Lanýž je v Česku byznys budoucnosti. Máme k němu blíž než Francouzi, říká jeho pěstitel

Lanýž, asi ta nejvzácnější a nejdražší houba na světě, patří k nejvyhledávanějším surovinám každého milovníka kvalitní gastronomie. Nejen jeho. Lanýž, kilo vyjde i na 40 tisíc korun, je spojován především s Francií nebo Itálií. V Česku se ale může brzy stát alternativou k pěstování vína nebo ovoce. Od března se totiž lanýž stal oficiální zemědělskou plodinou. „V případě, že se lanýžárna povede, je reálný výnos na hektar kolem 1,75 milionu korun za rok. Nicméně u lanýžů je samozřejmě naopak i podstatně vyšší riziko než u vinné révy, že se investice nepovede,“ přibližuje Richard Beneš ze společnosti Český lanýž.

Vyskytuje se lanýž burgundský v Česku i přirozeným způsobem v přírodě?

Ano, o jeho nálezech na našem území existuje i z minulosti mnoho záznamů. Dokonce se vyskytují zápisy, že se lanýže na přelomu 19. a 20. století prodávaly v Praze na trzích. Lidé lanýži však v průběhu století zemědělskou a stavební činností zabírají stále více míst s příhodnými podmínkami pro jeho růst. To je i jedním z důvodů, proč je lanýž burgundský nyní ve volné přírodě celorepublikově přísně chráněn zákonem jako ohrožený druh. Kdyby tedy někoho napadlo si zahoubařit a zkusit si ho přinést z volné přírody, mohl by dostat až 50tisícovou pokutu.

Lanýž se nicméně stal oficiální zemědělskou plodinou. Co to vlastně znamená?

Po více než šestiletém úsilí se nám skutečně podařilo prosadit úpravu legislativy. Díky tomu od letošního března si může každý milovník lanýžů zkusit sám je vypěstovat a na kulturně pěstovaných sazenicích má možnost je i sklidit. V minulosti zákon na pěstování lanýžů z pochopitelných důvodů nemyslel. Při velkoplošném pěstování na zemědělské půdě tak mohl být vysázen jen velmi omezený počet stromů, jinak hrozilo vykácení nadbytečného množství.

Lanýžárny jsou výnosnější než vinice

Proč je to pro pěstování lanýžů tak důležité?

Naočkované sazenice stromů jsou pro pěstování lanýžů nezbytné v počtu okolo tisíce kusů na hektar, což by v případě vykácení hodně bolelo. Rovněž trvalé kultury v zákoně byly definovány na maximálně 30 let, lanýže však potřebují 50 let. To vše aktuální zákon již řeší a v současné době se tak začínají realizovat i velké projekty lanýžáren.

Cena lanýžů může být astronomická. Přesto je o ně stále větší zájem

Enjoy

Je to jedna z nejluxusnějších a také nejdražších surovin, která může skončit na talíři. Na lanýže se často nahlíží jako na snobskou rozmařilost, kdo je ale jednou ochutná, snadno propadne jejich těžko popsatelnému kouzlu. Lanýžové speciality najdeme na menu mnoha luxusních restaurací, ale velmi snadno si můžeme pokrm s lanýži připravit i doma, je jednodušší, než by se mohlo zdát.       

Darina Křivánková

Přečíst článek

A existují už vlastně v Česku nějaké lanýžárny?

Ano. Dokonce ihned v roce 2021, kdy Český lanýž otevřel služby pro veřejnost, se nám například ozvali vinaři a v témže roce již začali s výsadbou prvních lanýžáren. Ono je to přirozené, kombinace vinařství a lanýžárnictví má i ve Francii velkou tradici. Rozkládají se tak velmi účinně rizika spojená s oběma obory. Pěstování lanýžů je totiž několikanásobně ziskovější než vinařství.

Jaký tedy může být reálný roční výnos z jednoho hektaru?

V případě, že se lanýžárna povede, je reálný výnos na hektar kolem 1,75 milionu korun za rok. Nicméně u lanýžů je samozřejmě naopak i podstatně vyšší riziko, že se lanýžárna vůbec nemusí podařit, než je tomu u vinné révy. V současné době poskytujeme naše služby jak zahrádkářům s požadavkem i jen na několik sazenic, tak i zemědělcům a investorům, kde se standardem stávají lanýžárny mezi jedním a pěti hektary plochy.

Rizika s pěstováním lanýžů jsou obrovská

Vaše lanýže prochází i speciálními testy. Můžete to přiblížit?

Snažili jsme se o snížení rizikovosti pěstování lanýžů. Začalo to již v roce 2016. S manželkou jsme si pro radost chtěli založit lanýžárnu a vydali jsme se na nákup sazenic do tradičních lanýžových zemí. Tam jsme však narazili na radu typu „kupte si za milion sazenice“, u vás to zapícháte do země a za chvíli budete bohatí.

Bylo evidentní, že tímto způsobem to nemůže fungovat. Riziko spojené s takovým to způsobem pěstování pro nás bylo nepřijatelné. Hledali jsme autoritu, která by nás riziky provedla, a nakonec jsme s obrovským překvapením zjistili, že v České republice máme jednoho z nejlepších vědců na lanýže, a to v celosvětovém měřítku - docenta Milana Gryndlera. Tento vědec například vedl i grantový výzkum České republiky v oblasti ekologie lanýžů na našem území a do laboratoře v Akademii věd, kterou tehdy vedl, za ním jezdili až z Francie.

Poprosili jsme ho tehdy o radu s tím, že máme určité pochyby o kvalitě lanýžových sazenic, které jsou v Evropě k dostání. Dohodli jsme se, že s manželkou nakoupíme od producentů sazenic vzorky, které nám následně otestuje genetikou, zda jsou lanýžem dobře naočkovány.

Už nikdy do McDonald´s? V Praze otevřeli novou burgrárnu, mají i lanýžové hranolky

Enjoy

Není fast food jako fast food. Novinka na pražské gastronomické scéně nabídne k svým hamburgerům ve speciální bulce i lanýžové hranolky.

Petra Jansová

Přečíst článek

A jak to dopadlo?

Špatně. Ukázalo se, že velká část dovezených sazenic nemá s lanýžem nic společného. Ne, že by to byl od prodejců sazenic podvod, ale očkování sazenic lanýžem je velmi složitá záležitost, která se zdaleka ne vždy podaří, a mimo genetiku v současnosti pravděpodobně neexistuje jiná 100procentně spolehlivá metoda testování sazenic, která by ty špatné vyřadila.

Proč se tedy sazenice genetikou běžně netestují?

Testování genetickými metodami, které mají laboratoře v současnosti k dispozici, je velmi drahé. Při jejich použití by tak jedna sazenice stála okolo tří čtyř tisíc korun. Přitom na hektar potřebujeme okolo tisíce kusů sazenic. To už by byla obrovská suma. Takže vlastní výzkum byla jediná možnost. Když to zkrátím, mám tu čest, že se docent Milan Gryndler stal mým společníkem a v roce 2017 jsme založili firmu Český lanýž servis k tomu, abychom vyvinuli specializovaný genetický test přímo pro lanýžové sazenice. A to se povedlo.

Pěstování lanýžů má v Česku budoucnost

Jde o nějakou výjimečnou metodu, kterou běžně při nákupu lanýže nezískáte?

V současné době dle dostupných informací jako jediní na světě geneticky testujeme každou jednotlivou sazenici a naši klienti tak, rovněž jako jediní, mají jistotu, že do půdy sází skutečně špičkové sazenice, na kterých se skamarádilo lanýžové podhoubí s kořeny sazenice.

Na kolik ale taková sazenice vyjde?

Včetně genetického testu se pohybuje okolo tisícikoruny.

Takže se 100procentní jistotou můžete říct, že sazenice bude plodit lanýže?

S pěstováním lanýžů je samozřejmě spojené velké množství práce, i proto je tolik ceněný. Například při dalším výzkumu jsme zjistili, že genetický test Českého lanýže chrání pěstitele i před dalším velmi závažným rizikem, které se ve světě vůbec neřeší, a to proti nechtěnému zavlečení agresivních hub do lanýžárny. To zřejmě může být příčinou velkých problémů nejedné světové lanýžárny. 

Ačkoli sazenice odebíráme od nejprestižnějších evropských producentů, na sazenicích, které náš genetický test vyřadil jako nekvalitní, jsme si všimli, že i když tam není lanýž, nějaké druhy podhoubí se na kořenech vyskytují. V laboratoři jsme je rozpěstovali a zjistili jsme, že se často jedná o velmi agresivní houby vůči lanýži. Evropští producenti sazenice pěstují dokonce ve speciálním prostředí, které má poskytovat maximální výhodu lanýži, a přesto jsou některé houby i do tohoto prostředí schopné proniknout, a dokonce tam lanýže v sadbovači eliminovat.

Takže sazenice, které náš genetický test vyřadí z prodeje, se po celém světě běžně dostanou ke koncovému zákazníkovi a jsou vysazeny do lanýžárny. Asi si pak umíte představit, že tyto houby pak v lanýžárně dělají to, co umí již ze sadbovače, rozrůstají se po lanýžárně a obrazně jdou lanýži po krku.

Michaela Bakala: Psychologii používám celý život. Tak jsem ji začala studovat

Leaders

Podle statistik je přede mnou třicet let práce. Rozhodla jsem se vrátit do školy a jít studovat psychologii. Možná si založím kliniku, říká podnikatelka a filantropka Michaela Bakala. S padesátkou podle ní přišel zlom a hledání toho, co dál. Jak všechny talenty a nabyté zkušenosti zúročit. O svém poslání, Jižní Africe, politice, filantropii i dětech hovořila s magazínem Newstream CLUB.

Tereza Zavadilová

Přečíst článek

Stačí tedy nakoupit otestované sazenice, zasadit je a deset let čekat na první sklizeň? Nebo by začínající lanýžář měl otestovat něco dalšího?

V naší laboratoři umíme například půdní test, který před výsadbou lanýžárny prověří, zda půda neobsahuje pro růst lanýže nějaké škodliviny. Před výsadbou sazenic jsme zjistili, že absolutně nevíme, jaké všechny „dárečky“ může půda obsahovat. Pro představu: udává se, že se u nás v zemědělství používá okolo 60 antimykotických látek a většina z nich má schopnost lanýže přibrzdit, nebo i zabít.

Souhrnný test na škodliviny v půdě pro lanýže neexistoval a neobjevili jsme ho ani v zahraničí. Tak jsme ho vyvinuli. Půdu u nás testuje sám lanýž. Půdní vzorek vysterilizujeme gama zářením a následně v ní rozpěstujeme kulturu lanýže. Ten nám pak svým růstem sám prozradí, zda v ní jsou nějaké škodlivé látky. Zhruba 25 procent půdy v tuzemsku v testech vychází jako pro lanýže nevhodná, na ní by z důvodu obsažených škodlivin hrozila ztráta investice.

Takže než začnu investovat, čeká mě test půdy?

Mikrobilologie půdy se nedá úplně testovat, protože se může měnit centimetr po centimetru. Při našem výzkumu jsme však v půdě narazili na bakterie, které se k lanýžovému podhoubí chovají velmi agresivně. V případě, že by sazenice po výsadbě byla obklopena těmito bakteriemi, podhoubí lanýže by nemělo velkou šanci. Proto jsme začali hledat, zda někde po světě nemají mikrobiologický preparát, který by do půdy lanýži přidal naopak přátelské bakterie.

Nenašli jsme ho, tak jsme se opět pustili do vlastního výzkumu. Výsledkem je objev tří kmenů bakterií, které lanýže v přírodě víceméně vzácně doprovázejí a které v laboratorních podmínkách jsou schopné urychlit růst mycelia o 500 procent. Efekt v přírodě bude samozřejmě menší, ale i v méně příznivém prostředí dávají lanýži šanci se aklimatizovat.

Podle různých prognóz bude pěstování plodin ohrožovat změna klimatu. Dá se nějak předvídat jaký dopad bude mít oteplování na pěstování lanýžů v naší zemi?

Co se týká lanýžů, Česko si asi může blahopřát. Před časem vyšla moc pěkně zpracovaná studie zaměřená právě na klimatickou změnu a pěstování lanýžů v České republice. Z této studie, ale i z dalších pramenů, vyplývá, že s dalším oteplováním se budou u nás ještě více zlepšovat podmínky pro lanýže burgundského. V budoucnu by se mohly objevit i podmínky pro pěstování teplomilného lanýže černovýtrusého.

Lanýž má historicky blíž k Česku než k Francii

Takže naopak v tradičních lanýžových zemích bude již na lanýže příliš teplo?

Problémy tam jsou již nyní a budou se pravděpodobně stále zhoršovat. Dva a půl měsíce jsme letos natáčeli dokumentární film po francouzských i španělských lanýžárnách. Změnu klimatu jsme tak viděli přímo v praxi. Španělé to například dočasně řeší tak, že pěstují teplomilného lanýže černovýtrusého v nadmořských výškách kolem 800 metrů nad mořem, a tím si ho pravděpodobně chladí. Velmi zajímavé bylo, že již 280 kilometrů km od tohoto místa měli experimentální plochy lanýže pouštního, který se vyskytuje například v Kuvajtu.

Co je nejluxusnější jídlo na světě? Pátrá po něm Pavel Maurer

Enjoy

Čtvrtkilový steak obalený v jedlém zlatě? Obří modroploutvý tuňák vylovený před vašima očima? Co je vlastně nejluxusnější jídlo? Pátrání po něm podnikl proslulý gurmet, tedy přesněji gastronaut Pavel Maurer.

Pavel Maurer

Přečíst článek

Proč jste se vlastně pustili do natáčení filmu o lanýžích?

V češtině o lanýžích prakticky nejsou žádné informace a zájem o ně je mezi lidmi obrovský. Snažíme se s lidmi o informace, které jsme získali výzkumem naší laboratoře, dělit na webových stránkách Českého lanýže, nicméně stále je to evidentně málo. Rozhodli jsme se tedy, že se o informace, které jsme velmi pracně získávali několik let, podělíme v dokumentárním filmu.

Prozradím, že tuzemská část bude až překvapivě rozsáhlá. Od současnosti, přes pěstování lanýžů šlechtou a v téměř až detektivním pátrání nás lanýže povedou historií až ke Karlu IV., kde možná překvapivě zjistíme, že středověká historie lanýže burgundského má blíže k nám než k Francouzům nebo že Praha je asi jediné hlavní město na světě, kde lanýže přirozeně rostou.

Více o pěstování lanýžů se dozvíte v magazínu Newstream CLUB. K dostání je u všech dobrých prodejců nebo online.

Na pracovním trhu probíhá radikální proměna. Jak na něm uspět?

Leaders

Pracovat znamená žít. Žít znamená pracovat. Ne kvůli penězům. Kvůli realizaci sebe sama, svého nejlepšího já. To je stále častějším motivem lidí k práci. A tato radikální změna na pracovním trhu bude mít stále větší dopad na společnost a její fungování. Odpovědi přináší hlavní téma nového magazínu Newstream CLUB, který již nyní seženete v trafikách.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Jakub Kudýn z J&T: Profesionální investoři se hrnou do Premier League. Moc dobře vědí proč

Názory

Kluby v Premier League se čím dál častěji stávají terčem nákupů profesionálních investorů jako jsou private equity fondy nebo hedgeové fondy. Vidí tito investoři příležitost tam, kde ji ostatní nevidí anebo se jedná spíše o investice z rozmaru?

nst

Přečíst článek