Olympiády už dávno nelámou sportovní rekordy tak často jako v minulosti. Je čas dát sportovcům prostor, aby podali vyšší výkony, což bude divácky (i komerčně) zajímavější než dnešní sport. To tvrdí skupina kolem australského byznysmena Arona D’Souzy. Jak to chce udělat? Umožnit doping.

Letní olympijské hry v Paříži už přinesly několik kontroverzí, z nichž minimálně jedna je zajímavá z pohledu etiky a vědy. Konkrétně genetiky.

Zdá se, že příroda dala dvěma ženám, boxerkám Imán Chalífové z Alžíru a Lin Jü-tching z Tchaj-wanu, do genetické výbavy mužský chromozom Y. Díky tomu se jim vytváří více hormonu testosteronu, který mimo jiné zvyšuje jejich výkony. Testosteron se sice řadí mezi mužské hormony (vytváří se mužům ve varlatech a nadledvinách), ale v menší míře se tvoří i ženám (v nadledvinách a ve vaječnících). V tuto chvíli ještě nejsou k dispozici dostatečně věrohodné vědecké závěry, jak to u obou sportovkyň je a zda se vše vyvíjelo opravdu přirozenou cestou.

Sledovanost prvních dní olympiády překonala v Evropě 100 milionů diváků. O třetinu více než v Tokiu

Zprávy z firem

Warner Bros. Discovery uvedla, že během čtyř dnů olympijských her v Paříži připojila více zákazníků pro streamování než za celé hry v Tokiu.

nos

Přečíst článek

Co je vlastně „normální“?

Boxerky jsou obviňovány z nenormální výhody. Čímž se dostáváme k zajímavé otázce: Co je ve špičkovém sportu normální? Žádný sportovec by se nedostal na olympiádu, kdyby nepodstupoval trénink, do jakého by „normální“ člověk nikdy nešel (včetně pobytu v komoře s nižší koncentrací kyslíku, aby se vytvořilo víc červených krvinek). Kdyby nejedl stravu a potravní doplňky, jimž by se „normální“ člověk vyhnul. A hlavně: kdyby neměl uspořádání genů, jímž se od „normálních“ lidí odlišuje.

Nepřekvapí, že basketbalisté hodně vyrostli díky dědičným předpokladům. Dávno je známé, že sprinteři mají jiné genové uspořádání než maratónci. A tak podobně.

Je „spravedlivé“, že někdo vítězí nad jinými díky genům, s nimiž se „nezaslouženě“ narodil? Organizátoři sportu musí stále rozhodovat, do jaké hranice to mají uznat za „normální“a férové.

Lukáš Kovanda: Olympiáda v Paříži je ekonomické fiasko. Pařížané litují, že se do ní nechali uvrtat

Názory

Olympiáda v Paříži zatím zanechává spíše „upatlaný“ otisk. Špinavou vodu v Seině. Sabotáž na železnici. Nešťastný zahajovací ceremoniál, který, ať už si o něm myslíme cokoli, objektivně promarnil příležitost alespoň trochu pospojovat nyní tak rozdělený svět. A podobně nešťastné Pařížany, kteří lamentují nad dramatickým úbytkem hostů v restauracích či hotelech, ale také nad drakonickými bezpečnostními opatřeními.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Doping zažene nudu

Zdálo by se, že jako nenormální se s jistotou dá alespoň chápat doping. Tedy užívání jmenovitě zakázaných látek zvyšujících výkon. Ne že by se to nedělo, i olympijští medailisté byli v minulých letech dodatečně diskvalifikováni po analýze biologických vzorků. Ovšem je to nelegální.

Ale nemělo by být, tvrdí Aron D’Souza, australský podnikatel, který vydělal zejména na technologiích pro penzijní společnosti. Nyní žije v Londýně a založil organizaci Enhanced Games, tedy „vylepšené hry“. Měly by být lepší než nynější olympiáda.

Časopis The Economist vypočítává, že v atletice je současný ženský světový rekord v běhu na 400 metrů starý 39 let, ve vrhu koulí 37 let a v hodu diskem 36 let. Doplňme, že ženský světový rekord v běhu na 800 metrů (vytvořila jej československá atletka Jarmila Kratochvílová) je starý dokonce 41 let. Nedaří se je překonat a to je pro diváky nuda a pro sportovce frustrace.

Aron D’Souza to chce změnit. Soudí, že kdyby sportovci dostali možnost posílit své genetické dispozice ještě legálním dopingem, který by tak mohl být účinnější než současný skrývaný, hned by sport byl zajímavější. Takové sportovní hry napodobující olympiádu v malém měřítku chce organizace Enhanced Games pořádat v půli příštího roku. Podrobnosti však zatím nezveřejnila.

Nalákat na ně chce sportovce slibem, že za účast dostanou ti nejlepší odměny ve výši statisíců amerických dolarů a ti, kdo na nich překonají některé světové rekordy, získají milion amerických dolarů. „Vylepšené hry“ přitom budou zcela soukromé, bez dotací z veřejných prostředků.

Tradiční fandění končí, globalizovaný sport je příznivcům blíž

Enjoy

Olympijské hry jsou žně pro mediální společnosti. Sledování her i dalších sportovních klání však prochází proměnou, která změní i prostředí vrcholového sportu. Na fandění budoucnosti se zaměřil magazín The Economist.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Investoři se našli

Investory už D’Souza získal. Jedním je Peter Thiel, spoluzakladatel platebního systému PayPal, investiční firmy rizikového kapitálu Founders Fund či jeden z prvotních investorů do Facebooku. Jeho majetek dosahuje podle agentury Bloomberg téměř 11 miliard dolarů. Thiel je považován za libertariána, který nesnáší omezování osobních svobod. Svoboda dopingu se mu tedy zamlouvá.

Dalším významným investorem je Balaji Srinivasan, bývalý technický šéf kryptoměnové burzy Coinbase, spoluzakladatel firmy pro genetické testování a investor rizikového kapitálu. Trojici doplňuje Christian Angermayer, investor do biotechnologií.

Lukáš Kovanda: Olympiáda v Paříži je ekonomické fiasko. Pařížané litují, že se do ní nechali uvrtat

Názory

Olympiáda v Paříži zatím zanechává spíše „upatlaný“ otisk. Špinavou vodu v Seině. Sabotáž na železnici. Nešťastný zahajovací ceremoniál, který, ať už si o něm myslíme cokoli, objektivně promarnil příležitost alespoň trochu pospojovat nyní tak rozdělený svět. A podobně nešťastné Pařížany, kteří lamentují nad dramatickým úbytkem hostů v restauracích či hotelech, ale také nad drakonickými bezpečnostními opatřeními.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Návrat ke gladiátorům

Jestli se Enhanced Games opravdu za rok uskuteční a jestli získají dostatečný zájem diváků i reklamního trhu, se teprve uvidí. Jejich myšlenku odmítl Mezinárodní olympijský výbor a Světová antidopingová agentura ji označila za nebezpečnou a nezodpovědnou.

Aron D’Souza ubezpečuje, že sportovci sice nebudou podléhat žádným omezením kolem dopingu, ale budou mít lékařskou péči. O použití povzbuzujících prostředků se budou rozhodovat podle svého úsudku a rady lékařů.

Čekat, že rozhodování bude racionální a bude brát ohled na zdraví sportovce, je poněkud iluzorní. Neděje se tak u nelegálního dopingu, natož u legálního. Enhanced Games, pokud se uskuteční, nebudou krokem do budoucnosti, ale návratem do dob gladiátorů, kterým šlo stále o život. Ovšem pozornost by v dnešním světě přitáhnout mohly.