Lesy ČR se oklepaly z kůrovce. Zisk znásobily šedesátkrát díky dvoumiliardové dotaci
Státní podnik Lesy České republiky (LČR) loni podle auditovaných výsledků zvýšil čistý zisk na 2,74 miliardy korun ze 44 milionů korun v roce 2020. Uvedla to mluvčí podniku Eva Jouklová. Hlavním důvodem růstu zisku bylo zvýšení cen dřeva. Podnik také od státu získal dotace na obnovu kůrovcem zničených lesů. Podnik spravuje téměř polovinu lesů v ČR.
Výší loňského zisku se Lesy ČR téměř vrátily na úroveň posledního roku před kůrovcovou kalamitou.Tehdy v roce 2017 vytvořily čistý zisk 3,08 miliardy korun. V dalších letech ziskovost LČR zásadně ovlivnila kůrovcová kalamita spojená s pádem cen dřeva. V roce 2019 podnik utrpěl ztrátu 790 milionů korun a v roce 2020 se v mírném zisku udržel jen díky přijetí státní kompenzace na snížení cen dřeva z důvodu kalamity ve výši 2,3 miliardy korun.
Záporně loňskou tvorbu zisku podle mluvčí ovlivnila tvorba rezerv a zvýšené náklady na pěstební činnost, kdy obnova kůrovcem zničených lesů je prioritou podniku. Lesy ČR loni zalesnily asi 22 tisíc hektarů lesa a vysázely rekordních přibližně 90 milionů stromků. Letos plánují vysadit 95 milionů sazenic a opět zalesnit zhruba 22 tisíc hektarů.
Hlavním problémem českého stavebnictví není nedostatek ukrajinských dělníků. Je jím extrémní zdražení surovin a energií. Ceny materiálů se už nikdy nevrátí na původní úroveň, říká prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza. O stavební zákon se ještě povede bitva, ministr Ivan Bartoš podle něj svými změnami spíše vytváří nejistotu a zmatek. 
Šéf svazu stavebníků Nouza: Ocel či dřevo už nezlevní. Investoři si připlatí
Politika
Růst cen dřeva se loni odrazil ve zvýšení tržeb podniku o dvě třetiny na 14,6 miliardy korun z 8,77 miliardy v roce 2020. Tržby podniku vzrostly přesto, že těžba dřeva loni s ústupem kůrovcové kalamity klesla o 20 procent na 11,4 milionu metrů krychlových. Předloni těžba ve státních lesích v době vrcholící kalamity dosáhla rekordních 14,4 milionu metrů krychlových.
Těžba kůrovcového dřeva loni klesla o 42 procent na 5,54 milionu metrů krychlových. K útlumu kalamity, která je největší v historii Česka, kromě intenzivních těžeb napadeného dřeva a dalších obranných opaření přispělo i počasí. „Bylo chladnější jaro, první rojení kůrovce se oddálilo a kůrovec zvládl vytvořit maximálně dvě generace,“ uvedli dříve státní lesníci.
Lesy ČR jsou od loňského 22. prosince bez generálního ředitele. Tehdy Marian Jurečka (KDU-ČSL) pověřený vedením ministerstva zemědělství odvolal generálního ředitele Josefa Vojáčka a řízením podniku dočasně pověřil lesního správce Lesní správy Vítkov na Opavsku Jiřího Grodu.
Zájem o dřevostavby roste. Například v Nizozemí nebo Francii si dokonce stanovili povinnost, že část výstavby bude muset být právě ze dřeva. I Češi čím dál častěji projevují zájem o tento typ domů, zatím ale v tuzemsku lze ze dřeva postavit maximálně čtyři patra vysokou budovu.
Dřevostavby mají budoucnost a stavět by se měly i do výšky
Enjoy
Následně ministerstvo ještě v prosinci vypsalo výběrové řízení, do kterého se přihlásilo pět uchazečů. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) v něm ale nikoho nevybral. Později oznámil, že úřad připraví nové výběrové řízení.
Lesy ČR mají kromě ústředí v Hradci Králové zaměstnance v sedmi oblastních ředitelstvích, v šesti lesnických závodech a v 61 lesních správách. Práci dávají asi 4200 lidem. Podnik většinu lesnických prací týkajících se těžby a obnovy lesa zadává výběrovými řízeními soukromým firmám. Každoročně na to vypisuje tendry v hodnotě miliard korun.
V letošním prvním čtvrtletí činila cena palivového dříví z jehličnanů 831 korun za metr krychlový. To představuje více než 66procentní nárůst oproti průměru z loňska 499 korun. Cena palivového dříví v letošním prvním čtvrtletí předčí průměrné ceny v uplynulých jedenácti letech. A dále poroste.
Lukáš Kovanda: Dřevo je jistota, i když je nejdražší za více než deset let
Názory
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
