Kopřivnická automobilka Tatra Trucks vyrobila v roce 2025 celkem 1349 nákladních vozidel a prodala jich 1337. Meziročně jde sice o pokles v počtu kusů, firmě však vzrostl výrobní výkon i tržby. Důvodem je vyšší podíl technicky náročnějších vozů s větší přidanou hodnotou, zejména pro obranný sektor.

Automobilka Tatra Trucks loni v Kopřivnici vyrobila 1349 a prodala 1337 nákladních vozidel. O rok dříve přitom produkce dosáhla 1522 vyrobených a 1548 prodaných aut. Pokles v počtu kusů ale podle firmy neznamená slabší rok.

Co vyrábí Tatra Trucks

16 fotografií v galerii

„Když říkáme, že došlo k nárůstu výroby, nemyslíme tím nominální počet vozidel, ale to, že šlo o vozidla pracnější a ve větší míře vybavená tatrováckými motory,“ uvedl mluvčí Andrej Čírtek. Právě vyšší technická náročnost a výbava vedly k růstu výrobního výkonu.

Výrobní výkon vzrostl o pětinu

Díky širšímu produktovému mixu a vyššímu podílu speciálních vozidel stoupl výrobní výkon meziročně o 19 procent. Tržby automobilky se zvýšily o pět procent, jejich konkrétní výši ale firma zveřejní až ve výroční zprávě na jaře. Významně rostla také produkce vlastních motorů. Výroba osmiválcových a dvanáctiválcových agregátů Tatra se zvýšila o 150 procent.

Ke statistickému poklesu počtu vozidel přispěla i změna metodiky: od roku 2025 automobilka započítává pouze plně dokončené vozy.

Klíčový byl obranný sektor

Za růstem výkonu i tržeb stály především zakázky pro armády a bezpečnostní složky. Podle generálního ředitele Kristijana Fiketa připadla na obranný sektor největší část produkce. „V roce 2025 šlo do obrany přes tisíc vozidel, což je o stovky více než v roce 2024,“ uvedl.

Tyto zakázky obsahují vyšší podíl vlastních komponentů, včetně motorů, což zvyšuje jejich hodnotu i výrobní náročnost.

Olympijské hry tradičně slibují rozvoj, růst a turistický boom. Akademické studie však mluví jinak. Skutečný ekonomický přínos bývá minimální, zato dluhy zůstávají. Cortina 2026 nebude výjimkou.

Zatímco se sportovní svět upíná k italským vrcholkům, ekonomové už teď sčítají účty. Zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo 2026 slibují velkolepou podívanou, ale historická data a akademické studie naznačují, že pro italského daňového poplatníka může jít o další velmi hořkou pilulku.

Rozpočet na papíře a skutečné náklady

Původní plány jsou jedna věc, realita druhá. Provozní rozpočet her se sice odhaduje na přibližně 2 miliardy dolarů, ale tato částka je pouze špičkou ledovce. Celkové náklady, zahrnující masivní investice do infrastruktury, se podle aktuálních odhadů šplhají k 7 miliardám dolarů, přičemž veřejné finance kryjí zhruba 63 procent těchto výdajů.

Dva měsíce do olympiády. Predazzo už tři roky mění dolomitskou krajinu kvůli skokanským můstkům

Enjoy

Do startu zimních olympijských her zbývají zhruba dva měsíce a dokončovací práce na sportovištích pokračují. Italské dolomity přitom již zasypal první sníh.

Michal Nosek

Přečíst článek

I když se organizátoři chlubí tím, že využijí 92 procent stávajících nebo dočasných sportovišť, historie varuje. Průměrné překročení rozpočtu u zimních her dosahuje závratných 156 procent. Itálie se navíc potýká s inflačními tlaky, které již nyní navyšují náklady na klíčové projekty, jako je rekonstrukce bobové dráhy v Cortině či výstavba hokejových hal.

Zastánci her často operují s takzvanými multiplikačními efekty – vizí, že každé investované euro do infrastruktury vygeneruje další zisk v cestovním ruchu a službách. Podle některých analýz by hry mohly italské ekonomice přinést až 5,3 miliardy eur v dlouhodobém horizontu.

video

Lidé kvůli mně začínají sportovat. To je nejvíc, říká sportovní influencer Matěj König

Enjoy

Sportovní influencer Matěj König začínal se stativem na zahradě a dnes patří k nejvýraznějším tvářím českého sportovního obsahu na sociálních sítích. V pořadu VIP Eva Talks s Evou Čerešňákovou hovoří o tom, jak se rodí nápady, co diváky baví nejvíc, proč nechce stát jen na jedné platformě ani dělat reklamu za každou cenu – a také o okamžiku, kdy mu na olympiádě v Paříži zablokovali Instagram.

Michal Nosek

Přečíst článek

Turín jako varování

Akademické studie však tento optimismus krotí. Upozorňují na „efekt vytěsnění“. Zatímco totiž fanoušci přijíždějí, běžní turisté se předraženým a přelidněným lokalitám vyhýbají. Studie her v Turíně 2006 navíc ukázaly, že ačkoliv se zvýšil turismus, zároveň došlo k výraznému nárůstu městského dluhu na obyvatele, zatímco klíčové ukazatele, jako nezaměstnanost či reálný HDP, se nijak významně nezlepšily. Turín dnes v důsledku před dvaceti lety konaných her představuje jedno z nejzadluženějších italských měst. Komu přijde dvacet let jako dlouhá doba, nechť zví, že takový Řím přitom ještě nedávno splácel své dluhy vzniklé v souvislosti s olympiádou konanou roku 1960.

Verdikt akademiků

Akademický verdikt je zřejmý: většina nezávislých studií potvrzuje, že skutečný ekonomický dopad je buď blízký nule, nebo tvoří jen zlomek předpovědí.

Skutečným vítězem olympiád bývá málokdy hostitelské město. Zatímco Mezinárodní olympijský výbor (MOV) inkasuje miliardy z vysílacích práv a sponzoringu, náklady na údržbu „bílých slonů“ – nevyužitých stadionů – zůstávají na bedrech místních.

Zatímco jinde se omezuje, Jižní Tyrolsko jede i během olympiády

Enjoy

Lyžování v Jižním Tyrolsku letošní olympiáda neomezí. Region slibuje plný provoz všech skiareálů i během zimních her. Jedinou výjimkou je Anterselva, která bude hostit biatlonové závody.

nst

Přečíst článek

Pořádání her je často spíše otázkou národní hrdosti, politického marketingu, stavby pomníčků vládnoucích politiků na účet daňového poplatníka a navíc leckdy ještě jejich přihrávkou veřejných peněz spřáteleným firmám, třeba stavebním. Pro průměrného daňového poplatníka jde o „vstupné“ do prestižního klubu, které se v peněžence pravděpodobně nikdy nevrátí. Skutečným poraženým tak bývají veřejné rozpočty, které se budou s dluhy vyrovnávat ještě roky po zhasnutí olympijského ohně.

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy