Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Tatra Trucks loni vyrobila méně vozů, přesto zvýšila výkon i tržby. Táhly ji armádní zakázky

Menšinový vlastník Tatry kritizuje zakázku pro ministerstvo
ČTK
 nst
nst

Kopřivnická automobilka Tatra Trucks vyrobila v roce 2025 celkem 1349 nákladních vozidel a prodala jich 1337. Meziročně jde sice o pokles v počtu kusů, firmě však vzrostl výrobní výkon i tržby. Důvodem je vyšší podíl technicky náročnějších vozů s větší přidanou hodnotou, zejména pro obranný sektor.

Automobilka Tatra Trucks loni v Kopřivnici vyrobila 1349 a prodala 1337 nákladních vozidel. O rok dříve přitom produkce dosáhla 1522 vyrobených a 1548 prodaných aut. Pokles v počtu kusů ale podle firmy neznamená slabší rok.

Co vyrábí Tatra Trucks

„Když říkáme, že došlo k nárůstu výroby, nemyslíme tím nominální počet vozidel, ale to, že šlo o vozidla pracnější a ve větší míře vybavená tatrováckými motory,“ uvedl mluvčí Andrej Čírtek. Právě vyšší technická náročnost a výbava vedly k růstu výrobního výkonu.

Výrobní výkon vzrostl o pětinu

Díky širšímu produktovému mixu a vyššímu podílu speciálních vozidel stoupl výrobní výkon meziročně o 19 procent. Tržby automobilky se zvýšily o pět procent, jejich konkrétní výši ale firma zveřejní až ve výroční zprávě na jaře. Významně rostla také produkce vlastních motorů. Výroba osmiválcových a dvanáctiválcových agregátů Tatra se zvýšila o 150 procent.

Ke statistickému poklesu počtu vozidel přispěla i změna metodiky: od roku 2025 automobilka započítává pouze plně dokončené vozy.

Klíčový byl obranný sektor

Za růstem výkonu i tržeb stály především zakázky pro armády a bezpečnostní složky. Podle generálního ředitele Kristijana Fiketa připadla na obranný sektor největší část produkce. „V roce 2025 šlo do obrany přes tisíc vozidel, což je o stovky více než v roce 2024,“ uvedl.

Tyto zakázky obsahují vyšší podíl vlastních komponentů, včetně motorů, což zvyšuje jejich hodnotu i výrobní náročnost.

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

USA a Rusko se blíží dohodě o dodržování jaderné smlouvy Nový START, tvrdí server Axios

Rusko a USA se blíží dohodě o dodržování odzbrojovací smlouvy
iStock
 ČTK

Spojené státy a Rusko se blíží dohodě o tom, že nadále budou dodržovat končící dohodu Nový START, která stanovuje počty jaderných hlavic a jejich strategických nosičů. Uvedl to s odvoláním na tři nejmenované zdroje obeznámené s jednáními server Axios, který citovala další média.

Dva zdroje podle Axiosu upozornily, že návrh tohoto plánu ještě musí schválit prezidenti obou zemí, Donald Trump a Vladimir Putin. Třetí zdroj potvrdil, že se jednalo během uplynulých 24 hodin v Abú Zabí, ale nepotvrdil, že by bylo dosaženo dohody.

Dohoda Nový START, podepsaná v roce 2010 v Praze, byla poslední významnou smlouvou, která omezovala jaderné arzenály obou velmocí, disponujících dohromady přibližně 85 procenty jaderných hlavic na světě.

Trumpovi vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner jednali s ruskými představiteli o dohodě Nový START na okraj americko-rusko-ukrajinských jednání v Abú Zabí ve Spojených arabských emirátech.

Axios se nezmínil, kdo se zúčastnil za ruskou stranu. Putinův vyslanec Kirill Dmitrijev dříve oznámil, že ve středu jednal s americkými představiteli, ale jednání se podle něj týkala ekonomických otázek, poznamenal ruský list Kommersant.

Vladimir Putin a Donald Trump

Nervozita po konci platnosti jaderné smlouvy Nový START. NATO vyzývá ke zdrženlivosti

Severoatlantická aliance vyzývá ke zdrženlivosti a odpovědnosti poté, co vypršela platnost poslední zbývající bilaterální smlouvy o částečném jaderném odzbrojení mezi Ruskem a Spojenými státy. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na nejmenovaného představitele NATO. Mluvčí Kremlu zopakoval, že Rusko přistupovat ke strategické jaderné stabilitě zodpovědně, až vyprší platnost smlouvy, což podle něj nastane až dnes v noci.

Přečíst článek

Nejmenovaný americký představitel portálu Axios řekl, že případné prodloužení dohody nejspíe nebude právně zakotveno. „Dohodli jsme se s Ruskem, že budeme jednat v dobré víře a zahájíme diskusi o způsobech, jak by smlouva mohla být aktualizována,“ řekl. Podle jiného zdroje mají praktické důsledky spočívat v tom, že obě strany se dohodnou na dodržování podmínek dohody po dobu nejméně šesti dalších měsíců, během nichž by se jednalo o potenciální nové dohodě, napsal Axios.

Velení amerických sil v Evropě mezitím potvrdilo, že se USA a Rusko dohodly na obnovení dialogu vojenských představitelů, který byl přerušen v roce 2021, krátce před rozpoutáním války Ruska proti Ukrajině. Toto rozhodnutí rovněž vyplynulo z jednání v Abú Zabí, kde se velitel amerických sil v Evropě Alexus Grynkewich sešel s vysoce postavenými ruskými a ukrajinskými vojenskými představiteli.

Ruskou delegaci v Abú Zabí vedl náčelník ruské vojenské rozvědky GRU, admirál Igor Kosťukov.

Americký generál Grynkewich je oprávněn jednat s náčelníkem ruského generálního štábu Valerijem Gerasimovem, aby se předešlo mylným úsudkům a v zájmu odvrácení nezamýšlené eskalace.

Od rozpadu Sovětského svazu Rusko a USA opakovaně nahrazovaly a aktualizovaly smlouvy z dob studené války, které omezovaly tzv. strategické jaderné zbraně mířící na města a základny druhé strany. Nový START omezoval počet jaderných hlavic rozmístěných na strategických nosičích na 1550 na každé straně. Počet nosičů - mezikontinentálních raket na souši, raket odpalovaných z ponorek a strategických bombardérů - omezoval na maximálně 700.

Patriot

Strnad získal zakázku na výrobu obrněnců Patriot za více než šest miliard

Česká společnost Excalibur Army, která je součástí zbrojařské skupiny CSG podnikatele Michala Strnada, získala v jihovýchodní Asii zakázku na výrobu přes 100 obrněných vozidel Patriot za více než šest miliard korun (300 milionů dolarů). Dodávky na minometná vozidla nebo obrněné transportéry mají být splněny do tří let.

Přečíst článek

Rusko je prý otevřeno diplomacii

Ruské ministerstvo zahraničí ve středečním prohlášení zdůraznilo, že Rusko je otevřené diplomacii v oblasti jaderné bezpečnosti, ale že bude rozhodně čelit jakýmkoli novým hrozbám. Za chybné a politováníhodné označila Moskva rozhodnutí Spojených států nevázat se dále omezeními počtu jaderných hlavic a jejich nosičů, které stanovila končící smlouva Nový START.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že Rusko je nadále připraveno k dialogu se Spojenými státy, pokud Washington konstruktivně odpoví na dřívější návrh Moskvy, aby obě strany nadále dodržovaly limity končící smlouvy Nový START.

Bílý dům se odmítl vyjádřit, napsal Axios.

Hlavním důvodem, proč byl Bílý dům skeptický k prodloužení dohody Nový START, je to, že neomezuje Čínu, která má mnohem menší, ale rychle rostoucí jaderný arzenál. Peking neprojevil žádný zájem připojit se k dohodě, která by omezila jeho jaderný program.

Odhaduje se, že Čína má asi 600 jaderných hlavic, oproti zhruba 4000, které má jak Rusko, tak USA, poznamenala agentura Reuters.

Související

Strnad získal zakázku na výrobu obrněnců Patriot za více než šest miliard

Patriot
Excalibur Army, užito se svolením
 ČTK

Česká společnost Excalibur Army, která je součástí zbrojařské skupiny CSG podnikatele Michala Strnada, získala v jihovýchodní Asii zakázku na výrobu přes 100 obrněných vozidel Patriot za více než šest miliard korun (300 milionů dolarů). Dodávky na minometná vozidla nebo obrněné transportéry mají být splněny do tří let.

Zakázka zahrnuje mimo jiné kolová bojová vozidla pěchoty nebo obrněné sanitní vozy. Vozidla Patriot využívají kolový podvozek Tatra s centrální nosnou rourou, která podle Excalibur Army zajišťuje dobrou pohyblivost i v náročných terénech.

Zakázky přibývají

Nejde o první zakázku firmy v tomto regionu, v minulosti tam už vyvezla například mostní systémy nebo raketomety, připomněl generální ředitel Excalibur Army Vladimír Stulančák. Na konci minulého roku společnost uzavřela mnohamiliardový kontrakt na dodávky malorážové munice pro ministerstvo obrany státu z jihovýchodní Asie.

CSG (Czechoslovak Group) je jedním z předních evropských výrobců munice pro dělostřelectvo. V tomto odvětví expandovala ještě před úplnou invazí Ruska na Ukrajinu v roce 2022. CSG vyrábí také munici menších ráží, pozemní systémy ve firmě Excalibur Army nebo vozidla ve společnosti Tatra Trucks. Vedle Česka firma provozuje výrobní závody v USA, Británii, ve Španělsku, v Itálii, Německu, na Slovensku, v Srbsku a Indii, zaměstnává více než 14 tisíc lidí.

S akciemi CSG se v lednu začalo obchodovat na burzách v Amsterodamu a Praze, CSG prodejem akcií získala 3,8 miliardy eur (zhruba 93 miliard korun), což představuje 15,2 procenta jejího základního kapitálu, uvedla. Podle údajů Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru (SIPRI) je CSG z hlediska ročního růstu tržeb nejrychleji rostoucí evropskou firmou na globálním trhu se zbraněmi.

Skupina CSG bude ve společném podniku v Řecku vyrábět velkorážovou munici

Strnadova CSG zakládá muniční podnik v Řecku. Obnoví i výrobu TNT

Zbrojařská skupina Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada bude ve společném podniku v Řecku vyrábět velkorážovou munici. V Aténách podepsala zakládací dokumenty ke vzniku společnosti Hellenic Ammunition S.A., která bude mít výrobu ve městě Lavrio. Součástí projektu je také obnovení výroby trhaviny trinitrotoluen (TNT). CSG do projektu postupně investuje až 50 milionů eur, tedy zhruba 1,2 miliardy korun. Vzniknout mají stovky pracovních míst.

Přečíst článek

Související