Čínští vědci vytvořili rostlinu tabáku, která ve svých listech produkuje kokain. Vypadá to, jako by chtěli kombinovat dva zlozvyky najednou, ale ujišťují, že jim jde o nalezení cesty k výrobě nových farmaceuticky účinných látek. Jejich objev potvrzuje obrovské možnosti moderních biotechnologií.
Evropská kosmická agentura tento týden představila své nové astronauty, je mezi nimi také český vojenský pilot. Velmi zajímavý je však i jiný vybraný kandidát – muž, který v mládí přišel o nohu. Jeho volba svědčí jednak o rovných příležitostech pro osoby s handicapem, ale hlavně o možnostech medicínské techniky, která vrací lidi do běžného života. Ale ne levně.
V tomto týdnu dosáhl počet obyvatel zeměkoule osmi miliard. Obavy, že tolik lidí nepůjde uživit a čekají nás války o potravinové zdroje, se nenaplnily jenom díky vědě a možnostem průmyslu – zejména toho chemického a strojírenského. Vystaráno však není, vědu i průmysl čekají nová zadání, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Letošní zima přináší nutnost šetřit energií, tedy i míň větrat. Na pracovištích i v domácnostech se budou ve vzduchu hromadit nechtěné chemikálie. Pomoci mohou rostliny – ty přirozené, a v zemích, kde je to povoleno, také genově modifikované.
Udělat z masožravého zvířete vegetariána je novým trendem miliardového průmyslu výživy domácích mazlíčků. Průmyslový výzkum kupodivu dosáhl dokonce toho, že nepřirozená strava zvířatům vyhovuje, pokud je dobře vyvážená, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
„Rozhovory“ se zemřelými zprostředkovávaly v minulosti podvodné spiritualistické seance. Teď totéž nabízí na úplně jiné úrovni umělá inteligence. Budeme to ale chtít? Odpověď ve svém příspěvku pro Newstream hledá vědecký novinář Josef Tuček.
Nejen lidé, také zemědělské plodiny chodí na rentgen. Pomáhá to při jejich přípravě na budoucnost, kdy budou muset uživit další miliardy strávníků. Nasazení rentgenu je přitom pouze jedním z prostředků vývoje moderního zemědělství, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Už jsme si zvykli, že člověka může přepravovat robotický automobil nebo automaticky řízená souprava metra bez řidiče. Letadla zatím odolávají – existují samozřejmě dálkově řízené nebo úplně automatické drony, ale povolení k přepravě lidí nemají a hned tak asi mít nebudou. Zato automatické lodě pro pasažéry se už rodí, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Všechny tři letošní vědecké Nobelovy ceny mají blíže k běžné praxi, než by se na první pohled zdálo. Navzdory tomu, že jedna je udělena za výzkum DNA dávno vymřelých neandertálců, druhá za popis úplně nepochopitelných kvantových jevů a jen ta třetí dává chemikům okamžitý smysl.
Aspoň jedna dobrá zpráva pro bezpečnost lidstva: Opravdu umíme na vzdálenost milionů kilometrů zasáhnout vesmírný objekt, který by se mohl srazit se Zemí. Uskutečnitelných postupů je hned několik, i technologie už existují. A některé by se daly jednou použít i při těžbě nerostů ve vesmíru, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Tohle by nevymyslel ani George Orwell. I když byl blízko. Stačilo by propojit děj z jeho dvou románů - Farma zvířat a 1984. Ve světě se totiž rodí systém rozpoznávání „tváří“ dobytčat, který by - na rozdíl od příběhů popsaných ve zmíněných antiutopických dílech - mohl být ku prospěchu společnosti, nebo alespoň přispět k wellbeingu chovaných zvířat.
S odcházejícím létem a myšlenkou na zachmuřelou a hlavně drahou zimu se možná zasníme, že by nebylo špatné pracovat na dálku odněkud z tropické pláže. Covid přece ukázal, že pracovat distančně může víc lidí, než by se dříve dalo věřit. Co by nám na pláži chybělo? Ukazuje se, že je toho hodně.
Japonští výzkumníci vytvořili dálkově ovládané šváby. Jejich úkolem není strašit lidi, kteří se tohoto hmyzu štítí, nýbrž posunout možnosti kyborgů – strojů propojených s živými organizmy. Předpokládané využití se může najít třeba při kontrole nebezpečných oblastí nebo sledování stavu životního prostředí. Šváb-kyborg by mohl brzy zastoupit záchranáře a roj robotických komárů zase včely.
Lékaři snad už za pár let budou mít zdroj „opravářských buněk“ pro pacienta, který potřebuje spravit poškozenou míchu, srdce po infarktu nebo třeba slinivku, jež nepracuje dobře a vyvolává cukrovku. Hned dvě vědecké skupiny zveřejnily informace o tom, že se k tomuto cíli zase o kus přiblížily, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Luštěnina sója díky genové úpravě více využívá sluneční záření a fotosyntéza v ní probíhá lépe. Proto dává vyšší úrodu. Výzkum, který financovala Nadace Billa a Melindy Gatesových, nabízí nové možnosti pro světové zemědělství.
