Soud uznal Antonia Koláčka a Oldřicha Klimeckého vinnými v kauze ovládnutí a privatizace Mostecké uhelné společnosti (MUS). Bývalému manažerovi těžební firmy Antoniu Koláčkovi soud uložil 7,5 roku vězení a propadnutí několika set milionů korun z bankovních účtů. Bývalého generálního ředitele MUS Oldřicha Klimeckého potrestal šesti lety vězení a propadnutím peněz zajištěných policií. Oba muži také dostali pětiletý zákaz působení ve vedení firem.

Podle nepravomocného verdiktu způsobili manažeři MUS podvodem škodu České republice ve výši nejméně 2,3 miliardy korun, když vládě zatajili, že menšinový státní podíl v MUS kupují oni. Muži vinu odmítají. 

AKTUALIZOVÁNO: Miliardář Vítek má kvůli sporům zablokován majetek na Kypru za třináct miliard

Money

Kyperský soud nařídil bankám zmrazit českému miliardáři Radovanu Vítkovi majetek v hodnotě 13 miliard korun. Uvádí to německý ekonomický deník Handelsblatt, podle kterého se případ týká Vítkovy investiční a realitní společnosti Czech Property Investments (CPI) a jeho sporů s někdejšími partnery z Česka, Švýcarska a Spojených států. Skupina CPI Property Group zmrazení majetku popřela, předběžné opatření není účinné, reagoval její mluvčí Jakub Velen.

ČTK

Přečíst článek

Podle předsedkyně senátu pražského městského soudu Silvie Slepičkové se muži dopustili jednak podvodu, jednak zneužití postavení v obchodním styku, přičemž Klimecký byl organizátorem tohoto trestného činu. Při ukládání trestů senát vyhověl návrhům státního zástupce.

Vinným uznal i posledního z obžalovaných, bývalého náměstka ministra průmyslu Roberta Sýkoru. Za přijetí úplatku v souvislosti s přípravou podkladů pro rozhodnutí vlády o prodeji podílu v MUS mu uložil tříleté vězení, peněžitý trest 4,5 milionu korun a zákaz činnosti.

Věřím, že budu očištěn, tvrdí Koláček

Z obžalovaných si dnešní vyhlášení rozsudku přišel vyslechnout pouze Koláček. Ten již dříve v rozhovoru pro Newstream řekl: „Já jsem nikoho nepoškodil a nikoho nepodvedl. Cítím, že budu nejpozději u odvolacího soudu osvobozen a zcela očištěn. A plně tomu věřím.“ 

Jak kauzu privatizace MUS popisuje Koláček? Čtěte zde:

Bývalý uhlobaron Antonio Koláček před klíčovým soudem: Věřím v karmu. Zvítězím

Leaders

Antonín Koláček je jednou z hlavních postav kauzy Mostecké uhelné, kterou nyní rozhoduje český soud. Bývalý uhlobaron, který si změnil jméno na Antonio, čeká na klíčové rozhodnutí. Soud jej buďto pošle do vězení, nebo zabrání uznání výsledku švýcarské justice. Rozhodující datum se přitom nebezpečně blíží. „Osobně věřím, že zvítězí vyšší spravedlnost a dopadne to pro mě dobře,“ říká Koláček. V rozhovoru pro newstream.cz podnikatel, který je znám svými neortodoxními projevy životního stylu i víry, promluvil o tom, jak aktuálně žije a co od soudů čeká.

Patrik Borýsek

Přečíst článek

Obžaloba tvrdí, že Koláček, někdejší generální ředitel MUS Klimecký, Jiří Diviš, Marek Čmejla a Petr Kraus v roce 1998 skrytě ovládli firmu jejími vlastními prostředky, když z ní odčerpali peníze pod záminkou zhodnocení v zahraničí. Poté údajně vyčkali, až cena akcií klesla, a od státu odkoupili jeho podíl přes firmu Investenergy za výrazně nižší cenu. Prodej státního podílu v MUS schválila jednomyslně v červenci 1999 vláda pozdějšího prezidenta Miloše Zemana.

Zeman prodej státního podílu hájil

Českému stíhání původně čelilo osm lidí, miliardář Luboš Měkota však v roce 2013 zemřel a stíhání bývalého lobbisty a obchodníka se zbraněmi Pavla Musely přerušil žalobce ze zdravotních důvodů. Obžaloba tak mířila na šest lidí propojených s MUS. Stíhání Krause, Čmejly a Diviše český soud postupně zastavil, protože si začali odpykávat tresty uložené již dříve ve švýcarské větvi kauzy. Kraus ve Švýcarsku nastoupil do vězení, Čmejla s Divišem tam nakonec dostali podmínky a peněžité tresty.

Obsáhlé dokazování soud dokončil letos v březnu po více než čtyřech letech od zahájení procesu. Manažeři popírají, že vládě zatajili, že skutečným nabyvatelem akcií budou oni. Stát podle nich věděl, komu prodává, respektive ho to nezajímalo, protože se chtěl podílu zbavit. Koláček už dříve uvedl, že při privatizaci těžební společnosti nezískal ani korunu navíc. Zdůraznil, že jeho úmyslem bylo zachránit MUS před zánikem a stabilizovat ji.

Kupónová privatizace: Třicet let od experimentu, který zrodil první české miliardáře, jiným nepřinesl nic

Money

Před třiceti lety, 18. května 1992, dostali lidé v tehdejším Československu poprvé možnost získat akcie státních podniků převedených do akciových společností. Od toho dne mohli upisovat kupony z kuponové knížky přímo za akcie firem. Dvě vlny kuponové privatizace zrodily první novodobé české miliardáře v čele s Petrem Kellnerem, zatímco mnoho lidí vyšlo téměř naprázdno, i slovo „tunelování“, které Česko nechvalně proslavilo ve světě.

Dušan Kütner

Přečíst článek

Třiaosmdesátiletý Klimecký k soudu nechodil. Přes svého advokáta dříve vzkázal, že obžalobě nerozumí, je z ní zmatený a z toho, co mu klade za vinu, si nic nepamatuje. Privatizaci MUS pokládá za úspěšnou akci, která znásobila ekonomickou výkonnost společnosti a přispěla k sociálnímu smíru v regionu.

Zemanova vláda schválila prodej 46 procent akcií MUS jednomyslně. Členové kabinetu u soudu v minulosti vypovídali jako svědci. Zeman prodej státního podílu hájil - MUS podle něj nebyla strategickou společností a vláda byla ráda, že se menšinového podílu zbaví. Exministr průmyslu Miroslav Grégr, který prosadil přímý prodej státního podílu místo soutěže, uvedl, že nevěděl o souvislosti mezi Investenergy a obžalovanými manažery. Připustil ale, že v kuloárech nebylo žádným tajemstvím, že management MUS usiluje o výhradní vlastnictví firmy. Státní zástupce vystoupení některých bývalých členů Zemanovy vlády zpochybnil.