Mladí lidé přestávají být šťastní a psychicky spokojení, naznačuje nová studie, která se zabývala spokojeností obyvatel s jejich životem ve 44 zemích světa. Právě zástupci této generace totiž nejčastěji ve výzkumech sdělovali, že je trápí pocity zoufalství, neštěstí či špatné duševní pohody. Proč tomu tak je? Odpověď je strašidelná: nevíme.
Silné varování před zaostáváním evropské ekonomiky přinesla před rokem zveřejněná takzvaná Draghiho zpráva. Jako jedno z podstatných řešení doporučovala stimulovat výzkum a zejména rozvoj moderních technologií. K možnému zlepšení od té doby Evropě asi nejvíc (a nechtěně) přispěl Donald Trump.
Čínský výrobce robotů Unitree nabízí malého humanoidního (člověku podobného) robota za cenu nečekaně dostupnou. Je neobyčejně hbitý, ale domácí práce zatím nezvládne. Jedině že si ho sami dobře přeprogramujete.
Blíží se školní rok, tak si dovolme „školní“ otázku: Kolik států leží v Evropě? Ovšem pokud budete chtít za odpověď jedničku, nebude vám stačit říci jedno konkrétní číslo.
Americká vesmírná agentura NASA vyhlásila soutěž pro konstruktéry, kteří navrhnou kola pro budoucí měsíční vozidlo. Může na tom vydělat NASA i světový technický pokrok. Jen účastníci soutěže na tom prodělají. Ale asi jim to nebude vadit.
Trump zařízl vývoj moderních vakcín a antibiotik. Mezi oběťmi rozpočtových škrtů je i slibná látka lariocidin, která mohla zachraňovat životy tam, kde jiná antibiotika selhávají. Vědci varují, že bez státní podpory hrozí kolaps vývoje léků, na nichž mohou záviset miliony životů.
Nepodvádějte a nepoužívejte umělou inteligenci, říkali ještě přednedávnem učitelé na čínských vysokých školách studentům. Dnes je naopak povzbuzují, aby tento nástroj využili. Ne k tomu, aby si od stroje nechali napsat celý úkol, ale aby se naučili dobře jej řídit.
Afrika má díky potenciálu obnovitelné energie šanci stát se výkladní skříní zelených technologií. Anebo také varovným příkladem toho, co se může pokazit, pokud nedokáže vynikající příležitost správně uchopit.
Jestliže bude umělá inteligence umět totéž, co vysokoškolsky vzdělaný člověk, proč by mu měli zaměstnavatelé za jeho práci nějak extra platit? Univerzity by tedy měly rychle vymyslet, co by měly své studenty učit.
Váží 24,67 kilogramu a je to největší kus Marsu, jaký kdy na Zemi přiletěl a lidé ho našli. Prodávat jej bude aukční síň Sotheby’s. Reaguje tak na současnou sběratelskou módu. Vědci jen doufají, že kupec jim umožní meteorit dále zkoumat.
Vytvoření umělého lidského genetického kódu může odstranit dědičné nemoci. Anebo případně stvořit člověka sestaveného na míru, o čemž ještě budou velké spory.
Nový vědecký výzkum dodatečně popsal to, co provozovatelé herních kasin dávno ze zkušenosti také vědí: že pomocí světla je možné přimět hráče, aby se chovali riskantněji, hráli déle a utratili víc peněz. A že je ke stejnému chování vedou i další rafinované finty.
Nadace, kterou veřejnost téměř nezná, financuje výzkumy související se změnou klimatu – tedy poznávání jejího průběhu i hledání možností, jak její dopady zmírnit. O směřování peněz rozhoduje bývalý jaderný fyzik.
Starých lidí přibývá a mnozí z nich potřebují péči, jakou jim jejich rodina není schopna zajistit. Profesionálních, schopných a také ochotných a chápavých pečovatelů však není dost. Zastoupit je zřejmě dokáže pouze technika a v budoucnu zejména roboti.
Dodržujete stanovená pravidla? Možná je lepší se radši neptat. Rozsáhlý výzkum ukazuje, že asi čtvrtina lidí se pravidly řídí vždycky, i když se jim to nevyplatí. Naopak asi pětina lidí je ochotna pravidla porušit, ačkoli jim při tom hrozí téměř jistý trest. Porušují tak základní teoretické představy o člověku, který se chová racionálně, aby maximalizoval vlastní užitek.
