O obranném systému umístěném ve vesmíru, který má podle amerického prezidenta Donalda Trumpa ještě v jeho volebním období bránit území USA a možná i Kanady před vojenskými raketami, odborníci říkají: Určitě bude dražší, než Trump nyní říká, určitě nebude hotový za jeho vlády a dost pravděpodobně nebude ani později schopný ochránit před raketami. Pokud tedy samozřejmě vůbec vznikne.
Letadlo s povrchem, který připomíná žraločí kůži, překonává menší odpor vzduchu, takže ušetří palivo. A není ani nutné čekat s využitím až na nově vyráběné stroje. „Žraločí povrch“ se dá umístit už na současná letadla podobně jako obtisk.
Materiál původně pochází z lesa, vypadá jako dřevo, má strukturu dřeva, vyvolává stejně příjemný dojem a je dobře opracovatelný. Navíc však odolává ohni, hnilobě, škůdcům, vlhkosti a je šestkrát lehčí než ocel, přitom má poměr pevnosti a hmotnosti téměř desetkrát větší než ocel. Prostě super. Však se taky materiál „skromně“ jmenuje Superwood a jeho tvůrci získali investice pro přípravu jeho výroby.
Zprávy o útocích medvědů na lidi na Slovensku a o výskytu těchto šelem v Beskydech na Moravě, kam ze Slovenska pronikají, vzbuzují vcelku logicky obavy u místních obyvatel i u turistů. Může ohrožený turistický ruch ochránit vynález, který vědci na odstrašení medvědů pokusně nasazují v Tibetu?
Humanoidní roboti (kteří vypadají podobně jako člověk, mají hlavu, dvě ruce a dvě nohy) se dosud nepovažovali za vhodné pro nasazení v průmyslu. Ale teď právě „nastupují“ do několika čínských moderních průmyslových závodů a navzájem tam spolupracují stejně jako lidští zaměstnanci. Robotika tak mění další dlouhodobou „pravdu“.
Harvardova univerzita v americké Cambridgi podala tento týden žalobu na Trumpovu administrativu za hrozbu, že úřady zruší financování školy, pokud před ní univerzita nesklopí uši. Žaloba je jasně definovaným postupem, jímž se vzdělaný svět brání vpádu barbarů.
Některé postupy daňových podvodů nestárnou. Devatenáct století starý papyrus ukazuje, že se na okraji Římské říše odehrávaly podobně jako dnes. Ale že si na ně dokázaly úřady došlápnout.
I politici potřebují happening, aby si jich někdo všiml. Americký demokratický senátor Cory Booker stál za řečnickým pultem 25 hodin a pět minut. Tolik času mu zabrala kritika politiky prezidenta Donalda Trumpa. Nešel na záchod, nejedl, nesedl si, a nezdravě tak zatížil organismus. Může to být varování i pro české politiky, kteří tolik milují obstrukce.
Zařízení čte některé myšlenky a přeměňuje je ve slova. Může z toho být zázračné zlepšení života pro paralyzované lidi. Ale nepovede to také k tomu, že jednou reklamní průmysl a v horším případě nějaké represivní orgány dokážou bezprostředně zjistit, co si myslíme?
Foie gras neboli ztučnělá játra hus či kachen jsou považována za špičkovou delikatesu. Jenomže k jejímu získání je nutné s ptáky dost ošklivě zacházet. Lepší přístup nabízí možná nečekaná věda – fyzika.
Je to vlastně kuriozita, která hrála ve vývoji automobilismu jen chvilkovou roli, ale ukazuje, jaké detaily mohou ovlivňovat uplatnění významného výrobku na trhu. V tomto případě v souboji mezi elektromobily a vozy se spalovacími motory.
Dramatické až hysterické scény kolem dohody o přístupu Spojených států k ukrajinským surovinovým zdrojům ilustrují, jak velký zájem má americký prezident Donald Trump o tyto nerosty. Jsou totiž důležité pro moderní průmysl a Spojené státy si odvykly je těžit.
USA nebudou sdělovat Světové zdravotnické organizaci žádné zprávy o šíření chřipky, rozhodla Trumpova administrativa. Možná tato zpráva zanikla v současném informačním chaosu, ale je další ukázkou, jak prezident Trump usilovně ničí rovněž americkou a zprostředkovaně světovou vědu. A tedy následně zdravotnictví a moderní ekonomiku, které se bez vědy neobejdou.
Nový posun ve vývoji „měkkých robotů“: zatím experimentální robotické rameno ze želatiny a bavlníku vytvořili čínští výzkumníci z univerzity v městě Chang-čou. Zařízení by se mělo dát použít i při lékařských zákrocích v lidském těle, v němž pak může zůstat a rozložit se, aniž by pacienta ohrozilo.
Systém umělé inteligence navržený výzkumníky z Googlu a několika vědeckých institucí si „zahrál“ na vědce a mimo jiné navrhl tři léky proti leukemii. Využil při tom už existujících léčebných preparátů, u nichž doporučil uplatnění i u nemoci, proti níž se dosud nepoužívaly. Není to tedy ještě úplně stoprocentní objevitelská a vynálezecká práce, ale – už téměř ano.
