Pracovat za stolem je o zdraví. Dá se s tím však něco dělat
Písaři ve starém Egyptě na tom byli zdravotně mizerně, ukázal nedávný český výzkum. Ale dnešní lidé pracující v kancelářích si také nemají proč vyskakovat. Mívají potíže, které je připravují o kus zdravého života i o peníze, které by mohli vydělat. Dá se to však změnit.
Výzkumníci z Univerzity Karlovy, Národního muzea a Českého vysokého učení technického v Praze prozkoumali kosterní pozůstatky 69 dospělých mužů, mezi nimiž bylo třicet písařů, kteří byli pohřbeni na nekropoli v egyptském Abúsíru mezi lety 2700 a 2180 před naším letopočtem. Písaře identifikovali podle písemných pramenů nalezených v jejich hrobech.
Označení „písaři“ zahrnuje muže zastávající širokou škálu správních funkcí (ženy tuto činnost nevykonávaly). Jen asi jedno procento obyvatel umělo číst a psát hieroglyfy, což se jim vyplatilo, protože patřili k váženým lidem s dobrými příjmy. Ale i tady platila rovnice „něco za něco“.
Čeká vás náročná chirurgická operace a lékař uklidňuje: všechno předem vyzkoušíme na vašem dvojčeti. To zní děsivě. Ale pokud doplní, že půjde o vaše digitální dvojče, můžete se uklidnit. Digitální dvojčata začínají – po průmyslu, stavebnictví či energetice – pozvolna pronikat také do medicíny.
Digitální dvojče by mělo v medicíně pomoci při složitých operacích a dalších terapiích
Zprávy z firem
Bolesti od čelisti po patu
Výzkumníci v odborném periodiku Scientific Reports popsali, že písaři ve srovnání s jinými muži trpěli degenerativními změnami krční páteře, změnami v oblasti pravého ramene, pravého palce ruky a kolenního kloubu. Prokázaly se také častější změny v oblastech úponů svalů a vazů na pažní kosti a levé kyčelní kosti a rovněž vyšší výskyt plošky na pravém kotníku. Možná překvapivě se u nich často objevovala artróza čelistního kloubu (což je bolestivé degenerativní onemocnění při opotřebování chrupavky vlivem nadměrné zátěže nebo v důsledku věku).
Potíže odpovídají pracovní činnosti písařů, kteří psali zpravidla vsedě se zkříženýma nohama, vkleče či v podřepu, s hlavou předsunutou dopředu, ohnutou páteří a bez opory rukou. Opotřebování čelisti pravděpodobně zavinilo stálé žvýkání stonku rákosu, aby mohl vždycky na chvíli fungovat jako štětec.
Krátkozrakých dětí je ve světě stále víc. Existuje jednoduché doporučení, jak šíření krátkozrakosti omezit, ale téměř nikdo se jím nechce řídit. A tak výzkumníci vymýšlejí složitá a drahá technická řešení, která by měla zdravému vývoji dětských očí pomoci. Stavějí jiné školy a svítí do očí „léčivým“ světlem.
Krátkozrakých dětí přibývá. Lék je zdánlivě jednoduchý, ale nikdo ho nechce
Enjoy
300 miliard dolarů na léčbu problémů fyzické neaktivity
Dnešní úředník si nemusí své pracovní nástroje rozžvýkávat, nemusí ani posedávat nebo klečet na zemi. Ale zdravotně si zas o tolik nepomohl.
Fyzická nečinnost vede ke ztrátě svalové síly, což způsobuje řadu zdravotních problémů včetně onemocnění pohybového aparátu. K tomu se přidává vyšší riziko diabetu 2. typu („cukrovky otylých“), srdečních onemocnění a dokonce i některých nádorů. A protože od fyzického zdraví se do určité míry odvíjí zdraví duševní, při neaktivitě hrozí úbytek duševních funkcí a rychlejší postup demence.
Světová zdravotnická organizace propočítává, že náklady na veřejnou zdravotní péči kvůli nedostačující fyzické aktivitě globálně dosáhnou v letech 2020 až 2030 přibližně 300 miliard dolarů. Britské zdravotnické úřady konstatují, že nedostatek fyzické aktivity je spojen s každým šestým úmrtím v zemi.
Zázračné přípravky na hubnutí, tedy původně léky na cukrovku, obsahující účinnou látku semaglutid, nebo tirzepatid se zabydlují ve zkrášlujících salonech a lázních. Vedle originálních léků Ozempic, Wegovy, Zepbound či Mounjaro se objevuje čím dál víc přípravků se stejnou účinnou látkou, které jsou však výrazně levnější. V salonech si žijí svým životem a nepodléhají lékařské kontrole.
Ozempic jako druhý botox. Léky na hubnutí migrují do kosmetických salonů
Enjoy
Sportuji, a proto víc vydělám, anebo víc vydělám, a proto můžu sportovat?
Co s tím? No jistě, hýbat se. Může se to vyplatit nejenom zdravotně. Časopis The Economist již dříve shrnul studie, podle nichž lidé, kteří sportují, v průměru vydělávají o pět až deset procent víc, než je průměr. Jenom není jasné, jestli je to tím, že jim sport pomáhá být aktivnější i v práci, nebo tím, že se při něm seznámí s lidmi, kteří jsou užiteční pro jejich kariéru, anebo je to úplně naopak: člověk, který více vydělává, si může snáze zaplatit některé sportovní aktivity.
Pro někoho je sportování naprostou samozřejmostí, pro jiného je to spíše otrava. Obojím radí docent Jiří Radvanský, primář Kliniky rehabilitace a tělovýchovného lékařství 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol v Praze, aby nepodceňovali roli dobrého trenéra nebo fyzioterapeuta. Takového, který nevzhlíží k vrcholovým sportovcům, ale umí připravit užitečný a zajímavý program pro normální lidi. S přihlédnutím k tomu, aby si při sportování nepřetěžovali jen některé partie těla. Takový trenér ale nespadne z nebe a určitě ho nepotkáte v první fitku za rohem. Je nutné ho dobře hledat a poptávat se známých.
Prs po vyříznutí nádoru může opravit implantát ze želatiny, který povzbuzuje regeneraci tkání. Dění v organismu se při tom dá dobře sledovat, ukazuje belgicko-český výzkum, který slibuje nové materiály pro rekonstrukční i plastickou chirurgii měkkých tkání, nejdříve v prsu, později i v obličeji a na dalších místech.
Upravená želatina může opravit lidské tělo, ukazuje výzkum, na němž se podílejí čeští vědci
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
