Rekordní tržby z knih nestačily. Euromedii klesl zisk téměř o polovinu

Plán na ukončení války na Ukrajině dojednaný Spojenými státy a Ukrajinou v Ženevě je zásadním úspěchem pro Evropany. V rozhovoru s veřejnoprávní stanicí Deutschlandfunk to uvedl německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Mluvčí německé vlády ocenil pokrok v jednáních. Důležité podle něj přitom je, že se Evropa podílí na všech bodech, které se jí týkají. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot mezitím prohlásil, že ženevská jednání byla konstruktivní a užitečná, ale dále se pracuje na vytvoření podmínek pro mír, který zaručí evropskou bezpečnost. Na potřebu dalších jednání upozornil také britský premiér Keir Starmer.

„Všechny otázky, které se týkají Evropy a NATO, byly z toho plánu odstraněny. To je zásadní úspěch, kterého jsme včera dosáhli,“ řekl Wadephul. Zdůraznil, že Evropa nadále stojí po boku Ukrajinců jako jejich „advokát“. Žádné řešení konfliktu se nesmí dojednat bez Evropanů a bez Ukrajinců, dodal Wadephul. Přivítal, že se USA chopily role zprostředkovatele.

Spojené státy a Ukrajina v noci na dnešek ve společném prohlášení po jednání v Ženevě uvedly, že vypracovaly aktualizovaný a zpřesněný mírový rámec pro možné ukončení války na Ukrajině. Prohlášení zdůrazňuje, že jakákoli budoucí dohoda o ukončení války na Ukrajině musí respektovat suverenitu Ukrajiny, která se od února 2022 brání ruské invazi. Dokument dodává, že konečná rozhodnutí učiní prezidenti USA a Ukrajiny Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj.

Mluvčí německé vlády na dnešní pravidelné tiskové konferenci řekl, že je důležité, že se Evropa podílí na jednání o všech bodech, které se týkají jí a její bezpečnosti. „Ukrajina má nadále naši plnou podporu,“ dodal. K podrobnostem ženevských jednání se odmítl vyjádřit, protože jde podle něj stále o velmi dynamický proces.

Šéf francouzské diplomacie Barrot na síti X uvedl, že o ženevských jednáních hovořil se svými evropskými protějšky i s ukrajinským ministrem zahraničí Andrijem Sybihou. „Pokračuje práce na vytvoření podmínek pro mír, který bude respektovat suverenitu Ukrajiny a zaručovat zájmy a bezpečnost Evropy,“ napsal Barrot v příspěvku na síti X.

Je me suis entretenu avec le ministre des Affaires étrangères ukrainien @andrii_sybiha et nos collègues européens. Les discussions à Genève avec les Etats-Unis ont été constructives et utiles. Le travail se poursuit pour créer les conditions d'une paix respectant la souveraineté…

— Jean-Noël Barrot (@jnbarrot) November 24, 2025

Britský premiér Keir Starmer ocenil pokrok v ukrajinské otázce, ale zdůraznil, že vytvoření spravedlivého a trvalého míru vyžaduje ještě mnoho úsilí. Starmer po jednáních v Ženevě zopakoval požadavek evropských lídrů, aby o poválečném uspořádání rozhodovala sama napadená země. Potvrdil také dřívější vyjádření Evropské komise, že v úterý bude prostřednictvím videokonference jednat takzvaná koalice ochotných.

Původně zveřejněný plán, který po konzultacích s ruskými činiteli připravily Spojené státy, počítá mimo jiné s tím, že Ukrajina přijde o značnou část svého území, včetně oblastí, které Moskva ani nedokázala vojensky obsadit, početně omezí svou armádu na maximálně 600 tisíc vojáků a zaváže se, že nevstoupí do NATO. Evropští zástupci podle agentury Reuters navrhli mimo jiné upravit limit na počet ukrajinských vojáků na 800 tisíc v časech míru a vymezili se proti rozsáhlým územním ústupkům ze strany Kyjeva. Jaká bude konečná podoba návrhu, není v této chvíli zřejmé.

AI má moc srovnatelnou s jadernými zbraněmi, tvrdí ruský bankéř

Money

Země, které si dokážou vybudovat vedoucí pozici v oblasti umělé inteligence, získají díky této technologii vliv srovnatelný s vlastnictvím jaderných zbraní, což jim zajistí převahu ve 21. století. Agentuře Reuters to řekl první náměstek generálního ředitele největší ruské bankovní společnosti Sberbank Alexandr Vedjachin.

ČTK

Přečíst článek

Sněmovna má vrátit návrh státního rozpočtu končící vládě Petra Fialy (ODS) v demisi k přepracování. Vláda by v něm měla mimo jiné přepracovat příjmy rozpočtu podle listopadové makroekonomické predikce. Měla by také ve spolupráci s Národní rozpočtovou radou upravit některé povinné sociální výdaje v kapitole ministerstva práce. Do rozpočtu ministerstva dopravy by měla doplnit chybějících 37,2 miliardy korun na dotaci Státnímu fondu dopravní infrastruktury. Hlasy nastupující vládní koalice ANO, Motoristů a SPD to schválil sněmovní rozpočtový výbor.

Premiér Petr Fiala (ODS) v demisi dnes uvedl, že nastupující koalice chce jen odvrátit pozornost od problémů předsedy ANO Andreje Babiše. „Nám jako Starostům chybí odpověď na to, kde nastupující vláda vezme 110 miliard korun na splnění předvolebních slibů,“ řekl poslanec STAN Jan Papajanovský. Podle předsedy klubu TOP 09 Jana Jakoba nastupující vláda předvádí divadlo.

Vláda má mít podle výboru na přepracování 20 dní, což znamená, že nový návrh by měla předložit 16. prosince. Sněmovna má v prvním čtení projednávat rozpočet ve středu 26. listopadu. Pokud na některé výdaje nenajde peníze pomocí škrtů, má podle výboru zvýšit deficit. Nynější dosluhující vláda navrhla schodek 286 miliard korun. Náměstek ministra financí Tomáš Holub ale varoval, že pokud Sněmovna vyzve vládu ke zvýšení schodku rozpočtu, vyzve ji tím k porušení zákona o rozpočtové odpovědnosti.

Rozpočet dosluhující vláda předložila s tím, že pro příští rok předpokládala růst ekonomiky o dvě procenta. Podle listopadové predikce má ekonomika růst o 2,2 procenta. Náměstek Holub uvedl, že i po započtení vlivu listopadové predikce budou rozpočtové příjmy zhruba stejné jako nyní.

Rozpočet v předložené podobě by podle místopředsedkyně ANO a členky výboru Aleny Schillerové (ANO) znamenal paralyzovaný stát. Jako příklad uvedla, že v listopadu příštího roku by přestali důchodcům chodit důchody a již začátkem roku by se musely zakonzervovat některé rozestavěné dopravní stavby.

Lukáš Kovanda: Spotřebitelská důvěra je na šestiletém maximu. Maloobchod se může těšit na „žně“

Money

Důvěra spotřebitelů v českou ekonomiku v listopadu výrazně narostla na nejvyšší úroveň od roku 2019. Dosahuje 111,7 bodu, přičemž dlouhodobý průměr let 2003 až 2024 odpovídá hodnotě rovných 100 bodů. Naposledy byla důvěra spotřebitelů v tuzemské hospodářství vyšší v prosinci 2019, vyplývá dále z dat ČSÚ. To bylo ještě před propuknutím pandemie covidu.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Návrh rozpočtu také podle usnesení výboru, které Schillerová navrhla, není v souladu s příslušnými zákony. Podle ní by navržený rozpočet paralyzoval hospodaření státu. Opozice s tím nesouhlasila a vyzývala nastupující koalici například k tomu, aby si připravila vlastní rozpočet.

Schillerová již minulý týden uvedla, že v rozpočtu chybí téměř 96 miliard korun na povinné a obdobné výdaje a také na klíčové investiční výdaje. Skutečný schodek je podle ní až 381 miliard korun.

Opozice neúspěšně navrhovala, aby výbor doporučil rozpočet schválit. Předseda klubu TOP 09 Jakob také navrhoval prodloužit lhůtu pro přepracování z 20 na 30 dnů. Schillerová s tím nesouhlasila a argumentovala tím, že navržená doporučení jsou jasná. Výbor také odmítl Jakobův návrh přerušit projednávání rozpočtu do doby jmenování nové vlády, nejpozději do konce ledna 2026. Neuspěla ani poslankyně Pirátů Vendula Svobodová, která chtěla vyzvat vládu, aby do rozpočtu doplnila 14 miliard korun na dostupné nájemní bydlení.

Vláda má také podle Schillerové dát rozpočet do souladu se zásadou pravdivosti, úplnosti a reálnosti. Zdůraznila, že pro přepracování navrhla nejkratší lhůtu. Podle ní jsou schválená doporučení jasná.

Vláda by měla podle výboru také upravit národní spolufinancování projektů v národní zemědělské politice. Podle Schillerové ohrožuje nedostatek těchto peněz čerpání evropských fondů. Vláda se má také zaměřit na údajně nepokryté výdaje v rozpočtu ministerstva školství.