Zajímá nás
Nové genetické testy prozrazují stále přesněji, kdo je vystaven vyššímu riziku dědičného onemocnění třeba až za desítky let. Podle současných poznatků mohou data prospět zdravotním pojišťovnám i farmaceutickému průmyslu. Zato u jednotlivců je situace složitější – někomu včasné varování pomůže zdravotní hrozbu snížit, jiného vystraší a zkazí mu život.
Zatím největší ve světě uskutečněný experiment ukázal, že čtyřdenní pracovní týden vítají nejen zaměstnanci, ale i zaměstnavatelé, protože – i když to na vypadá neuvěřitelně – se jim zvýšily příjmy. Je však dobré výsledky dobře zvážit.
„Časy se mění, ocel je věčná.“ Tak zní proslulý výrok připisovaný globálnímu ocelářskému magnátovi Lakshmimu Mittalovi. Neplatí však stoprocentně – ocel možná opravdu je věčná, ale také prochází změnami. Teď se třeba má stát „zelenější“. Nové technologie začínají tuto objednávku plnit, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Kde vzít vodík, který by měl být významným čistým palivem blízké budoucnosti? Vědci zkoumají lákavou variantu, že by se dal vytěžit ze země. Tím by se zjednodušil odchod od fosilních paliv, který se pro následná desetiletí ukazuje jako nevyhnutelný, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Dvě relativně známé světové političky nedávno oznámily, že odstupují z funkce, a to z důvodů, které se dají vysvětlit syndromem vyhoření. Jeho případů ostatně přibylo v době covidové pandemie na mnoha pracovištích. Vědci se o podstatě tohoto fenoménu přou, ale naštěstí nabízejí rady, jak se mu dá vyhnout. Pilulku proti němu však nemají.
V posledních dnech zavalila i běžnou veřejnost lavina zpráv o tom, co dokáže či nedokáže umělá inteligence a kde všude už ji najdeme. Vždyť právě probíhá bitva mezi softwarovými giganty Microsoft a Google o to, kdo obsadí trh se zprostředkováním informací. A co z toho budeme mít? Ulehčí nám život, nebo připraví o práci?
Zní to krutě: ničivé zemětřesení, které v pondělí zasáhlo jižní Turecko a severní Sýrii, bylo nevyhnutelné. Věda ví, že v tamním regionu velká zemětřesení byla a budou. Jenom neví, kdy k nim dojde. A kdy přijde na řadu třeba Istanbul.
Vědci vložili do genetické výbavy ryby gen z aligátora. Ne proto, aby byla ryba útočnější, ale aby byla méně náchylná k infekcím. Díky genové úpravě uhyne v umělém chovu méně sumců. Lépe se využije i krmivo. A snižuje se také množství odpadu, zátěž pro životní prostředí je tak nižší.
Evropský letecký výrobce Airbus testuje autopilota, který nejenomže udrží letadlo ve vzduchu, ale v případě potřeby, například když piloti nejsou z nějakého důvodu schopni akce, sám vybere nejvhodnější blízké letiště, přistane na něm a doroluje k terminálu.
Vědci chtějí vnést do současného stavebnictví beton starých Římanů. Vydrží totiž tolik, že se o tom současným stavitelům může jenom zdát v hodně sladkých snech, a dokáže se sám zacelovat. Výzkumníci už založili firmu, která by staré postupy měla modernizovat a dodat do praxe.
Finská firma se chystá vyrábět jídlo přímo ve své továrně. Zemědělské plodiny ani hospodářská zvířata k tomu vůbec nebude potřebovat. Povolení k prodeji dosud nevyrobených potravin už získala v Singapuru, na evropský a americký souhlas zatím čeká.
Výhled na očekávané vědecké průlomy roku 2023 připravil špičkový vědecký časopis Nature. Jaký dopad by měly mít na byznys?
K Novému roku míváme často předsevzetí typu „změníme něco, co se nám ještě nikdy změnit nepovedlo“. Mladá americká společnost Make Sunsets si v tom klade vysoké cíle – nabízí, že ochladí Zemi, na níž se už kvůli oteplování mění klima. A už si za to chce nechat platit. Nejlepší však v tuto chvíli spíše bude zchladit horké hlavy.
Trvalo dlouhá staletí, než obchodníci a výrobci dobyli Vánoce jako významnou tržní příležitost. Tyto svátky přinášejí jim i jejich zákazníkům prospěch, ale také problémy, jimž by bylo lépe se vyhnout. Kdyby to ovšem šlo.
Vědci hlásí, že našli další místo v mozku, které ovlivňuje prokrastinaci, neboli stálé odkládání práce a dalších úkolů na později. Tento přístup přitom člověku ohrožuje jeho podnikání, postup v zaměstnání nebo ve studiu, případně jej může o to všechno rovnou připravit. Dá se proti tomu něco dělat?
Povodňová situace v německé spolkové zemi Sársko, kterou v pátek zasáhly vydatné deště, se pomalu uklidňuje. Vodočty přestaly dnes po půlnoci stoupat. Úřady nyní vyhodnocují rozsah škod, informovala agentura DPA s odvoláním na policii. Podle úřadů zasáhla západ Německa v pátek povodeň, která se statisticky opakuje jednou za 20 až 50 let.
