Návrat k normálu: Lesy ČR zvýšily těžbu, kůrovcového dřeva významně ubylo
Státní podnik Lesy České republiky (LČR) loni zvýšil těžbu dřeva o čtyři procenta na 8,09 milionu metrů krychlových z 7,77 milionu v roce 2023. Objem těžby odpovídal plánu. Těžba kůrovcového dřeva loni s odezněním kůrovcové kalamity dál klesla. Letos má podnik v plánu těžbu ve výši 8,1 milionu metrů krychlových. Informovala o tom mluvčí LČR Eva Jouklová. LČR spravují téměř polovinu lesů v zemi.
"Loňský plán těžby byl splněn na 100 procent. Úmyslné těžby primárně souvisely s naší podporou přirozené obnovy a zvyšováním druhové pestrosti porostů. Těžbou jsme vychovávali i mladší porosty," uvedla mluvčí. Nahodilá těžba loni klesla o pětinu na tři miliony metrů krychlových dřeva a týkala se převážně dřeva poškozeného loni na jaře větrem.
Vlastníci lesů mohou letos získat od státu 1,2 miliardy korun, o 200 milionů korun více než loni. Peníze lze využít na nákup lesnické techniky, technologií do lesních školek, na investice do zpracování dříví nebo na budování lesních cest, naučných stezek či odpočinkových stanovišť pro turisty. Ministerstvo zemědělství vypisuje čtyři programy, nestátní vlastníci mohou podávat žádosti od 29. dubna do 20. května, řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Lesníci mohou letos od státu dostat o 200 milionů víc než loni
Money
Zopakováním těžby na úrovni osmi milionů metrů krychlových podnik potvrdil návrat k běžnému způsobu hospodaření, které neovlivňuje kalamita s vysoce nadprůměrnými těžbami. Na vrcholu kůrovcové kalamity v roce 2020 podnik vytěžil přes 14 milionů metrů krychlových dřeva, z nichž 9,6 milionu metrů krychlových tvořila kůrovcová těžba. Loni kůrovcová těžba meziročně klesla o 52 procent na 0,79 milionu metrů krychlových.
K normálnímu způsobu hospodaření po kůrovcové kalamitě se Lesy ČR vrátily v letech 2022 a 2023, na většině holin po kůrovci již roste nový les. Nové lesy po kalamitě by měly být podle Lesů ČR odolnější a druhově pestřejší s vyšším zastoupením listnatých dřevin.
Ve Švédsku a sousedním Finsku je lesnictví se všemi s ním spojenými následnými pracemi velkou částí hospodářství. Ve Švédsku vlastní asi 300 tisíc lidí celkem polovinu lesů země. Ve Finsku patří 60 procent lesů 600 tisícům majitelů. Vlastníci jsou zatím schopni hospodařit a těžit v rámci jednoduchých předpisů. To se však má změnit. 
Evropská unie chce omezit kácení stromů. Finové a Švédové se bouří
Zprávy z firem
Při obnově lesa podnik klade důraz na zvýšení podílu přirozené obnovy ze semen stojících stromů, a to nejméně na 40 procent. Loni podíl přirozené obnovy u LČR dosáhl 30 procent. Těžbu dřeva a práce v lesích podnik z většiny zadává prostřednictvím soutěží soukromým lesnickým firmám.
Finanční výsledky za loňský rok podnik zatím nezveřejnil. Za loňské první tři čtvrtletí podniku klesl hrubý zisk meziročně o 16 procent na 3,875 miliardy korun z 4,63 miliardy korun. Hlavním důvodem snížení zisku byl nižší výnos z prodeje dřeva. Podnik prodával více slabšího dříví a vlákninového dřeva z mladých porostů.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
