Brusel se chystá podpořit genetické inženýrství. Chce pomoci zemědělcům i spotřebitelům

Rozdělit zásahy do genů na dvě kategorie chce připravovaná evropská legislativa. Umělé změny genů nerozpoznatelné od dějů, které se odehrávají v přírodě, mají být široce povolené. Pod přísným dozorem by zůstaly změny, které by přirozenou cestou byly dosažitelné jen obtížně, píše vědecký novinář Josef Tuček.

Dlouho očekávaná evropská legislativa, která má změnit postoj ke genetickým modifikacím v zemědělství, konečně leží na jednacím stole. Jde o návrh Evropské komise, který ještě projedná Evropský parlament a rada ministrů jednotlivých členských států EU.

Legislativa by měla povolit genetické inženýrství v situaci, kdy světovou produkci potravin ohrožuje změna klimatu i geopolitická situace vyvolaná ruskou válkou proti Ukrajině.

Potřebujeme spolehlivé zdroje jídla

Také v minulosti změny podnebí posouvaly dlouhodobé průměrné teploty nahoru a dolů. Jenomže se vyvíjely po tisíce let a příroda se jim stačila přizpůsobit. Tolik času však teď nemáme. Zemědělci musejí včas reagovat nasazením plodin, které snáze zvládnou horko, sucho či velké výkyvy počasí.

Svět musí uživit osm miliard lidí. Bez vylepšené genetiky, chemie a techniky to nepůjde

Enjoy

V tomto týdnu dosáhl počet obyvatel zeměkoule osmi miliard. Obavy, že tolik lidí nepůjde uživit a čekají nás války o potravinové zdroje, se nenaplnily jenom díky vědě a možnostem průmyslu – zejména toho chemického a strojírenského. Vystaráno však není, vědu i průmysl čekají nová zadání, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.

Josef Tuček

Přečíst článek

Šlechtitelům však trvá i desítky let, než vytvoří odrůdu s požadovanými vlastnosti. Tedy takovou, v níž se geny nakonec samy „poskládaly“ do potřebné podoby. Téhož se dá v mnoha případech dosáhnout i genetickým inženýrstvím – cíleně a rychleji.

Nevadí škůdci ani postřiky

Ve svých počátcích genetické inženýrství vnášelo (například pomocí virů) do rostlin geny, o nichž vědci věděli, že jejich vlastnosti chtějí využít. A mohly to být i geny z úplně jiného druhu rostlin, z bakterií případně živočichů.

Takto v devadesátých letech 20. století vznikly dodnes nejpoužívanější typy genově upravených zemědělských plodin. Jednak takové, které odolávají hmyzím škůdcům, takže na ně není nutné používat chemické postřiky. A dále takové, jimž nevadí postřiky proti plevelům, takže zemědělci snadno odstraní plevel, aniž by to plodině vadilo. Díky tomu se sníží použití chemie na polích, spotřebuje se méně paliva, protože zemědělská technika jezdí na pole méně, a ještě vzroste úroda.

Genová úprava zvýšila úrodu sóji o pětinu. A mohou se přidat další plodiny

Money

Luštěnina sója díky genové úpravě více využívá sluneční záření a fotosyntéza v ní probíhá lépe. Proto dává vyšší úrodu. Výzkum, který financovala Nadace Billa a Melindy Gatesových, nabízí nové možnosti pro světové zemědělství.

Josef Tuček

Přečíst článek

Od té doby přibylo a po světových polích se rozšířilo nespočet geneticky modifikovaných rostlin s dalšími vlastnostmi – s pevnějším stonkem odolným větru, s většími klasy, a tedy s vyšší úrodou, s lepší skladbou živin, bez škodlivých látek, které by jinak v rostlině přirozeně byly, a tak a podobně. Přináší to výhody zemědělcům ve většině světa, jimž genetické inženýrství zajišťuje příjmy, ale i spotřebitelům, kterým zabezpečuje levnější jídlo někdy i s lepšími výživovými vlastnostmi.

Evropa nechce – ale dováží

Jenom Evropa odolává. Evropské ekologické organizace, veřejné mínění a následně politikové nebyli genovému inženýrství v zemědělství nakloněni. V členských státech EU je buď úplně zakázáno, nebo je natolik sešněrováno předpisy, že se na polích prakticky nevyužívá.

Geneticky upravená rostlina tabáku vytváří kokain – ale ne pro narkomany

Enjoy

Čínští vědci vytvořili rostlinu tabáku, která ve svých listech produkuje kokain. Vypadá to, jako by chtěli kombinovat dva zlozvyky najednou, ale ujišťují, že jim jde o nalezení cesty k výrobě nových farmaceuticky účinných látek. Jejich objev potvrzuje obrovské možnosti moderních biotechnologií.

Josef Tuček

Přečíst článek

Avšak produkty z genově upravených plodin se stejně dovážejí ze zámoří. Například genově upravená sója (na snímku) je zapotřebí v potravinářství. A nebylo by bez ní čím krmit hospodářská zvířata poté, co bylo zakázáno zkrmování masokostní moučky, která přenášela nemoc šílených krav.

„Stříhání“ v genomu

Vědci mezitím postoupili dál a vyvinuli biochemický postup zvaný CRISPR. Ten v genomu (souboru genů) najde právě ten úsek DNA, který má být upraven. Buď z něj nechtěný genetický materiál „vystřihne“, nebo sem umožní vložit požadovaný kus DNA. Říká se tomu genová editace.

Na tento postup navazuje i nově navrhovaná evropská legislativa. Používá pojem „nové genomické techniky“ – NGT, a dělí je do dvou kategorií. Do první řadí plodiny s minimálním genetickým zásahem, jaký umožňuje právě technologie CRISPR. Takové by mohly vzniknout i přirozeným vývojem či běžným šlechtěním. Povolovací proces pro ně by se výrazně zjednodušil, v podstatě by stačilo jen oznámení o jejich použití.

Genově upravené rostliny ochrání ovzduší v práci i doma

Money

Letošní zima přináší nutnost šetřit energií, tedy i míň větrat. Na pracovištích i v domácnostech se budou ve vzduchu hromadit nechtěné chemikálie. Pomoci mohou rostliny – ty přirozené, a v zemích, kde je to povoleno, také genově modifikované.

Josef Tuček

Přečíst článek

V druhé kategorii jsou řazeny plodiny s větším genetickým zásahem, včetně takových, které by přirozeně nikdy nevznikly. Pro ně by platila podobně opatření jako dosud, zejména přísné hodnocení jejich případného rizika pro spotřebitele anebo pro životní prostředí, aby nebylo ohroženo.

První ohlasy naznačují, že proti přijetí legislativy v Evropském parlamentu budou zejména poslanci za strany zelených. Evropské organizace zemědělců naopak spíše legislativu podporují.

Další články Josefa Tučka čtěte zde: