Biohacking: Vyšší váha je nemoc spánku
Chodí biohackeři spát pozdě nebo brzy? Určuje to cirkadiánní rytmus, tedy biologický cyklus řídící bdění a spánek. Jak je důležitý, co vše má na starosti a proč je dobré dívat se do slunce, se dočtete v novém dílu seriálu Biohacking.
Cirkadiánní rytmus začal hrát před pár lety významnou úlohu ve vědě, protože se zjistilo, jaký obrovský vliv má na zdraví a na lidský život obecně. Nobelova cena za medicínu v roce 2017 byla udělena právě za „objevy molekulárních mechanismů cirkadiánního rytmu“. Cirkadiánní rytmus nebo také cyklus je definován jako fyzické, mentální a behaviorální změny, které probíhají během čtyřiadvacetihodinového zemského cyklu. Tento přirozený proces je primárně podmíněný střídáním světla a tmy a ovlivňuje všechny druhy zvířat, rostlin a mikrobů. Cirkadiánní cyklus patří k lidskému vnitřnímu biorytmu, zapíná a vypíná geny a určuje tělesné pochody dost podobně, jako ovlivňuje čas na hodinách ve vnější realitě průběh každodenního života.
Co to je biohacking? Nový lifestyle, který zahrnuje metody, jak si „vytunit" tělo a mozek, jak co nejzdravěji, nejefektivněji a nejlépe fungovat a žít. Seriál Biohacking na newstream.cz každý týden představuje nejzajímavější „hacky." Níže najdete odkazy na jednotlivé již vydané díly.
Biohacking: Trend, jak „žít věčně" podle miliardářů. Dozvíte se v obsáhlém seriálu
Enjoy
Ve studii Chrononutrition vysvětluje Hiroaki Oda z Nagoyské univerzity, že mnohobuněčné organismy potřebují cirkadiánní hodiny pro určitou předvídatelnost, dobře fungující rozdělení práce a celkovou adaptaci k vnějšímu prostředí. Biohackeři začali využívat vědecké poznatky na tomto poli například při načasování jídla a začali si všímat pozitivních vlivů na zdraví. Ukazuje se, že většina jídla zkonzumovaná v první polovině dne znamená ve výsledku nižší váhu i při přihlédnutí k množství a kvalitě snědeného jídla. Více o časově omezeném jedení v předchozím článku série o mitochondriích.
Studie týkající se spojitosti váhy člověka a periodicity a načasování jídla nazývají obezitu „chronobiologickou nemocí“, protože vyšší váha bývá také spojena s nižší kvalitou a množstvím spánku. A obráceně, vliv kvality spánku se ukazuje jako jeden z faktorů při vzniku či prohlubování obezity. Má totiž přímý vliv na volbu druhu i množství jídla. Zajímavá je i dokázaná přímá korelace vzniku cukrovky 2. typu a dalších civilizačních nemocí s prací na noční směny, která vede k narušení cirkadiánního cyklu. Naše vnitřní hodiny řídí totiž i metabolické procesy, které pak nepracují tak efektivně a navenek se pak mohou manifestovat jako zdravotní problémy.
Stres hned poránu
Jak tedy konkrétně funguje oněch 24 hodin v lidském těle? To vysvětluje odborník na cirkadiánní rytmus Satchin Panda ve své knize Cirkadiánní kód. O půlnoci se většina lidí, kteří spí, nachází v nejhlubším spánku. Ráno, kdy je tělo připraveno se vzbudit (pokud se budí přirozeně bez vnějších zásahů), vnitřní hodiny trochu zvýší tělesnou teplotu a zrychlí srdeční tep, a to vede k probuzení. Ranní světlo, které se dotkne sítnice oka, je signálem pro hodiny, aby snížily produkci melatoninu – spánkového hormonu – a naopak se zvýší kortizol, stresový hormon, který tělo po ránu nastartuje. Do trávícího systému se vyplaví šťávy a hormony, zodpovědné za jeho správné fungování. Dopoledne má mozek nejvyšší kapacitu k řešení komplexních problémů a schopnost činit zásadní rozhodnutí. Odpoledne zase tyto hodiny zlepší svalový tonus a motoriku, čímž indikují optimální dobu k pohybu. Večer rytmus tělo připravuje na spánek – sníží tělesnou teplotu a kortizol a zvýší melatonin, a tak stále dokola.
Modré a žluté světlo
Když tento rytmus funguje optimálně, významně to přispívá k přežití jednotlivce i druhu. Lidé prostě jsou součástí přírody i v v dnešní době, ať se jim to líbí nebo ne. Jak tedy podpořit svůj cirkadiánní rytmus a tím dát prostor tělu k udržování zdraví? Biohackeři například radí chodit co nejdříve spát. Aby si to usnadnili, na obrazovkách mají nainstalovaný filtr modrého světla – nabídka v Apple Store či Google Play je široká i zdarma. Modré světlo je přítomné ve spektru slunečního záření a organismu signalizuje přítomnost denní doby a oddaluje spánek. Ještě o něco lépe fungují brýle blokující modré světlo a nosí se po západu slunce, když se v domácnosti svítí. Lze je standardně pořídit i na českém internetu.
Opačného efektu chceme docílit ráno, kde cílem je mít co nejvíce energie a tělo probudit. Tam lze doporučit tzv. sungazing, kdy ideálně alespoň několik minut vystavujeme oči slunečnímu svitu, samozřejmě bez přímého pohledu do slunce. Odborník přes spánek Matthew Walker ve své knize Proč spíme upozorňuje, že toto ranní cvičení pomáhá ke kvalitnějšímu spánku následující noc právě tím, že vylepšuje celkovou pozici cirkadiánních hodin v organismu.
Zvířata žijící ve volné přírodě intuitivně vědí, co mají jíst a jsou většinu života zdravá. Jenže co lidé? Jak se propracovat jídlem ke zdraví, řeší další díl seriálu Biohacking. 
Biohacking: Vegan, nebo keto? Hlavně jezte opravdové jídlo
Enjoy
Metody fyzického biohackingu jsou asi ty nejpopulárnější. Patří tam sport plus různé šokové terapie těla i pozitivní stres. 
Biohacking těla: Od Wima Hofa po saunu
Enjoy
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
