Biohacking: Vyšší váha je nemoc spánku
Chodí biohackeři spát pozdě nebo brzy? Určuje to cirkadiánní rytmus, tedy biologický cyklus řídící bdění a spánek. Jak je důležitý, co vše má na starosti a proč je dobré dívat se do slunce, se dočtete v novém dílu seriálu Biohacking.
Cirkadiánní rytmus začal hrát před pár lety významnou úlohu ve vědě, protože se zjistilo, jaký obrovský vliv má na zdraví a na lidský život obecně. Nobelova cena za medicínu v roce 2017 byla udělena právě za „objevy molekulárních mechanismů cirkadiánního rytmu“. Cirkadiánní rytmus nebo také cyklus je definován jako fyzické, mentální a behaviorální změny, které probíhají během čtyřiadvacetihodinového zemského cyklu. Tento přirozený proces je primárně podmíněný střídáním světla a tmy a ovlivňuje všechny druhy zvířat, rostlin a mikrobů. Cirkadiánní cyklus patří k lidskému vnitřnímu biorytmu, zapíná a vypíná geny a určuje tělesné pochody dost podobně, jako ovlivňuje čas na hodinách ve vnější realitě průběh každodenního života.
Co to je biohacking? Nový lifestyle, který zahrnuje metody, jak si „vytunit" tělo a mozek, jak co nejzdravěji, nejefektivněji a nejlépe fungovat a žít. Seriál Biohacking na newstream.cz každý týden představuje nejzajímavější „hacky." Níže najdete odkazy na jednotlivé již vydané díly.
Biohacking: Trend, jak „žít věčně" podle miliardářů. Dozvíte se v obsáhlém seriálu
Enjoy
Ve studii Chrononutrition vysvětluje Hiroaki Oda z Nagoyské univerzity, že mnohobuněčné organismy potřebují cirkadiánní hodiny pro určitou předvídatelnost, dobře fungující rozdělení práce a celkovou adaptaci k vnějšímu prostředí. Biohackeři začali využívat vědecké poznatky na tomto poli například při načasování jídla a začali si všímat pozitivních vlivů na zdraví. Ukazuje se, že většina jídla zkonzumovaná v první polovině dne znamená ve výsledku nižší váhu i při přihlédnutí k množství a kvalitě snědeného jídla. Více o časově omezeném jedení v předchozím článku série o mitochondriích.
Studie týkající se spojitosti váhy člověka a periodicity a načasování jídla nazývají obezitu „chronobiologickou nemocí“, protože vyšší váha bývá také spojena s nižší kvalitou a množstvím spánku. A obráceně, vliv kvality spánku se ukazuje jako jeden z faktorů při vzniku či prohlubování obezity. Má totiž přímý vliv na volbu druhu i množství jídla. Zajímavá je i dokázaná přímá korelace vzniku cukrovky 2. typu a dalších civilizačních nemocí s prací na noční směny, která vede k narušení cirkadiánního cyklu. Naše vnitřní hodiny řídí totiž i metabolické procesy, které pak nepracují tak efektivně a navenek se pak mohou manifestovat jako zdravotní problémy.
Stres hned poránu
Jak tedy konkrétně funguje oněch 24 hodin v lidském těle? To vysvětluje odborník na cirkadiánní rytmus Satchin Panda ve své knize Cirkadiánní kód. O půlnoci se většina lidí, kteří spí, nachází v nejhlubším spánku. Ráno, kdy je tělo připraveno se vzbudit (pokud se budí přirozeně bez vnějších zásahů), vnitřní hodiny trochu zvýší tělesnou teplotu a zrychlí srdeční tep, a to vede k probuzení. Ranní světlo, které se dotkne sítnice oka, je signálem pro hodiny, aby snížily produkci melatoninu – spánkového hormonu – a naopak se zvýší kortizol, stresový hormon, který tělo po ránu nastartuje. Do trávícího systému se vyplaví šťávy a hormony, zodpovědné za jeho správné fungování. Dopoledne má mozek nejvyšší kapacitu k řešení komplexních problémů a schopnost činit zásadní rozhodnutí. Odpoledne zase tyto hodiny zlepší svalový tonus a motoriku, čímž indikují optimální dobu k pohybu. Večer rytmus tělo připravuje na spánek – sníží tělesnou teplotu a kortizol a zvýší melatonin, a tak stále dokola.
Modré a žluté světlo
Když tento rytmus funguje optimálně, významně to přispívá k přežití jednotlivce i druhu. Lidé prostě jsou součástí přírody i v v dnešní době, ať se jim to líbí nebo ne. Jak tedy podpořit svůj cirkadiánní rytmus a tím dát prostor tělu k udržování zdraví? Biohackeři například radí chodit co nejdříve spát. Aby si to usnadnili, na obrazovkách mají nainstalovaný filtr modrého světla – nabídka v Apple Store či Google Play je široká i zdarma. Modré světlo je přítomné ve spektru slunečního záření a organismu signalizuje přítomnost denní doby a oddaluje spánek. Ještě o něco lépe fungují brýle blokující modré světlo a nosí se po západu slunce, když se v domácnosti svítí. Lze je standardně pořídit i na českém internetu.
Opačného efektu chceme docílit ráno, kde cílem je mít co nejvíce energie a tělo probudit. Tam lze doporučit tzv. sungazing, kdy ideálně alespoň několik minut vystavujeme oči slunečnímu svitu, samozřejmě bez přímého pohledu do slunce. Odborník přes spánek Matthew Walker ve své knize Proč spíme upozorňuje, že toto ranní cvičení pomáhá ke kvalitnějšímu spánku následující noc právě tím, že vylepšuje celkovou pozici cirkadiánních hodin v organismu.
Zvířata žijící ve volné přírodě intuitivně vědí, co mají jíst a jsou většinu života zdravá. Jenže co lidé? Jak se propracovat jídlem ke zdraví, řeší další díl seriálu Biohacking.
Biohacking: Vegan, nebo keto? Hlavně jezte opravdové jídlo
Enjoy
Metody fyzického biohackingu jsou asi ty nejpopulárnější. Patří tam sport plus různé šokové terapie těla i pozitivní stres.
Biohacking těla: Od Wima Hofa po saunu
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.