Pracovat za stolem je o zdraví. Dá se s tím však něco dělat

Písaři ve starém Egyptě na tom byli zdravotně mizerně, ukázal nedávný český výzkum. Ale dnešní lidé pracující v kancelářích si také nemají proč vyskakovat. Mívají potíže, které je připravují o kus zdravého života i o peníze, které by mohli vydělat. Dá se to však změnit.

Výzkumníci z Univerzity Karlovy, Národního muzea a Českého vysokého učení technického v Praze prozkoumali kosterní pozůstatky 69 dospělých mužů, mezi nimiž bylo třicet písařů, kteří byli pohřbeni na nekropoli v egyptském Abúsíru mezi lety 2700 a 2180 před naším letopočtem. Písaře identifikovali podle písemných pramenů nalezených v jejich hrobech.

Označení „písaři“ zahrnuje muže zastávající širokou škálu správních funkcí (ženy tuto činnost nevykonávaly). Jen asi jedno procento obyvatel umělo číst a psát hieroglyfy, což se jim vyplatilo, protože patřili k váženým lidem s dobrými příjmy. Ale i tady platila rovnice „něco za něco“.

Digitální dvojče by mělo v medicíně pomoci při složitých operacích a dalších terapiích

Zprávy z firem

Čeká vás náročná chirurgická operace a lékař uklidňuje: všechno předem vyzkoušíme na vašem dvojčeti. To zní děsivě. Ale pokud doplní, že půjde o vaše digitální dvojče, můžete se uklidnit. Digitální dvojčata začínají – po průmyslu, stavebnictví či energetice – pozvolna pronikat také do medicíny.

Josef Tuček

Přečíst článek

Bolesti od čelisti po patu

Výzkumníci v odborném periodiku Scientific Reports popsali, že písaři ve srovnání s jinými muži trpěli degenerativními změnami krční páteře, změnami v oblasti pravého ramene, pravého palce ruky a kolenního kloubu. Prokázaly se také častější změny v oblastech úponů svalů a vazů na pažní kosti a levé kyčelní kosti a rovněž vyšší výskyt plošky na pravém kotníku. Možná překvapivě se u nich často objevovala artróza čelistního kloubu (což je bolestivé degenerativní onemocnění při opotřebování chrupavky vlivem nadměrné zátěže nebo v důsledku věku).

Potíže odpovídají pracovní činnosti písařů, kteří psali zpravidla vsedě se zkříženýma nohama, vkleče či v podřepu, s hlavou předsunutou dopředu, ohnutou páteří a bez opory rukou. Opotřebování čelisti pravděpodobně zavinilo stálé žvýkání stonku rákosu, aby mohl vždycky na chvíli fungovat jako štětec.

Krátkozrakých dětí přibývá. Lék je zdánlivě jednoduchý, ale nikdo ho nechce

Enjoy

Krátkozrakých dětí je ve světě stále víc. Existuje jednoduché doporučení, jak šíření krátkozrakosti omezit, ale téměř nikdo se jím nechce řídit. A tak výzkumníci vymýšlejí složitá a drahá technická řešení, která by měla zdravému vývoji dětských očí pomoci. Stavějí jiné školy a svítí do očí „léčivým“ světlem.

Josef Tuček

Přečíst článek

300 miliard dolarů na léčbu problémů fyzické neaktivity

Dnešní úředník si nemusí své pracovní nástroje rozžvýkávat, nemusí ani posedávat nebo klečet na zemi. Ale zdravotně si zas o tolik nepomohl.

Fyzická nečinnost vede ke ztrátě svalové síly, což způsobuje řadu zdravotních problémů včetně onemocnění pohybového aparátu. K tomu se přidává vyšší riziko diabetu 2. typu („cukrovky otylých“), srdečních onemocnění a dokonce i některých nádorů. A protože od fyzického zdraví se do určité míry odvíjí zdraví duševní, při neaktivitě hrozí úbytek duševních funkcí a rychlejší postup demence.

Světová zdravotnická organizace propočítává, že náklady na veřejnou zdravotní péči kvůli nedostačující fyzické aktivitě globálně dosáhnou v letech 2020 až 2030 přibližně 300 miliard dolarů. Britské zdravotnické úřady konstatují, že nedostatek fyzické aktivity je spojen s každým šestým úmrtím v zemi.

Ozempic jako druhý botox. Léky na hubnutí migrují do kosmetických salonů

Enjoy

Zázračné přípravky na hubnutí, tedy původně léky na cukrovku, obsahující účinnou látku semaglutid, nebo tirzepatid se zabydlují ve zkrášlujících salonech a lázních. Vedle originálních léků Ozempic, Wegovy, Zepbound či Mounjaro se objevuje čím dál víc přípravků se stejnou účinnou látkou, které jsou však výrazně levnější. V salonech si žijí svým životem a nepodléhají lékařské kontrole.

Denisa Holajová

Přečíst článek

Sportuji, a proto víc vydělám, anebo víc vydělám, a proto můžu sportovat?

Co s tím? No jistě, hýbat se. Může se to vyplatit nejenom zdravotně. Časopis The Economist již dříve shrnul studie, podle nichž lidé, kteří sportují, v průměru vydělávají o pět až deset procent víc, než je průměr. Jenom není jasné, jestli je to tím, že jim sport pomáhá být aktivnější i v práci, nebo tím, že se při něm seznámí s lidmi, kteří jsou užiteční pro jejich kariéru, anebo je to úplně naopak: člověk, který více vydělává, si může snáze zaplatit některé sportovní aktivity.

Pro někoho je sportování naprostou samozřejmostí, pro jiného je to spíše otrava. Obojím radí docent Jiří Radvanský, primář Kliniky rehabilitace a tělovýchovného lékařství 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol v Praze, aby nepodceňovali roli dobrého trenéra nebo fyzioterapeuta. Takového, který nevzhlíží k vrcholovým sportovcům, ale umí připravit užitečný a zajímavý program pro normální lidi. S přihlédnutím k tomu, aby si při sportování nepřetěžovali jen některé partie těla. Takový trenér ale nespadne z nebe a určitě ho nepotkáte v první fitku za rohem. Je nutné ho dobře hledat a poptávat se známých.

Upravená želatina může opravit lidské tělo, ukazuje výzkum, na němž se podílejí čeští vědci

Enjoy

Prs po vyříznutí nádoru může opravit implantát ze želatiny, který povzbuzuje regeneraci tkání. Dění v organismu se při tom dá dobře sledovat, ukazuje belgicko-český výzkum, který slibuje nové materiály pro rekonstrukční i plastickou chirurgii měkkých tkání, nejdříve v prsu, později i v obličeji a na dalších místech.

Josef Tuček

Přečíst článek