Kam zajít, co ochutnat a co stojí za pozornost

Odebírat newsletter

Nová éra vzdušného boje. Stíhačky mají doprovázet drony s umělou inteligencí

 nst
nst

Evropské a americké zbrojovky zrychlují vývoj nové generace bezpilotních systémů, které mají doprovázet bojové letouny. Takzvané wingman drony mají létat po boku pilotovaných stíhaček, nést senzory, rušičky i zbraně a rozšiřovat jejich schopnosti. Podle agentury Reuters se tato technologie stala jedním z hlavních témat berlínského aerosalonu.

Význam podobných systémů posílila válka na Ukrajině, která ukázala důležitost dronů i elektronického boje. Firmy Airbus, Boeing, Helsing a General Atomics proto v Berlíně představovaly své návrhy německé armádě i dalším potenciálním zákazníkům.

„Loyal wingman“

Wingman drony, označované také jako kolaborativní bojové letouny, mohou mít různou velikost. Některé připomínají menší interceptory, jiné se blíží rozměrům letadel. Jejich úkolem je fungovat v systému „loyal wingman“, tedy jako bezpilotní doprovod pilotovaných strojů.

CA-1 Europa Helsing, užito se svolením

Zájem o tuto technologii přichází v době, kdy Evropa řeší, jak posílit vlastní obranný průmysl a snížit závislost na Spojených státech. „AI agent, tedy mozek těchto systémů, musí být samozřejmě kontrolován suverénním způsobem,“ řekla agentuře Reuters Stephanie Lingemannová ze společnosti Helsing.

Německo a Francie sice tento měsíc odložily plány na společný stíhací letoun, zároveň se ale snaží zachovat části programu Future Combat Air System. Právě dronový systém a datová síť by měly patřit k prvkům, které mohou pokračovat dál.

Bulharsko zastaví vojenskou pomoc Ukrajině. „Má dost zbraní,“ tvrdí ministr

Sofie končí s dalšími dodávkami zbraní Ukrajině. Ministr obrany Dimitar Stojanov zároveň oznámil plán zvýšit obranné výdaje Bulharska do roku 2030 na pět procent HDP.

Přečíst článek

Wingmani zatím nelétají

Nasazení těchto systémů je však zatím otázkou budoucnosti. Wingman drony ani podobné bezpilotní letouny se podle Reuters na bojišti dosud neobjevily. Boeing uvádí, že jeho MQ-28 Ghost Bat by mohl být ve službě německé Luftwaffe do roku 2029. Airbus očekává dostupnost svého modelu U760b Ravenstorm až ve 30. letech.

Boeing svůj stroj neoznačuje za dron, ale za bezpilotní proudový letoun, který má rozšiřovat schopnosti pilotovaných platforem. Podle šéfky Boeing Australia Amy Listové může letět před nimi, poskytovat situační přehled, analyzovat data a vracet člověku informace vhodné pro rozhodování. Boeing na technologii spolupracuje s německým Rheinmetallem.

Helsing zase představuje dron pro elektronický útok, který má operovat společně s útočnými drony v autonomních rojích. General Atomics testuje svůj YFQ-42A, který americké letectvo v roce 2024 vybralo mezi technologiemi podporovanými pro vývoj prototypů.

Podobné systémy mají na dalších aerosalonech ukázat také Lockheed Martin a americký obranně-technologický startup Anduril. Jednou z nejbližších příležitostí bude britský aerosalon Farnborough, který začíná 20. července.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Nová pravidla EU mohou zdražit léky, varuje Vojtěch

Adam Vojtěch
ČTK
 ČTK

Nová unijní pravidla pro čištění odpadních vod mohou podle ministra Adama Vojtěcha zdražit levné léky a vytlačit jejich výrobu mimo Evropu. Česko proto žádá, aby Brusel dopady směrnice na farmaceutický průmysl zmírnil.

Nová směrnice určující, že na čištění odpadních vod se musí finančně podílet i farmaceutické firmy, může podle českého ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha vést ke zdražení léků a tlaku na výrobce, aby léky začaly vyrábět ve třetích zemích mimo Evropskou unii. Vojtěch to uvedl před dnešním jednáním ministrů zdravotnictví v Lucemburku. V této věci proto napsal dopis kolegům z ostatních zemí unie a o možných změnách opakovaně hovořil s komisařem pro zdraví Olivérem Várhelyim.

„Nová směrnice o čištění městských odpadních vod má z mého pohledu potenciál výrazně zasáhnout farmaceutický průmysl v České republice a potažmo v Evropě, protože přenáší prakticky stoprocentně náklady na čištění městských vod právě na farmaprůmysl,“ řekl Vojtěch novinářům. „Chceme mít samozřejmě čistou vodu, ale na druhou stranu tyto náklady se budou muset někde projevit a zejména u generického průmyslu se to projeví tím, že buď se zvýší cena velmi levných léků vyráběných v České republice, nebo se výrobcům nevyplatí léky vyrábět a přesunou výrobu někam do Asie, což už jsme viděli v předchozích letech,“ dodal český ministr.

Cennější než Louis Vuitton. Lék na obezitu udělal z Novo Nordisku největší firmu Evropy

Glosa Michala Noska: Hubnutí na recept? Ano. Ale stát nesmí dětem místo hřišť ordinovat akcie Novo Nordisku

Moderní léky na obezitu mohou části těžce obézních dospívajících skutečně pomoci. Nesmějí se ale stát pohodlnou náhradou za prevenci, pohyb, školní stravování a péči o rodiny. Zvlášť ve chvíli, kdy se politická komunikace nebezpečně potkává s marketingem farmaceutického giganta.

Přečíst článek

„Znečišťovatel platí“

Podle Vojtěcha jde o téma, na které upozorňoval už jeho předchůdce ve funkci. Opakovaně věc zmiňují i další země, například Německo. Komise by měla navrhnout určitá opatření ke zmírnění negativních dopadů směrnice, míní Vojtěch. „Jak náklady snížit, více je rozložit tak, aby se to neprojevilo tím, že léky třeba nebudou,“ vypočetl možnosti.

Směrnice platí od 1. ledna 2025 a obsahuje poměrně průlomové ustanovení, které říká, že výrobci léčiv a kosmetiky mají financovat většinu nákladů na odstraňování mikropolutantů z odpadních vod podle zásady „znečišťovatel platí“.

Evropská komise argumentovala, že právě léčiva a kosmetika jsou hlavním zdrojem mikropolutantů v komunálních odpadních vodách. Při přípravě legislativy uváděla, že tyto dva sektory společně odpovídají za přibližně 92 procent toxické zátěže mikropolutantů v odpadních vodách.

Farmaceutický průmysl ale normu kritizuje s tím, že značná část léčiv se do vody dostává vylučováním pacientů, nikoliv výrobní činností a že systém nespravedlivě nezahrnuje některé další zdroje mikropolutantů, například pesticidy nebo průmyslové chemikálie. Loni farmaceutické firmy směrnici dokonce napadly u Soudního dvora EU.

Související

Telefony už nebudou středem digitálního světa, říká šéf Qualcommu

Cristiano Amon
ČTK
 nst
nst

Qualcomm pracuje na více než 40 návrzích nových zařízení s umělou inteligencí. V rozhovoru pro server CNBC to uvedl generální ředitel firmy Cristiano Amon. Podle něj se trh spotřební elektroniky chystá na novou vlnu zařízení, jejichž centrem nebudou aplikace, ale AI agenti.

Amon v podcastu CNBC The Tech Download uvedl, že se bude výrazně experimentovat s různými typy zařízení. Nemá jít jen o telefony. Qualcomm podle něj vidí prostor pro nositelnou elektroniku v podobě šperků, sluchátek s kamerami, pinů, hodinek nebo chytrých brýlí.

Princip je podle Amona jednoduchý: zařízení má být stále u uživatele, má vidět svět kolem něj, rozumět kontextu a umožnit komunikaci s AI agentem.

AI agenti místo Siri nebo Gemini

Právě agenti mají být podle technologického průmyslu další fází vývoje digitálních asistentů, jako jsou Siri od Applu nebo Gemini od Googlu. Mají zvládat delší a složitější úkoly napříč aplikacemi a službami, například rezervaci dovolené nebo rychlé vyhledání detailů bankovní transakce bez ručního procházení aplikace.

Amon tvrdí, že aplikace nezmizí, ale změní se. „Tito agenti budou novou aplikací,“ uvedl.

S tím se podle něj promění i role telefonu. Smartphone nezmizí, ale už nemusí být hlavním středem digitálního života. Tím se má stát agent, který porozumí záměrům člověka a bude za něj vykonávat úkoly.

Evropě hrozí tichá vlna zániků firem. Ne kvůli krizi, ale kvůli absenci nástupců

Evropa řeší digitalizaci, energetiku i umělou inteligenci. Vedle toho ale potichu dozrává jiný problém: kdo převezme rodinné firmy po generaci zakladatelů. Prezident fondu firemního nástupnictví ADAX Vladimír Dlouhý ve svém komentáři píše, že selhání nástupnictví může ohrozit zaměstnanost, regiony i dodavatelské řetězce.

Přečíst článek

Sázka na chytré brýle

Velkou příležitost Amon vidí v chytrých brýlích. Jejich roční dodávky se podle něj dnes pohybují v řádu desítek milionů kusů, ale během několika let by mohly dosáhnout stovek milionů. Takový trh by se podle šéfa Qualcommu mohl velikostí přiblížit chytrým telefonům. V roce 2025 se podle Counterpoint Research prodalo 1,26 miliardy smartphonů.

Do vývoje chytrých brýlí s kamerami se pouštějí firmy od Mety po Samsung. Amon zároveň upozornil, že proměna zařízení otevírá dveře i firmám, které se dosud spotřebitelskému hardwaru běžně nevěnovaly. Připomněl například OpenAI, která loni koupila hardwarový start-up io založený designérem Applu Jonym Ivem.

Důvodem jsou podle něj nejen koncová zařízení pro AI agenty, ale také data. Nové typy nositelné elektroniky mají sbírat mnohem větší objem dat než ta, na nichž se dnes trénují AI modely. Ta mohou být důležitá pro budoucí vývoj umělé inteligence i pro personalizované služby.

Změna se podle Amona dotkne také samotných čipů. Menší zařízení budou potřebovat výkonnější a zároveň úspornější architektury. „Celý náš plán produktového vývoje právě prochází modernizací. Celý plán, protože věřím, že žádné zařízení, které dnes máme, není připravené na budoucnost,“ řekl šéf Qualcommu.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Javier Milei, nový argentinský prezident

Filozof Harari se pustil do Mileie. Nelidské korporace mohou přinést zlo, varuje

Přečíst článek