Nové léky na hubnutí. Přinášejí nové naděje, ale i nejistoty
Už se zdálo, že svět konečně má hned dva účinné léky proti obezitě. Že si tlouštíci oddechnou a buď oni, nebo zdravotní pojišťovny sáhnou do kapsy, aby léky zaplatili. Farmaceutické firmy si naopak kapsy namastí. Jenže se ukazuje, že tyto léky nepomohou každému, píše ve svém příspěvku pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Prvním z těchto léků je semaglutid (prodávaný pod obchodními názvy Wegovy, Ozempic a Rybelsus) vyvinutý mezinárodní farmaceutickou společností Novo Nordisk se sídlem v Dánsku. Lék byl původně schválen v Evropě i USA pro léčbu diabetu druhého typu, ale už dva roky má povolení také pro léčbu obezity. Třetině účastníků klinických studií, kteří jej užívali, pomohl snížit hmotnost alespoň o pětinu.
Podobných výsledků dokonce u poloviny účastníků klinických studií dosáhl novější lék tirzepatid (prodávaný pod obchodním názvem Mounjaro), vyvinutý americkou společností Eli Lilly a loni schválený k užívání pro cukrovkáře v Evropě, v USA i dalších zemích.
Špičkový vědecký časopis Nature dokonce v redakční části hodnotil, že oba léky svou účinností proti obezitě vědce přímo „ohromily“. Taková slova toto odborné periodikum vskutku nepoužívá často.
Lék, který by spolehlivě, bezpečně a bez námahy zbavil lidi obezity, je svatým grálem farmaceutického průmyslu. Výsledky tu jsou, ale pořád to není ono. V poslední době se však objevily zprávy hned o dvou slibných preparátech. Výsledky z poslední fáze klinický studií totiž zveřejnila firma Novo Nordisk. A pozadu nezůstala ani Eli Lilly.
Dobrá zpráva: jsou tu nové léky na hubnutí. Cvičit a nejíst je ale pořád lepší
Money
Zdravá váha je výhodná investice
Oba léky působí podobně – ovlivňují produkci inzulinu ve slinivce břišní a také regulují chuť k jídlu. Nadváha či rovnou obezita vede k dalším civilizačním chorobám, od cukrovky druhého typu přes onemocnění srdce a cév až po nádory. Takže investice do hubnutí jsou současně investicemi do snížení zdravotního rizika mnoha jiných onemocnění.
Lékaři sice doporučují spoléhat se při hubnutí na rozumné diety a na účelný pohyb, ale v praxi to často nefunguje. Část lidí má nadváhu způsobenou zdravotními komplikacemi, které pouhým chováním nezmění, ale většina prostě nemá tak silnou vůli, aby se zřekla jídla a lenošení.
Nepříjemné zjištění
Semaglutid i tirzepatid se podávají zpravila injekčně, což není moc příjemné. Ovšem injekce se píchá jen jednou týdně, takže není nutné dodržovat přesný režim braní léků, který nevyhovuje zejména lidem s pracovními směnami či nepravidelným pracovní dobou. Navíc se už objevila i první forma v tabletách, které se podávají denně.
Bohužel se také ukazuje, že po skončení léčby se nadváha zase vrací. Což je špatné pro pacienty, ale dobré pro výrobce, protože poptávka po jejich lécích tak vytrvá. Jestli bude nutné léky brát celý život, není zatím jasné.
Nepříjemný poznatek je i ten, že kromě žádoucí ztráty tuku ubývá při hubnutí i svalové hmoty, což už dobré není. Lékaři tedy musí pacienta sledovat a terapii případně omezit.
Fenylalanin je součástí aspartamu, jako takový má kontroverzní pověst. Vědci ale nacházejí řadu pozitivních efektů - na serotonin, dopamin i melatonin. 
Biohacking: Fenylalanin je aminokyselina, co snižuje chuť k jídlu, ale i depresi a úzkost
Enjoy
„Hladové střevo“ hubne nejlépe
Co je však hodně podstatné – léčení pacienti nehubnou všichni stejně, lék je pro každého z nich různě účinný. Na to se zaměřil Andres Acosta, specialista na obezitu v uznávané Mayově klinice v Rochesteru v americké Minnesotě. Usoudil, že může účastníky pokusů s hubnutím rozdělit do čtyř podtypů zjednodušeně nazvaných „hladový mozek“ (potřebují jíst víc, aby dosáhli sytosti), „hladové střevo“ (brzy po jídle zase pocítí hlad), „emoční hlad“ (jedí, aby se vyrovnali s emocemi) a „pomalé spalování“ (mají relativně pomalý metabolismus).
Na nové léky nejlépe reagovali lidé z podskupiny „hladové střevo“. Doktor Acosta proto nyní pro časopis Nature naznačil další cíl: díky těmto poznatkům hledat metody léčby lépe zaměřené na konkrétní typy pacientů, čímž by se efektivita hubnutí ještě zvýšila.
Kolik běhu je už moc? Biohackeři vědí, že přetěžovat tělo znamená škodit zdraví i zabrzdit hubnutí. 
Biohacking: Běhat je dobré jen tak akorát. Příliš běhu škodí
Enjoy
Co to je biohacking? Nový lifestyle, který zahrnuje metody, jak si „vytunit" tělo a mozek, jak co nejzdravěji, nejefektivněji a nejlépe fungovat a žít. Seriál Biohacking na newstream.cz každý týden představuje nejzajímavější „hacky." Níže najdete odkazy na jednotlivé již vydané díly.
Biohacking: Trend, jak „žít věčně" podle miliardářů. Dozvíte se v obsáhlém seriálu
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
