Finská firma se chystá vyrábět jídlo přímo ve své továrně. Zemědělské plodiny ani hospodářská zvířata k tomu vůbec nebude potřebovat. Povolení k prodeji dosud nevyrobených potravin už získala v Singapuru, na evropský a americký souhlas zatím čeká.
Výhled na očekávané vědecké průlomy roku 2023 připravil špičkový vědecký časopis Nature. Jaký dopad by měly mít na byznys?
K Novému roku míváme často předsevzetí typu „změníme něco, co se nám ještě nikdy změnit nepovedlo“. Mladá americká společnost Make Sunsets si v tom klade vysoké cíle – nabízí, že ochladí Zemi, na níž se už kvůli oteplování mění klima. A už si za to chce nechat platit. Nejlepší však v tuto chvíli spíše bude zchladit horké hlavy.
Trvalo dlouhá staletí, než obchodníci a výrobci dobyli Vánoce jako významnou tržní příležitost. Tyto svátky přinášejí jim i jejich zákazníkům prospěch, ale také problémy, jimž by bylo lépe se vyhnout. Kdyby to ovšem šlo.
Vědci hlásí, že našli další místo v mozku, které ovlivňuje prokrastinaci, neboli stálé odkládání práce a dalších úkolů na později. Tento přístup přitom člověku ohrožuje jeho podnikání, postup v zaměstnání nebo ve studiu, případně jej může o to všechno rovnou připravit. Dá se proti tomu něco dělat?
Rostoucí schopnost bakterií odolávat antibiotikům je jedním ze strašáků zdravotnictví. Se ztrátou účinnosti antibiotik lidstvo přichází o účinné léky, za něž nemá farmaceutický průmysl dostatečnou náhradu. Každý nový zdroj pro tyto medikamenty je tedy vítaný – i když pochází ještě z prehistorie, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Čínští vědci vytvořili rostlinu tabáku, která ve svých listech produkuje kokain. Vypadá to, jako by chtěli kombinovat dva zlozvyky najednou, ale ujišťují, že jim jde o nalezení cesty k výrobě nových farmaceuticky účinných látek. Jejich objev potvrzuje obrovské možnosti moderních biotechnologií.
Evropská kosmická agentura tento týden představila své nové astronauty, je mezi nimi také český vojenský pilot. Velmi zajímavý je však i jiný vybraný kandidát – muž, který v mládí přišel o nohu. Jeho volba svědčí jednak o rovných příležitostech pro osoby s handicapem, ale hlavně o možnostech medicínské techniky, která vrací lidi do běžného života. Ale ne levně.
V tomto týdnu dosáhl počet obyvatel zeměkoule osmi miliard. Obavy, že tolik lidí nepůjde uživit a čekají nás války o potravinové zdroje, se nenaplnily jenom díky vědě a možnostem průmyslu – zejména toho chemického a strojírenského. Vystaráno však není, vědu i průmysl čekají nová zadání, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Letošní zima přináší nutnost šetřit energií, tedy i míň větrat. Na pracovištích i v domácnostech se budou ve vzduchu hromadit nechtěné chemikálie. Pomoci mohou rostliny – ty přirozené, a v zemích, kde je to povoleno, také genově modifikované.
Udělat z masožravého zvířete vegetariána je novým trendem miliardového průmyslu výživy domácích mazlíčků. Průmyslový výzkum kupodivu dosáhl dokonce toho, že nepřirozená strava zvířatům vyhovuje, pokud je dobře vyvážená, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
„Rozhovory“ se zemřelými zprostředkovávaly v minulosti podvodné spiritualistické seance. Teď totéž nabízí na úplně jiné úrovni umělá inteligence. Budeme to ale chtít? Odpověď ve svém příspěvku pro Newstream hledá vědecký novinář Josef Tuček.
Nejen lidé, také zemědělské plodiny chodí na rentgen. Pomáhá to při jejich přípravě na budoucnost, kdy budou muset uživit další miliardy strávníků. Nasazení rentgenu je přitom pouze jedním z prostředků vývoje moderního zemědělství, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Už jsme si zvykli, že člověka může přepravovat robotický automobil nebo automaticky řízená souprava metra bez řidiče. Letadla zatím odolávají – existují samozřejmě dálkově řízené nebo úplně automatické drony, ale povolení k přepravě lidí nemají a hned tak asi mít nebudou. Zato automatické lodě pro pasažéry se už rodí, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Všechny tři letošní vědecké Nobelovy ceny mají blíže k běžné praxi, než by se na první pohled zdálo. Navzdory tomu, že jedna je udělena za výzkum DNA dávno vymřelých neandertálců, druhá za popis úplně nepochopitelných kvantových jevů a jen ta třetí dává chemikům okamžitý smysl.
