Harvardova univerzita v americké Cambridgi podala tento týden žalobu na Trumpovu administrativu za hrozbu, že úřady zruší financování školy, pokud před ní univerzita nesklopí uši. Žaloba je jasně definovaným postupem, jímž se vzdělaný svět brání vpádu barbarů.
Některé postupy daňových podvodů nestárnou. Devatenáct století starý papyrus ukazuje, že se na okraji Římské říše odehrávaly podobně jako dnes. Ale že si na ně dokázaly úřady došlápnout.
I politici potřebují happening, aby si jich někdo všiml. Americký demokratický senátor Cory Booker stál za řečnickým pultem 25 hodin a pět minut. Tolik času mu zabrala kritika politiky prezidenta Donalda Trumpa. Nešel na záchod, nejedl, nesedl si, a nezdravě tak zatížil organismus. Může to být varování i pro české politiky, kteří tolik milují obstrukce.
Zařízení čte některé myšlenky a přeměňuje je ve slova. Může z toho být zázračné zlepšení života pro paralyzované lidi. Ale nepovede to také k tomu, že jednou reklamní průmysl a v horším případě nějaké represivní orgány dokážou bezprostředně zjistit, co si myslíme?
Foie gras neboli ztučnělá játra hus či kachen jsou považována za špičkovou delikatesu. Jenomže k jejímu získání je nutné s ptáky dost ošklivě zacházet. Lepší přístup nabízí možná nečekaná věda – fyzika.
Je to vlastně kuriozita, která hrála ve vývoji automobilismu jen chvilkovou roli, ale ukazuje, jaké detaily mohou ovlivňovat uplatnění významného výrobku na trhu. V tomto případě v souboji mezi elektromobily a vozy se spalovacími motory.
Dramatické až hysterické scény kolem dohody o přístupu Spojených států k ukrajinským surovinovým zdrojům ilustrují, jak velký zájem má americký prezident Donald Trump o tyto nerosty. Jsou totiž důležité pro moderní průmysl a Spojené státy si odvykly je těžit.
USA nebudou sdělovat Světové zdravotnické organizaci žádné zprávy o šíření chřipky, rozhodla Trumpova administrativa. Možná tato zpráva zanikla v současném informačním chaosu, ale je další ukázkou, jak prezident Trump usilovně ničí rovněž americkou a zprostředkovaně světovou vědu. A tedy následně zdravotnictví a moderní ekonomiku, které se bez vědy neobejdou.
Nový posun ve vývoji „měkkých robotů“: zatím experimentální robotické rameno ze želatiny a bavlníku vytvořili čínští výzkumníci z univerzity v městě Chang-čou. Zařízení by se mělo dát použít i při lékařských zákrocích v lidském těle, v němž pak může zůstat a rozložit se, aniž by pacienta ohrozilo.
Systém umělé inteligence navržený výzkumníky z Googlu a několika vědeckých institucí si „zahrál“ na vědce a mimo jiné navrhl tři léky proti leukemii. Využil při tom už existujících léčebných preparátů, u nichž doporučil uplatnění i u nemoci, proti níž se dosud nepoužívaly. Není to tedy ještě úplně stoprocentní objevitelská a vynálezecká práce, ale – už téměř ano.
Přestává platit reklamní slogan, že diamanty jsou věčné. A možná už nebude dávat smysl ani cynické tvrzení, že diamant je nejlepším přítelem dívky. Mohou za to syntetické drahé kameny, které díky nižší ceně a stejné kvalitě vytlačují ty přírodní nejenom z průmyslových aplikací, ale i z klenotnictví. Možná je čas začít hledat jinou obdivovanou cennost.
Investoři do nových technologií jsou jako cestující ve výtahu. Nahoru a dolů. Teď je to vidět na nápadité americké firmě, která rostla do nebe, ale teď už přes rok balancuje nad bankrotem. Proč? Sečetlo se u ní přeceňování odborných schopností, nesprávný odhad potřeb klientů a k tomu se přidala regulace na ochranu zákazníků.
Pracovat jen čtyři dny v týdnu nemusí být taková výhra, jak to vypadá. Zejména v situaci, kdy celková týdenní pracovní doba zůstane stejně dlouhá, jen se rozloží do čtyř dnů místo dosavadních pěti, soudí britští vědci.
Při pondělním inauguračním projevu americký prezident Donald Trump uvedl, že američtí astronauti „umístí hvězdy a pruhy (tedy vlajku USA) na planetu Mars“. Vedle sedící technologický miliardář a Trumpův sponzor Elon Musk to přivítal zvednutím obou palců nahoru. Koneckonců, jen on k tomu může dodat potřebnou techniku. Ale co vlastně prezident Trump zamýšlí?
V zatím nejrozsáhlejší studii svého druhu pomáhala umělá inteligence radiologům vyhodnocovat snímky z mamografu. Ukázalo se, že zvyšuje úspěšnost v odhalování nádorů. Postupně se zřejmě otevírají možnosti, jak může umělá inteligence vstoupit do zdravotnictví a vylepšit ho.
