Tornádo na Moravě varovalo málo. Třetina obytných domů v Česku zůstává stále bez pojistky
Od katastrofálního tornáda, které na jižní Moravě srovnalo se zemí několik obcí, letos v létě uplynuly tři roky. Pojišťovny následně zaznamenaly zvýšený zájem lidí o změny pojistek svých nemovitostí. „Po moravské katastrofě poučení nastalo, ale stále existují odmítači pojistného, kteří si myslí, že jim po případné katastrofě pomůže stát. Jsou problémem celého trhu,“ uvedl manažer pojišťovny Generali Josef Hrdý.
V České republice je zhruba 4,5 milionu obydlených nemovitostí. Z nich jich 1,6 milionu není pojištěných, což pro jejich majitele představuje velké riziko. „Tornádo varovalo málo. Představovalo sice pro pojistný trh určitý impulz, ale vzhledem k enormní inflaci v roce 2022 se jednalo o reálný pokles celého trhu. Ten nyní již pomalu roste,“ zhodnotil období od moravské katastrofy pojistný analytik České asociace pojišťoven Petr Jedlička.
V letech, kdy není počet pojistných událostí ovlivněn nějakou zásadní katastrofou, se jejich průměrný počet pohybuje okolo 111 tisíc. Polovina z těchto likvidací je výrazně podpojištěná, a proto pojistné plnění vychází o 400 milionů méně, než kdyby měli lidé pojistky aktualizované a uzavřené na opravdovou hodnotu nemovitosti. „Problém je mnohem patrnější ve chvíli, kdy nějaká přírodní katastrofa udeří. V takovém roce přicházejí lidé kvůli špatně uzavřeným pojistkám a podpojištění až o 700 milionů korun,“ vypočítává Jedlička.
V roce 2022 mírně přibylo škod způsobených přírodními živly. Jejich objem proti roku 2021, kdy řádilo tornádo na jižní Moravě, klesl. Celkem jich pojišťovny řešily přes 100 tisíc za několik miliard korun. Nejvíce škod podle nich loni způsobily vichřice a krupobití, stejně jako předloni bylo méně povodní a záplav. Nejpostiženějšími regiony byly Středočeský, Jihomoravský a Moravskoslezský kraj.
Příroda loni řádila na českém majetku častěji, zničila ho však méně
Money
Ničivých událostí přibývá
Tornádo v roce 2021 bylo čtvrtou nejničivější přírodní katastrofou z pohledu škod v novém tisíciletí. Pojišťovny na něm zaznamenaly 9716 nahlášených pojistných událostí za téměř 3,5 miliardy korun. Obrovské škody na Moravě napáchaly kromě tornáda také povodně v roce 1997. Ty pojišťovny tehdy vyčíslily na 10 miliard korun. Z pohledu dnešních cen by to bylo téměř 26 miliard.
„Naše zkušenost s tornádem byla taková, že obyvatele poznamenalo mnohem více než dřívější povodně na Moravě i v Česku. Tornádo totiž ukázalo, jak může dojít k totální likvidaci majetku v několika minutách. Proto klienty dál edukujeme, že se na pojistce nevyplatí příliš šetřit a lidé si to začali více uvědomovat,“ uvádí manažer pojišťovny Kooperativa Radek Starosta.
Statisícům bytů a domů v Česku chybí pojištění nebo je zcela nedostatečné. Podle nejhorších expertních odhadů se to týká už každého druhého bytu, který v případě nešťastné události bude problém opravit. A netýká se to jen těch, kdo vůbec pojištěni nejsou. Nastavení pojistky ovlivňuje i růst cen nemovitostí, stoupající inflace, a tedy i dražší ceny stavebních prací a materiálů. Podpojištěni můžete být ovšem snadno i kvůli tomu, že jste si zrekonstruovali byt nebo koupili soláry či tepelné čerpadlo, upozorňují v anketě pro newstream.cz všechny oslovené pojišťovny.
Pojistky na domy a byty jako víno nezrají. Pokud si je nehlídáte, můžete se dost divit
Money
Škody, které způsobí přírodní katastrofy, přestávají být v posledních letech ojedinělé a jejich počet se zvyšuje. V roce 2015 představoval objem škod způsobených živly dvě miliardy korun. V roce 2021, který ovlivnilo tornádo, se jednalo zhruba o pět miliard vyplacených za tyto škody. A dál roste i bez vlivu mimořádných událostí.
„Během téměř osmi měsíců letošního roku dosáhl počet nahlášených pojistných událostí, které způsobily živly již zhruba 74 tisíc. Jejich výše již přesahuje 3,4 miliardy. Meziroční srovnání ukazuje růst těchto škod na dvojnásobek,“ říká k situaci Jedlička. Dramatické je zejména letošní léto, kdy došlo k 32 tisícům pojistných událostí za 1,8 miliardy korun.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
