Stereotypy se drží, potvrzuje studie. Muži, jejichž partnerka vydělává víc, trpí komplexy
K zaběhnutému slovnímu spojení muž – živitel rodiny stále častěji přibývá také spojení žena – živitelka rodiny. Ukazuje se však, že stereotypy stále fungují a tam, kde žena přináší domů výrazně víc peněz než muž, bývá celá rodina v průměru méně spokojená.
Výzkumnice Helen Kowalewska a Agnese Vitaliová z britské Univerzity v Bathu zpracovaly výsledky nasbírané za čtrnáct let průzkumů, jichž se účastnilo 42 000 osob z devíti evropských zemí (Británie, Finska, Francie, Irska, Německa, Polska, Portugalska, Slovinska a Španělska). Výzkumy zjišťovaly, jakou spokojenost se svým životem lidé vyjadřují.
Obě vědkyně analyzovaly ta nasbíraná data, která zachycující životní spokojenost v heterosexuálních vztazích, v nichž jeden partner přináší domů výrazně více peněz než druhý. Své závěry zveřejnily v odborném periodiku European Sociological Review.
Změnit DNA, přenastavit vnitřní procesy a naladit myšlení všech zaměstnanců. To jsou klíčové kroky, kterými firmy musejí projít, aby se jim podařilo proměnit se v moderní podniky 21. století. Na tom se shodli zástupci UniCredit Bank, Pilsner Urquell, ČEZ či Global Payments na akci pořádané byznysovým portálem newstream.cz.
Debata Newstreamu s top manažery: Velké firmy jsou v rovném odměňování dál než malé nebo stát
Zprávy z firem
Muži trpí, když žena živí rodinu
Možná ne úplně překvapivě se ukázalo, že když rodinu finančně zajišťuje žena, muži tím obvykle psychicky trpí. Ve výzkumech uvádějí menší životní spokojenost, což se ještě výrazně zvýší v situaci, kdy muž je plně nezaměstnaný a žena je jedinou živitelkou rodiny. Když však je hlavním živitelem rodiny muž, nemají s tím obvykle partneři problém.
Méně očekávatelný však může být další poznatek: Pokud žena živí rodinu, trápí to nejen jejího muže, ale obvykle i tuto vydělávající ženu. Souhrnná data tento stav zachycují, jeho vysvětlení je už méně jisté. Snad je to tím, že ženy podvědomě pociťují jako nesprávné, když muž není živitelem rodiny. Anebo tím, že žena cítí, že její méně vydělávající muž není spokojený, a to se pak odráží i na její spokojenosti.
Nedobrým důsledkem může být, že schopné ženy někdy nechtějí svůj „finanční náskok“ nad partnerem zvyšovat, a nepokoušejí se postoupit dál v kariéře. „Ženy se mohou podvědomě bránit lépe placeným pozicím, což posiluje nerovnost mezi pohlavími v zaměstnanosti, kariéře a příjmech,“ hodnotí jedna z autorek výzkumu Helen Kowalewska.
Absurdní důsledky a racionálnější ženy
Analyzovaná data ukázala, že nejvíce ovlivněni bývají muži. Jsou otřeseni v pocitu životní spokojenosti a potýkají se s psychickými problémy, pokud žena živí rodinu. Jejich nespokojenost je v těchto případech v průměru vyšší než nespokojenost nedobrovolně nezaměstnaných žen stejně jako pracujících žen v rodině s nezaměstnaným mužem.
Jde to až do absurdně iracionálních výšin, v nichž jsou muži spokojenější, pokud je méně zasaženo jejich ego, přestože ekonomická situace rodiny trpí.
„Zjistili jsme, že než aby žena živila rodinu, byli by muži raději, kdyby žena nebyla vůbec zaměstnaná,“ konstatuje doktorka Kowalewska.
Muži jsou v průměru spokojenější, když jsou oba partneři v rodině nezaměstnaní, než když je nezaměstnaný jen muž a žena vydělává. Muži také vykazují výrazně vyšší spokojenost, pokud oni pracují a nezaměstnaná je žena.
Oproti tomu ženy se podle analyzovaných dat projevují racionálněji – uvádějí stejně nízký pocit životní spokojenosti, ať už je bez práce kterýkoli z partnerů.
Stereotypy bývají trvanlivé
Pozoruhodné přitom je, že iracionální postoje týkající se žen, které živí rodinu, se projevovaly ve zkoumaných zemích univerzálně bez ohledu na dosaženou formální i neformální hladinu rovnoprávnosti. Byly znatelné třeba i pro rodiny v genderově vyváženém Finsku.
Mezinárodní rozdíly byly vcelku minimální, i když možná také překvapivé – právě situace, kdy žena živí rodinu, se ukázala jako nejvíce tíživá pro páry v Německu, následované Británií, Irskem a Španělskem. Až po nich následovaly relativně tradiční země, jako jsou Portugalsko, Slovinsko a Polsko.
„Stereotypy jsou stereotypy právě proto, že se udržují dlouhodobě, navzdory změnám ve společnosti,“ konstatuje Jan Vevera, přednosta Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni. „Setkal jsem se s případy, kdy muži vydělávali méně než jejich ženy a podporovalo to u nich pocity méněcennosti.“
Ale změny přicházejí i u nás. „Dříve bývalo poměrně časté, že lékař si bral za manželku zdravotní sestru. Dnes už kolem sebe vidím, že lékařka si bere za manžela méně vydělávajícího ,zdravotního bratra‘ nebo zdravotního záchranáře,“ konstatuje profesor Vevera. „I stereotypy se bourají, i když pomalu.“c
Gender pay gap nebo také rozdíl mezi platovým ohodnocením mužů a žen je velkým tématem a diskuze o něm získává v posledních letech na hlasitosti. Značnou měrou k tomu přispívá také konference Equal Pay Day, jejíž v pořadí už 14. ročník proběhl minulý týden. Na akci vystoupila řada zajímavých osobností, ženy přitom byly v jednoznačné přesile. Představila se mezi nimi i Kamila Makhmudová, finanční ředitelka a členka boardu Raiffeisenbank. V rozhovoru pro Newstream popsala, s jakými překážkami vedle nerovného odměňování se musejí ženy v byznysu potýkat. 
Rovnost v odměňování je právem každé ženy, říká finanční ředitelka Raiffeisenbank
Money
Sdílení, podpora a motivace. V tomto duchu se nesla třídenní konference Equal Pay Day 2022, která se letos konala již po třinácté. 
Krize je impulzem k férovější společnosti, shodli se účastníci konference za rovné příležitosti
Leaders
V Česku právě teď pracuje nejvíce žen v historii. Vyplývá to z údajů, které nově zveřejnil ČSÚ. V květnu totiž vůbec poprvé v historii novodobé České republiky, píšící se od roku 1993, dosáhla míra zaměstnanosti žen úrovně 70 procent. To znamená, že letos v květnu právě 70 procent žen z věkové skupiny 15 až 64 let mělo zaměstnání, včetně toho na částečný úvazek, případně zaměstnávalo sama sebe, což se týká třeba podnikatelek nebo živnostnic. Mezi zaměstnané řadí statistici také ty ženy, které jsou na mateřské dovolené, přičemž před nástupem na ni pracovaly. 
Lukáš Kovanda: V Česku teď pracuje nejvíce žen v historii. Nutí je k tomu i rapidní inflace
Názory
Další články vědeckého novináře Josefa Tučka čtěte zde
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
