Invazivní druhy rostlin a živočichů ročně připraví lidstvo o téměř půl bilionu dolarů
Lidé převezli z kontinentu na kontinent řadu užitečných rostlin a zvířat, ale také druhy, které dnes páchají ekologické a ekonomické škody, konstatovala mezinárodní organizace sdružující 132 států světa včetně Česka. Jak ale poznat, co je užitečné a co může způsobit malér? Určitou odpověď nabízejí i čeští vědci.
Mezivládní vědecko-politická platforma pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES), pracující pod patronací OSN, konstatovala na konferenci minulý víkend v Bonnu, že ztráty způsobené takzvanými invazními druhy rostlin, živočichů a mikroorganismů ročně dosahují 423 miliard dolarů.
Účastníci konference schválili odbornou zprávu, která propočítává, že lidstvo za svou existenci přemístilo po světě 37 tisíc druhů rostlin, živočichů a mikroorganismů z jejich přirozeného prostředí na místa jiná. Z toho asi tři a půl tisíce představují invazní druhy, tedy takové, jež na novém místě páchají škody, jejichž roční výši v cenách z roku 2019 vědci odhadli na výše zmíněnou sumu.
Dobré i špatné
Každá rostlina nebo zvíře v novém prostředí nenapáchá škody. Třeba po objevení Ameriky si Evropané postupně přivezli brambory a kukuřici, a snížili tím množství hladomorů, které pustošily obyvatelstvo. Přivezli i tabák, jehož ekonomická pozitiva jsou sporná.
Nález části indické rakety na australském pobřeží připomněl nepříjemnou skutečnost: rostoucí využívání vesmíru přináší i riziko, že nám kosmická technika spadne na hlavu. Zatím ke škodám dochází zřídka, nebezpečí se však bude zvětšovat.
Pozor, padá družice. Vesmírný byznys mohou poškodit nekontrolované dopady zbytků kosmické techniky na Zemi
Enjoy
Ameriku zase obohatila pšenice, ječmen a rýže. A také koně, skot, ovce a kozy. Dodali Američanům novou potravu a také tažnou sílu, protože žádné z tamních původních zvířat se nedalo efektivně zapřáhnout do vozů či do pluhů – nedali si říct ani bizoni, ani lamy.
Ale lidé po světě převáželi i další druhy, někdy chtěně, někdy nechtěně – do prodané sklizně se jim přimíchala semena plevele, na loď se vloudila krysa...
Hyacinty k nám neprorazily, bolševník ano
Podle zprávy pro IPBES je nejrozšířenějším invazní organismem vodní hyacint (tokozelka nadmutá), který se rozšířil z Jižní Ameriky po světě a zanáší jezera a řeky s katastrofálním dopadem na rybolov, druhým pak keře rodu libora (nebo též lantana), které zamořují pole v tropech a subtropech. Oboje rostliny naštěstí potřebují vyšší teploty, než zatím máme v Česku. Třetím nejrozšířenější invazivním druhem je krysa obecná, kterou po světě rozvezly lodi z Asie. Na nových místech požírá původní zvířata a ptáky a šíří nemoci. Krysa se dostala i do Česka, ale tady ji vytlačují o něco větší potkani.
V naší zemi se za nejškodlivější invazní druhy považují bolševník velkokvětý přivezený z Kavkazu, který zamořuje přírodu a vytlačuje původní vegetaci, anebo třeba severoamerický mýval, jenž na polích požírá kukuřici, nepohrdne vejci hnízdících ptáků a může přenášet vzteklinu nebo pro člověka nebezpečné hlísty.
Opravdu horké počasí, jaké jsme zažili toto léto, má i nečekané souvislosti. Klade vyšší nároky také na letadla – potřebují o něco delší ranvej pro start, mají vyšší spotřebu paliva a unesou trochu nižší náklad. A to všechno stojí peníze, píše ve svém příspěvku pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Horké počasí vadí i letadlům, prodlužuje vzlet a snižuje nosnost stroje
Enjoy
Australské varování
Účastníci konference v Bonnu konstatovali, že odborníci musí pečlivě posuzovat, který organismus by mohl být invazivní, a proti němu tvrdě zasáhnout, než se stačí rozšířit.
Ovšem jak ho poznat? Varováním může být Austrálie, kam evropští osadníci přivezli králíky, kočky, lišky, velbloudy nebo kapry. Všichni tito živočichové teď ničí původní přírodu i zemědělskou produkci a rybolov.
A tak se australští plantážníci snažili být opatrnější, když v roce 1935 přivezli ropuchy obrovské, aby chránily úrodu cukru. Tyto ropuchy pocházejí z Jižní Ameriky, ale Australané si je přivezli z Havaje, kde byly uměle vysazeny a spořádaně chroupaly brouky, kteří škodí cukrové třtině. Zdálo se, že nic nehrozí.
Jenže žáby v Austrálii na jídelníček zařadily také užitečný hmyz a drobné živočichy. Ke všemu se jim ve váčku za hlavou tvoří jed, jenž zabíjí hady, ještěrky, krokodýly, kunovce i psy dingo, kteří ropuchu sežerou. Čímž se dále narušuje rozkymácená přírodní rovnováha. A mimochodem, mezitím začaly ropuchy škodit i na Havaji, na Floridě a dalších místech, kde byly vysazeny.
Rozdělit zásahy do genů na dvě kategorie chce připravovaná evropská legislativa. Umělé změny genů nerozpoznatelné od dějů, které se odehrávají v přírodě, mají být široce povolené. Pod přísným dozorem by zůstaly změny, které by přirozenou cestou byly dosažitelné jen obtížně, píše vědecký novinář Josef Tuček.
Brusel se chystá podpořit genetické inženýrství. Chce pomoci zemědělcům i spotřebitelům
Enjoy
Nebezpečná rostlina je větší, má víc semen a kamarádí s opylovači
Vědci zkoumají, jak invazní zvíře nebo rostlinu včas poznat. Není to jednoduché, ale některé zajímavé poznatky už mají. Například Zdeňka Lososová z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně s kolegy po dlouhých srovnáváních navrhuje, jak odhalit potenciálně nebezpečné rostliny.
„Už víme, že invazní druhy zpravidla využívají stejné zdroje živin jako původní rostliny, ale oproti nim jsou relativně větší, zachytí proto víc slunečního světla. Navíc se obvykle dobře rozmnožují, rychle vytvářejí semena s dobrou klíčivostí a nemají specifické nároky na opylovače,“ shrnuje docentka Lososová.
Právě na takové rostliny si musejí botanici dávat pozor v první řadě.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
