Evropa hledá náhradu za ruský zemní plyn a ropu. Možná by mohly pomoci nové technologie – třeba palivo vyrobené fotosyntézou v továrně. A vůbec to nemusí být úplné sci-fi.
Vypadá to až neuvěřitelně. Australští vědci dokazují, že stačí dát speciální červený plast nad záhony a úroda se zvýší i o třetinu. Jeden dobrý nápad tedy může posunout zemědělství o pořádný kus dopředu. I když to třeba nakonec nebude tak univerzální zázrak, jak se to zatím zdá.
Jak by mohlo vypadat naše bydlení v blízké budoucnosti? Odpověď hledají výzkumníci z centra energeticky efektivních budov při ČVUT. V jednom už mají jasno - inteligentní byt bude jednou zachraňovat životy.
Je tam extrémní horko, extrémní sucho a ještě k tomu půda zasolená mořskou vodou. Saúdská Arábie je místem, kde čeští výzkumníci mohou zkoumat plodiny, které ve vyhrocených podmínkách přežijí a ještě dají úrodu. Poznatky se, bohužel, mohou kvůli změně klimatu hodit i u nás.
Označení „robotická chirurgie“ se v posledních letech často používá, ale je zatím hodně nadsazené. Časem by však už mohlo nabýt doslovného významu a změnit celý tento medicínský obor.
„Zázračné“ prostředky zaručující nový růst vlasů na plešaté hlavě už celé věky nabízela a stále nabízí spousta podvodníků. Teď se však zdá, že biologové pracující pro několik nových startupů jsou blízko reálnému postupu, který by mohl zcela novou čupřinu skutečně vytvořit. A metoda může fungovat nejenom pro růst vlasů, ale i pro opravy lidských orgánů.
Transplantace orgánů geneticky upravených prasat nemocným lidem mohou zase o kousek posunout vývoj léčebných postupů tak, aby byly individuální pro každého pacienta přesně podle jeho potřeby. Odborná média probírají souvislosti nynějších případů přenesení orgánu z geneticky modifikovaného prasete do lidského organismu, takzvané xenotransplantace. Do tohoto oboru se zapojují i další firmy a některé věří, že operace, byť velice nákladné, mohou být ekonomicky návratné.
České vědecké přístroje vynesla ve čtvrtek na oběžnou dráhu Země raketa Falcon 9 společnosti SpaceX z floridského mysu Canaveral. Mimo jiné budou sledovat energetické částice vyvržené Sluncem, jimž se sice poeticky říká sluneční vítr, ale které mohou až hororově poškodit elektroniku i elektrické sítě na Zemi.
Žije v sádkách japonské společnosti Regional Fish a roste jako z vody. Nebo přesněji jako po genetické úpravě, kterou prošel. Pražman je ryba, jejíž genetický kód vědci upravili v laboratoři a japonští spotřebitelé ji teď mohou konzumovat.
V roce 2021 se znovu ukázalo, jak moc by se hodil výkonný, spolehlivý, snadno regulovatelný zdroj energie nezávislý na počasí ani na palivu z nejistých regionů. Třeba fúzní reaktor, k němuž se fyzikové zase o něco přiblížili, i když cíl je ještě daleko. Soukromý kapitál by měl vývoj urychlit.
V Česku jsou kapři pilířem rybářského průmyslu, jinde jsou vetřelcem ničícím rybolov a rybářskou turistiku. A tak se jich tam snaží zbavit – dokonce uvažují, že je infikují viry nebo proti nim vypustí geneticky modifikovanou konkurenci. Možná však nakonec s kapry naloží jako my – začnou je jíst.
Roboty dokážou plašit ryby nebo rovnou zabíjet mořské hvězdice. A to v zájmu ochrany přírody, rybolovu a turistického ruchu. Otázkou ovšem je, zda to smějí dělat.
Roboty, které dělají svou práci a ještě si samy vyrobí nástupce, by mohly být snem průmyslníků. Na stopu toho, jak by šel jednou tento nápad uskutečnit, se nyní dostali američtí vědci. Robot ovšem musí být složen ze živých buněk. Budou mu však konkurovat i roboti vyvíjení v Česku, kteří se sice nerozmnožují, ale mohou být šikovnější.
Drahé umělé družice kolem Země – ať už meteorologické, navigační, telekomunikační, vědecké či ty špionážní – jsou ohroženy kosmickým smetím, které je může při srážce zničit. Vznikají proto firmy, které se snaží srážkám zabránit. A je to poměrně výnosný byznys.
Proslulý bonmot, připisovaný obvykle dánskému jadernému fyzikovi Nielsi Bohrovi, říká: Předpověď je velmi obtížná, zvlášť, když se týká budoucnosti. Na jednu takovou si troufli redaktoři vědecké sekce britského či spíše světového časopisu The Economist. Prognózují, které technologie by se měly vylepšit nebo dostat více do praxe v roce 2022.
Aero Vodochody předalo poslední dva z celkových čtyř ✈️ letounů L-39 Skyfox státnímu podniku LOM Praha. Poslouží pro výcvik českých vojenských pilotů včetně budoucích pilotů letounů F-35. Oba stroje už dosedly ve výcvikovém centru v Pardubicích, sdělila mluvčí Aera Radka Černá.
Společnost N media, která od roku 2018 vydává internetové a papírové noviny Deník N, loni poprvé vykázala zisk, a to 6️⃣2️⃣ tisíc korun. Předchozí byla ve ztrátě 4,3 milionu korun. Tržby stouply o 6,7 procenta na 81,5 milionu korun. Vyplývá to z účetní závěrky společnosti. Na výsledky upozornil server Lupa.cz.
Írán oznámil, že vyvinul vylepšené 🚀 rakety, které má v plánu použít, pokud na něj Izrael opět zaútočí. Informovala o tom agentura AFP, podle níž to dnes prohlásil íránský ministr obrany Azíz Násirzádí.
Míra inflace v Británii v červenci 📈 vzrostla na 3,8 procenta, a byla tak nejvyšší za rok a půl. Zdražovaly především potraviny a doprava, uvedl britský statistický úřad. V červnu inflace činila 3,6 procenta. Čísla zvyšují tlak na britskou centrální banku, aby přehodnotila přístup k úrokovým sazbám. Británie má stále nejvyšší míru inflace ze skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7, píše agentura Reuters.
Rusové v noci na dnešek podnikli dronový útok na Oděskou oblast na jihu Ukrajiny a podle místních úřadů zasáhli 🏭 objekt palivové infrastruktury. Na místě vznikl požár a jeden člověk byl zraněn. V Sumské oblasti bylo po útoku bezpilotních prostředků zraněno 12 lidí včetně dvou dětí. Dronové útoky na cíle v Rusku v noci podnikla také Ukrajině.
