Reklama

Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Invazivní druhy rostlin a živočichů ročně připraví lidstvo o téměř půl bilionu dolarů

Jednou z invazivních rostlin je například bolševník velkolepý
ČTK
Josef Tuček

Lidé převezli z kontinentu na kontinent řadu užitečných rostlin a zvířat, ale také druhy, které dnes páchají ekologické a ekonomické škody, konstatovala mezinárodní organizace sdružující 132 států světa včetně Česka. Jak ale poznat, co je užitečné a co může způsobit malér? Určitou odpověď nabízejí i čeští vědci.

Reklama

Mezivládní vědecko-politická platforma pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES), pracující pod patronací OSN, konstatovala na konferenci minulý víkend v Bonnu, že ztráty způsobené takzvanými invazními druhy rostlin, živočichů a mikroorganismů ročně dosahují 423 miliard dolarů.

Účastníci konference schválili odbornou zprávu, která propočítává, že lidstvo za svou existenci přemístilo po světě 37 tisíc druhů rostlin, živočichů a mikroorganismů z jejich přirozeného prostředí na místa jiná. Z toho asi tři a půl tisíce představují invazní druhy, tedy takové, jež na novém místě páchají škody, jejichž roční výši v cenách z roku 2019 vědci odhadli na výše zmíněnou sumu.

Dobré i špatné

Každá rostlina nebo zvíře v novém prostředí nenapáchá škody. Třeba po objevení Ameriky si Evropané postupně přivezli brambory a kukuřici, a snížili tím množství hladomorů, které pustošily obyvatelstvo. Přivezli i tabák, jehož ekonomická pozitiva jsou sporná.

Vesmírný byznys mohou poškodit nekontrolované dopady zbytků kosmické techniky na Zemi

Pozor, padá družice. Vesmírný byznys mohou poškodit nekontrolované dopady zbytků kosmické techniky na Zemi

Nález části indické rakety na australském pobřeží připomněl nepříjemnou skutečnost: rostoucí využívání vesmíru přináší i riziko, že nám kosmická technika spadne na hlavu. Zatím ke škodám dochází zřídka, nebezpečí se však bude zvětšovat.

Přečíst článek

Ameriku zase obohatila pšenice, ječmen a rýže. A také koně, skot, ovce a kozy. Dodali Američanům novou potravu a také tažnou sílu, protože žádné z tamních původních zvířat se nedalo efektivně zapřáhnout do vozů či do pluhů – nedali si říct ani bizoni, ani lamy.

Ale lidé po světě převáželi i další druhy, někdy chtěně, někdy nechtěně – do prodané sklizně se jim přimíchala semena plevele, na loď se vloudila krysa...

Hyacinty k nám neprorazily, bolševník ano

Podle zprávy pro IPBES je nejrozšířenějším invazní organismem vodní hyacint (tokozelka nadmutá), který se rozšířil z Jižní Ameriky po světě a zanáší jezera a řeky s katastrofálním dopadem na rybolov, druhým pak keře rodu libora (nebo též lantana), které zamořují pole v tropech a subtropech. Oboje rostliny naštěstí potřebují vyšší teploty, než zatím máme v Česku. Třetím nejrozšířenější invazivním druhem je krysa obecná, kterou po světě rozvezly lodi z Asie. Na nových místech požírá původní zvířata a ptáky a šíří nemoci. Krysa se dostala i do Česka, ale tady ji vytlačují o něco větší potkani.

V naší zemi se za nejškodlivější invazní druhy považují bolševník velkokvětý přivezený z Kavkazu, který zamořuje přírodu a vytlačuje původní vegetaci, anebo třeba severoamerický mýval, jenž na polích požírá kukuřici, nepohrdne vejci hnízdících ptáků a může přenášet vzteklinu nebo pro člověka nebezpečné hlísty.

Horké počasí vadí i letadlům, prodlužuje vzlet a snižuje nosnost stroje

Opravdu horké počasí, jaké jsme zažili toto léto, má i nečekané souvislosti. Klade vyšší nároky také na letadla – potřebují o něco delší ranvej pro start, mají vyšší spotřebu paliva a unesou trochu nižší náklad. A to všechno stojí peníze, píše ve svém příspěvku pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.

Přečíst článek

Australské varování

Účastníci konference v Bonnu konstatovali, že odborníci musí pečlivě posuzovat, který organismus by mohl být invazivní, a proti němu tvrdě zasáhnout, než se stačí rozšířit.

Ovšem jak ho poznat? Varováním může být Austrálie, kam evropští osadníci přivezli králíky, kočky, lišky, velbloudy nebo kapry. Všichni tito živočichové teď ničí původní přírodu i zemědělskou produkci a rybolov.

A tak se australští plantážníci snažili být opatrnější, když v roce 1935 přivezli ropuchy obrovské, aby chránily úrodu cukru. Tyto ropuchy pocházejí z Jižní Ameriky, ale Australané si je přivezli z Havaje, kde byly uměle vysazeny a spořádaně chroupaly brouky, kteří škodí cukrové třtině. Zdálo se, že nic nehrozí.

Jenže žáby v Austrálii na jídelníček zařadily také užitečný hmyz a drobné živočichy. Ke všemu se jim ve váčku za hlavou tvoří jed, jenž zabíjí hady, ještěrky, krokodýly, kunovce i psy dingo, kteří ropuchu sežerou. Čímž se dále narušuje rozkymácená přírodní rovnováha. A mimochodem, mezitím začaly ropuchy škodit i na Havaji, na Floridě a dalších místech, kde byly vysazeny.

Brusel se chystá podpořit genetické inženýrství. Chce pomoci zemědělcům i spotřebitelům a nepoškodit životní prostředí

Brusel se chystá podpořit genetické inženýrství. Chce pomoci zemědělcům i spotřebitelům

Rozdělit zásahy do genů na dvě kategorie chce připravovaná evropská legislativa. Umělé změny genů nerozpoznatelné od dějů, které se odehrávají v přírodě, mají být široce povolené. Pod přísným dozorem by zůstaly změny, které by přirozenou cestou byly dosažitelné jen obtížně, píše vědecký novinář Josef Tuček.

Přečíst článek

Nebezpečná rostlina je větší, má víc semen a kamarádí s opylovači

Vědci zkoumají, jak invazní zvíře nebo rostlinu včas poznat. Není to jednoduché, ale některé zajímavé poznatky už mají. Například Zdeňka Lososová z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně s kolegy po dlouhých srovnáváních navrhuje, jak odhalit potenciálně nebezpečné rostliny.

„Už víme, že invazní druhy zpravidla využívají stejné zdroje živin jako původní rostliny, ale oproti nim jsou relativně větší, zachytí proto víc slunečního světla. Navíc se obvykle dobře rozmnožují, rychle vytvářejí semena s dobrou klíčivostí a nemají specifické nároky na opylovače,“ shrnuje docentka Lososová.

Právě na takové rostliny si musejí botanici dávat pozor v první řadě.

Magazín newstream CLUB

Jak vytvářet odkaz pro příští generace? Odpovědi z byznysového světa, ale i od výrazných osobností společenského života nabízí třetí číslo magazínu newstream CLUB, který právě vychází.

Na obálce byznysově - lifestylového čtvrtletníku je František Kinský, legendární šlechtic, který vypráví, jak se v jejich rodě dědí nikoli majetek, ale zodpovědnost a služba. 

Hvězdami jarního čísla jsou dále mimo jiné Silke Horáková (Albatros), Luděk Sekyra (Sekyra Group), Zbyněk Frolík (Linet) nebo architekt Václav Aulický či umělec Milan Knížák.

Magazín se věnuje tématům dlouhodobých investic, předávání majetku v rámci rodinných klanů, tradičním českým značkám či tomu, jak developeři společně s architekty mění tvář měst na dlouhá staletí.

Magazín přináší inspirativní čtení, které má čtenáře motivovat k tomu, aby zkusili i ve své profesi či hobby vytvářet věci s trvalejší vizí

K dostání je v síti PNS i online. Nově také v elektronické podobě v našem e-shopu.

Související témata 

Nástupnictví

Miliardáři

Umění

Filantropie

Reklama

Související

Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme