Novinář píšící především o nových vědeckých, technických, medicínských, ekologických a dalších odborných poznatcích a tématech, jež ovlivňují lidský život. Na Newstreamu mu vychází seriál Věda a byznys. V posledním čtvrtstoletí vedl vědecké přílohy v MF Dnes, Hospodářských novinách, Aktuálně.cz a Lidových novinách. Za popularizaci vědy je držitelem ceny Česká hlava v projektu zaměřeném na podporu vědecké a technické inteligence.
články autora
Cement není moc sexy, ale poptávka po nových technologiích jeho výroby poroste
Bez cementu nemůže náš svět existovat. Protože však při jeho výrobě vzniká velké množství emisí skleníkového plynu oxidu uhličitého, vědci hledají možnosti, jak jej získat ekologičtěji. Kdo se chytí byznysových příležitostí, které nový vývoj nabízí?
Nemůžeme vědět, jestli přicházející rok přinese úplně nový průlom do některé vědní oblasti. Můžeme však odhadnout, ve kterých už známých oborech dojde k posunům, jež budou mít přímý nebo nepřímý dopad na náš budoucí život.
Uštvaní pošťáci a pracovníci doručovacích firem si teď konečně vydechnou – objednané dárky k Vánocům už byly doručeny, asi ještě zbývá dovézt nějaké opožděné zásilky a bude možné si i chvíli sednout. V příštích letech by však mohl tento vánoční rituál vypadat jinak: dárky mohou přivážet roboty.
Počítač dokáže navrhnout nové hmoty s požadovanými vlastnostmi. Pak je sice stejně musejí vyzkoušet lidé v laboratoři, ale ušetřit si tak mohou spoustu času.
Nová strojová metoda určí u vína z oblasti Bordeaux, ze kterého vinařství pochází a s vysokou pravděpodobností i jeho ročník. Nejsou k tomu zapotřebí citlivé chuťové pohárky v ústech. Stačí chemický rozbor a umělá inteligence.
Od minerálu perovskit se čeká, že pronikavě zlepší efektivitu fotovoltaických panelů pro výrobu elektřiny ze slunce. Sluneční články, v nichž je perovskit spojen s obvyklým křemíkem, už v laboratorních podmínkách dosahují účinnosti 34 procent, což je dvojnásobek oproti běžné fotovoltaice. Umožní to fotovoltaice nahradit fosilní elektrárny?
Výzkumníci vyřešili záhadu vzniku jednoho zajímavého minerálu, v laboratoři dokázali řídit jeho utváření, a nabízejí tak možnosti lepší výroby materiálů pro polovodiče, solární panely a další technologie.
Ruská věda se v důsledku agrese proti Ukrajině vytrácí ze světového kontextu. Ruští vědci přestávají spolupracovat se západními odbornými institucemi, zůstávají v izolaci nebo aspoň navazují kontakty s kolegy v Číně nebo Indii. Kuriózním dokladem úrovně nových spojenectví je fakt, že Ruská akademie věd založila ústav pro výzkum myšlenek nynějšího čínského vůdce Si Ťin-pchinga, první takové výzkumné centrum mimo Čínu.
Výzkumníci z Barcelony vytvořili malinké roboty, které se dokážou navzájem dorozumívat na stejném principu jako včely, avšak nikoli pohybem, ale blikáním světel. To může mít smysl pro budoucí lékařské mikroroboty nasazené v lidském těle, které nemohou mít velké vybavení, nebo pro záchranářské přístrojky, jež mohou být snadno zničeny, takže se nevyplatí dát do nich drahou elektroniku.
Najít nádor v rané fázi, kdy se dá úspěšněji léčit, dokáže metoda vyvinutá týmem profesora Michala Holčapka na Univerzitě Pardubice. Nápad se nyní snaží převést do praxe spin-off společnost Lipidica nejdříve v Česku, výhledově i v zahraničí.
Letoun vypadá jako dron na hraní, ale je výrazně větší. Připravuje se na to, že bude létat mezi mrakodrapy v jihočínském Kantonu. Vejdou se do něj dva cestující. Pilot nebude zapotřebí, stroj poletí automaticky. Další takové létající taxíky se připravují různě po světě. Nevyjasněnou otázkou zůstává, jestli má opravdu smysl pouštět nad přeplněné ulice ještě robotické stroje.
Proč si běžní lidé v Česku pořizují fotovoltaické panely pro domácí výrobu elektřiny? Motivací bývá ekologické povědomí, ale častější je ekonomická rozvaha. Ve hře však bývá i kutilství a zájem o techniku. Což je fajn, protože takto k cíli směřuje více důvodů.
Finanční ocenění spojené s Nobelovou cenou odpovídá stavu světové ekonomiky a hlavně kondici nadace, která potřebné peníze spravuje. Ta přežila těžká období vývoje světa, ale stále se drží a nikdo ji za celou dobu nevytuneloval.
Možnost klonování zvířat přinesla obrovské obavy i nadšená očekávání. Hrozby se nenaplnily. Ovšem také očekávání se zatím splnila jen z malé části. Což se však ještě může změnit, tato kapitola moderní biologie zdaleka není uzavřena. Taková zvířata by mohla sloužit jako inkubátory pro lidské orgány.
Lososů z umělých chovů v Norsku by mělo být, i pro české zákazníky, v příštích letech ještě podstatně víc než teď. Bude to ovšem vyžadovat změny v jejich krmivu, které nám zatím ještě mohou připadat nezvyklé.
Ceny ropy se mírně zvyšují a směřují i k týdennímu růstu. Spojené státy hrozí časově neomezenou námořní blokádou Íránu, což vyvolalo obavy z narušení dodávek ropy z Blízkého východu.
Americká společnost OpenAI, která působí v oblasti umělé inteligence (AI), posiluje svou přítomnost v Německu. Její šéf Sam Altman v rozhovoru s listem Handelsblatt oznámil, že firma plánuje otevřít novou pobočku v Berlíně.
Francouzská Ústavní rada zamítla zákaz používání sociálních sítí dětem mladším 15 let, informovala dnes agentura AFP. Francouzská obdoba ústavního soudu uvedla, že opatření představuje nepřiměřený zásah do svobody projevu. Francouzský parlament zákaz schválil na konci července, začít platit měl od září. Šlo o první zákaz sociálních sítí pro děti v Evropě.
Zbrojovka Excalibur Army loni zvýšila tržby meziročně o 17,4 miliardy korun na rekordních 83,2 miliardy korun. Její zisk vzrostl o 1,32 miliardy Kč na 12,5 miliardy Kč, což je také nejvyšší hodnota. Vyplývá to z výroční zprávy společnosti Excalibur Army, která ve Šternberku na Olomoucku a v Přelouči na Pardubicku vyrábí, modernizuje a opravuje vojenskou techniku. Firma patří do strojírensko-zbrojařského holdingu Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada.
Společnost Severní energetická zahájila rozhovory se starosty obcí v těžební oblasti na Mostecku o finanční podpoře z částky, kterou ušetřila na rekultivacích hnědouhelného lomu ČSA. Peníze chce rozdělit firma, která patří do energetické skupiny miliardáře Pavla Tykače, sama, bez prostřednictví státu.
Požár u chorvatského letoviska Omiš na jadranském pobřeží je jedním z nejhorších v historii země, uvedl podle agentury AFP a dalších médií šéf hasičů Slavko Tucaković. Evakuovalo se přes 2000 lidí, mezi nimi i 300 českých turistů. Zranilo se 36 lidí, sedm z nich bojuje o život.
Armáda České republiky podle ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) letos nabírá 2997 vojáků, původně plánovala přijetí 2250 lidí. Premiér Andrej Babiš (ANO) na slavnostní přísaze vojáků ve Vyškově uvedl, že armáda má zajištěno financování na úrovni dvou procent HDP a že vláda rozpočet na příští rok schválí do konce září.
V souvislosti s rozsáhlým požárem u chorvatského letoviska Omiš bylo podle dosavadních informací evakuováno přibližně 300 českých občanů, sdělil dnes mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Chorvatští hasiči od dnešní noci zasahují proti rozsáhlému požáru, z místa muselo podle místních úřadu utéct 1000 lidí. Oběti na životech hlášené nejsou. Mezi českými občany podle mluvčího nejsou hlášeny ani žádná vážná zranění.
Česká národní banka uložila ČSOB pokutu 30 milionů korun za nedostatky v některých kontrolních procesech prevence praní špinavých peněz a ověřování klientů. Vyplývá to z informací na webu centrální banky. Podle vyjádření pokutované banky prověřování neprokázalo účast ČSOB na praní špinavých peněz ani újmu zákazníkům nebo třetím stranám a všechny nedostatky byly napraveny.
Španělská vláda povolila prodloužení provozu největší jaderné elektrárny v zemi do roku 2030. Uvádí to výnos zveřejněný dnes v oficiálním věstníku. Díky tomu bude možné dva bloky elektrárny Almaraz provozovat o dva až tři roky déle, než se plánovalo. Španělsko chce zastavit výrobu elektřiny z jádra nejpozději v roce 2035.