Generativní umělá inteligence má sice pořád řadu much, ale už dokáže být užitečná v mnoha oborech. A to i v páchání zločinů. Abyste nenaletěli, měli byste být hodně nedůvěřiví a používat vlastní hlavu.
Čeká vás náročná chirurgická operace a lékař uklidňuje: všechno předem vyzkoušíme na vašem dvojčeti. To zní děsivě. Ale pokud doplní, že půjde o vaše digitální dvojče, můžete se uklidnit. Digitální dvojčata začínají – po průmyslu, stavebnictví či energetice – pozvolna pronikat také do medicíny.
Krátkozrakých dětí je ve světě stále víc. Existuje jednoduché doporučení, jak šíření krátkozrakosti omezit, ale téměř nikdo se jím nechce řídit. A tak výzkumníci vymýšlejí složitá a drahá technická řešení, která by měla zdravému vývoji dětských očí pomoci. Stavějí jiné školy a svítí do očí „léčivým“ světlem.
Od července bude americký stát Kalifornie vybírat vlastní spotřební daň z prodeje střelných zbraní a munice. Má se tím prý snížit jejich dostupnost. Proč zavádět novou daň místo jednoduchého zákazu zbraní? Odpověď nehledejme ani tak v ekonomii, jako spíše v historii.
Čínská společnost LimX Dynamics představila robota, který má změnit možnosti techniky. Stroj má čtyři nohy opatřené kolečky, ale může se také postavit „na zadní“ a pohybovat se po dvou. Je to docela zajímavý pohled.
Vědecký výzkum je něco jako hraní pokeru (i když oproti kartám je mnohem delší a nudnější). Dobrý hráč (výzkumník) musí dobře vyhodnocovat fakta a využít svých zkušeností. Racionálně volí herní strategii (výzkumný postup a cíl). Ale zasahuje také prvek náhody, který může výhře (novému objevu a jeho využití) zabránit. Letos přišly dvě velice zajímavé zprávy z oboru takzvaných dvojrozměrných materiálů. Ta první zachycuje situaci, kdy „pokerová hra“ teprve začala, ale druhá naznačuje blížící se „výhru“ – průlom v elektronice.
Vojenská aliance NATO má také vlastní výzkum. Zaměřuje se nejenom na nové technologie pro bojové operace, ale také na to, jak bezpečnost světa ovlivňují změny klimatu, kybernetické útoky anebo podvodné ovlivňování voleb.
Za necelého čtvrt milionu korun si v USA můžete pořídit robotického psa, z něhož šlehají plameny až do vzdálenosti devět metrů. K čemu vám bude? To je dobrá otázka, na kterou by mohl odpovědět nejspíš psychiatr nebo kriminalista. Další příklad toho, že tvůrcům moderních technologií občas selže zdravý rozum.
Vydat peníze za zvýšení své krásy není čistě utrácením, ale může jít o opravdovou investici, která zkrášlené osobě dokáže přinést zisk, dokazuje skupinka výzkumníků na základě experimentů uskutečněných ve Francii.
Robot vyvinutý výzkumníky na Kolumbijské univerzitě v New Yorku dokáže předem rozpoznat, že se chystáte usmát, a zareaguje tak rychle, že se usmíváte současně. Čistě kuriozita? Vůbec ne. Tahle vlastnost se bude hodit robotu, který v prodejně nahradí lidského prodavače, ale i robotickému opatrovníkovi, jenž se dokáže postarat o starého či nemocného člověka, pro něhož se lidský pečovatel nenajde.
Polovodiče jsou základními stavebními kameny čipů, které najdeme v nejšpičkovější elektronice, v mobilech, letadlech, nových autech, ale také třeba v zubním kartáčku nebo moderní žárovce. Pro výrobu polovodičů je však zapotřebí hodně vody. A světová místa výroby jsou zrovna v oblastech, kde vody ubývá.
Nejnovější Zpráva o štěstí ve světě zalichotila České republice, která se opět umístila mezi hodně šťastnými zeměmi. Avšak jak se vlastně štěstí měří? Nové výzkumy ukazují, že docela ošidně.
Tlouštíků je na světě víc než lidí trpících podvýživou. Většina z nich by chtěla zhubnout – a zaplatit za to celkově miliardy dolarů. Tuto bonanzu nyní ovládly dvě farmaceutické firmy s „opravdovými“, tedy schválenými a prokazatelně fungujícími léky. Jedna z nich se nyní chystá posílit své postavení dalším medikamentem, který slibuje, že bude ještě účinnější a než ty současné a bude se i příjemněji užívat.
Čína letos zvýší výdaje na vědu a výzkum ze státního rozpočtu o deset procent oproti loňskému roku. Chce tak umožnit příklon své ekonomiky k rozvoji špičkových technologií. Současně ji motivuje závod se Spojenými státy o technologickou převahu ve světě.
Má z genově upravených zvířat určených ke konzumaci užitek i spotřebitel, nebo jenom producent? To není teoretická otázka. Určuje, proč mohou genové inženýrství přijímat nebo naopak odmítat běžní lidé, kteří o něm svými peněženkami (platebními kartami) rozhodují. Nejnověji oznámená genová modifikace je zase více užitečná pro výrobce než pro zákazníky.
