Umělá inteligence nahradí rutinéra a za čas zřejmě pohne pracovním trhem

V posledních dnech zavalila i běžnou veřejnost lavina zpráv o tom, co dokáže či nedokáže umělá inteligence a kde všude už ji najdeme. Vždyť právě probíhá bitva mezi softwarovými giganty Microsoft a Google o to, kdo obsadí trh se zprostředkováním informací. A co z toho budeme mít? Ulehčí nám život, nebo připraví o práci?

Pro odborníky je umělá inteligence vysoce složitá, pro uživatele naopak docela jednoduchá k obsluze. Pro obě skupiny však v sobě má velkou záhadu: nikdo přesně neví, podle čeho dělá svá rozhodnutí.

Vyhledávání už nebude jako dřív. Bing s umělou inteligencí může rozbít dominanci Googlu, míní experti

Money

Microsoft s velkou slávou představil novou podobu svého internetového vyhledávače Bing a prohlížeče Edge, do nichž za miliardy dolarů ve spolupráci se startupem OpenAI zapojil umělou inteligenci. A první reakce renomovaných expertů jsou nadšené. Jestli někdo může zbourat dlouholetou dominanci Googlu na trhu, tak právě nový Bing, míní. Ovšem ani v Googlu nespí. Svět čeká dlouho nemyslitelný boj o podíl na trhu vyhledávačů, který z reklam přináší více než sto miliard dolarů ročně.

Dušan Kütner

Přečíst článek

Jako když se domlouváte s člověkem

Microsoft má náskok – jím podporovaná firma OpenAI spustila loni v listopadu produkt ChatGPT. Z pohledu uživatele je to vlastně webová stránka, která funguje jako tzv. chatbox – běžní lidé na ní mohou klást otázky nebo zadávat úkoly, jako by se obraceli na člověka. Zeptají se, jak se vaří guláš, o čem je který film, požádají o napsání blahopřání pro dědečka, eseje na vysokou školu nebo třeba povídky na dané téma. Aplikace pak zadání lépe nebo hůře splní.

ChatGT pracuje i v češtině a je zadarmo; ovšem za dvacet dolarů měsíčně si může uživatel zaplatit přednostní přístup. Aplikace funguje v písemné podobě, převod na mluvenou komunikaci je technicky možný a zřejmě bude časem následovat.

OpenAI začala jako nezisková organizace (mezi jejímiž zakladateli je proslulý technologický mág a podnikatel Elon Musk), teď už však má i byznysovou část. Microsoft se přidal v roce 2019 investicí jedné miliardy dolarů a podle dostupných zpráv má přilít dalších deset miliard dolarů.

Bard jako protiúder

Vyplašený Google představil minulý týden svoji obdobu, produkt Bard. Zatím je určen pro testování vybranými uživateli, běžné veřejnosti má být k dispozici až „za pár týdnů“.

Microsoft sází na umělou inteligenci. Do chatovacího robota nalije miliardy

Money

Americká softwarová společnost Microsoft jedná o investici deset miliard dolarů (223,6 miliardy korun)) do společnosti OpenAI, která vlastní chatovacího robota ChatGPT. S odvoláním na obeznámené zdroje o tom informoval web Semafor. Microsoft se k věci odmítl vyjádřit, společnost OpenAI zatím na dotaz agentury Reuters nereagovala.

ČTK

Přečíst článek

Aplikace ChatGPT teď pracuje především s daty z médií, knih, encyklopedií a dalších zdrojů do roku 2021, na nichž byla „vytrénována“, což se občas projeví na aktuálnosti jejích informací. Plány obou korporací však vedou do současnosti. Do internetových vyhledávačů, které slibují obrovské zisky.

Microsoft už začal testovat svůj produkt ve svém vyhledávači Bing, který zná málokdo. Google má vyhledávač, který používá téměř každý. Prostřednictvím vyhledávačů hledají lidé na internetu informace a dostávají odkazy na webové stránky – na prvních místech zpravidla bývají ty, které za to dobře zaplatily. Umělá inteligence by měla vylepšit vyhledávání – a zvýšit příjmy z reklamy.

Vylekáni jsou provozovatelé informačních webů, včetně těch zpravodajských. Umělá inteligence bude schopná nabídnout uživateli shrnutí faktů, takže nebudou muset jít na původní weby. Těm klesne návštěvnost i příjmy z reklamy, hrozí jim krach. Samozřejmě záleží na uživatelích – pokud budou chtít nové informace a aktuální analýzy, od umělé inteligence se jich (zatím?) nedočkají.

Umělá inteligence mluví hlasem mrtvých. Seance se zemřelým vyjde jen na pár dolarů

Enjoy

„Rozhovory“ se zemřelými zprostředkovávaly v minulosti podvodné spiritualistické seance. Teď totéž nabízí na úplně jiné úrovni umělá inteligence. Budeme to ale chtít? Odpověď ve svém příspěvku pro Newstream hledá vědecký novinář Josef Tuček.

Josef Tuček

Přečíst článek

Nevypočitatelný lhář

Velkým problémem je, že ChatGPT si umí dobře vymýšlet. Pokud si od něj necháte napsat blahopřání pro dědečka, případné nepřesnosti si snadno opravíte. Do školních esejí však klidně napíše vymyšlené informace i s odvoláním na neexistující zdroje. To už může být pro podvádějícího studenta problém. A co teprve pokud umělá inteligence začne klamat v něčem ještě podstatnějším.

Jak je to možné? To dobře nevíme. Systémy umělé inteligence často využívají postup zvaný hluboké učení, při němž systém napodobuje lidský mozek a na základě dřívějších dat se sám učí posuzovat nové případy. Je to efektivnější, než kdyby programátoři všechno vymýšleli sami. Jenomže pak ani tvůrci pořádně nevědí, podle čeho si systém vybírá či vymýšlí data.

Kdo přijde o práci?

Tyhle chyby se snad časem vychytají. Už dnes se umělá inteligence zavádí třeba do právnických kanceláří. Na geniální novou právní intepretaci určitě nepřijde, ale může dělat rutinní práce, které pak ještě zkoukne zkušený právník. Dokonce ani programátoři nemají své jisté – umělá inteligence už vytváří standardní počítačové programy. Zvládne také mnohé úřednické úkony.

Zdá se, že umělá inteligence bude schopna nahradit člověka tam, kde se jeho činnost dá automatizovat, je rutinní a používá obvyklé postupy. Zatím to nevypadá, že by nahradila skutečně nápadité tvůrčí pracovníky. Těžko ovšem říct, kolik takových opravdu je.

Další články Josefa Tučka najdete zde: