Umělá inteligence prokáže své schopnosti, až sama vydělá milion dolarů, tvrdí výzkumník a podnikatel
Umělá inteligence sice slibuje, že obrátí svět byznysu naruby, ale ti, kdo z ní musí „vytáhnout“ peníze, jsou pořád lidé – podnikatelé, manažeři, obchodníci. Uměl by to počítačový program i bez nich? Neboli dokáže umělá inteligence přinášet zisk lidem, kteří v podnikání šikovní vůbec nejsou?
Mustafa Suleyman je devětatřicetiletý britský výzkumník a podnikatel v oboru umělé inteligence. Jeho otcem byl v Sýrii narozený řidič taxíku, matkou anglická zdravotní sestra. Podobně jako jiní podnikatelé v oboru moderních technologií (Bill Gates, Steve Jobs, Michael Dell, Mark Zuckerberg, Elon Musk...), i Suleyman se sice dostal na dobrou vysokou školu (v jeho případě na Oxfordskou univerzitu), ale už ji nedokončil a šel se věnovat byznysu.
Byl spoluzakladatelem úspěšné společnosti DeepMind, kterou později převzala společnost Google, loni spoluzakládal slibnou společnost Inflection AI, v níž je viceprezidentem. Dnes žije v kalifornském městě Palo Alto. Ve své nyní vydávané knize Přicházející vlna mimo jiné přichází s myšlenkou, že schopnosti umělé inteligence je nutné měřit novým způsobem. Třeba tím, že splní úkol typu: „Vydělej za pár měsíců milion dolarů na maloobchodní webové platformě při investici pouhých 100 tisíc dolarů.“
Co to vlastně je umělá inteligence?
Určit, co to je umělá inteligence, není vůbec snadné, a jako nejtrefnější se nakonec ukazují zdánlivě prostá vysvětlení. „Definic jsou snad stovky, navzájem se liší. Jednoduše bych řekl, že umělou inteligenci chápeme jako schopnost počítačových programů a systémů vykazovat chování, které se nám jeví, jako kdyby za nimi stál vysoce inteligentní člověk,“ říká profesor Vladimír Mařík, uznávaný expert na kybernetiku a vědecký ředitel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze.
Americká technologická společnost Apple pracuje na službě umělé inteligence (AI), kterou chce konkurovat produktům ChatGPT firmy OpenAI či Bard od Googlu. S odvoláním na obeznámené zdroje o tom informovala agentura Bloomberg. 
Apple se pouští do umělé inteligence, kterou chce konkurovat chatbotům ChatGPT či Bard
Zprávy z firem
Jeho charakteristika vychází z proslulého Turingova testu. Alan Turing byl mnohostranně nadaný britský matematik, zakladatel moderní informatiky a také úspěšný luštitel německých vojenských šifer za druhé světové války. Později byl odsouzen kvůli homosexualitě a nakonec zemřel na požití cyankali ve věku 42 let. V roce 1950, dávno před počítačovým věkem, navrhl postup, jak rozpoznat, že stroj je inteligentní. Komise zadává otázky, dostává na ně odpovědi, a pokud nerozpozná, že odpovídá počítač a nikoli člověk, je počítač uznán jako inteligentní.
Postup má spoustu kritiků, například že neřeší podstatu strojové inteligence, ale jenom srovnává s člověkem. Nicméně nic lepšího a uznávanějšího nemáme. V poslední době přibývá zpráv o tom, že některé systémy umělé inteligence Turingovým testem úspěšně prošly. Nedají se například rozpoznat počítačem generované odpovědi na běžné otázky, nedá se rozpoznat povídka napsaná počítačem a bez důkladnějšího rozboru ani některé „vědecké práce“, které umělá inteligence vymyslela s využitím nepravdivých faktů.
Nekopírovat, ale vymýšlet nové praktické postupy
A tím se vracíme k Mustafu Suleymanovi. Jak uvádí ve svém textu pro časopis MIT Technology Review, ani když počítačový program projde
Turingovým testem, neříká nám to, jaký dopad mohou mít systémy umělé inteligence na společnost. Zatím dokážou generovat texty a obrázky s využitím existujících databází. Ale budou umět také úspěšně jednat?
Umělá inteligence (AI) je největší příležitostí světové ekonomiky, do roku 2030 pomůže díky vyšší produktivitě zvýšit světové HDP o 14 procent, uvádí studie poradenské společnosti PwC.
Díky umělé inteligenci svět zbohatne, tvrdí studie prestižní PwC
Money
A to by chtěl Mustafa Suleyman zjišťovat podobnými praktickými úkoly, jako je třeba již zmíněné zadání vydělat milion dolarů. Výsledkem však nemá být jenom náčrt možné obecné strategie a návrh nějaké kopie už existujících postupů, jak to umějí současné systémy. Systém umělé inteligence by musel sám zkoumat a navrhovat nové produkty, spolupracovat s výrobci a logistickými firmami, vyjednávat obchodní smlouvy, vytvářet marketingové kampaně.
Člověk by pouze podepisoval příslušné smlouvy, protože z právního hlediska to jinak nejde, ale víc by do ničeho nezasahoval. Teď to vypadá jako nesmysl, ale Suleyman soudí, že tohoto stavu půjde dosáhnout opravdu brzy, podle něj tak do dvou let. No, uvidíme. Pokud ale propadáte slastné představě, že prostě zadáte nějakému volně dostupnému bezplatnému programu umělé inteligence úkol, ať vám nějak vydělá miliony, a pak si je jen budete vybírat z bankovního konta, asi budete zklamáni. Na tuhle metu se třesou onačejší firmy, které na její dosažení už své miliony investují.
Roboti by vládli efektivněji než lidé, proti svým tvůrcům se však nevzbouří. Zaznělo to v debatě mezi novináři a devíti roboty, kteří využívají umělou inteligenci. Jeden z robotů slíbil, že nepřispěje ke zničení pracovních míst, informuje agentura AP. Setkání zorganizovala Mezinárodní telekomunikační unie (ITU).
Vládli bychom lépe než vy, ale nevzbouříme se, vzkázali v debatě roboti lidem
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
