než produkovat. V takovém případě, pokud Evropa bude trvat na nesmyslném, ideologickém odporu k jádru, si myslím, že bychom měli přehodnotit účast. Ale důležité je pořadí. Ne to troubit teď, tím bychom byli nečitelní. Když jsme se k tomu jako země připojili, předpokládali jsme, že to bude s jádrem. Když se ukáže, že vítězí ideologie nad racionalitou, bude jasné, že to není o vědě, ale o náboženství. Jako křesťan nevidím důvod přecházet na náboženství ekologické.

Reklama

Boj o jádro je klíčový

Jste vlivným místopředsedou ODS. Je plánem současné vlády boj za jádro v Bruselu?

Zástupci současné vlády iniciovali usnesení obou komor parlamentu o jádru. A za druhé, v koaliční smlouvě je jasně řečeno, že jádro potřebujeme a hodláme ho dál využívat.

Jak v současnosti vypadá český boj o jádro na půdě evropské unie? Jaké máme spojence, jakou strategii?

Sama komise  přiznala, že na práh energetické chudoby se může dostat sto až sto padesát milionů lidí. Touhle cestou se vydat nesmíme. To je cesta ke komunismu, která vytvoří z Evropy zónu chudoby.

To je složitější. Taxonomie zelených financí čili sortování ekonomických aktivit podle toho, jestli jsou takzvaně čisté, nebo takzvaně špinavé, bylo už schváleno. Se dvěma výjimkami. Zůstaly stranou otázky jádra a plynu. Jádro jako zdroj, který celou transformaci vůbec umožní. A plyn, protože emituje oxid uhličitý, jako nástroj transformace, na přechodnou dobu. Toto je čistě v kompetenci Evropské komise. Jediný, kdo může zvrátit její rozhodnutí, ať bude jakékoliv, bude Evropská rada kvalifikovanou většinou. 

Jak jsou nyní rozložené síly?

Obávám se, že v současnosti není kvalifikovaná většina ani v jednom táboře. Na jedné straně je tábor ideologický, který jádro odmítá. Vedou ho Němci, věrně jim slouží Rakušané nebo Lucemburčané, ale jsou tam i jiné země. Z druhé strany je tábor vedený Francií, která na jádro dlouhodobě spoléhá a chce spoléhat i v budoucnosti. Chtějí nyní stavět minimálně šest velkých reaktorů. Francii věrně podporuje Česká republika a set zemí zejména střední a východní Evropy. Ale také nemáme kvalifikovanou většinu. Rozhodnutí je tak čistě na Evropské komisi. Pokud rozhodne proti našim zájmům, a my nebudeme své závazky schopni plnit, pak je asi skutečně jediná možnost se z těch závazků vyvázat.

Mojmír Hampl

Uhlíková neutralita je větší problém než covid, říká nový člen rozpočtové rady Hampl

Bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl se v lednu stane členem Národní rozpočtové rady. Sněmovna v tajných volbách jeho nominaci schválila hlasy 173 ze 192 poslanců. Jak Hampl vnímá současný schodek vlády? A jak se staví k podpůrným covidovým programům? Na to Hampl serveru newstream.cz odpovídal letos v létě. Rozhovor se uskutečnil před Hamplovou přednáškou pro desítky mladých lidí na akci, kterou pořádal konzervativní Občanský institut.

Přečíst článek

Má Green Deal reálné dopady na ceny elektřiny?

Evropská komise se snaží cenové zemětřesení na energetickém trhu bagatelizovat. Argumentuje dopady zahřívání v Asii po covidu nebo nedostatkem investic do energetického sektoru v těžařských zemích. To jsou určitě faktory, ale jsem přesvědčen, že nejdůležitějším faktorem je Green Deal a očekávání z něj plynoucí. A také některá rozhodnutí. Němci se rozhodli koncem příštího roku odpojit poslední jadernou elektrárnu. To už nyní vytváří obrovskou poptávku po plynu jako palivu, a paradoxně i po elektřině z uhlí. To bude obří tlak na cenu plynu. Co se týká uhlí, pokud je nyní normální, chladná zima, paradoxně spotřeba uhlí v Německu neklesá. A to zase tvoří tlak na cenu emisních povolenek, která za poslední dva roky narostla čtyřnásobně.

Budoucnost emisních povolenek

Emisní povolenky jsou téma samo pro sebe. Myslíte, že je možné jejich cenu nějak ovlivnit? Poláci už avizovali možnost vystoupení ze systému.

Budeme muset hned po Novém roce přitlačit na pilu. Trh s povolenkami není volný, ale řízený. Je vystaven manipulacím Evropské komise. Ta chtěla, aby ceny postupně rostly a státy od uhlí postupně odcházely. Před rokem stáhla z trhu asi 400 milionů povolenek, aby zvýšila cenu. Přitom v legislativě je uvedeno, že pokud cena povolenky naroste na trojnásobek oproti průměru za poslední dva roky, a udrží se nad ním šest měsíců, tak by komise měla zasáhnout a část povolenek do systému přidat. To se zatím nestalo. Poláci, Češi a další, kde energetika na povolenkách závisí více než jinde, na to nepochybně začnou tlačit. Poláci navrhovali ze systému odejít, ale myslím, že kompromis bude, že se opřeme o platnou legislativu a tlak na dramatický růst ceny omezíme.

Musíme hledat cesty k udržitelnosti, o tom nebudiž pochyb. Jsem přesvědčen, že budoucnost naší energetiky spočívá na jádru, a z druhé strany na kombinaci obnovitelných zdrojů, což je v našich podmínkách hlavně fotovoltaika.

Sníží to cenu elektřiny pro koncové zákazníky? Nebo aspoň zastaví růst cen?

Pokud čelíte takovému zvyšování cen, máte dvě možnosti. Můžete přerozdělovat, kompenzovat vyšší nárůst cen. Odcházející vláda chtěla plošná opatření, třeba anulovat DPH. Samozřejmě v tomto mysleli na Lovochemii. Podnikání Andreje Babiše má s cenou elektřiny problém také, nejen někdo z malé vesnice. Nebo můžete kompenzovat, jak navrhuje tato vláda, jenom lidem, kteří si tuto zimu nebo příští rok nebudou s cenami vědět rady.

Řešením vlády je tedy hnát nejchudší s novým formulářem na úřady?

Za prvé by se to mělo dělat bez papírování. A za druhé, je důležité, kde se stanoví hranice. Cenový nárůst je tak dramatický, že si umím představit, že jsou lidé, kteří nejsou nejchudší, ale budou mít velké potíže. Bude obtížné hranici stanovit.

šéf ČEZ Esco Kamil Čermák

Fenoménem dneška jsou bateriová úložiště, říká Kamil Čermák z ČEZ Esco

Úspory energií, to byla v posledních desítkách let jen slovní vata. Nikoho moc nezajímaly. S aktuálním rapidním zdražováním se z úspor stává žhavé téma. ČEZ založil před pěti lety divizi Esco, která se zpočátku věnovala hlavně průmyslovým podnikům. Nyní letí hvězda Esco vzhůru. Uspořit za energie chce najednou každý. Esco začíná obsluhovat i menší firmy či obce. „Chodí za námi starostové, že to jejich voliči chtějí,“ říká v rozhovoru pro newstream.cz šéf ČEZ Esco Kamil Čermák.  

Přečíst článek

Mluvíte ale o krátkodobých řešeních. Jaká jsou ta dlouhodobá, aby elektřina dál nezdražovala? Je to zmíněný tlak na zlevňování povolenek?

Očekávejme růst cen jako setrvalý jev v důsledku Green Dealu. To není něco, co odezní. Tady je nutno mít systémové řešení. Kladu si otázku, proč největším fanouškem Zelené dohody v Evropě jsou komunisté a extrémní levice. Jde jim o jiný způsob přerozdělování. Když se nepovedly všechny jejich revoluce, jako by se ekologie stala poslední instancí pro lidi, kteří sní o totálním přerozdělování. Timmermans přišel s návrhem, aby se obchodování s povolenkami vztahovalo i na bydlení a dopravu, to je sociálně nejcitlivější. Macronova snaha zdražil benzín spustila žluté vesty. Pod tlakem tedy přišel klimatický sociální fond, kdy by unie z výnosů povolenek rozdávala peníze nejchudším. Sama komise však přiznala, že na práh energetické chudoby se může dostat sto až sto padesát milionů lidí. Touhle cestou se vydat nesmíme. To je cesta ke komunismu, která vytvoří z Evropy zónu chudoby. Jediná možnost je tlačit, aby pravidla hry pro dekarbonizaci víc odpovídala trhu. A ne vytvářet přerozdělovací ráj, který se stane peklem pro všechny.

Bohatý Západ se může více sebeobětovat

Vidíte v Bruselu nějakou změnu sentimentu, když ceny energií nejen v Česku prudce stoupají?

Zatím toho moc není, po pravdě řečeno. Když jsem byl před Vánocemi naposledy v Evropském parlamentu, žádnou změnu myšlení jsem nenašel. Ale pozor, poslední Evropská rada nepřijala závěry. To už tu dlouho nebylo. Ale je to spíš symptom paralýzy než uvědomění si problému. Západní země jsou prostě bohatší a mohou si dovolit větší míru sebeobětování. My Češi nebo Poláci jsme chudší a nemáme takové rezervy, ani na úrovni rodin. Vstupuje do toho i otázka celkového přerozdělování v Evropské unii. Mám zlou teorii: Myslím, že nejde tolik o záchranu planety, jako o záchranu Eurozóny, která je dlouhodobě neudržitelná. Rozdíly ve výkonnosti není nikdo schopen moc změnit. A Němci nejsou dlouhodobě ochotni doplácet. Za záchranu lidstva jsou možná ještě ochotni platit. Otázkou je, jak hluboký vítr ve svých peněženkách bude Němec ochoten strpět. Také se může vyvíjet situace v jižních zemích, které si možná uvědomují, jak náročná je pro ně energetická transformace. Španělé třeba mají politické problémy s rostoucími cenami plynu.

Kladu si otázku, proč největším fanouškem Zelené dohody v Evropě jsou komunisté a extrémní levice. Jde jim o jiný způsob přerozdělování.

Takže to jsou naši budoucí spoluhráči?

Uvidíme. Nechtějí si pohněvat Němce. Rýsují se skupiny Jih, skupina Sever, a skupina Východ a Střed. V centru je Němec. Karbonově nejnáročnější je Střed, tedy Česko, Polsko, Německo. Nejlépe na tom jsou v Evropě Švýcarsko, protože má hydroelektrárny, a Francie, která má jádro.

Energie, ilustrační foto

Ceny plynu v roce 2022: Zdražení i o polovinu

Domácnosti si v roce 2022 za zemní plyn připlatí. V průměru se platby zvýší o 50 až 70 procent. Na vině jsou extrémně vysoké ceny na burze. Ke zlevnění může dojít až po skončení topné sezóny nebo po zprovoznění plynovodu Nord Stream 2.

Přečíst článek

Vidíte na snaze Evropy o šetrnější způsob života také něco pozitivního?

My máme v programu rehabilitaci fotovoltaiky, která před deseti lety dostala těžký zářez nerozvážnými dotacemi. Vyrostla nám tady třída solárních baronů, která stála ročně 40 miliard korun. Nepochybně nemůže být budoucnost energetiky na uhlí, protože stejně dochází. Musíme hledat cesty k udržitelnosti, o tom nebudiž pochyb. Jsem přesvědčen, že budoucnost naší energetiky spočívá na jádru, a z druhé strany na kombinaci obnovitelných zdrojů, což je v našich podmínkách hlavně fotovoltaika. V kombinaci s ukládáním v bateriích. Sám si to nechám na chalupě změřit, jestli se to vyplatí. Je to důležité, protože to můžeme dělat brzo. Jaderná elektrárna bude nejdříve za patnáct let. Musíme nacházet řešení na těch patnáct let, a fotovoltaika je správná cesta. Ale to je asi tak všechno.

Alexandr Vondra

Ve vládě Mirka Topolánka působil nejprve jako ministr zahraničí, poté jako místopředseda vlády pro evropské záležitosti a stal se tváří historicky prvního předsednictví České Evropské unii. V kabinetu Petra Nešase zastával funkci ministra obrany. Od roku 2019 je poslancem Evropského parlamentu, o rok později se jako "Havlista hlásící se do služby" stal místopředsedou ODS. Působil také jako Senátor či velvyslanec v USA.

Karel Schwarzenberg

Karel Schwarzenberg: Naše země stále nevzkvétá. Havel byl morální autoritou

"Čeští politici jsou pro národ většinou amorální autoritou. Pár výjimek ale najdete. Morální autoritou byl bezpochyby Václav Havel. V ODS pak Miroslava Němcová, v sociální demokracii Vladimír Špidla,” bilancuje v exkluzivním rozhovoru kníže Karel Schwarzenberg.

Přečíst článek

Vlastislav Bříza

Vlastislav Bříza: Naštěstí máme dřevo nakoupené na dva roky dopředu

Díky výnosům zdravotnické divize Gama se holdingu Koh-i-noor dařilo i během pandemie. Navzdory tomu, že ostatní byznys měl velké potíže. 

Přečíst článek

Reklama

Související

Mojmír Hampl

Uhlíková neutralita je větší problém než covid, říká nový člen rozpočtové rady Hampl

Přečíst článek
Karel Havlíček

Karel Havlíček: Určitě se vrátíme do vlády. Nepochybuji o tom ani na minutu

Přečíst článek
Reklama
Doporučujeme