Nechceme být ve škatulce s patoky. Výrobci luxusního šumivého vína se raději vzdali označení „prosecco“
Kvalita šumivých vín s označením prosecco může být excelentní, ale taky dost mizerná. A právě to znepokojuje výrobce těch kvalitnějších. Některá severoitalská vinařství se proto rozhodla na svých lahvích raději označení prosecco vůbec neuvádět. Třeba vinařství Col Vetoraz. „Naši image a vnímání naší značky poškozuje produkce půl miliardy lahví prosecca, které nemá žádnou historii nebo vazbu na konkrétní místo,“ řekl šéf vinařství Loris Dall’Acqua.
Není prosecco jako prosecco
Může stát pod stovku, ale klidně i pět set. Řeč je o proseccu. Dobrý marketing a relativně příznivá cena udělaly na přelomu milénia z šumivého vína fenomén a taky velmi úspěšný vývozní artikl. V roce 2022 byly více než čtyři z pěti lahví prosecca vyvezeny do zahraničí, uvádí to statistiky konsorcia Prosecco DOC. Boom posledních dvou dekád znamenal nejen velké rozšíření výroby, ale přinesl také nestálost, pokud jde o kvalitu tohoto šumivého vína.
Aby víno mohlo nést pojmenování prosecco, musí pocházet z oblastí Veneto a Friuli-Venezia Giulia. Existují tři apelace, tedy úrovně kvality, prosecca. DOC, DOC – Treviso a DOCG (Denominazione di Origine Controllata e Garantita).
DOCG zaručuje nejvyšší kvalitu italských vín. Prosecco DOCG pochází výhradně z vinic v kopcích mezi městy Valdobbiadene a Conegliano. Tato oblast loni vyprodukovala „jen“ 92 milionů lahví, což je méně než šestina celkové produkce prosecca. Jen pro zajímavost, terén je tu natolik svažitý, že se hrozny musejí sklízet výhradně ručně. A povolený výnos hroznů je v těchto vinicích jen 13,5 tuny na hektar. Tato exkluzivita se ale výrobcům nejkvalitnějšího prosecca špatně komunikuje, už jen kvůli složitému názvu regionu.
Ne každé Prosecco musí stát do stovky, mít šroubovací uzávěr a pocházet ze supermarketu. Takové Prosecco vytáčí producenty kvalitnějšího a dražšího Prosecca do běla, protože podle nich degraduje jméno tohoto oblíbeného šumivého alkoholu. Někteří z nich už kvůli tomu z lahví odstranili nápis Prosecco.
Supermarkety degradovaly prosecco. Nejlepší vinaři se názvu raději vzdali
Enjoy
I kvůli tomi před několika lety někteří výrobci kvalitního prosecca dokonce přestaly používat označení „prosecco“. Jedním z nich je vinařství Col Vetoraz, kam jsme zavítali při loňské návštěvě severovýchodu Itálie.
„Věříme, že současná situace systému utlačuje denominaci Conegliano Valdobbiadene,“ řekl pro WineNews enolog a generální ředitel vinařství Loris Dall’Acqua. „Naši image a vnímání naší značky poškozuje produkce půl miliardy lahví prosecca, které nemá žádnou historii nebo vazbu na konkrétní místo,“dodal.
Vinařství Col Vetoraz sídlí v srdci vinařské oblasti pro výrobu prosecca, tedy na kopci Cartizze v Santo Stefano di Valdobbiadene v nadmořské výšce 400 metrů. Jeho historie sahá až do roku 1838, kdy se tu usadila rodina Miotti a začala se věnovat pěstování révy vinné v Cartizze.
V roce 1993 Alessandro, přímý potomek rodiny, spolu s Paulem de Bortoli a současným generálním ředitelem Lorisem dall'Acqa vytvořili tým, který se stal základem současného vinařství Col Vetoraz. Výrobou šumivého vína metodou Charmat jsou považováni za „duchovní otce“ moderního prosecca.
Napodobenin potravinářských výrobků s chráněným označením Made in Italy ve světě rapidně přibývá. Podle italského svazu zemědělců Coldiretti už jejich hodnota dosáhla 120 miliard eur. Za poslední rok prudce přibylo falešných italských lahůdek zejména v Rusku. Po útoku na Ukrajinu se nesmí do Ruska dovážet řada zemědělsko-potravinářských produktů. A tak na řadě míst od Uralu po Sverdlovsk vyrostly továrny specializované na výrobu padělků italských sýrů a uzenin.
Italové brojí proti „agropirátství“. Padělky potravin Made in Italy frčí v Rusku i USA
Enjoy
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
