Drůbežář: Proč jsou drahé potraviny? Vláda nás v tom nechala vykoupat

Energie ze dne na den zdražily o stovky procent. Obilí dvojnásobně. Nakonec zdražily před rokem a půl o desítky procent i potraviny. Češi byli v šoku, utáhli si opasky, začali nakupovat ve slevě. Maloobchodní tržby třináct měsíců klesají, inflace je v rámci Evropy rekordní. Dlouhé měsíce se řeší, kdo je viníkem drahých potravin. Bývalý ministr zemědělství Zdeněk Nekula to dokonce nechal vyšetřovat, nezjistil nic, a nakonec byl vyměněn. Své se rozhodl k tomu říct David Bednář, ředitel drůbežářských závodů Klatovy, druhého největšího českého zpracovatele kuřecího masa. „Viníkem je vláda, neudělala v době krize vůbec nic,“ nebere si servítky Bednář.

V loňském roce se vašemu podniku zvedla cena vstupních surovin asi o třicet procent, přesto jste dokázali zvýšit zisk o víc než čtyřicet procent. Není to paradoxní? Jak jste to dokázali?

Je potřeba to vzít od začátku. Když jsme na konci roku 2021 dělali plán na rok 2022, předpokládali jsme, že energie stoupnou o třicet procent. V lednu stouply ceny energie o čtyři sta až pět set procent. Předtím jsem platil za plyn měsíčně milion korun, za leden šest. U elektřiny to stejné. Kvůli energiím nám také zvýšili ceny naši dodavatelé.

Šéf svazu průmyslu Hanák: Nikdo z vlády nerozumí ekonomice

Názory

Nikdo z vlády nerozumí ekonomice, říká prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Jsou to od něj ostrá slova. Ale Hanák si je rád dovoluje. Je to matador, a na břitké komunikaci založil celou svou dlouholetou kariéru v čele vlivné lobbistické organizace. Dosud mu to vycházelo. A jestli mu to bude vycházet dále mu může být vlastně jedno. Jeho mandát v čele Svazu končí v květnu příštího roku, může si dovolit mluvit otevřeně a bez servítek. „Ve vládě jsou jenom samí učitelé a starostové. Není tam jediný makroekonom,“ říká muž, který je evidentně nervózní z malé ekonomické kompetentnosti současné vlády.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Druhou věcí bylo, že jsme museli platit obrovské částky na krmné směsi. U pšenice vyletěly ceny téměř dvojnásobně kvůli poptávce ze zahraničí. Domácí trh nikoho nezajímal. Dokonce jsme kvůli tomu jednali s ministrem, ale nic se nestalo. Přes osmdesát procent kuřat nakupujeme. Na začátku roku 2022 jsme platili 23 korun, na konci roku 31 korun. To máte za rok 32 milionů korun navíc.

Vlivem toho všeho jsme museli začít jednat s obchodními řetězci o zvýšení cen. S řetězci jsme jednali pětikolově, nikdo vám takové zvýšení nedá najednou.

Kdo se napakoval

Všechna tato zvýšení, jak ukazují vaše hospodářské výsledky, se vám podařilo promítnout do cen, tedy na spotřebitele…

Spíš se ceny narovnaly na nějakou normální úroveň. Upřímně, v roce 2021 bylo kuře v supermarketech v akci i za 39,90. Za to se nedá vyrobit. Dnes je kuře za 69,90. Je to vysoká, nebo odpovídající cena? Ale obecně platí, že když rostou ceny vstupů, rostou i ceny produkce, včetně potravin.

Nám se to navýšení podařilo promítnout. Kdyby v roce 2022 mohly řetězce přivézt levnější produkci odkudkoliv v Evropě, tak to udělají. Jenže nikde nebyla, takže akceptovaly naše ceny. Ale v konečné ceně je i jejich marže, navíc i jim rostly náklady. Výsledky obchodních řetězců za loňský rok tady ještě nikdo neviděl, ty budou až začátkem příštího roku. Ani ÚOHS je nebyl schopen zmonitorovat, protože součástí cen jsou i marketingové akce, bonusy a podobně. Tenhle článek řetězce prostě není zmapován.

Nebyly zisky potravinářských firem za loňský rok nepřiměřené?

Z obratu kolem tří a půl miliardy korun nedělá náš čistý zisk ani osm procent. Celý potravinářský sektor má v Česku zisk mezi šesti až osmi procenty. V zahraničí je to deset a víc procent. Druhá věc je, ukažte mi někoho, kdo řekne, co vlastně jsou přiměřené zisky? Jedno procento tržeb, pět procent, deset? Jsem statutár firmy a moje úloha je, aby firma byla maximálně produktivní a měla zisk, protože díky zisku můžeme investovat a růst. Naše firma se solidně rozvíjí a jsou na ní napojeni další dodavatelé či odběratelé. Účelem je, aby ty firmy fungovaly. 

A kdo koho „odrbal“?

Kdo může za rekordní růst cen potravin? Každá strana, zemědělci, potravináři nebo obchodníci, navýšila své ceny. Nyní svalují vinu na někoho jiného…

Viníkem z mého pohledu je vláda, která neudělala v klíčových chvílích vůbec nic. Vláda jako celek se měla shodnout na nějakých opatřeních, ne jednotlivá ministerstva. Ostatní země unie zastropovaly ceny energie u výrobců, snížily DPH na potraviny. V Polsku vláda dala nulovou DPH na základní potraviny, jinak ji mají sedm procent. Polsko je přitom největší evropský producent drůbežího masa. A to ještě mají investiční dotace na úrovni padesáti až sta procent. V Německu je DPH podobné, proto jsou i v Německu potraviny často levnější. Česká vláda neudělala s DPH nic, zaspala v zastropování cen energií. V době zastropování cen jsme my už byli pod stropem, v žádném případě nám to nepomohlo. A ještě, když naše firma měla vyšší zisk, je také potřeba říct, že jsme odvedli vyšší daně.

Na daních jste odvedli víc, ale i tak se zvedl váš čistý zisk…

Zisk se skládá nejen ze zvýšení cen, ale i snížení nákladů. V naší firmě jsme za posledních deset let investovali asi miliardu a půl. Poslední dva tři roky hodně do robotizace, což znamená zvýšení produktivity práce. A taky se nám povedlo zvýšit export, třeba do Německa. A to s výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Zajímavý byl covid. V té době sem nikdo nic nedovezl. To nás řetězce doslova prosily, ať jim dáme maso.

Kdybychom byli nenažraní, tak zvedneme cenu a oni by to přijali. Ale my jsme to neudělali a snažili jsme se řetězce co nejvíc vykrývat. A je paradox, že v tu dobu nám chybělo asi sto lidí. Ministryně Maláčová nám slibovala Ukrajince, ale nebyli jsme schopni je sem dostat. Spousta států si v době covidu, když byly rozbombardované dodavatelské vztahy, uvědomila, jak je důležitá soběstačnost v základních potravinách. Spousta států to pochopila, tady to nepochopil nikdo.

Pekař Roman Teisler: Kolik bude stát chleba? Pšenice je kvůli dění na Ukrajině dvakrát dražší, energie třikrát

Zprávy z firem

Pekárna Adélka je fenomén. V Pelhřimově funguje už od roku 1990. Obrat čtvrt miliardy korun, tři sta zaměstnanců. Je to rodinná firma, kterou dlouhé roky vede syn zakladatele Roman Teisler. Podnik má vlastní mlýn, vyrábí a prodává víc než tisíc produktů. Chleba, sladké pečivo, rohlíky. Je lokálním lídrem. Jak vlastně funguje pekárenský byznys? Zdraží dramaticky chleba, jak se o tom nyní píše?

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Proti Polsku jsme malí páni

Jak je Česko soběstačné v produkci kuřecího masa?

Asi z šedesáti procent. Mělo by to být kolem sedmdesáti, aby se sektor udržel. Nyní čtyřicet procent dovážíme, hlavně z Polska a z Ukrajiny. Ukrajina je potíž. Dovoz je bez cla, cena práce je tam nižší a obilí skoro zadarmo. Podstatné je, že my musíme v rámci EU plnit mnoho parametrů, zrovna dnes mám ve firmě audit. Musíme plnit welfare, to je nyní číslo jedna, což jsou třeba metry čtvereční haly na kuře. Na Ukrajině byl poslední audit před covidem. Několik evropských států zakázalo dovoz kuřecího z Ukrajiny, i kvůli stopám pesticidů v mase. Česká veterinární správa nemá kapacitu všechno zkontrolovat.

S Polskem nic moc neuděláme, my vyprodukujeme ročně dvě stě tisíc tun kuřecích produktů, Poláci desetkrát tolik. A jsou schopni to dát řetězcům za cenu, za kterou my nejsme schopní ani vyrábět. Když neprodám řízek za stovku, jsem ve ztrátě. Oni jsou schopní ho prodat za osmdesát. Je to tím, jak jsou velcí, ale i díky obrovským podporám.

Jenomže u nás je to celé jenom o Agrofertu, že má nadměrné zisky, že je má kvůli dotacím, které si přihrává. To jsou všechno nesmysly. Dotační tituly jsou schválené Evropskou komisí, to si žádný Babiš nevymyslel. Když jsem v minulosti čerpal investiční dotace, musel jsem to zaplatit, teprve potom vám stát část proplatí, obvykle to bylo dvacet procent. A okamžitě tam máte kontrolu. Teď byl ještě zrušen dotační titul číslo 13, což je na nás podraz.

Lukáš Kovanda: Podpora Ukrajiny Česko znevýhodňuje. Poznáme to na ceně chleba

Názory

Evropská unie zvažuje dotování přepravy ukrajinského obilí přes Polsko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko. Čeští zemědělci tak mohou zůstat znevýhodněni, jelikož i jejich výkupní ceny ukrajinské obilí snižuje – zůstali by však bez kompenzace.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Co myslíte tou třináctkou?

To je program rozvoje venkova, který rozděluje Státní zemědělský intervenční fond. Připravili jsme si investiční dotaci, ale bylo nám oznámeno, že v programu není ani koruna.

Za vším hledej ČEZ

Jaký je vlastně váš vztah s Andrejem Babišem, respektive s jeho drůbežářskými závody. Oni jsou jednička trhu, vy dvojka…

Jsme konkurence, a tak se chováme. Jeho osobu nechci obhajovat, obhajuji sektor. Nelíbí se mi, že premiér místo aby řekl, české firmy víc vydělaly, odvedou víc peněz do rozpočtu a je dobře, že se jim daří, platí daně a zaměstnávají lidi, kteří taky platí daně, tak se o nás otírá s tím, že bychom měli něco vracet. Náš podnik dostal od státu pouze dva a půl milionu korun za zrušení poplatku za OZE. Dotace na energie dostávaly často firmy, které už předtím byly ve ztrátě. Potravinářské firmy ani výkrmy nespadaly do krizového rámce energeticky náročných provozů, což nedokážu pochopit.

Snížená sazba na pohonné hmoty byla fraška. Koruna padesát nebyla žádná podpora, nám ceny lítaly o tři koruny za den. Nás dva a půl milionu nevytrhlo. Ale mnoho firem, které normálně fungovaly, čekalo, že se v době takové krize stát postará. My jsme vždy mívali zisky. Ale ne tak pohádkové, jako měl v době krize ČEZ. Zisky ČEZ jsou ve skutečnosti jedním z důvodů, proč máme drahé potraviny.

Ještě se vrátím k Ukrajincům. Říkal jste, že jste marně sháněli zaměstnance. Vyřešila se situace s pracovní silou s příchodem ukrajinských uprchlíků?

Měli jsme o ně enormní zájem. A víte, kolik jich u nás pracuje? Ani jeden. V Klatovech jich bylo docela hodně. Přijali jsme jich deset nebo dvanáct. Za týden jsme neměli ani jednoho, byla jim v provozu zima. Hodně z nich byli lidé, kteří tady nejspíš žili už předtím načerno a zlegalizovali svůj pobyt. V Klatovech se bavím se spoustou ředitelů firem, ani oni ty lidi nemají. Nevím, kde jsou. Rok a půl jsme vyřizovali Filipínce. Bylo to peklo. Celé vyřizování nás stálo asi dva miliony korun. Teď nám přijelo třicet Filipínců, ne přes agenturu, jsou to naši zaměstnanci. Ti zatím pracují, ale mimo práci je to s nimi občas obtížné.

David Bednář

Koníčkem Davida Bednáře, ředitele druhého největšího producenta kuřecích produktů v Česku, je kulturistika. Letos dokonce letí do Spojených států na věhlasnou kulturistickou show Mr. Olympia, kde se scházejí nejlepší kulturisté světa. Přitahují ho i bojové sporty, navázal spolupráci se známým českým bojovníkem Karlosem Vémolou. „Posílám mu dvě stě kilo kuřecího týdně pro jeho lva.“

Polsko vyhlásilo zákaz dovozu ukrajinského obilí a desítek druhů potravin do země

Politika

Polská vláda zakázala dovoz obilí a dalších potravin z Ukrajiny. V reakci na protesty polských rolníků to podle médií oznámil šéf vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński. Řekl to za přítomnosti šéfa vlády a nového ministra zemědělství. Na dovoz levného ukrajinského obilí si stěžují zemědělci i v dalších středoevropských zemích.

ČTK

Přečíst článek

Všechny vzorky obilí a masa z Ukrajiny u kontrolorů prošly. Není důvod dovozy omezit, trvá na svém Nekula

Politika

Kontroly českých dozorových úřadů u obilí, masa nebo vajec z Ukrajiny neobjevily nevyhovující vzorek. Není důvod, aby Česko zakazovalo dovoz těchto produktů, jako to udělalo Polsko nebo Slovensko, uvedl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).

ČTK

Přečíst článek

AKTUALIZOVÁNO: Ukrajina dostala další zákaz exportu obilí. Tentokrát od Slováků, Česko nic podobného nechystá

Politika

Slovensko dočasně pozastaví dovoz obilí a dalších produktů z Ukrajiny. Uvedl to tiskový odbor úřadu slovenské vlády. K podobnému kroku v uplynulých dnech už přistoupily Maďarsko a Polsko. Česko zatím obdobný zákaz nechystá.

ČTK

Přečíst článek