Obyčejný byznys: Brambory budou brzy vzácnost, říká farmář

V Česku je mnoho zajímavých provozů a podniků, prodejen a trhů, které zákazníci milují a majitelé pro ně dělají maximum. Představujeme je na newstream.cz v novém seriálu Obyčejný byznys. Tentokrát se vydáme mezi farmáře a prodejce domácí zeleniny.

„Kdybych se znovu narodil a mohl si vybrat povolání, tak se zelenině věnovat rozhodně nebudu. Budoucnost farmaření se totiž nerýsuje vůbec dobře. Mladí o to zájem nemají, což je největší problém. Svou roli hraje i to, že poptávka na trzích klesá, a to již několikátý rok v řadě. Hlavní boom byl před sedmi lety, a od té doby odbyt opadá prakticky u všech druhů zeleniny.  Na uživení se to sice stále je, ale té dřiny je taky dost. Zákazníci vidí jen sklizenou připravenou zeleninu, ale co za tím výsledkem stojí práce, to si uvědomí málokdo,“ hodnotí současnou situaci na farmářských trzích pěstitel a prodejce zeleniny Jiří Blažek. Navíc se podle něho zákaznický trend úplně otočil. „Dříve na trhy chodili lidé primárně nakoupit a pak se najíst, dnes to je naopak. Přijdou se najíst a pak něco nakoupí,“ říká. 

Krev, pot a slzy

Vraťme se ale do minulosti. Svou farmářskou kariéru Jiří zahájil v Ovčárech u Staré Boleslavi. S kamarádem Michalem Veklyncem a jeho rodinou, která polnosti vlastní, posílili pěstování a prodej vlastní zeleniny. Na začátku své výpěstky nabízeli v Brandýse nad Labem, ale jeho úplně prvním startem byl prodej bylinek, které pěstovali a prodávali s manželkou Kateřinou. 

Na ten čas vzpomíná v dobrém, i díky tomu, že poptávku výrazně zvedly nové kuchařské pořady v televizi. Když se začal vysílat seriál s Emanuelem Ridim, tak to odstartovalo nákupní horečku u lidí, kteří uviděli kuchaře, jenž místo sušeného koření používal jen čerstvé.  „V zápětí se strhla lavina zájmu, která dál rostla a nestačili jsme ani zavážet. Prodalo se úplně všechno. Pořady o vaření ovlivňují chuti stále. Dokonce tak, že když lidé vidí něco večer v televizi, tak to ráno chtějí, bez ohledu na sezónu. Televize totiž pořady reprízují a zákazník si neuvědomuje, že například čerstvá kapusta v listopadu už k mání není,“ odhaluje ovlivnitelnost lidského myšlení Jiří.     

Nízké ceny? To je podezřelé     

Když začaly trhy na pražské náplavce, tak Jiří s Michalem patřili mezi první prodejci ovoce a zeleniny a již tam fungují patnáctou sezonu. Dále navštěvují trhy na Lužinách a náměstí Jiřího z Poděbrad, kde mezi dominantní zákazníky patří cizinci, zejména ti rusky mluvící. Své zákazníky Jiří rozlišuje do několika skupin. Jedná se podle něj o maminky s dětmi, pak přijdou ti, kteří chtějí čerstvou domácí zeleninu a zbytek tvoří už jmenovaní cizinci, kteří jsou z domova zvyklí na trzích nakupovat.  Další kategorií lidí, kteří na trhy chodí, jsou podle Jiřího ti, co nenakupují a jen kritizují a nadávají na ceny. Tu nejhorší pak představují zloději, kteří využívají různou taktiku a podle obchodníka se v žádném případě nejedná o chudáky. 

Obyčejný byznys: Vinotéky to mají v konkurenci hospod na Žižkově těžké, ale stále se rozvíjejí

Enjoy

V Česku je mnoho zajímavých provozů a podniků, které zákazníci milují a majitelé pro ně dělají maximum. Představujeme je na Newstream.cz v novém seriálu Obyčejný byznys. Tentokrát se vydáme na pražský Žižkov na skleničku vína.

Michal Nosek

Přečíst článek

Za roky prodeje celého sortimentu zeleniny, bylinek a ovoce z rodinné farmy má Jiří i velké zkušenosti s cenotvorbou.  „Když přijedeš na trh, a budeš to prodávat levněji než ostatní, tak zákazníci paradoxně nepřijdou. Mají totiž strach z nějakého podrazu, protože jim cena přijde podezřelá,“ předává léty prověřené informace. Jako příklad uvádí chovatele a prodejce ryb, kterému se jednu sezonu část z nich přemnožila. Aby je prodal, tak udělal slevovou akci. Výsledek byl, že prodal jen polovinu běžného objemu.

Extravagance se nekupuje

Michal s Jiřím a rodinami pěstují brambory, cibuli, mrkev, okurky, rajčata a papriky ve sklenících a další široký sortiment zeleniny. V současné době dle Jiřího roste zájem o topinambury, batáty, černé ředkve a tuříny. Velká poptávka je i po dýních. „Nejdřív jsme pěstovali klasické dýně, ale ty úplně zanikly. Nyní pěstujeme dýně hokaido, dále muškátové, máslové dýně a špagetové, které jsou specifické,“ popisuje nové trendy. Naopak na trhu neobstál experiment s přírodně vypěstovanými fialovými květáky, či mrkvemi.

Ročně prodají zhruba 300 tun zeleniny. Od února do prosince prodávají třikrát týdně. Z běžné produkce posledních let je pro farmáře nejnáročnější pěstování brambor, které potřebují hodně vody. „Již jsou patrné signály, že brambory ještě zdraží, a časem se stanou až luxusním zbožím, protože půda opravdu vysychá a voda se stává stále cennější,” připouští tak následky klimatické změny Jiří. Do budoucnosti si ale prodejci budou muset zvyknout i na to, že nová generace již doma příliš nevaří. Úměrně k tomu klesá poptávka po tradiční zelenině. Mrkvi, celeru a petrželi. „V začátcích jsme třeba prodávali patnáct beden mrkve za den a teď prodáme tak čtyři,“ popisuje Jiří trendy s tím, že do kurzu se vrací třeba patizony, které jsou zdravé a lze je jednoduše upravovat na řadu způsobů. 

Obyčejný byznys: Bistro Golden Egg se rozhodlo uživit na vejcích. Nyní si užívá Velikonoce

Enjoy

S Velikonoci jsou od nepaměti spojená vajíčka a právě na pokrmy z vajec se specializuje pražské bistro Golden Egg. Sváteční menu sice nechystá, ale těší se zvýšenou návštěvnost.

Michal Nosek

Přečíst článek

Jde to i bez dotací

Na svých pěti hektarech hospodaří rodinná farma bez dotací, zejména kvůli přebujelé administrativě, která s tím souvisí. „Velkým agrárníkům se to samozřejmě vyplatí, ale nemyslím si, že pro ty malé je systém dobře nastavený,“ popisuje možnosti podpory Jiří s tím, že si nemohou dovolit brekot nad neúrodou a požadovat po státu, aby zaplatil. Přistupuje k tomu naopak pragmaticky: Když se to letos nepovedlo, tak to příští sezonu musíme udělat jinak a lépe. Výkyvy počasí tak vyrovnáváme pěstováním jiných druhů zeleniny.

Aby se úroda vydařila, tak se farmáři půdě věnují s velkým respektem, ale zároveň připomínají fakt, že bez chemie se úplně obejít nedá. „Například brambory se postříkat musejí. Na chození po poli a sbírání mandelinek nemáme čas, ani lidi. To je prostě v našem objemu nereálné. To samé platí třeba u bazalky, kterou napadá plíseň. Přístup k postřikům máme ale jasný. Zeleninu z vlastní produkce jíme i doma, tak si na ní nebudeme lít nějaké sajrajty. Chemickými hnojivy a postřiky tak neplýtváme. V rámci ekologického zemědělství jsme se naučili používat třeba melasu, která je odpadem při výrobě cukru, a slouží na podporu růstu rostlin,“ hodnotí na závěr zelenou budoucnost pěstitel.