Reklama

Vydali jsme nový magazín!

Objednávejte zde

Porouchané počítače nebo výpadek elektřiny mohou vést k inovacím, na které jinak nezbývá čas

Porouchané počítače nebo výpadek elektřiny mohou vést k inovacím, na které jinak nezbývá čas
iStock
Josef Tuček

Spadla ve firmě počítačová síť? Je to malér, protože bez počítačů se dnes nic neudělá. Ale – kupodivu – je to také příležitost k tomu, aby vznikly nápady, které firmu posunou kupředu, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.

Reklama

Příklad toho, co se může stát, když lidé musí nečekaně na několik hodin případně i dnů přerušit práci: Výzkum v provozovnách automobilového průmyslu ukázal, že během tří týdnů po nečekané přestávce přišli lidé, kteří nemohli pracovat, s novými nápady na vylepšení pracovní činnosti. A těch nápadů bylo o 58 procent víc, než měli jejich kolegové z úseků, kde se běžná práce nezastavila. Jak to? Zdá se, že tady pozoruhodně pracuje psychika a zaměstnavatelé by toho mohli využít.

Profesor Tim Schweisfurth z Technické univerzity v Hamburku se věnoval ve svém výzkumu tomu, jak se lidé chovají při dlouhodobějším přerušení práce. Konkrétně si vybral technické pracovníky v automobilovém průmyslu. Zjistil, že jejich přestávky v práci nejsou srovnatelné – některé jsou otravné, jiné příjemné a některé kupodivu i výhodné pro zaměstnavatele.

Tři typy pracovní pauzy

Profesor Schweisfurth si v tomto případě nevšímal drobných přerušení, jako když člověka z činnosti vytrhne telefonát nebo s ním kolega prohodí pár slov. Tohle se obvykle dá za chvíli dohonit. Existují však delší, několikahodinová nebo i několikadenní přerušení práce. Některá jsou dopředu plánovaná, Schweisfurth je nazval plánované přestávky jako například dovolená, celozávodní volno nebo třeba státní svátky.

4denní pracovní týden může mít přínos nejen pro zaměstnance

Pracovat jen čtyři dny v týdnu? Výzkumy naznačují, že to může dávat i ekonomický smysl

Zatím největší ve světě uskutečněný experiment ukázal, že čtyřdenní pracovní týden vítají nejen zaměstnanci, ale i zaměstnavatelé, protože – i když to na vypadá neuvěřitelně – se jim zvýšily příjmy. Je však dobré výsledky dobře zvážit.

Přečíst článek

Jinou formu přerušení práce, avšak nečekaného, nazval narušení. Myslel tím situace, kdy zaměstnanec musí nechat rozdělanou činnost a jít dělat něco úplně jiného, co právě hoří – významný klient urgentně vyžaduje pomoc při řešení nějaké situace, v podniku vznikl náhlý problém a kdo může, ten musí přijít na pomoc nebo aspoň na poradu.

Třetí typ pak profesor Schweisfurth označil jako překvapení. To je rovněž nečekané, ale pracovníci v tomto případě nemají náhradní práci a zůstávají v nečinnosti. Ovšem musí být stále připraveni zase zahájit normální pracovní aktivitu. Příkladem mohou být selhání počítačové sítě, výpadek elektřiny nebo zpoždění dodávek materiálu, které znemožní další činnost.

Viník prokrastinace je možná v mozku. Ale dokážeme se mu postavit

Viník prokrastinace je možná v mozku. Dokážeme se mu postavit?

Vědci hlásí, že našli další místo v mozku, které ovlivňuje prokrastinaci, neboli stálé odkládání práce a dalších úkolů na později. Tento přístup přitom člověku ohrožuje jeho podnikání, postup v zaměstnání nebo ve studiu, případně jej může o to všechno rovnou připravit. Dá se proti tomu něco dělat?

Přečíst článek

Bloudící myšlenky mohou vést k nápadu

Některé výsledky výzkumu se daly předpokládat. Plánované přestávky, typicky dovolená, byly pro zaměstnance příjemné a také užitečné, pokud si při nich dokázali odpočinout. Žádné pracovní inovace si však do zaměstnání obvykle nepřivezli, protože se myšlenkově od práce odpoutali, což je samozřejmě dobře pro jejich psychiku.

Oproti tomu náhlé narušení práce, tedy nahnání lidí k jiným, nepředpokládaným úkolům, zaměstnance podle očekávání spíše stresovalo. Pracovní čas věnovali novým úkolům a k běžné činnosti se vrátili vyčerpaní a bez nových nápadů. Trvalo jim, než začali zase normálně fungovat.

Zato kategorie překvapení, tedy nečekaný výpadek práce, přinesla podle profesora Schweisfurtha kreativitu v myšlení. Zaměstnanci byli na pracovišti, nic nedělali, třeba proto, že nefungovaly počítače, ale museli zůstat v pohotovosti, kdyby se práce zase obnovila. Jejich myšlenky sice bloudily, ale přece jenom se držely u pracovních témat, což přineslo nové nápady, které pak mohli v příštích dnech použít.

Syndrom vyhoření. Jde o depresivní stav, nebo samostatný fenomén? Vědci se neshodnou

Dvě relativně známé světové političky nedávno oznámily, že odstupují z funkce, a to z důvodů, které se dají vysvětlit syndromem vyhoření. Jeho případů ostatně přibylo v době covidové pandemie na mnoha pracovištích. Vědci se o podstatě tohoto fenoménu přou, ale naštěstí nabízejí rady, jak se mu dá vyhnout. Pilulku proti němu však nemají.

Přečíst článek

Povzbuzení k inovačnímu myšlení

Tyto poznatky samozřejmě nebudou platit u výrobního pásu, ale spíš pro lidi z tvůrčí oblasti. Z toho Schweisfurth vyvodil i základní rady.

Po návratu z dovolené, během níž si zaměstnanec zcela správně vyčistí hlavu od myšlenek na práci, by měl se šéfem či kolegy probrat, jaké úkoly se zrovna řeší, aby do práce snáze vplynul.

Vedení firmy by se mělo snažit co nejméně zaměstnance povolávat k akutním úkolům mimo jejich pracovní činnost. Když už se to stane, zaměstnanci by si měli poznamenat, jakou práci zrovna dělali, jak byli daleko a jak v ní chtěli pokračovat, aby se k ní mohli snáze vrátit.

A v době překvapivých výpadků práce by firma neměla nechat zaměstnance nečinně sedět, ale povzbudit je, aby využili čas k přemýšlení nad pracovními úkoly. Nebo třeba uspořádat brainstormingové sezení, aby vymysleli něco užitečného, na co by jinak neměli čas.

video

Syndrom vyhoření mě připravil o emoce, říká modelka Martina Šmuková

Modelka a první česká vítězka soutěže Elite Model Look z roku 1992 Martina Šmuková se modelingem živí neuvěřitelných 30 let. Fotila pro světové značky, natáčela reklamy, létala po světě. Žila rychle. V neustálém pohybu zůstala i po narození dvou synů. K modelingu si přibrala ještě práci pro nadaci, když v roce 2012 založila Nadační fond Pink Bubble. Svým životním stylem si naběhla na syndrom vyhoření. „Neodpočívala jsem a dostala se do kolečka absolutní únavy a vyčerpání,“ popisuje Martina v pořadu Eva Talks na Newstream TV. Tato zkušenost ji přivedla k uvědomění, že je v pořádku věnovat čas sama sobě.

Přečíst článek

Magazín Newstream CLUB

Je nový byznysově - lifestylový čtvrtletník o tom, jak žít bohatý a smysluplný život. Přináší inspiraci, osobnosti, miliardáře, rozhovory, life-hacky. Nedílnou součástí je fashion, design, travel, styl, food, filantropie a taky budoucnost.

Za hlavní téma PRVNÍHO čísla magazínu Newstream CLUB s titulkem Work is Life jsme zvolili radikální změnu, která se odehrává na poli práce. Ostatně i tento magazín je výrazem této změny. Ještě před několika lety by takový časopis zaměstnal velkou redakci na několik týdnů. Díky současným technologiím jej dokáže připravit mnohem menší tým. Pokud je dost efektivní a 100procentně oddaný pro věc.

Aktuální číslo magazínu Newstream CLUB představuje na titulní straně manažerku a podnikatelku Michaelu Bakala, která prozrazuje, že zvažuje novou kariéru. Vydala se proto studovat psychologii do Kalifornie.

Headhunter Jan Bubeník v prvním čísle mluví o tom, jak se v poslední době změnily nároky na šéfy. „Dnešní šéf je kapitán na rozbouřeném moři,“ říká.

Miliardáři a investoři Libor Winkler, Ondřej Fryc, Andrea Ferancová Bartoňová či Radim Jančura sdílejí své tipy, jak nakládat s penězi a investicemi.

V magazínu je sekce věnovaná filantropii – představují se top české nadace včetně Cibulky manželů Vlčkových a nadace rodiny Kellnerových. Objevují se v něm také články z prestižního Harvard Business Review, které redakce na základě licence jako jediná přináší českému publiku. 

K dostání je v síti trafik Lagardère. K dostání je také online i jako předplatné přes SEND.

Objednávejte zde.

Další číslo magazínu Newstream Club vyjde v prosinci 2023.

Související témata

Miliardáři

Filantropie

Leadership

Biohacking

Fashion

Design

Umělá inteligence

Work-life balance 

Reklama

Související

Singularity Univesity

Umělá inteligence bude tématem prestižní Singularity University. Summit se po pandemii vrací do Prahy

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme