Kam zajít, co ochutnat a co stojí za pozornost

Odebírat newsletter

Alkohol už mladé tolik neláká. Vinaři proto hledají cestu k záchraně. Na co sázejí?

Vinohradníci bojují s nepřízní počasí
ČTK
Michal Nosek
nos

Spotřeba vína v posledních letech neustále klesá napříč celým světem, což donutilo vinařský průmysl hledat nové cesty k zákazníkům. Více se věnují výrobě bio a oranžových vín, vymýšlejí nealkoholické varianty a propagují své prvotřídní ročníky. V těchto segmentech je totiž patrný růst poptávky.

Celosvětová produkce vína loni zřejmě klesla přibližně o další dvě procenta a dosáhla nejnižší úrovně od roku 1961. Uvádí to výhled Mezinárodní organizace pro víno a révu pro rok 2024.  

Velkou roli v tomto poklesu hrály klimatické problémy a nepříznivé povětrnostní jevy. Zejména se to ukázalo ve Francii, kde produkce klesla tak výrazně, že jde o podstatný zásah do celosvětové nabídky vína

Ruku v ruce s poklesem výroby jde omezení spotřeby. Přístup ke konzumaci alkoholu se totiž mění. Nejnovější statistiky ukazují, že světová spotřeba vína se v roce 2023 snížila o 2,6 procenta ve srovnání s rokem 2022, kdy již tak byla nízká. 

„Lidé se snaží pít méně,“ řekl pro server CNBC Richard Halstead, šéf spotřebitelského panelu pro výzkum trhu s alkoholem ve společnosti IWSR. „Zatímco lihoviny jako koňak a whisky jsou stále určené pro zvláštní příležitosti, nápoje jako víno a pivo, které bývaly každodenní záležitostí, upadají,” doplnil.

ilustrační foto

Pestřeji sít, lépe orat. Vědci píší novou příručku ekologického zemědělství

Pro zemědělce, kteří chtějí přejít z konvenčního na ekologické hospodaření, připravují vědci z Mendelovy univerzity a z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR - CzechGlobe příručku. Ještě letos v ní představí metody a přístupy, které umožní dosahovat srovnatelných výnosů, jaké mají pěstitelé v konvenčním zemědělství. Vycházejí z dlouholetých poznatků, které čerpají v Rakousku. Tam mají zemědělci s tímto typem hospodaření letité zkušenosti, uvedl vedoucí projektu Jaroslav Záhora z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity.

Přečíst článek

Spotřeba tichých vín kopíruje světový trend a postupně klesá i v České republice. V roce 2023 se propadla o 8,4 procenta. Uvádějí to data společnosti Consumer Panel, která zveřejnil Svaz vinařů. Český a moravský trend tak odpovídá tomu evropskému i celosvětové situaci a přímo ovlivňuje hospodaření místních vinařů. 

U mnohých vinařů pokles zájmu o klasická stolní vína mění jejich zaměření, protože i konzumace tohoto nápoje se stává příležitostným požitkem. „Vinařství přemýšlí o tom, jak by lidé mohli utratit víc peněz tím, že svůj produkt udělají zajímavějším. Vsadili na organická, oranžová či slabší, méně agresivní vína řemeslné povahy,“ uvedl Halstead s tím, že lidé chtějí mít kontrolu nad svým zdravím i spotřebou alkoholu, a více se zajímají o samotný produkt, než aby pouze konzumovali

Trend proto vede k růstu dříve okrajových oblastí vinařství. Ze studie společnosti pro výzkum trhu Horizon vyplývá, že bio vína zaznamenají v letech 2024 až 2030 roční tempo růstu 10,3 procenta, přičemž největší podíl na produkci bude patřit Evropě. 

Větrné elektrárny španělským vinařům vadí

Větrná turbína u vinohradu je nehoráznost. Španělští vinaři vítězí nad zelenou energetikou

Obnovitelné zdroje ve španělských venkovských oblastech dále rozdmýchávají desítky let trvající napětí mezi velkými městy a málo osídlenými vesnicemi.  

Přečíst článek
 

Oranžová móda 

Výrazný růst vykazuje také prodej oranžového vína, které se vyrábí tak, že jsou slupky ponechány delší dobu na hroznech bílého vína. Tatiana Fokinová, generální ředitelka obchodu s lihovinami Hedonism Wines, známého svou unikátní nabídkou, vnímá velké posuny v prodeji od otevření obchodu v roce 2012. Uvedla, že se lidé začali více zajímat o výrobní proces a původ vína, které konzumují. „Myslím, že lidé jsou mnohem vzdělanější a zajímají se o to, co pijí. Mají lépe vyvinuté chutě a poptávají dražší komplexní vína vyšší úrovně, než aby kupovali více jednoduchých vín nižší třídy,“ řekla. 

Změna přichází v době, kdy odborníci doufají v oživení odvětví kvalitního vína po jedenáctiprocentním poklesu cen v roce 2024. Podle odborníků se demografické údaje kupujících kvalitního vína mění. Zájem baby boomers, tedy lidí narozených mezi lety 1946 a 1964 slábne, a mladší generace nedokážou tento propad nahradit. 

Méně alkoholu 

Mladší generace se zajímají o nízkoalkoholická a nealkoholická vína. Generace Z – často definovaná jako ti, kteří se narodili v letech 1996 až 2012 – nyní tvoří 45 procent pijáků a na rozdíl od svých rodičů nevnímají alkohol jako hybnou sílu svého chování. Podle výzkumu společnosti Mintel Britové ve věku 20 až 24 let nakupují o polovinu méně alkoholických nápojů než starší generace, přičemž jedním z důvodů je touha upřednostnit sportovní životní styl a relaxaci.

Alkohol

Abstinující Češi děsí lihovarníky, Suchej únor jim bere peníze. Destiláty se zbytečně démonizují, tvrdí

Lihovarníci kritizují měsíc bez alkoholu, kdy někteří lidé dodržují takzvaný suchý leden nebo suchý únor. Kromě poklesu prodejů, které jsou v únoru až poloviční oproti běžným měsícům, jim vadí podle nich špatně nastavená kampaň a „démonizace“ destilátů. Nepodporují měsíční omezení, ale naopak „rozumnou konzumaci“.

Přečíst článek

Institut ISWR k situaci na trhu poznamenal, že trh s nealkoholickými nápoji prochází transformačním obdobím růstu, víno se snaží držet a nejvíce upadá zájem o klasické pivo. Michel Doukeris, generální ředitel největšího světového pivovaru  AB InBev, v nedávném rozhovoru hodnotil růstový trend predeje nealkoholických nápojů, konkrétně nealkoholického piva. „Lidé obvykle nemohli pít pivo, protože potřebovali jet domů. Nyní mohou pít nealkoholické pivo, stýkat se s přáteli a ještě jet domů svým autem,“ řekl s tím, že mnoho lidí takto přizpůsobuje své návyky.   

Hladinku, šnyt i mlíko znají už i v Americe, píše The New York Times

V malé, ale rostoucí podskupině amerických pivovarů se rozmáhá vlna pěnivých českých piv, napsal americký deník The New York Times.

Přečíst článek

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Strmé svahy pod kopcem Radobyl a panorama Českého středohoří

Konkurence pro vína z Moravy. Ta ze severních Čech zažívají renesanci

Přečíst článek
Josef Valihrach

Více než 50 let s vínem: Jak Josef Valihrach dostal české vinařství na mapu světa

Přečíst článek