Nechceme být ve škatulce s patoky. Výrobci luxusního šumivého vína se raději vzdali označení „prosecco“
Kvalita šumivých vín s označením prosecco může být excelentní, ale taky dost mizerná. A právě to znepokojuje výrobce těch kvalitnějších. Některá severoitalská vinařství se proto rozhodla na svých lahvích raději označení prosecco vůbec neuvádět. Třeba vinařství Col Vetoraz. „Naši image a vnímání naší značky poškozuje produkce půl miliardy lahví prosecca, které nemá žádnou historii nebo vazbu na konkrétní místo,“ řekl šéf vinařství Loris Dall’Acqua.
Není prosecco jako prosecco
Může stát pod stovku, ale klidně i pět set. Řeč je o proseccu. Dobrý marketing a relativně příznivá cena udělaly na přelomu milénia z šumivého vína fenomén a taky velmi úspěšný vývozní artikl. V roce 2022 byly více než čtyři z pěti lahví prosecca vyvezeny do zahraničí, uvádí to statistiky konsorcia Prosecco DOC. Boom posledních dvou dekád znamenal nejen velké rozšíření výroby, ale přinesl také nestálost, pokud jde o kvalitu tohoto šumivého vína.
Aby víno mohlo nést pojmenování prosecco, musí pocházet z oblastí Veneto a Friuli-Venezia Giulia. Existují tři apelace, tedy úrovně kvality, prosecca. DOC, DOC – Treviso a DOCG (Denominazione di Origine Controllata e Garantita).
DOCG zaručuje nejvyšší kvalitu italských vín. Prosecco DOCG pochází výhradně z vinic v kopcích mezi městy Valdobbiadene a Conegliano. Tato oblast loni vyprodukovala „jen“ 92 milionů lahví, což je méně než šestina celkové produkce prosecca. Jen pro zajímavost, terén je tu natolik svažitý, že se hrozny musejí sklízet výhradně ručně. A povolený výnos hroznů je v těchto vinicích jen 13,5 tuny na hektar. Tato exkluzivita se ale výrobcům nejkvalitnějšího prosecca špatně komunikuje, už jen kvůli složitému názvu regionu.
Ne každé Prosecco musí stát do stovky, mít šroubovací uzávěr a pocházet ze supermarketu. Takové Prosecco vytáčí producenty kvalitnějšího a dražšího Prosecca do běla, protože podle nich degraduje jméno tohoto oblíbeného šumivého alkoholu. Někteří z nich už kvůli tomu z lahví odstranili nápis Prosecco.
Supermarkety degradovaly prosecco. Nejlepší vinaři se názvu raději vzdali
Enjoy
I kvůli tomi před několika lety někteří výrobci kvalitního prosecca dokonce přestaly používat označení „prosecco“. Jedním z nich je vinařství Col Vetoraz, kam jsme zavítali při loňské návštěvě severovýchodu Itálie.
„Věříme, že současná situace systému utlačuje denominaci Conegliano Valdobbiadene,“ řekl pro WineNews enolog a generální ředitel vinařství Loris Dall’Acqua. „Naši image a vnímání naší značky poškozuje produkce půl miliardy lahví prosecca, které nemá žádnou historii nebo vazbu na konkrétní místo,“dodal.
Vinařství Col Vetoraz sídlí v srdci vinařské oblasti pro výrobu prosecca, tedy na kopci Cartizze v Santo Stefano di Valdobbiadene v nadmořské výšce 400 metrů. Jeho historie sahá až do roku 1838, kdy se tu usadila rodina Miotti a začala se věnovat pěstování révy vinné v Cartizze.
V roce 1993 Alessandro, přímý potomek rodiny, spolu s Paulem de Bortoli a současným generálním ředitelem Lorisem dall'Acqa vytvořili tým, který se stal základem současného vinařství Col Vetoraz. Výrobou šumivého vína metodou Charmat jsou považováni za „duchovní otce“ moderního prosecca.
Napodobenin potravinářských výrobků s chráněným označením Made in Italy ve světě rapidně přibývá. Podle italského svazu zemědělců Coldiretti už jejich hodnota dosáhla 120 miliard eur. Za poslední rok prudce přibylo falešných italských lahůdek zejména v Rusku. Po útoku na Ukrajinu se nesmí do Ruska dovážet řada zemědělsko-potravinářských produktů. A tak na řadě míst od Uralu po Sverdlovsk vyrostly továrny specializované na výrobu padělků italských sýrů a uzenin.
Italové brojí proti „agropirátství“. Padělky potravin Made in Italy frčí v Rusku i USA
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
