Nezaměstnanost v Česku v únoru mírně vzrostla. Podíl lidí bez práce se proti lednu zvýšil o 0,1 procentního bodu na 5,2 procenta. Podle Úřadu práce jde o typický sezónní vývoj před příchodem jara, kdy ještě naplno nezačaly sezónní práce. Práci si v únoru hledalo 381 705 lidí, tedy asi o 3160 více než v lednu. Počet volných pracovních míst zároveň stoupl přibližně o 3270 na 89 705.

Ve srovnání s loňskem je situace výrazně horší. V únoru 2025 činila nezaměstnanost 4,4 procenta a bez práce bylo tehdy zhruba 326 tisíc lidí.

Podle hlavního ekonoma Banky CREDITAS Petra Dufka se nezaměstnanost dostala na nejvyšší únorovou úroveň za poslední desetiletí. „Na sezónní práce bylo ještě brzy, takže převážilo propouštění, které dlouhodobě probíhá v průmyslu kvůli nedostatku zakázek a vysokým cenám energií,“ uvedl.

Problémy jsou podle něj nejviditelnější v tradičně slabších regionech. V okresech Most a Karviná už je bez práce více než desetina obyvatel. Podle Dufka tyto regiony stále bojují s hospodářským dědictvím transformace z 90. let.

Lukáš Kovanda: Pohonné hmoty v Česku mohou brzy zdražit až o devět korun

Názory

Svět podle některých analytiků čelí největšímu ropnému šoku od sedmdesátých let. Cena ropy Brent dnes při zahájení obchodování překonala hranici 100 dolarů za barel a dál roste. Pokud by se na této úrovni udržela, mohou pohonné hmoty v Česku během několika týdnů zdražit až o devět korun za litr.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Nejde jen o sezónní výkyv

Nejvyšší nezaměstnanost byla v únoru v Ústeckém kraji, kde dosáhla 7,6 procenta, a v Moravskoslezském kraji se sedmi procenty. Naopak nejnižší zůstává v Praze, kde činí 3,9 procenta. Na úrovni okresů byla nejhorší situace právě na Mostecku a Karvinsku. Naopak nejnižší nezaměstnanost je tradičně v okresech Praha-východ, Praha-západ a Rychnov nad Kněžnou, kde se drží pod třemi procenty.

Ekonomové zároveň upozorňují, že nejde jen o sezónní výkyv. Hlavní ekonom Deloitte David Marek připomíná, že počet lidí bez práce meziročně vzrostl o více než 55 tisíc. „Sezónnost vysvětluje asi 25 tisíc nezaměstnaných. Zbytek je bohužel strukturální problém spojený s úbytkem pracovních míst v průmyslu,“ uvedl.

Část propuštěných sice nachází práci ve službách, podle analytiků ale tento sektor nedokáže absorbovat všechny pracovníky. Navíc mnoho volných míst je určeno pro nízko kvalifikované pracovníky v regionech s nedostatkem pracovní síly. „Těžko se bude vrátný nebo uklízečka stěhovat za prací do Prahy,“ upozornil Dufek.

Na jedno volné pracovní místo připadalo v únoru v průměru 4,3 uchazeče. Největší přetlak byl na Karvinsku, kde připadalo přes 20 uchazečů na jednu pozici. Naopak v okresech Praha-východ, Praha-západ a Mladá Boleslav připadal zhruba jeden uchazeč na jedno volné místo.

Realitní makléři jsou předražení, jde to i jinak, říká Meyer z Bezrealitky

Reality

Realitní makléři si berou za svou práci nepřiměřeně moc peněz, říká Hendrik Meyer, generální ředitel společnosti European Housing Services (EHS), pod kterou spadá například portál Bezrealitky.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Ekonom Lukáš Kovanda z Trinity Bank upozorňuje, že únorová nezaměstnanost je nejvyšší od ledna 2017. Podle něj k růstu přispívá zejména dlouhodobé snižování počtu pracovních míst v průmyslu, které souvisí se ztrátou konkurenceschopnosti evropské výroby, vysokými cenami energií nebo regulací.

S příchodem jara by se situace měla alespoň částečně zlepšit. Sezónní práce ve stavebnictví, zemědělství nebo službách obvykle počet nezaměstnaných snižují. Analytici očekávají, že podíl lidí bez práce by mohl v následujících měsících klesnout zhruba k pěti procentům.

Podle ekonomů však strukturální problémy trhu práce nezmizí a nezaměstnanost může ke konci roku opět růst.

Svět podle některých analytiků čelí největšímu ropnému šoku od sedmdesátých let. Cena ropy Brent dnes při zahájení obchodování překonala hranici 100 dolarů za barel a dál roste. Pokud by se na této úrovni udržela, mohou pohonné hmoty v Česku během několika týdnů zdražit až o devět korun za litr.

Ropa je tak nejdražší od roku 2022. Už v tomto týdnu by řidiči měli počítat s prvním zdražením benzínu a nafty přibližně o tři až pět korun za litr.

Barel ropy Brent se nyní prodává v přepočtu zhruba za 2300 korun. Když byla ropa naposledy na podobné cenové úrovni, na podzim roku 2022, stál benzín kolem 43 korun za litr a nafta přibližně 47 korun za litr. Tehdy však byla spotřební daň z nafty nižší než dnes – stát ji měl sníženou o jednu korunu a padesát haléřů na litr.

Aktualizováno

Ceny ropy vystřelily na tříleté maximum. Trhy děsí válka USA a Izraele s Íránem

Money

Ceny ropy zahájily nový týden prudkým růstem a dostaly se až na nejvyšší hodnotu od poloviny roku 2022. Někteří významní producenti omezili dodávky a trh ovládly obavy z dlouhodobého přerušení dodávek kvůli eskalaci války USA a Izraele s Íránem. Energetické trhy jsou obzvláště nervózní, protože krize se odehrává v okolí Hormuzského průlivu, kterým normálně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy.

ČTK

Přečíst článek

Nejvážnější situace za několik desetiletí

Pokud by současné ceny ropy vydržely, mohlo by podle odhadů dojít během zhruba dvou týdnů k dalšímu zdražení pohonných hmot. Oproti předvčerejším cenám kolem 36 korun za litr benzínu a 38 korun za litr nafty by tak mohly zdražit celkem až o osm až devět korun za litr.

Podle analytika ropného trhu Phila Verlegera jde o nejvážnější narušení globálního trhu s ropou za několik desetiletí. Situace je podle něj závažnější než ropný šok během první války v Perském zálivu v roce 1990 nebo než výkyvy po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022.

Lukáš Kovanda: Pokud Írán zaminuje Hormuz, vrátí se mu to jako bumerang

Názory

Íránský režim čelí po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chámenejího existenciálnímu ohrožení. A za takové situace, když už nemá tolik, co ztratit, stoupá pravděpodobnost, že se pokusí podniknout extrémní kroky, jichž by se jinak ještě vystříhal. Patří mezi ně položení tisíců námořních min v Hormuzském průlivu, které představuje nejúčinnější formu jeho blokády.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Pokud by růst cen ropy trval delší dobu, mohla by vláda přistoupit ke snížení spotřební daně alespoň u nafty, aby zmírnila dopady na dopravce i domácnosti.

Snížení spotřební daně z nafty o jednu korunu a padesát haléřů na litr by ale znamenalo výpadek příjmů státního rozpočtu zhruba 13 miliard korun ročně. Pokud by k takovému kroku došlo ještě letos a platil by do konce roku, mohl by se plánovaný schodek státního rozpočtu zvýšit z nynějších 310 miliard korun na více než 320 miliard, případně až na 325 miliard korun.