Ruská ekonomika se podle šéfa švédské vojenské rozvědky nadále potýká s vážnými problémy, a to i navzdory růstu cen ropy, který během konfliktu na Blízkém východě dočasně posílil příjmy Kremlu. Uvedl to deník Financial Times.

Podle Thomase Nilssona, ředitele švédské Vojenské zpravodajské a bezpečnostní služby, by Rusko potřebovalo udržet cenu ropy Urals nad hranicí 100 dolarů za barel po dobu minimálně jednoho roku, aby dokázalo vyrovnat rozpočtový deficit. Pro řešení širších ekonomických problémů by byly vysoké ceny nutné ještě delší dobu, uvádí Financial Times.

Prezident Vladimir Putin už dříve připustil, že výkon ekonomiky zaostává za očekáváními, a upozornil, že zvýšené příjmy z ropy – které mohou dosahovat až 150 milionů dolarů denně – budou pouze krátkodobé.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Systémový problém

Situace by se navíc mohla dále zhoršit v případě stabilizace cen ropy, například pokud by příměří mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vydrželo. To by podle Nilssona ještě více zkomplikovalo financování ruské invaze na Ukrajinu, která trvá již pátým rokem.

„Rusko má stále systémový problém. Není to udržitelný model růstu, když vyrábíte materiál pro válku, který je následně zničen na bojišti,“ uvedl Nilsson.

Ekonomické potíže se podle něj promítají i do samotného obranného sektoru, který byl dosud hlavním tahounem růstu. Moskva sice přesouvá prostředky do moderních oblastí, jako jsou bezpilotní systémy a zbraně dlouhého doletu, mimo sektor dronů je však vojensko-průmyslový komplex ztrátový, zatížený korupcí a závislý na státním financování.

Manipulace s daty

Švédská rozvědka navíc upozorňuje, že Rusko systematicky manipuluje ekonomická data, aby vyvolalo dojem odolnosti vůči sankcím a válečným výdajům. Už oficiální čísla přitom naznačují problémy – ruský HDP v úvodu roku klesl o 1,8 procenta a zhoršení je patrné i v klíčových odvětvích, jako je průmysl nebo stavebnictví.

Podle Nilssona je skutečný stav ještě horší. Inflace se podle něj pohybuje blíže úrovni 15 procent, tedy výrazně nad oficiálními údaji. Spolu s německou rozvědkou BND Švédsko odhaduje, že Rusko podhodnocuje svůj rozpočtový deficit zhruba o 30 miliard dolarů. Některé finanční ukazatele navíc podle něj naznačují riziko budoucí bankovní krize.

Rusko láká chudé do války. Na frontě je posílá do nejhoršího

Money

Rusko při náboru bojovníků cíleně využívá ekonomickou nouzi a dezinformace v rozvojových zemích. Lidé, kteří na nabídky reagují, jsou pak často nasazováni na nejnebezpečnějších úsecích fronty na Ukrajině. Odborníci se shodují, že hlavním motivem těchto rekrutů jsou peníze, zatímco Moskva tímto způsobem řeší nedostatek vlastních sil a zároveň snižuje náklady války.

nst

Přečíst článek

Přestože mezinárodní prognózy počítají se zpomalením inflace ke zhruba pěti procentům, švédská strana varuje, že Rusko „žije na vypůjčený čas“. Ekonomika podle Nilssona směřuje buď k dlouhodobému úpadku, nebo k náhlému šoku.

Švédsko proto vyzývá evropské země k přijetí dalších sankcí a posílení podpory Ukrajině. Podle ministryně zahraničí Marie Malmer Stenergardové Evropa zatím nevyužívá všechny možnosti, jak ruskou ekonomiku oslabit.

Navzdory ekonomickým potížím se však podle Nilssona nemění strategické cíle Kremlu. Rusko podle něj považuje mírová jednání za „politické divadlo“ a nadále usiluje nejen o kontrolu Donbasu, ale i o odříznutí Ukrajiny od Černého moře, včetně možného obsazení Oděsy. „Ve hře může být i samotný Kyjev,“ uvedl.

Ekonomické slabiny však podle něj budou i nadále omezovat schopnost Ruska tyto cíle naplňovat.

V nedělních parlamentních volbách v Bulharsku po sečtení velké většiny hlasů vede se 44,6 procenta hlasů uskupení Progresivní Bulharsko bývalého prezidenta Rumena Radeva, uvedla ústřední volební komise. Jednoznačné vítězství Radevovy strany, by podle agentury Reuters mohlo ukončit období politické nestability v balkánské zemi.

Na druhé příčce následuje liberálně-centristická koalice Pokračujeme ve změně - Demokratické Bulharsko (PP-DB) se 13,5 procenta. Třetí je podle dílčích výsledků se 13,3 procenta hlasů středopravicová a proevropská strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) bývalého dlouholetého premiéra Bojka Borisova. Ultranacionalistická a otevřeně proruská strana Obrození získala 4,4 procenta a 6,1 procenta má Hnutí za práva a svobody (DPS), které hájí zájmy bulharských Turků, uvedla volební komise po sečtení více než 87 procenta volebních místností.

Ke vstupu do parlamentu je třeba překonat volební práh ve výši čtyř procent. Pod ním podle dosud neúplných výsledků zůstane Bulharská socialistická strana (BSP), což by bylo poprvé od pádu komunistického režimu v Bulharsku v roce 1989.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Euroskeptik a bývalý stíhací pilot Radev, který se staví proti vojenské podpoře Ukrajiny bránící se ruské vojenské agresi, v lednu odstoupil z prezidentské funkce, aby mohl kandidovat v parlamentních volbách. Ty následovaly poté, co masové protesty loni v prosinci donutily předchozí vládu k odstoupení, napsala agentura Reuters.

Podle propočtů bulharských médií by výsledek měl Radevovi stačit na získání absolutní většiny v Národním shromáždění, kterou Bulharsko nemělo od roku 1997. Země od roku 2021, kdy po rozsáhlých protikorupčních demonstracích skončil v čele vlády Bojko Borisov, prochází politickou krizí, při níž se u moci střídají křehké koalice.

„Je to vítězství naděje nad nedůvěrou, vítězství svobody nad strachem a nakonec, chcete-li, vítězství morálky,“ uvedl Radev na tiskové konferenci v neděli pozdě večer.

Radev zastával funkci prezidenta od roku 2017. Na konci loňského roku otevřeně podpořil demonstranty a v lednu rezignoval, aby se mohl ucházet o místo v parlamentu. Podle Reuters se mu podařilo využít vlnu nespokojenosti s politickou nestabilitou, korupčními skandály a tradičními stranami, které bulharské politice dominovaly desítky let.

Exprezident mimo jiné slibuje boj proti korupci. Zároveň se staví proti některým postojům Evropské unie, mimo jiné odmítá unijní tzv. zelenou politiku, chce obnovit spolupráci s Ruskem a je proti dodávání zbraní Ukrajině, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi.

Fico má opět smůlu. Pobaltské státy mu nedovolí přelet do Moskvy

Politika

Pobaltské státy opět odepírají slovenskému premiérovi Robertu Ficovi povolení k přeletu přes jejich území při zamýšlené cestě do Moskvy na oslavy sovětského vítězství ve druhé světové válce. Uvedla to agentura DPA s odvoláním na prohlášení šéfa estonské diplomacie a vyjádření samého Fica.

ČTK

Přečíst článek

Srovnání s Orbánem

Radev si svými proruskými prohlášeními vysloužil srovnání s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, který zastával politiku vstřícnou Moskvě. Podle Reuters se ale Radev k zahraničně-politickým otázkám vyjadřoval dosud pouze neurčitě a zatím není jasné, do jaké míry změní zahraniční orientaci Bulharska, členského státu NATO na jihovýchodním křídle EU.

V neděli Radev také uvedl, že je ochoten spolupracovat s liberální koalicí PP-DB na reformě soudnictví a že Bulharsko „vyvine úsilí, aby pokračovalo na své evropské cestě“.

Nedělní parlamentní volby byly už osmé za posledních pět let. K pádu zatím poslední vlády v Bulharsku vedly rozsáhlé protesty proti návrhu nového rozpočtu, který počítal se zvýšením sociálních odvodů a některých daní. Protesty loni přiměly premiéra Rosena Željazkova k demisi.