Kde se v Česku jí i očima. Restaurace, které z designu udělaly součást zážitku
Některé podniky si hosté pamatují nejen podle jídla, ale i podle lustru, baru, skla nebo graffiti na zdi. Kro, La Degustation, The Eatery či Automat Matuška ukazují, že design už v gastronomii není dekorace. Je to způsob, jak odlišit značku, prodloužit zážitek a přimět hosty vracet se.
Provozovatelé restaurací dnes čím dál častěji vnímají design jako investici, nikoli náklad. Kvalitně navržený prostor zvyšuje atraktivitu podniku, prodlužuje dobu návštěvy a přirozeně podporuje vyšší útratu. Zároveň funguje jako silný marketingový nástroj. Vizuálně výrazné podniky se snadněji šíří na sociálních sítích a lépe se zapisují do paměti hostů. Design tak přispívá nejen k image, ale i k ekonomickému výkonu.
Gastronomie se posouvá od služby ke komplexní zkušenosti. Restaurace se stávají místy, kde se potkává jídlo, design, umění i kultura. Podniky, které tyto vrstvy dokážou propojit do funkčního celku, získávají náskok. Nejde přitom o okázalost, ale o konzistentní koncept a důslednou práci s detailem. Design dnes není otázkou stylu, ale strategie. A v konkurenčním prostředí moderní gastronomie stále častěji rozhoduje o tom, kdo uspěje.
Kro: od kuřete k silné identitě
Pražský Kro Kitchen & Bar ukazuje, jak může promyšlený design podporovat budování značky. Skupina okolo spolumajitele Vojtěcha Václavíka zde rozvíjí koncept, za kterým stojí šéfkuchař Václav Kršňák a barman Pavel Sochor. Architektonické řešení Davida Neuhäusla a Matěje Hunala pracuje s otevřenou kuchyní a barem jako přirozeným centrem dění. Prostor tak není jen kulisou, ale aktivní součástí zážitku.
Zásadní roli hrají i výtvarné spolupráce: ilustrace Davida Černého, grafika Marka Fanty nebo typografické zásahy Vojty Káleckého. Právě tato kombinace architektury a vizuální identity vytváří jasně rozpoznatelný rukopis. Klíčová je i kontinuita. Dlouhodobá spolupráce s jedním kreativním týmem umožňuje značce růst bez ztráty identity, což je v dynamickém gastroprostředí zásadní konkurenční výhoda.
Lustr, který vypráví o mase
La Degustation Bohême Bourgeoise jde jinou cestou. Místo výrazných efektů staví na české tradici, řemesle a materiálech, které dávají prostoru klidnou, sebevědomou atmosféru. Po rekonstrukci pod vedením studia Olgoj Chorchoj (Michal Froněk a Jan Němeček) se interiér opřel o český křišťál a přírodní materiály. Dominantou prostoru je autorský křišťálový lustr Consommé, jeden z nejvýraznějších designových objektů současné české gastronomie. Je tvořen skleněnými prvky připomínajícími zvířecí kosti, uspořádanými do kruhové kompozice.
Nejde o pouhé dekorativní gesto. Motiv odkazuje na samotnou podstatu kuchyně, což je práce se surovinou a respekt k celému zvířeti. Lustr zároveň pracuje se světlem tak, že během večera proměňuje atmosféru prostoru a zvýrazňuje strukturu skla. Celek doplňují dubové stoly s přiznanými letokruhy, čedičová dlažba nebo kožené čalounění. Každý prvek odkazuje k české krajině a řemeslu, aniž by sklouzával k folkloru.
Český křišťál zpět na stůl
Proměna role designu se neodehrává jen na úrovni architektury, ale i v detailech. Typickým příkladem je projekt návratu českých pivních půllitrů, na kterém spolupracují Ambiente, UMPRUM a sklárna Bomma. Cílem není pouze estetická inovace, ale i posílení identity. V zemi s bohatou sklářskou tradicí totiž lisované pivní sklo z restaurací na dlouhou dobu prakticky zmizelo. Nové půllitry z českého křišťálu tak představují nejen designový upgrade, ale i symbolický návrat k lokálním kořenům. Vedle estetiky navíc hrají roli i praktické parametry jako jsou ergonomie, odolnost nebo snadná údržba. Design zde není v rozporu s provozem, ale naopak ho podporuje.
Estetika bez filtru
Vedle precizně řízených konceptů se prosazuje i opačný přístup, kterým je důraz na autenticitu a výraznou autorskou stopu. Podniky jako The Eatery nebo vinárna 0,75 pracují s uměleckými zásahy, které narušují očekávaný standard. Graffiti Michala Škapy nebo vědomě stylizované „toaletní nápisy“ od Cyrila Dunděry, Ondřeje Laláka a Petra Háka přinášejí do prostoru moment překvapení i určitou dávku nadsázky.
Automat Matuška kombinuje interiér architektky Terezy Froňkové se syrovější estetikou a výraznými uměleckými zásahy Jakuba Matušky alias Maskera.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
