Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Putinův efekt. Ruské hodinky Raketa letí nahoru navzdory sankcím

Hodinky Raketa
Raketa, užito se svolením
 nst
nst

Ruská hodinářská značka Raketa, která ještě před lety čelila úpadku, zažívá výrazné oživení. K růstu jí pomohla změna strategie, domácí poptávka i pozornost, kterou přitáhla díky prezidentovi Vladimiru Putinovi. Vyplývá to z textu agentury Reuters.

Když britský právník David Henderson-Stewart továrnu u Petrohradu v roce 2010 převzal, našel ji v žalostném stavu. Z někdejšího podniku s tisíci zaměstnanci zůstalo jen několik hodinářů pracujících ve starém vybavení. Přesto v ní viděl potenciál, mimo jiné díky silné tradici sovětského designu.

„Made in Russia“

Pod jeho vedením se Raketa zaměřila na výrobu luxusnějších hodinek s důrazem na původ „Made in Russia“. Tento krok se ukázal jako klíčový. Po zavedení západních sankcí v souvislosti s válkou na Ukrajině sice došlo k omezení obchodu a uzavření zahraničních luxusních obchodů v Rusku, domácí poptávka však vzrostla. Firma zároveň pokračovala v exportu do Evropy a na Blízký východ.

Výhodou společnosti je i vlastní výroba většiny komponentů, díky níž není závislá na západních dodavatelích. V modernizovaném závodě dnes pracuje více než 200 zaměstnanců, kteří s využitím renovovaných strojů vyrábějí mechanické součástky přímo na místě.

Hodinky Raketa Baikonur Raketa, užito se svolením

Značka získala výraznou publicitu v roce 2022, kdy byl Vladimir Putin opakovaně viděn s hodinkami z její zakázkové divize Imperial Peterhof Factory. Podle některých médií to bylo vnímáno jako signál podpory domácí produkce. Od té doby prezident tyto hodinky nosí pravidelně, což zvýšilo zájem o podobné modely.

Raketa vykázala v roce 2025 zisk 109 milionů rublů (téměř 30 milionů korun), což představuje meziroční nárůst o více než 15 procent. Hodinky se prodávají v cenovém rozpětí přibližně od 700 do 3500 dolarů a často vycházejí ze sovětských designů, například model Baikonur inspirovaný stejnojmenným kosmodromem.

Moskva

Ruská ekonomika slábne. Ani drahá ropa ji nespasí, varují zpravodajci

Ruská ekonomika se podle šéfa švédské vojenské rozvědky nadále potýká s vážnými problémy, a to i navzdory růstu cen ropy, který během konfliktu na Blízkém východě dočasně posílil příjmy Kremlu. Uvedl to deník Financial Times.

Přečíst článek

Mezi nejúspěšnější produkty patří i model s ručičkami pohybujícími se proti směru hodinových ručiček. Na jeho potenciál upozornila hlavní inženýrka Ljudmila Vojniková, která v továrně pracuje od 50. let a pomohla uchovat technickou dokumentaci i během složitého období po rozpadu Sovětského svazu.

Podle ní zůstává podstata značky stejná. „Naše Rakety zůstávají stejné, jen s drobnými změnami v detailech. Strávila jsem tu celý život a jsem hrdá, že se nám to podařilo znovu oživit,“ uvedla.

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Lukáš Kovanda: Český paradox. Platíme za ruskou ocel a bojíme se pomoci vlastnímu průmyslu

Přečíst článek

Ruská ekonomika slábne. Ani drahá ropa ji nespasí, varují zpravodajci

Moskva
iStock
 nst
nst

Ruská ekonomika se podle šéfa švédské vojenské rozvědky nadále potýká s vážnými problémy, a to i navzdory růstu cen ropy, který během konfliktu na Blízkém východě dočasně posílil příjmy Kremlu. Uvedl to deník Financial Times.

Podle Thomase Nilssona, ředitele švédské Vojenské zpravodajské a bezpečnostní služby, by Rusko potřebovalo udržet cenu ropy Urals nad hranicí 100 dolarů za barel po dobu minimálně jednoho roku, aby dokázalo vyrovnat rozpočtový deficit. Pro řešení širších ekonomických problémů by byly vysoké ceny nutné ještě delší dobu, uvádí Financial Times.

Prezident Vladimir Putin už dříve připustil, že výkon ekonomiky zaostává za očekáváními, a upozornil, že zvýšené příjmy z ropy – které mohou dosahovat až 150 milionů dolarů denně – budou pouze krátkodobé.

Systémový problém

Situace by se navíc mohla dále zhoršit v případě stabilizace cen ropy, například pokud by příměří mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vydrželo. To by podle Nilssona ještě více zkomplikovalo financování ruské invaze na Ukrajinu, která trvá již pátým rokem.

„Rusko má stále systémový problém. Není to udržitelný model růstu, když vyrábíte materiál pro válku, který je následně zničen na bojišti,“ uvedl Nilsson.

Ekonomické potíže se podle něj promítají i do samotného obranného sektoru, který byl dosud hlavním tahounem růstu. Moskva sice přesouvá prostředky do moderních oblastí, jako jsou bezpilotní systémy a zbraně dlouhého doletu, mimo sektor dronů je však vojensko-průmyslový komplex ztrátový, zatížený korupcí a závislý na státním financování.

Manipulace s daty

Švédská rozvědka navíc upozorňuje, že Rusko systematicky manipuluje ekonomická data, aby vyvolalo dojem odolnosti vůči sankcím a válečným výdajům. Už oficiální čísla přitom naznačují problémy – ruský HDP v úvodu roku klesl o 1,8 procenta a zhoršení je patrné i v klíčových odvětvích, jako je průmysl nebo stavebnictví.

Podle Nilssona je skutečný stav ještě horší. Inflace se podle něj pohybuje blíže úrovni 15 procent, tedy výrazně nad oficiálními údaji. Spolu s německou rozvědkou BND Švédsko odhaduje, že Rusko podhodnocuje svůj rozpočtový deficit zhruba o 30 miliard dolarů. Některé finanční ukazatele navíc podle něj naznačují riziko budoucí bankovní krize.

Ruská armáda

Rusko láká chudé do války. Na frontě je posílá do nejhoršího

Rusko při náboru bojovníků cíleně využívá ekonomickou nouzi a dezinformace v rozvojových zemích. Lidé, kteří na nabídky reagují, jsou pak často nasazováni na nejnebezpečnějších úsecích fronty na Ukrajině. Odborníci se shodují, že hlavním motivem těchto rekrutů jsou peníze, zatímco Moskva tímto způsobem řeší nedostatek vlastních sil a zároveň snižuje náklady války.

Přečíst článek

Přestože mezinárodní prognózy počítají se zpomalením inflace ke zhruba pěti procentům, švédská strana varuje, že Rusko „žije na vypůjčený čas“. Ekonomika podle Nilssona směřuje buď k dlouhodobému úpadku, nebo k náhlému šoku.

Švédsko proto vyzývá evropské země k přijetí dalších sankcí a posílení podpory Ukrajině. Podle ministryně zahraničí Marie Malmer Stenergardové Evropa zatím nevyužívá všechny možnosti, jak ruskou ekonomiku oslabit.

Navzdory ekonomickým potížím se však podle Nilssona nemění strategické cíle Kremlu. Rusko podle něj považuje mírová jednání za „politické divadlo“ a nadále usiluje nejen o kontrolu Donbasu, ale i o odříznutí Ukrajiny od Černého moře, včetně možného obsazení Oděsy. „Ve hře může být i samotný Kyjev,“ uvedl.

Ekonomické slabiny však podle něj budou i nadále omezovat schopnost Ruska tyto cíle naplňovat.

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Většina ruských podniků čeká zpomalování růstu ekonomiky

V Rusku rostou obavy. Většina tamních podniků čeká zpomalování růstu ekonomiky

Přečíst článek
Ceny paliv rostou jako za ropných krizí. Německá data ukazují sílu nového šoku

Dražší nafta až o osm korun? Íránská hrozba může tvrdě dopadnout na české řidiče i Babiše

Přečíst článek

Volby v Bulharsku: Radev s proruským tónem vítězí. Socialisté poprvé po pádu komunismu neuspěli

Rumen Radev
ČTK
 ČTK

V nedělních parlamentních volbách v Bulharsku po sečtení velké většiny hlasů vede se 44,6 procenta hlasů uskupení Progresivní Bulharsko bývalého prezidenta Rumena Radeva, uvedla ústřední volební komise. Jednoznačné vítězství Radevovy strany, by podle agentury Reuters mohlo ukončit období politické nestability v balkánské zemi.

Na druhé příčce následuje liberálně-centristická koalice Pokračujeme ve změně - Demokratické Bulharsko (PP-DB) se 13,5 procenta. Třetí je podle dílčích výsledků se 13,3 procenta hlasů středopravicová a proevropská strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) bývalého dlouholetého premiéra Bojka Borisova. Ultranacionalistická a otevřeně proruská strana Obrození získala 4,4 procenta a 6,1 procenta má Hnutí za práva a svobody (DPS), které hájí zájmy bulharských Turků, uvedla volební komise po sečtení více než 87 procenta volebních místností.

Ke vstupu do parlamentu je třeba překonat volební práh ve výši čtyř procent. Pod ním podle dosud neúplných výsledků zůstane Bulharská socialistická strana (BSP), což by bylo poprvé od pádu komunistického režimu v Bulharsku v roce 1989.

Euroskeptik a bývalý stíhací pilot Radev, který se staví proti vojenské podpoře Ukrajiny bránící se ruské vojenské agresi, v lednu odstoupil z prezidentské funkce, aby mohl kandidovat v parlamentních volbách. Ty následovaly poté, co masové protesty loni v prosinci donutily předchozí vládu k odstoupení, napsala agentura Reuters.

Podle propočtů bulharských médií by výsledek měl Radevovi stačit na získání absolutní většiny v Národním shromáždění, kterou Bulharsko nemělo od roku 1997. Země od roku 2021, kdy po rozsáhlých protikorupčních demonstracích skončil v čele vlády Bojko Borisov, prochází politickou krizí, při níž se u moci střídají křehké koalice.

„Je to vítězství naděje nad nedůvěrou, vítězství svobody nad strachem a nakonec, chcete-li, vítězství morálky,“ uvedl Radev na tiskové konferenci v neděli pozdě večer.

Radev zastával funkci prezidenta od roku 2017. Na konci loňského roku otevřeně podpořil demonstranty a v lednu rezignoval, aby se mohl ucházet o místo v parlamentu. Podle Reuters se mu podařilo využít vlnu nespokojenosti s politickou nestabilitou, korupčními skandály a tradičními stranami, které bulharské politice dominovaly desítky let.

Exprezident mimo jiné slibuje boj proti korupci. Zároveň se staví proti některým postojům Evropské unie, mimo jiné odmítá unijní tzv. zelenou politiku, chce obnovit spolupráci s Ruskem a je proti dodávání zbraní Ukrajině, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi.

Robert Fico

Fico má opět smůlu. Pobaltské státy mu nedovolí přelet do Moskvy

Pobaltské státy opět odepírají slovenskému premiérovi Robertu Ficovi povolení k přeletu přes jejich území při zamýšlené cestě do Moskvy na oslavy sovětského vítězství ve druhé světové válce. Uvedla to agentura DPA s odvoláním na prohlášení šéfa estonské diplomacie a vyjádření samého Fica.

Přečíst článek

Srovnání s Orbánem

Radev si svými proruskými prohlášeními vysloužil srovnání s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, který zastával politiku vstřícnou Moskvě. Podle Reuters se ale Radev k zahraničně-politickým otázkám vyjadřoval dosud pouze neurčitě a zatím není jasné, do jaké míry změní zahraniční orientaci Bulharska, členského státu NATO na jihovýchodním křídle EU.

V neděli Radev také uvedl, že je ochoten spolupracovat s liberální koalicí PP-DB na reformě soudnictví a že Bulharsko „vyvine úsilí, aby pokračovalo na své evropské cestě“.

Nedělní parlamentní volby byly už osmé za posledních pět let. K pádu zatím poslední vlády v Bulharsku vedly rozsáhlé protesty proti návrhu nového rozpočtu, který počítal se zvýšením sociálních odvodů a některých daní. Protesty loni přiměly premiéra Rosena Željazkova k demisi.

Související