Cukrovary Tereos TTD letos zpracovaly téměř tři miliony tun řepy. Díky rekordním výnosům se podařilo udržet objem suroviny i přes menší osevní plochy. Výroba cukru ale přesto klesla a sektor dál svírá nadbytek produkce i nízké ceny.
Cukrovary společnosti Tereos TTD vyrobily v loňské kampani 354 tisíc tun cukru, meziročně asi o 18 tisíc tun méně. Zpracovaly přitom 2,91 milionu tun řepy z více než 35 tisíc hektarů.
Plochy sice klesly zhruba o 12 procent, mimořádně vysoké výnosy, v průměru 82,9 tuny na hektar, ale výpadek téměř vyrovnaly.
Kvalita kolísala
Cukernatost dosáhla 16,86 procenta, což znamená mírné zlepšení, zároveň však jednu z nejslabších hodnot posledních let. Ke konci kampaně se navíc kvalita řepy zhoršovala, což komplikovalo výrobu.
Ceny zůstávají dole
Evropský trh je nadále přesycený a ceny cukru se drží na minimech. I přes omezení osevních ploch tak tlak na výrobce trvá a v odvětví pokračuje uzavírání závodů.
Investice budou nižší
Firma, která zaměstnává kolem 500 lidí, po letech masivní modernizace zpomalí investice. Desítky milionů korun zaměří hlavně na bezpečnost, efektivitu a ekologii provozu.
VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
Vinaři očekávají dobrou sklizeň, klima jim hraje do karet
Kopřivnická automobilka Tatra Trucks vyrobila v roce 2025 celkem 1349 nákladních vozidel a prodala jich 1337. Meziročně jde sice o pokles v počtu kusů, firmě však vzrostl výrobní výkon i tržby. Důvodem je vyšší podíl technicky náročnějších vozů s větší přidanou hodnotou, zejména pro obranný sektor.
Automobilka Tatra Trucks loni v Kopřivnici vyrobila 1349 a prodala 1337 nákladních vozidel. O rok dříve přitom produkce dosáhla 1522 vyrobených a 1548 prodaných aut. Pokles v počtu kusů ale podle firmy neznamená slabší rok.
„Když říkáme, že došlo k nárůstu výroby, nemyslíme tím nominální počet vozidel, ale to, že šlo o vozidla pracnější a ve větší míře vybavená tatrováckými motory,“ uvedl mluvčí Andrej Čírtek. Právě vyšší technická náročnost a výbava vedly k růstu výrobního výkonu.
Výrobní výkon vzrostl o pětinu
Díky širšímu produktovému mixu a vyššímu podílu speciálních vozidel stoupl výrobní výkon meziročně o 19 procent. Tržby automobilky se zvýšily o pět procent, jejich konkrétní výši ale firma zveřejní až ve výroční zprávě na jaře. Významně rostla také produkce vlastních motorů. Výroba osmiválcových a dvanáctiválcových agregátů Tatra se zvýšila o 150 procent.
Ke statistickému poklesu počtu vozidel přispěla i změna metodiky: od roku 2025 automobilka započítává pouze plně dokončené vozy.
Klíčový byl obranný sektor
Za růstem výkonu i tržeb stály především zakázky pro armády a bezpečnostní složky. Podle generálního ředitele Kristijana Fiketa připadla na obranný sektor největší část produkce. „V roce 2025 šlo do obrany přes tisíc vozidel, což je o stovky více než v roce 2024,“ uvedl.
Tyto zakázky obsahují vyšší podíl vlastních komponentů, včetně motorů, což zvyšuje jejich hodnotu i výrobní náročnost.
Související
Více zaměstnanců, automobilů i peněz. Tatra Trucks zvýšila tržby na 9,67 miliardy
Olympijské hry tradičně slibují rozvoj, růst a turistický boom. Akademické studie však mluví jinak. Skutečný ekonomický přínos bývá minimální, zato dluhy zůstávají. Cortina 2026 nebude výjimkou.
Zatímco se sportovní svět upíná k italským vrcholkům, ekonomové už teď sčítají účty. Zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo 2026 slibují velkolepou podívanou, ale historická data a akademické studie naznačují, že pro italského daňového poplatníka může jít o další velmi hořkou pilulku.
Rozpočet na papíře a skutečné náklady
Původní plány jsou jedna věc, realita druhá. Provozní rozpočet her se sice odhaduje na přibližně 2 miliardy dolarů, ale tato částka je pouze špičkou ledovce. Celkové náklady, zahrnující masivní investice do infrastruktury, se podle aktuálních odhadů šplhají k 7 miliardám dolarů, přičemž veřejné finance kryjí zhruba 63 procent těchto výdajů.
Dva měsíce do olympiády. Predazzo už tři roky mění dolomitskou krajinu kvůli skokanským můstkům
Do startu zimních olympijských her zbývají zhruba dva měsíce a dokončovací práce na sportovištích pokračují. Italské dolomity přitom již zasypal první sníh.
I když se organizátoři chlubí tím, že využijí 92 procent stávajících nebo dočasných sportovišť, historie varuje. Průměrné překročení rozpočtu u zimních her dosahuje závratných 156 procent. Itálie se navíc potýká s inflačními tlaky, které již nyní navyšují náklady na klíčové projekty, jako je rekonstrukce bobové dráhy v Cortině či výstavba hokejových hal.
Zastánci her často operují s takzvanými multiplikačními efekty – vizí, že každé investované euro do infrastruktury vygeneruje další zisk v cestovním ruchu a službách. Podle některých analýz by hry mohly italské ekonomice přinést až 5,3 miliardy eur v dlouhodobém horizontu.
video
Lidé kvůli mně začínají sportovat. To je nejvíc, říká sportovní influencer Matěj König
Sportovní influencer Matěj König začínal se stativem na zahradě a dnes patří k nejvýraznějším tvářím českého sportovního obsahu na sociálních sítích. V pořadu VIP Eva Talks s Evou Čerešňákovou hovoří o tom, jak se rodí nápady, co diváky baví nejvíc, proč nechce stát jen na jedné platformě ani dělat reklamu za každou cenu – a také o okamžiku, kdy mu na olympiádě v Paříži zablokovali Instagram.
Akademické studie však tento optimismus krotí. Upozorňují na „efekt vytěsnění“. Zatímco totiž fanoušci přijíždějí, běžní turisté se předraženým a přelidněným lokalitám vyhýbají. Studie her v Turíně 2006 navíc ukázaly, že ačkoliv se zvýšil turismus, zároveň došlo k výraznému nárůstu městského dluhu na obyvatele, zatímco klíčové ukazatele, jako nezaměstnanost či reálný HDP, se nijak významně nezlepšily. Turín dnes v důsledku před dvaceti lety konaných her představuje jedno z nejzadluženějších italských měst. Komu přijde dvacet let jako dlouhá doba, nechť zví, že takový Řím přitom ještě nedávno splácel své dluhy vzniklé v souvislosti s olympiádou konanou roku 1960.
Verdikt akademiků
Akademický verdikt je zřejmý: většina nezávislých studií potvrzuje, že skutečný ekonomický dopad je buď blízký nule, nebo tvoří jen zlomek předpovědí.
Skutečným vítězem olympiád bývá málokdy hostitelské město. Zatímco Mezinárodní olympijský výbor (MOV) inkasuje miliardy z vysílacích práv a sponzoringu, náklady na údržbu „bílých slonů“ – nevyužitých stadionů – zůstávají na bedrech místních.
Zatímco jinde se omezuje, Jižní Tyrolsko jede i během olympiády
Lyžování v Jižním Tyrolsku letošní olympiáda neomezí. Region slibuje plný provoz všech skiareálů i během zimních her. Jedinou výjimkou je Anterselva, která bude hostit biatlonové závody.
Pořádání her je často spíše otázkou národní hrdosti, politického marketingu, stavby pomníčků vládnoucích politiků na účet daňového poplatníka a navíc leckdy ještě jejich přihrávkou veřejných peněz spřáteleným firmám, třeba stavebním. Pro průměrného daňového poplatníka jde o „vstupné“ do prestižního klubu, které se v peněžence pravděpodobně nikdy nevrátí. Skutečným poraženým tak bývají veřejné rozpočty, které se budou s dluhy vyrovnávat ještě roky po zhasnutí olympijského ohně.
