Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Umělá inteligence nahradí rutinéra a za čas zřejmě pohne pracovním trhem

Právě probíhá bitva mezi softwarovými giganty Microsoft a Google o to, kdo obsadí trh se zprostředkováním informací.
ČTK
Josef Tuček

V posledních dnech zavalila i běžnou veřejnost lavina zpráv o tom, co dokáže či nedokáže umělá inteligence a kde všude už ji najdeme. Vždyť právě probíhá bitva mezi softwarovými giganty Microsoft a Google o to, kdo obsadí trh se zprostředkováním informací. A co z toho budeme mít? Ulehčí nám život, nebo připraví o práci?

Pro odborníky je umělá inteligence vysoce složitá, pro uživatele naopak docela jednoduchá k obsluze. Pro obě skupiny však v sobě má velkou záhadu: nikdo přesně neví, podle čeho dělá svá rozhodnutí.

Microsoft do svého vyhledávače Bing zapojil umělou inteligenci. Recenzenti jsou nadšeni

Vyhledávání už nebude jako dřív. Bing s umělou inteligencí může rozbít dominanci Googlu, míní experti

Microsoft s velkou slávou představil novou podobu svého internetového vyhledávače Bing a prohlížeče Edge, do nichž za miliardy dolarů ve spolupráci se startupem OpenAI zapojil umělou inteligenci. A první reakce renomovaných expertů jsou nadšené. Jestli někdo může zbourat dlouholetou dominanci Googlu na trhu, tak právě nový Bing, míní. Ovšem ani v Googlu nespí. Svět čeká dlouho nemyslitelný boj o podíl na trhu vyhledávačů, který z reklam přináší více než sto miliard dolarů ročně.

Přečíst článek

Jako když se domlouváte s člověkem

Microsoft má náskok – jím podporovaná firma OpenAI spustila loni v listopadu produkt ChatGPT. Z pohledu uživatele je to vlastně webová stránka, která funguje jako tzv. chatbox – běžní lidé na ní mohou klást otázky nebo zadávat úkoly, jako by se obraceli na člověka. Zeptají se, jak se vaří guláš, o čem je který film, požádají o napsání blahopřání pro dědečka, eseje na vysokou školu nebo třeba povídky na dané téma. Aplikace pak zadání lépe nebo hůře splní.

ChatGT pracuje i v češtině a je zadarmo; ovšem za dvacet dolarů měsíčně si může uživatel zaplatit přednostní přístup. Aplikace funguje v písemné podobě, převod na mluvenou komunikaci je technicky možný a zřejmě bude časem následovat.

OpenAI začala jako nezisková organizace (mezi jejímiž zakladateli je proslulý technologický mág a podnikatel Elon Musk), teď už však má i byznysovou část. Microsoft se přidal v roce 2019 investicí jedné miliardy dolarů a podle dostupných zpráv má přilít dalších deset miliard dolarů.

Bard jako protiúder

Vyplašený Google představil minulý týden svoji obdobu, produkt Bard. Zatím je určen pro testování vybranými uživateli, běžné veřejnosti má být k dispozici až „za pár týdnů“.

Microsoft, ilustrační foto

Microsoft sází na umělou inteligenci. Do chatovacího robota nalije miliardy

Americká softwarová společnost Microsoft jedná o investici deset miliard dolarů (223,6 miliardy korun)) do společnosti OpenAI, která vlastní chatovacího robota ChatGPT. S odvoláním na obeznámené zdroje o tom informoval web Semafor. Microsoft se k věci odmítl vyjádřit, společnost OpenAI zatím na dotaz agentury Reuters nereagovala.

Přečíst článek

Aplikace ChatGPT teď pracuje především s daty z médií, knih, encyklopedií a dalších zdrojů do roku 2021, na nichž byla „vytrénována“, což se občas projeví na aktuálnosti jejích informací. Plány obou korporací však vedou do současnosti. Do internetových vyhledávačů, které slibují obrovské zisky.

Microsoft už začal testovat svůj produkt ve svém vyhledávači Bing, který zná málokdo. Google má vyhledávač, který používá téměř každý. Prostřednictvím vyhledávačů hledají lidé na internetu informace a dostávají odkazy na webové stránky – na prvních místech zpravidla bývají ty, které za to dobře zaplatily. Umělá inteligence by měla vylepšit vyhledávání – a zvýšit příjmy z reklamy.

Vylekáni jsou provozovatelé informačních webů, včetně těch zpravodajských. Umělá inteligence bude schopná nabídnout uživateli shrnutí faktů, takže nebudou muset jít na původní weby. Těm klesne návštěvnost i příjmy z reklamy, hrozí jim krach. Samozřejmě záleží na uživatelích – pokud budou chtít nové informace a aktuální analýzy, od umělé inteligence se jich (zatím?) nedočkají.

Umělá inteligence mluví hlasem mrtvých. Seance se zemřelým vyjde jen na pár dolarů

„Rozhovory“ se zemřelými zprostředkovávaly v minulosti podvodné spiritualistické seance. Teď totéž nabízí na úplně jiné úrovni umělá inteligence. Budeme to ale chtít? Odpověď ve svém příspěvku pro Newstream hledá vědecký novinář Josef Tuček.

Přečíst článek

Nevypočitatelný lhář

Velkým problémem je, že ChatGPT si umí dobře vymýšlet. Pokud si od něj necháte napsat blahopřání pro dědečka, případné nepřesnosti si snadno opravíte. Do školních esejí však klidně napíše vymyšlené informace i s odvoláním na neexistující zdroje. To už může být pro podvádějícího studenta problém. A co teprve pokud umělá inteligence začne klamat v něčem ještě podstatnějším.

Jak je to možné? To dobře nevíme. Systémy umělé inteligence často využívají postup zvaný hluboké učení, při němž systém napodobuje lidský mozek a na základě dřívějších dat se sám učí posuzovat nové případy. Je to efektivnější, než kdyby programátoři všechno vymýšleli sami. Jenomže pak ani tvůrci pořádně nevědí, podle čeho si systém vybírá či vymýšlí data.

Kdo přijde o práci?

Tyhle chyby se snad časem vychytají. Už dnes se umělá inteligence zavádí třeba do právnických kanceláří. Na geniální novou právní intepretaci určitě nepřijde, ale může dělat rutinní práce, které pak ještě zkoukne zkušený právník. Dokonce ani programátoři nemají své jisté – umělá inteligence už vytváří standardní počítačové programy. Zvládne také mnohé úřednické úkony.

Zdá se, že umělá inteligence bude schopna nahradit člověka tam, kde se jeho činnost dá automatizovat, je rutinní a používá obvyklé postupy. Zatím to nevypadá, že by nahradila skutečně nápadité tvůrčí pracovníky. Těžko ovšem říct, kolik takových opravdu je.

Další články Josefa Tučka najdete zde:

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Umělá inteligence ve válce: Vědci chtějí jasná pravidla, ale těžko je dostanou

Umělá inteligence ve válce: Vědci chtějí jasná pravidla, ale těžko je dostanou

Přečíst článek
Umělá inteligence potřebuje datová centra, ale lidé je nechtějí. Naštěstí se dají postavit ve vesmíru

Umělá inteligence potřebuje datová centra, ale lidé je nechtějí. Naštěstí se dají postavit ve vesmíru

Přečíst článek