Reklama

Zemřel Virgil Abloh. Muž, který vytvořil módu 21. století

Virgil Abloh
LVMH
Stanislav Šulc

Svět módy přišel o jednu z největších ikon současnosti. V pouhých 41 letech podlehl rakovině Virgil Abloh, muž, který proměnil Louise Vuittona. Bernard Arnault, šéf módního impéria, nad skonem šéfdesignéra značky vyjádřil lítost. „Jsem v šoku z této hrozné zprávy,” citovala Arnaulta agentura Reuters.

Reklama

Jeho jméno v Česku takřka nikomu nic neříká. A vlastně ani produkty jeho osobního projektu Off-White nejsou mezi většinovou populací nijak známé. Přesto úmrtí Virgila Abloha patří k momentům, ke kterým se při vzpomínání na podivný rok 2021 bude vracet.

Důvod k tomu je jednoduchý. Virgil Abloh, teprve jednačtyřicetiletý designér, byl největší osobností módního světa současnosti. A to nejen kvůli tomu, že již několik let byl šéfdesignérem módního domu Louis Vuitton a jeho značka Off-White patří k tomu nejvyhledávanějšímu, co lze v Miláně či Dubaji sehnat.

Abloh totiž proměnil vnímání módy jako takové. Zatímco do jeho doby se móda stále dělila na vysokou či formální a casual, či dokonce street wear, Ablohovi se povedlo najít pozici přesně na pomezí těchto kategorií a uváděl jednu kolekci míchající všechny tyto přístupy za druhou.

Nosit Monu Lisu

Na jeho tričkách tak jsou ikonické obrazy Leonarda Da Vinci či Caravaggiho a lze v nich stejně dobře jezdit na skateboardu na slunné kolonádě v Kalifornii jako si je vzít na prestižní vernisáž v Louvre. Všichni totiž vědí, že Off-White je kvalita, styl, Abloh. Vzít si jeho dílo tak není faux pas téměř nikdy (samozřejmě velká večerní je jiná disciplína).

Virgil Abloh

Miliardář Bernard Arnault koupil majoritu v módním brandu Off-White

Zakladatel Off-White Virgil Abloh je považován za klíčového muže současné módy a od roku 2018 je vlivným designérem v Arnaultově impériu LVMH.

Přečíst článek

Abloh totiž do extrému dovedl myšlenku, že oblečení nejlépe vyjadřuje identitu člověka. Proto má být stylové, nikoli uniformní. Pro vyjádření identity pak využíval celou řadu motivů, a to nejen ve své vlastní značce Off-White, ale také ve Vuittonovi. A to od využívání různých materiálů, jimiž lze vyjadřovat například touhu po udržitelnosti, přes využívání různých popkulturních motivů (Leonardova Mona Lisa) po spolupráce s nejrůznějšími ikonami designu (Takashi Murakami).

Tím vším lidé mohou pomrkávat na své okolí, že jsou tím, kým jsou. A odpovídají tomu také ceny. V outletových e-shopech typu Farfetch lze trika Off-White sehnat od 250 eur výš, například v Dubai Mall, kde je flagship store Off White, ale trika již vyjdou na zhruba 12 tisíc korun. Bunda pak stojí kolem 80 tisíc korun. Mimochodem Off-White prodávali látkové roušky již v roce 2019 (tedy ještě před pandemií) a vyšly zhruba na 80 eur za kus.

Proměna luxusu

Off-White a ještě více to, jak Virgil Abloh proměnil Louise Vuittona mělo výrazný dopad na celý segment luxusní módy. V důsledku toho se začaly jednotlivé značky spojovat s nejrůznějšími popkulturními fenomény, stejně jako se současnými umělci s jasnými postoji a vizemi. Například Gucci začal využívat figurky od Walta Disneyho, pozadu nezůstaly ani značky jako Prada či Moschino.

Supreme

Móda ulice za miliardy. Mikina za tisíce eur je taky výnosná investice

Když se prochází londýnským obchodním domem Selfridges nebo Dubai Mall ve Spojených arabských emirátech, upoutá Středoevropana na první pohled jedna zvláštnost: velká část lidí, kteří nakupují v těchto top obchoďácích světa, nosí teplákové soupravy a tenisky. Jde často o produkty slavných fashion brandů jako Gucci či Louis Vuitton. Svět se mění a ani svět módy nezůstává na místě. Proměnil se, nabízí oblečení ulice. Proč se tak stalo, kolik stojí třeba takové tenisky Gucci a lze na tom i nějak vydělat?

Přečíst článek

Tím se nejvyššímu patru módy podařilo konečně oslovit nejmladší generaci konzumentů, pro něž byly doposud nepřístupné. A to nikoli kvůli penězům, ale kvůli postojům - haute couture reprezentovalo svět, se kterým tato generace nechtěla (a stále nechce) mít nic společného. Byl to svět jejich rodičů, který navíc spojovali se sklonem ke snobismu či existujícími nerovnostmi ve společnosti.

Mít kabát od Abloha však je úplně něco jiného. Je to veřejná deklarace, že vám jde o svět, že vám jde o estetiku, že vám jde o umění.

Náhlá smrt

Není se čemu divit, že většinového vlastního impéria LVMH Bernarda Arnaulta zpráva o úmrtí Virgila Abloha zdrtila. Před několika měsíci se LVMH stalo většinovým vlastníkem značky Off-White a možná to byla příprava na nevyhnutelné. Abloh několik let bojoval s rakovinou, mimo pozornost módního světa, zasvěceni byli jen nejbližší. Když Ablohův život došel ke konci, uctil jej svět módy i umění, bleskovou zprávu o jeho smrti poslaly aplikace všech největších médií světa... To se děje jen u největších ikon doby, jež Abloh často oblékal a mezi něž také patřil. 

Louis Vuitton

Luxus vybředl z covidové krize. Pohání ho útraty Číňanů a Američanů

Obchod s luxusem se vymanil z covidové krize, tržby za luxusní zboží letos předčí ty z předpandemického roku 2019. Segment podržely zejména útraty Číňanů a Američanů, kteří rozhazují za špičkové boty, kožené zboží a šperky.

Přečíst článek

Prodeje luxusních hodinek rostly navzdory pandemii.

Překvapení: Švýcarské hodinky se prodávají jako před pandemií

Během prvního pololetí vyvezli švýcarští výrobci luxusních hodinek zboží za 10,6 miliardy švýcarských franků, což je téměř stejně jako v roce 2019.

Přečíst článek

Magazín Newstream CLUB

Tématem druhého čísla byznysově - lifestylového čtvrtletníku je návod, jak globálně uspět, jak dobýt svět a užít si ho.

Na titulní straně představujeme neurologa Martina Tolara. Jeho společnost Alzheon je nejblíž ze všech farmaceutických firem světa k dosažení schválení léku na Alzheimerovu nemoc. Co všechno musel obětovat a jak těžké bylo prosadit se v USA?

„Amerika je kouzelná v tom, že když máte chuť něco dělat, máte výdrž a nadšení, tak vám pomůže. Ona je to země plná lidí, kteří tam přišli s jedním kufrem a vybudovali si tam z ničeho, jen ze svých snů, celý život,“ říká Tolar v hlavním rozhovoru magazínu.

A magazín dále přináší řadu příběhů osobností, kterým se ve světě podařilo uspět. Eduard Kučera například vypráví, jak těžké bylo hledat vhodného správce majetku a vysvětluje, proč se nakonec rozhodl většinu investic mít v USA.

Architekt Petr Štefek pracoval v Londýně u Normana Fostera a popisuje rozdíly mezi globální londýnskou scénou a Prahou.

Legendární investor Gabriel Eichler pak popisuje svou cestu z USA zpět do Československa a jak tu jeho know-how pomáhalo budovat svobodnou ekonomiku.

Jak dostat dítě na Oxford?

Připravit svým potomkům ty nejlepší startovní podmínky pro život, kariéru a úspěch ve světě je snem každého rodiče. Stojí to však peníze a čas. A také je k tomu potřeba učinit celou řadu správných rozhodnutí od volby střední školy přes kroužky a další mimoškolní aktivity. Odměnou ale může být studium na některé z nejprestižnějších univerzit světa na obou březích Atlantiku i Pacifiku. Jak ta správná rozhodnutí skutečně učinit poradí nejpovolanější odborníci ve druhém čísle magazínu Newstream CLUB, který právě vychází.  K dostání je v síti trafik Lagardère i online

Příští číslo magazínu Newstream CLUB vyjde již v březnu. 

Související témata

Miliardáři

Vzdělávání

Biohacking

  •  
Reklama

Související

Rtěnka od Diora za deset tisíc. Trh s krásou propadl ultraluxusu, módní domy nabízejí sběratelské kousky

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme