Dobříš má na to stát se rukavicovým centrem Evropy, říká tvůrce luxusních rukavic Engelmüller

Tomáš Kopečný se věnuje reklamní branži. V roce 2015 si ale začal plnit sen a vzkřísil tradiční značku řidičských rukavic Engelmüller. A s luxusními rukavicemi se mu povedlo prorazit do celého světa. „Ano, i v Česku lze vytvářet high-endový luxus. Na prodej značky v tuto chvíli nemyslíme. Na to bude čas tak za dva tři roky,“ prozrazuje Kopečný v rozhovoru pro newstream.cz.

Kdy jste o značce Engelmüller slyšel vůbec poprvé?

Asi od svého dědy. Pocházím z motoristické rodiny a motorismus byl u nás vždy velké téma. Můj děda před válkou závodil a později se stal oficiálním komisařem Mezinárodní motocyklové federace, navíc s Jawa týmem se zúčastnil všech závodů v dobách jeho největší slávy. A právě děda mi vyprávěl o firmě Engelmüller a o jejich prodejně na Václavském náměstí. Oni sice s rukavicemi začali, ale pak se jejich sortiment výrazně rozrostl o oblečení a doplňky pro motoristy. Mimochodem byla to právě společnost Engelmüller, která jako jediná vystavovala na všech autosalonech v Praze včetně prvního v roce 1904. Nebyl to Laurin a Klement, nebyla to Praga, nebyl to Walter, byl to Engelmüller. Bylo to díky Emilovi Engelmüllerovi, který firmu převzal po svém otci právě v době rodícího se motorismu a značně rozšířil její sortiment směrem k výstroji pro řidiče, nebo jak se tehdy módně říkalo chauffeurs. On sám byl velký automobilový nadšenec a jednoduše našel díru na trhu. De facto vytvořil celý nový segment oblékáni - tzv. motoristickou módu. 

Pocházíte z reklamní branže, to je k výrobě rukavic docela štreka…

Možná právě pro tu rodinnou historii nás to i jako firmu specializující se na komunikaci a branding k automobilismu táhne. Děláme hodně pro automobilové značky, a když jsem potřeboval pro jednoho klienta najít něco v archivech, dostal se mi do ruky časopis Automobil, který tehdy vydával Československý auto-moto klub. V meziválečném období to byl prestižní časopis. A tam mě zaujalo, že Engelmüller patřil ke značkám, které si mohly dovolit celostránkovou inzerci. Přitom jsem si vzpomněl, že mi o tom děda vyprávěl. A začalo mě zajímat, co se s tou značkou stalo. Objevili jsme celou tu neuvěřitelnou historii zpět až do roku 1865. Bohužel, jako spousta zajímavých značek se po znárodnění Engelmüller dostal pod státní rukavičkářský podnik v Dobříši, tam jej ještě soudruzi využívali pro zvláštní účely v malých sériích a oblečení a rukavice pro Svazarm, ale v šedesátých letech úplně zanikl.

A jak se tedy stalo, že reklamka začne prodávat high-endové rukavice? 

Zní to možná lacině, ale já mám rád značky a baví mě je budovat. Koneckonců to je to, co dělám s kolegy jako hlavní náplň své práce. Engelmüller pak vznikl jako projekt s cílem dokázat, že se dá i u nás vybudovat produkt v segmentu luxusní módy, kde řekněme není Česká Republika zrovna úplně na radaru. A samozřejmě jsme si často řekli, že kdybychom věděli, co všechno to bude představovat, tak do toho nejdeme.

Podívejte se, jak vypadá dům v Beverly Hills za 765 milionů. Opulentnost nečekejte

Enjoy

V kopci nad Beverly Hills stojí dům za 33,95 milionu dolarů (téměř 765 milionů korun). Kdo čeká rozsáhlé luxusní sídlo s desítkami pokojů pro hosty, vícero kuchyněmi a nespočtem koupelen, bude zklamán. Přesto má nemovitost pojmenovaná Eclipse hodně co nabídnout.

Zdeněk Pečený

Přečíst článek

Konkrétně?

Například nám utekl jeden „detail“, že rukavice se měří v palcích, a že pokud to má být srovnatelný produkt ze světem, musíte jej nabízet dokonce po půl palcích. Že na to udělat velikosti S, M, L prostě nestačí. Další „drobností“ bylo, že ačkoli existují unisexové rukavice, které my nešijeme, tak dámské mají úplně jiný střih než pánské. Na druhou stranu byla obrovská výhoda, že se to dá dělat u nás. A to nejen výroba, ale i vše okolo.

Jak to myslíte?

Každý produkt je nějak spojený s určitými zeměmi. Anglicky pro to je takový pěkný výraz COC, tedy country of origin. Dobře se to ukazuje na pivu. Když vyrobíte české pivo, bude se vám snáze marketingově prodávat ve světě než pivo řekněme z Bulharska nic proti bulharskému pivu. Je to určitý vstupní kredit, který v cizině rezonuje. A u rukavic to je podobné. Závody v Dobříši byly do roku 1989 největší svého druhu v Evropě. A kvalita byla vysoká. Takže rukavice Made in Czech Republic mají stále dobré jméno a to vám částečně zjednoduší vstup na daný trh.

Tisíce párů do celého světa

Na trhu jste nyní zhruba šest let. Pomineme, že byste to nedělali, kdybyste věděli, co všechno budete muset řešit. Takže: Jak se podařilo onen sen naplnit, hlavně tedy z obchodního hlediska?

Rok 2021 byl z hlediska tržeb zatím nejlepší rok značky Engelmüller. Jsme na hranici 10 milionů korun.

Bohatí skoupili bizjety, na nové se čeká přes dva roky

Enjoy

Covidová pandemie přitáhla k privátním letům nové zákazníky. Často kvůli tomu, že pravidelné linky vůbec nelétaly tam, kam se klienti potřebovali dostat. „Klasické letecké linky byly paralyzované a my jsme vnímali, že kouzlo privátní přepravy začalo působit na nový okruh zákazníků,“ říká Richard Santus, generální ředitel Aeropartner. Společnosti doufají, že tito klienti jim zůstanou i po návratu do normálu. „Zatím pro nás pracují okolnosti. Ubylo spojů, které tito lidé potřebují a zdražily letenky,“ podotýká pilot. Že vzrostl zájem o soukromé létaní se projevilo i na trhu s bizjety. „Trh s použitými letadly je nyní úplně vybrán a na nová se čeká dva roky nebo déle,“ dodává Santus.

Zdeněk Pečený

Přečíst článek

Kolik párů ročně prodáte?

Několik tisíc. Je to stále velice úzký segment a ruční výroba. Naše produkty jsou rozhodně v horní cenové hranici (rukavice značky Engelmüller se prodávají v rozmezí 100 až 300 eur – pozn. red.). Až poslední rok také začínáme rozšiřovat sortiment i o zimní nebo společenské rukavice. Zatím jsme se soustředili jen na řidičské rukavice.

Jako prodejci typického niche produktu musíte cílit na globální publikum, daří se?

Ze začátku byl náš největší trh německo-švýcarsko-rakouský, zkrátka německy hovořící země. Dnes to jsou jednoznačně USA. Ale ta mapa je až neuvěřitelná, pořád nad tím žasneme, odkud si naše rukavice někdo objedná, přitom ty náklady s nákupem spojené jsou občas vysoké, doprava, clo… Pomáhá nám, že v segmentu především řidičských rukavic mnoho světově známých značek není. I díky tomu jsme dostali zakázku šít rukavice například pro film Ferrari vs. Ford. Takže ten růst je organický, zákazníci se nám vracejí. A vedle klasických koncových uživatelů, zejména těch řidičů, naše rukavice kupuje hodně lidí jako dárky, soukromé i firemní.

Chceme zůstat u rukavic

Kam dál chcete směřovat?

To je téma, které řešíme často. Myslím, že to řekl Jeff Bezos. Ten říkal, že se všichni neustále snaží predikovat budoucnost a díky tomu odhadnout, co změnit, a díky tomu se stát úspěšnými. On ale říká, že chcete-li se stát úspěšnými, položte si naopak otázku, co se v příštích letech nezmění. Takže se tím trochu utěšujeme, zatím mají všichni ruce a zima také ještě nějakou dobu snad bude. A i s těmi dotekovými obrazovkami mobilních telefonů jsme si díky novým technologiím poradili. Nyní se snažíme dělat jednu věc dobře a tou jsou rukavice. Kolik rukavic za život si průměrný člověk kupuje? Ale my chceme, aby se pro ně vracel k nám. Takže mu musí bez problému vydržet třeba 5 nebo 7 let. Řidičské rukavice mění lidé častěji, podle typu auta, ale především podle toho, jak hodně je používají. Takže já bych za sebe chtěl, abychom zůstali čistě rukavicovým brandem a dělali ty nejlepší rukavice. Nicméně nad otázkou o případném rozšíření sortimentu samozřejmě neustále přemýšlíme.

Levné peníze jsou znát. Ceny superjachet jdou do závratných výšin

Leaders

Režisér Steven Spielberg prodal svou jachtu, za níž požadoval 158 milionů dolarů. Jeff Bezos si objednal novou loď u prestižního nizozemského výrobce Oceanco. Její cena by se měla vyšplhat na půl miliardy dolarů.

sta

Přečíst článek

Co byste tedy potenciálně mohli vyrábět?

Když jsme se o tom bavili s jedním movitým klientem, řekl podstatnou věc. Já si rád koupím Engelmüller rukavice za šest sedm tisíc. S tím nemám nejmenší problém. Ale tašku jsem zvyklý mít od Mont Blanc a nevím proč bych ji měl měnit za vaši. Spousta brandů má v DNA tašky, boty. Ale rukavice nemají, ty má jen Engelmüller. Díky tomu máme vysoký počet vracejících se zákazníků.

Neptají se na personalizaci? Přeci jen to je u high-endového zboží trend.

Ptají a pracujeme na tom. Nicméně možnosti jsou zatím dost limitované. V nejbližší době budete mít možnost iniciálu nebo vlastní barevné kombinace u vybraných modelů. 

Jak vzniká nový model?

Tady by měla mluvit spíše Jana Rollová, kreativní ředitel zodpovědný za vyráběné modely. Jana se k nám vrátila z Paříže, kde navrhovala osm let pro Atelier du Sartel s klienty jako Bentley, Ferragamo, Delpozo a další. My máme dva základní postupy. Prvním je u modelů oslavující historii značky nebo se vztahují k určitému historickému období či události. Tam se využívá archiv, který máme opravdu velký nebo pracujeme s partnery a inspirujeme se u nich. Klasickým příkladem může být model Bohematic, což je společný projekt limitované edice rukavic s výrobcem hodinek k výročí českého vítězství v Le Mans v roce 1949. Tam například je šití na hřbetu rukavice inspirováno prošitím sedačky závodního Aera. Nebo limitovaná edice legionářských rukavic odkazující k historie československých legionářů v Rusku, Francii a Itálii. A potom vznikají úplně nové modely. Ty jsou také pod taktovkou Jany, zde se zaměřujeme na to, aby zapadly co celkové filozofie, zjednodušeně řečeno, aby se k té značce hodily.

Překvapení: Švýcarské hodinky se prodávají jako před pandemií

Money

Během prvního pololetí vyvezli švýcarští výrobci luxusních hodinek zboží za 10,6 miliardy švýcarských franků, což je téměř stejně jako v roce 2019.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Česko má rukavice v DNA

Kde sháníte kůži?

Jednu koželužnu máme tady v Česku, tam jsou opravdu šikovní lidé. Dále kupujeme kůže z Itálie, Francie a USA. Kování a druky jsou zase z Francie a Itálie. Podšívky z hedvábí a kašmíru jsou také z Itálie. Zipy pochází od známé značky Riri ze Švýcarska.

Která kůže je nejodolnější? Nebo ideální pro dokonalé rukavice?

Zobecnit to nejde, protože záleží, na co ty rukavice chcete. Já mám třeba rád amerického jelena, protože má skvělou termoregulaci. V létě chladí, v zimě hřeje. Někdo upřednostňuje kombinované materiály, třeba ručně háčkovaná vrchní strana rukavic a kůže na spodní straně. Vrcholem v modelové řadě a také ve stále větší oblibě jsou pak rukavice z kůže Peccari, která je velmi jemná a elastická.

Jaké rady byste tedy dal člověku, který si chce koupit pořádné rukavice?

Začněte tím, jestli daná značka nabízí unisex rukavice. Pokud ano, jděte od ní. Pokud má velikosti M, L, XL, tak taky jděte pryč. Nicméně samozřejmě záleží, co od rukavic čekáte a kolik jste ochotni za ně dát. Jsou brandy, které dělají velmi pěkné rukavice, ale jde o fast fashion brand, takže chce, abyste je měl tak jednu dvě sezony a pak si koupil nové. Problém také je, kde dané rukavice vznikají. Na jedné straně máte nějaké nebohé děti někde v Asii, na straně druhé pětapadesátiletou paní Marii v Dobříši. My téměř vše necháváme dělat tady v Česku kromě malých sérií, které nám dělají v Maďarsku kvůli speciálním technologiím. Naši zákazníci si kupují naše rukavice i jako určité znamení jejich životního postoje. A jak jeden z nich s oblibou říká, módní výstřelky nelétají první třídou, ale styl ano. Znovu tedy platí: Jde o to, co chcete a kolik jste ochotní za to zaplatit. Prostě buď dáte práci paní Marii v Dobříši nebo někomu jinému pravděpodobně v Bangladéši. A to rozhodnutí je jen na vás.

Cena lanýžů může být astronomická. Přesto je o ně stále větší zájem

Enjoy

Je to jedna z nejluxusnějších a také nejdražších surovin, která může skončit na talíři. Na lanýže se často nahlíží jako na snobskou rozmařilost, kdo je ale jednou ochutná, snadno propadne jejich těžko popsatelnému kouzlu. Lanýžové speciality najdeme na menu mnoha luxusních restaurací, ale velmi snadno si můžeme pokrm s lanýži připravit i doma, je jednodušší, než by se mohlo zdát.       

Darina Křivánková

Přečíst článek

Máte problém najít lidi, kteří to ještě umí?

Zásadní, poslední učiliště skončilo krátce po listopadu 89. Takže máme ještě nějakých pět let na to, s tím něco udělat, pak ale půjdou do důchodu i ti poslední, kdo se ještě vyučili v minulých dobách. A nebude to mít kdo předat mladším. Já nad tím přemýšlím opravdu hodně, ale je na to brzo, protože nejsme ještě tak velký hráč, abychom to ufinancovali. Ale rád bych uvedl příklad Millau ve Francii, původního centra rukavičkářství vše Francii, nebo třeba Glasshütte v Německu s hodinkami. Tam se na tato řemesla dívají jako na součást národního kulturního dědictví. Totéž by se mohlo stát s Dobříší a výrobou rukavic u nás. Dobříš na to má. Jsou tam lidi, technika, historie, bylo by to velmi zajímavé. Ale den má 24 hodin a člověk také nezvládne úplně všechno sám. A koneckonců, třeba by i  v zahraničí ocenili, když jim jako dárek přivezete pěkný pár rukavic místo klasické lahve Becherovky.

Ještě k tomu konkrétnímu výběru rukavic. Opravdu ten jeden rozměr v palcích stačí a rukavice pak každému padnou?

Ano, obvod kloubů prstů stačí v 99 procentech případů. I když třeba právě pro film Ford vs Ferrari si produkce pro jednoho známého oscarového herce (nápověda, ten co řídí Ford) šily rukavice na míru právě proto, že měl delší prsty, než je běžné.

A standardní velikost je kolik?

Osm, osm a půl u mužů a u žen pak sedm a sedm a a půl. Ženy obecně mají tenčí prsty vůči ruce. I proto jsou unisex rukavice dobré třeba na sport, ale pokud někdo chce opravdu dobře padnoucí pár, ať si vybere od zavedené značky. I když vypadají podobně, pánské a dámské jsou prostě ušity jinak.

Na závěr ještě k trhu a vaší firmě. Nyní v luxury segmentu probíhá docela intenzivní čištění trhu, na nákupech je celá řada gigantů v čele s LVMH. Je prodej firmy a značky variantou?

Měli jsme nějaké nabídky, ale je ještě brzo. Ten projekt na začátku vznikl jako radost, sen, a predikovat návratnost investice speciálně ve fashion je relativně složité. Stačí si vzpomenout na Pietro Filipi. Myslím, že čas přijde tak za dva až tři roky.

Koupit investiční zlato nebo stříbro se vyplatí. Ale s rozvahou

Money

V dobách krize, kdy ostatní aktiva padají, patří zlato nebo stříbro mezi oblíbené prostředky, které drží hodnotu. Drahé kovy jsou oblíbené také z důvodu své hmatatelnosti, na rozdíl od akcií nebo dluhopisů si na ně můžete sáhnout. Přináší ale investice do zlata či stříbra dostatečný výnos? A jak obchodování s drahými kovy vlastně funguje?

Zlaťák

Přečíst článek

Budovat luxusní módní brand z Česka je tedy reálné?

Ano, ale musíte mít na čem stavět. Mít značku s historií, což tady máme. Pro velkou část klientů spadáme do sektoru Německo-Švýcarsko-Rakousko, což je další výhoda. Dál musíte umět doručit kvalitu, což díky té historii tady ještě lze a lidé co se o módu zajímají u nás i ve světě to vědí. A konečně mít představu, jak vypadá váš klient. Což u nás je člověk s vyššími příjmy, aktivním zájmem o módu a pozitivním vztahem k umění, cestování a dalším koníčkům. Navíc je v něm trochu dobrodruha i když často maskovaného za dobře ušitým oblekem. A když se vám toto vše potká a přidáte k tomu trochu štěstí, pak lze i s relativně rozumnými náklady vybudovat opravdu silný brand.

Tomáš Kopečný

Dlouhá léta vede reklamní agenturu, která se v letošním roce přejmenovala na SFIVE. Mezi jeho klienty patří automobilové značky. Motorismus, zejména veterány, patří k jeho koníčkům, což jej přivedlo na myšlenku vzkřísit kdysi legendární a donedávna zaniklou značku Engelmüller.

Miliardář Bernard Arnault koupil majoritu v módním brandu Off-White

Zprávy z firem

Zakladatel Off-White Virgil Abloh je považován za klíčového muže současné módy a od roku 2018 je vlivným designérem v Arnaultově impériu LVMH.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Zemřel Virgil Abloh. Muž, který vytvořil módu 21. století

Leaders

Svět módy přišel o jednu z největších ikon současnosti. V pouhých 41 letech podlehl rakovině Virgil Abloh, muž, který proměnil Louise Vuittona. Bernard Arnault, šéf módního impéria, nad skonem šéfdesignéra značky vyjádřil lítost. „Jsem v šoku z této hrozné zprávy,” citovala Arnaulta agentura Reuters.

Stanislav Šulc

Přečíst článek