Reklama

Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Uhlíková neutralita je větší problém než covid, říká nový člen rozpočtové rady Hampl

Mojmír Hampl
Dalibor Martínek / Newstream
Dalibor Martínek

Bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl se v lednu stane členem Národní rozpočtové rady. Sněmovna v tajných volbách jeho nominaci schválila hlasy 173 ze 192 poslanců. Jak Hampl vnímá současný schodek vlády? A jak se staví k podpůrným covidovým programům? Na to Hampl serveru newstream.cz odpovídal letos v létě. Rozhovor se uskutečnil před Hamplovou přednáškou pro desítky mladých lidí na akci, kterou pořádal konzervativní Občanský institut.

Reklama

O čem budete mladým přednášet?

O rozdílu mezi krizí roku 2008 a koronakrizí.

V čem ho spatřujete?

Řeknu to v obecných pojmech, snad to vašim čtenářům nebude připadat moc složité. Z pohledu makroekonomických témat jsme v roce 2008, po Lehmanech, řešili ztrátu poptávky. Globální. Všichni se báli, nebo bezprostředně přicházeli o příjmy. Teď je to úplně obráceně. Koronavirová krize ve většině zemí vyspělého světa znamenala, že ztráta příjmů či zaměstnání vůbec nebyla velká. Naopak, lidé, včetně Česka, akumulovali úspory. Míra úspor je nyní největší za dobu samostatné České republiky. Rostou platy, valorizace je vyšší než v normálních časech. Ale je pochroumaná nabídka. Covid narušil schopnost vyrábět, ochromil logistiku. Z hlediska fiskální politiky pořád šlapeme na plyn, přidáváme peníze, ale není nabídka.

Ceny nemovitostí klesnou jen v krizi

Asi mluvíte o nedostatku stavebního materiálu nebo nových aut, pro které chybí čipy…

Je to řada oblastí. Jde o globální problém. Jen nevíme, jestli je dočasný, nebo trvalý. Je to úplně opačně, než jsme řešili při finanční krizi z roku 2008. Třeba se podívejte na růst cen nemovitostí. Češi mají pocit, že je to něco unikátního. Vůbec ne. Drtivá většina zemí OECD řeší stejný problém, nárůst cen nemovitostí. Ten je tažen třemi aspekty: nulové či nízké úrokové sazby, akumulované úspory a úplná změna způsobu práce. Home office vypadal jako nějaké laškování, ale už jsou studie, které ukazují, že měníme způsob práce. Spousta lidí přemýšlí o místu, kde bydlí, jako o místu, kde bude pracovat. Vidím to i kolem sebe.

Marek Mora, viceguvernér ČNB

Viceguvernér Mora: I další lockdown bychom přežili s vyššími sazbami

V první části rozhovoru pro server newstream.cz viceguvernér České národní banky Marek Mora hovoří o aktuálním tahu ECB, promýšlených krocích ČNB, ale také o stále populárnějších zelených investicích označovaných zkratkou ESG.

Přečíst článek

V Česku se už roky mluví o potenciální cenové bublině nemovitostí. Vidíte ji i vy? Mohou ceny bytů v Praze či v Česku klesnout?

Pokud budou klesat, tak jenom v krizi.

Nejsou obří ceny nových bytů dané malou nabídkou? Víme, že se málo staví, co když se začne stavět bytů víc?

Nominální HDP pořád roste. Nominální inflace je pořád nad nulou. Objem prostředků v ekonomice pořád roste. Proč by cenová hladina u bytů neměla růst?

Místo nemovitostí kupuji akcie

Protože je uměle omezená nabídka…

Pokud bude vývoj normální, budou ceny všeho postupně drobně růst. Ceny nemovitostí nebudou výjimkou. Možná ceny nemovitostí rosou rychleji než ostatní ceny. V tom je však jedině potenciál pro zastavení růstu, ne pro pokles cen. Pokles cen bytů jsme za posledních téměř třicet let zažili jedinkrát, právě po krizi v roce 2008, v letech 2009 a 2010. Když klesají ceny nemovitostí, ekonomika je na huntě.

Hodně Čechů nyní investuje do bytů. Vy taky?

Investuji do akcií. Když zapomenu na Ameriku, která může vypadat odtažitě, tak když vidím, jak roste cena emisní povolenky, kupuji akcie výrobců elektrické energie. Je tam přímá vazba na to, že cena silové energie půjde nahoru.

Vrátím se ještě k akumulaci peněz. Není v Česku dána i tím, že vláda vyrobila schodek ve výši stovek miliard korun a peníze dává lidem, kteří nepracují?

To je, co říkám. Proč nedošlo ke ztrátě zaměstnání a příjmů? Protože jsme břemeno výpadku práce, reálné nemožnosti vykonávat práci, přenesli na stranu veřejných financí. Zalili jsme to veřejnými penězi. Vznikl optický klam, a řada lidí v něm žije, že se vlastně tak moc neděje.

ESG, ilustrační foto

Do udržitelné ekonomiky pumpují investoři desítky bilionů. A ještě přidají

Přehlídka velkých čísel. Tak vypadají statistiky finančních prostředků přicházejících do investičních aktiv spojených s takzvaným udržitelným investováním. Až na 53 bilionů dolarů, třetinu veškerých finančních prostředků „pod správou“, by podle analýzy agentury Bloomberg mohly do poloviny této dekády vyrůst finanční produkty s přídomkem ESG.

Přečíst článek

Lidi učíme lenosti

Někteří podnikatelé, nebudu jmenovat, tvrdí, že lidé kvůli podpůrným programům přestali chtít pracovat…

Učíme lidi lenosti. Vypadá to, že si ji můžeme dovolit. Protože ji zalíváme společnými penězi. Které ale nemáme, půjčujeme si je. Ale není to jenom u nás. Týká se to velké části vyspělého světa. U nás je to specifické jednou věcí – rychlost, jakou vytváříme veřejné dluhy. Ta je bezprecedentní. Zdá se, že nejhorší část pandemie je za námi, a ostatní brzdí. My pořád šlapeme na plyn.

Argument vlády a ministryně financí pro obří zadlužování ve zkratce zní, že si to Česko může dovolit, že máme jeden z nejnižších dluhů v Evropě, a že je to kvůli covidu potřeba. Co říkáte takové argumentaci?

To je zajímavé, tahle otázka zaznívá docela často. Ukazuje to, že jsme argumenty pro rychlé zadlužování vzali jako validní. Řeknu příměr, který jsem již použil. Člověka. Představte si, že žijete zdravě, desítky let. Nekouříte, nepijete moc, chodíte běhat, jste zdravý, nemáte vysoký tlak. To jsou naše veřejné finance. To není zásluha této vlády, ani minulé. Babišova vláda pro stabilitu státního rozpočtu tolik neudělala. Je to naše DNA, máme intuitivně odpor k velkým dluhům. I těm veřejným. A teď si představte, že tento člověk se rozhodne, že během jednoho roku zdravý životní styl úplně změní. Bude sedět doma, pít jedno pivo za druhým, kouřit, bude jíst bůček. Po prvním měsíci nebo roce na něm nebude vidět nic zvláštního. Ale riziko infarktu razantně narůstá. My ekonomové jenom nevíme, kdy přijde. V roce 2020 jakoby velká část politické elity i Čechů jako by opustila staré zábrany. O tom bude jednou učebnice. Podle mě jde o největší změnu, kterou covid přinesl. Přesvědčení, že to takto může fungovat dlouhodobě.

Zdeněk Pohlreich, šéfkuchař a gastropodnikatel

Zdeněk Pohlreich: Lidé si neváží práce. A stát je v tom podporuje

Z televize už trošku vycouval. Nestíhal se starat o vlastní restaurace. Zdeněk Pohlreich přesto zůstává největší celebritou mezi tuzemskými kuchaři. Byl vidět i v době covidu, když vařil pro hasiče nebo sestřičky. Že by mu to zvedlo popularitu, si však nemyslí. Své podniky přesto udržel naživu. Tak trochu státu navzdory.

Přečíst článek

Nalít peníze do ekonomiky však do jisté míry bylo potřeba, to snad uznáváte…

Byl jsem jeden z prvních, který vloni volal po tom, abychom s příchodem covidu nešlápli na brzdu ve veřejných výdajích. Ale vůbec jsem si neuvědomil důsledky. Politická elita si to vyložila tak, že už nemusí mít vůbec žádné zábrany. A za druhé, přímo zasaženým jsme vlastně pomáhali málo. Bobtnal stát. Jak tohle zastavíte, když je tak snadné, rozdávat z cizího.

Třeba přijde změna s příští vládou…

A kdo bude ten, kdo Kalouskovsky obětuje svou politickou budoucnost na oltář úspor? Už druhý rok jsou Češi přesvědčováni, že je jedno, že ekonomika nevytváří. A že můžete přesto zvedat platy, důchody…

Zadlužování je jako rakovina

Vy nevidíte žádnou politickou stranu, která by to zarazila?

Jestli se mě ptáte takto natvrdo, tak to ji nevidím. Jsme společnost, která chce slyšet jenom dobré zprávy. Chceme jenom hladit. Kdo vás nehladí, je politicky vyhlazen.

Naše italská cesta, kterou se současná vláda vydala, je tedy nevratná?

To neříkám. Taková varování jsou jednou z mála věcí, na které Češi ještě slyší. My ekonomové říkáme, že karcinom narůstá, ale ještě nás neohrožuje na životě. Kdy začne, nevíme. Ale víme, že narůstá, a to víc než jinde. Z hlediska nárůstu deficitu už nejsme sever Evropy, posunuli jsme se na jih.

Marek Mora, viceguvernér ČNB

My nechráníme spotřebitele, ale finanční stabilitu, říká viceguvernér Mora

České banky hlídáme, hypoteční pravidla příliš neporušují. Nemovitosti jsou drahé, ale už jsou vidět signály ochlazení, říká v rozhovoru pro server newstream.cz viceguvernér České národní banky (ČNB) Marek Mora.

Přečíst článek

Dá se nějak jednoduše říct, jak se rychlé zadlužování státu týká života běžného člověka?

Snažím se vám vysvětlit, že největší zrada je, že po nějakou dobu to v běžném životě nepoznáte. Politické změny nastávají, až když narazíte do zdi. My říkáme, že změna by měla být hladká, ne až po nárazu na zeď. Kdyby to bylo hned cítit, bylo by to politické téma a hned má řešení. Ale právě proto, že to není vidět, je to mnohem větší problém, než se zdá.

Větší problém je ale uhlíková neutralita

Vidíte v tuzemské ekonomice ještě nějaký další systémový problém, kromě zvyšování veřejného dluhu?

Spousta lidí mě bude považovat v této otázce za heretika, ale největší problém naší ekonomiky je, že se řítíme do problémů jako je uhlíková neutralita. Jsme nejprůmyslovější ekonomika Evropy, vůbec jsme o tom nevedli debatu, a máme nulovou představu o nákladech, které to přinese.

Zdá se, že ani lídři tuzemského byznysu s klimatickými cíli příliš nepolemizují, mají to za hotové. A snaží se naplnit požadavky na ně kladené…

To slyším všude. Není to děsivé? Zažíval jsem to léta letoucí, když jsem jezdil do Bruselu. Politická, diplomatická i ekonomická elita menších zemí to brala tak, že když se chystal nějaký velkolepý plán, tak dokud se chystal, nechtěli k tomu nic říkat, protože to prý není hotové. V okamžiku, kdy to vzniklo, řekli: nic k tomu nebudeme říkat, už je to hotové. Jsme ve stejné situaci. O uhlíkové neutralitě jsme nediskutovali, protože se teprve chystala. A teď nediskutujeme, protože už je to hotové, uvalené.

Tisk tisícikorunových bankovek v tiskárně cenin

Lukáš Kovanda: Česko deptá past dluhu i inflace. Běžné spoření vede k chudobě

Když tuzemští statistici před pár dny zveřejnili červencovou inflaci, kroutili ekonomové i centrální bankéři nevěřícně hlavou. Nikdo nečekal, že spotřebitelské ceny stoupnou meziročně až takhle výrazně, o 3,4 procenta.

Přečíst článek

Je to důležitější téma než změny v chování Čechů, které přinesl covid a o nichž jste mluvil?

Myslím, že ano. Věřím, chci věřit, že covid je dočasná věc. Ale tohle jsou generační záležitosti. Jsem z toho frustrovaný. Zatímco se bavíme o inflaci 3,4 procenta na příští rok a půl, tak tady se bavíme o tom, že bychom měli systematicky zvyšovat náklady na náš život desítky let. Západní civilizace se mrská za svůj růst, za rozvoj.

Když jste před téměř třemi lety končil v ČNB, čekalo se, že půjdete do zahraničí, do nějaké mezinárodní instituce, do Bruselu…

Do Bruselu bych určitě nešel…

Neměl jste ambici jít do zahraničí?

Což to. Ale měli jsme malé děti, dohodli jsme se, že zůstaneme tady.

Mojmír Hampl (46)

Je český ekonom. V letech 2006 až 2018 byl členem bankovní rady České národní banky. Od roku 2008 až do konce svého působení v centrální bance vykonával funkci viceguvernéra. Poslední dva roky vede poradenské služby pro finanční sektor tuzemské pobočky KPMG.

Ursula von der Leyenová, šéfka EK

Lukáš Kovanda: Zelené ambice Bruselu jsou střelou do vlastní nohy

Brusel představil revoluční zelený balíček. Důsledek? Zdraží auta, letenky, bydlení i elektřina.

Přečíst článek

>>>>>>Zajímají vás rozhovory s inspirativními osobnostmi? Čtěte náš výběr<<<<<<

Magazín Newstream CLUB

Tématem druhého čísla byznysově - lifestylového čtvrtletníku je návod, jak globálně uspět, jak dobýt svět a užít si ho.

Na titulní straně představujeme neurologa Martina Tolara. Jeho společnost Alzheon je nejblíž ze všech farmaceutických firem světa k dosažení schválení léku na Alzheimerovu nemoc. Co všechno musel obětovat a jak těžké bylo prosadit se v USA?

„Amerika je kouzelná v tom, že když máte chuť něco dělat, máte výdrž a nadšení, tak vám pomůže. Ona je to země plná lidí, kteří tam přišli s jedním kufrem a vybudovali si tam z ničeho, jen ze svých snů, celý život,“ říká Tolar v hlavním rozhovoru magazínu.

A magazín dále přináší řadu příběhů osobností, kterým se ve světě podařilo uspět. Eduard Kučera například vypráví, jak těžké bylo hledat vhodného správce majetku a vysvětluje, proč se nakonec rozhodl většinu investic mít v USA.

Architekt Petr Štefek pracoval v Londýně u Normana Fostera a popisuje rozdíly mezi globální londýnskou scénou a Prahou.

Legendární investor Gabriel Eichler pak popisuje svou cestu z USA zpět do Československa a jak tu jeho know-how pomáhalo budovat svobodnou ekonomiku.

Jak dostat dítě na Oxford?

Připravit svým potomkům ty nejlepší startovní podmínky pro život, kariéru a úspěch ve světě je snem každého rodiče. Stojí to však peníze a čas. A také je k tomu potřeba učinit celou řadu správných rozhodnutí od volby střední školy přes kroužky a další mimoškolní aktivity. Odměnou ale může být studium na některé z nejprestižnějších univerzit světa na obou březích Atlantiku i Pacifiku. Jak ta správná rozhodnutí skutečně učinit poradí nejpovolanější odborníci ve druhém čísle magazínu Newstream CLUB, který právě vychází.  K dostání je v síti trafik Lagardère i online

Příští číslo magazínu Newstream CLUB vyjde již v březnu. 

Související témata

Miliardáři

Vzdělávání

Biohacking

  •  
Reklama

Související

Alexandr Vondra: Kašlu na uhlíkovou stopu, české zájmy létám hájit do Bruselu letadlem

Přečíst článek
Mojmír Hampl

Mojmír Hampl: Náš penzijní systém je absurdní. Každý třetí senior odchází do penze předčasně

Přečíst článek
Karel Havlíček, místopředseda hnutí ANO

Karel Havlíček: Energetické firmy zlobovaly vládu, proto mají Češi nejdražší plyn i elektřinu

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme