Čtvrtina předních českých firem neinformuje o ESG, spoléhají se na emisní povolenky

Sedmdesát čtyři ze sta obratově největších českých firem zveřejňuje informace o ESG aspektech svého podnikání, tvrdí to studie poradenské společnosti KPMG, která analyzovala zprávy o ESG od 5 800 firem z 58 zemí. Nejčastěji používanou vykazovací metodikou zůstává v Česku GRI, globálně se přitom zdvojnásobilo množství firem informujících i podle metodiky TCFD. Nejvyšší procento společností zpracovávajících zprávy o udržitelnosti je v asijsko-pacifickém regionu, Evropa skončila až druhá. Výsledky firem v oblasti udržitelnosti zatím většinou nemají vliv na odměny managementu.

Zprávy o udržitelnosti a ESG zveřejňuje stále více firem, pokrok ale není zcela rovnoměrný. Ve skupině sta obratově nejvýznamnějších společností v každé analyzované zemi (tzv. N100) jich před deseti lety v průměru zhruba 67 procent vydávalo zprávy o udržitelnosti. Nyní se tento podíl zvýšil na 79 procent. V Česku je nicméně o něco nižší, konkrétně 74 procent. V sousedním Německu přitom zveřejnilo zprávu o udržitelnosti všech 100 sledovaných firem. Největší rozdíl ale spočívá v podobě a rozsahu zveřejňovaných informací. Ze 74 českých firem vykazujících ESG jich necelých 60 procent vydává vlastní samostatnou zprávu. Ostatní informují přes své mateřské společnosti v zahraničí.

„V Česku zveřejňované nefinanční informace jsou navzájem dost odlišné co do šíře a detailu. Setkali jsme se s velmi podrobně zpracovanými výkazy, ale také jen s jednou či dvěma větami ve výroční zprávě. Aktuálně schválená unijní směrnice CSRD o podávání zpráv o udržitelnosti by měla jednotně určit rozsah zveřejňovaných údajů. Směrnice také ukládá vykazovací povinnost mnohem více firmám. V rámci EU bude muset zprávu o udržitelnosti nově zveřejňovat přibližně 49 tisíc firem místo současných 11 600,“ upozornila specialistka KPMG na udržitelnost a výkaznictví Miroslava Prokešová.

„Směrnice CSRD a k ní připravované reportovací standardy ESRS se zaměřují i na témata, o kterých není zatím běžné v českém kontextu informovat. Jde například o biodiverzitu či rizika v oblasti řízení, ale také o sociální aspekty. Firmy by nově měly i více kontrolovat své dodavatelské řetězce a připravovat dlouhodobé strategie a cíle, plus finanční plány, jak jich dosáhnout,“ dodala.

V současnosti pouze pětina z tuzemských firem informujících o ESG zahrnuje mezi rizika i ztrátu biodiverzity.

Eva Prokešová z JTI: Zvyšování kvality života seniorů je zásadní téma

Leaders

Pomoc starším a zvyšování kvality života seniorů je podle Evy Prokešové jednou z největších výzev současnosti. I proto se v rámci ESG a CSR aktivit JTI věnuje právě těmto tématům. „Dlouhodobě mě zajímá, jak mohou firmy smysluplně pomáhat sociálně znevýhodněným osobám. Musíme toto téma otevírat,” vysvětluje Eva Prokešová z JTI, která na konci února v Praze povede diskusi u kulatého stolu na setkání Innovative Women Shaping the Future pořádaném velvyslanectvím Irska, Enterprise Ireland a Newstream Business Club českých a slovenských žen.

Katarína Krajčovičová

Přečíst článek

Česko spoléhá na emisní povolenky

GRI zůstává v Česku nejčastěji používanou metodikou reportování o ESG. Celosvětově se zdvojnásobilo množství firem informujících i podle metodiky TCFD. V Česku se sice počet podniků využívajících TCFD také téměř zdvojnásobil, za tímto nárůstem ale stojí zejména společnosti, které informují prostřednictvím zahraničních matek. „Pokud budou firmy v Česku zavádět nefinanční reporting podle standardů ESRS, tak budou v podstatě reportovat podle GRI i TCFD, protože ESRS kombinuje přístup a požadavky obou metodik,“ vysvětlila Prokešová.

Přibližně 65 procent tuzemských firem vykazujících ESG uvádí i své cíle ohledně snižování uhlíkové stopy. Z těchto 48 společností jich ale jen 20 chce dekarbonizačních cílů dosáhnout především cestou snižování vlastní produkce emisí. Většina tedy hodlá spoléhat spíše na emisní povolenky a jiné offsetové nástroje.

ESG je stále hlavně o „E“

Celosvětově přibližně tři čtvrtiny vykazujících společností provedly hodnocení významnosti a zveřejnily výčet významných témat. V Česku tak učinila jen třetina firem. Hodnocení spočívá v identifikaci zásadních ESG témat, která mají na podnik a s ním spojené subjekty největší dopad. Jednotlivým tématům se pak přiřazují priority.

Zprávy o udržitelnosti a ESG bývají napříč státy podobné v tom, že se věnují především nebo výhradně ekologii („E“) a upozaďují sociální aspekty („S“) a problémy spojené s řízením („G“). Čtyřicet tři procent největších světových společností řadí mezi finanční rizika pro své podnikání i sociální témata jako diverzita, rovnost, inkluze, moderní otroctví a obecně pracovní podmínky. Čtyřicet jedna procent největších světových firem zahrnuje mezi finanční rizika otázky spojené s oblastí řízení, tj. například úplatky či protisoutěžní jednání.

Zprávy o udržitelnosti často kroky firem popisují bez výraznější kvantifikace. „Obvykle chybí více kvantitativních, či finančních údajů. Tento dominantní takzvaný narativní přístup by mělo vystřídat využívání robustnějších dat. V rozsahu a kvalitě datové základny mají mnohé co zlepšovat společnosti po celém světě,“ uvedla Prokešová.

Banky nás milují, jsme nejzelenější ze zelených, říká developer Řežáb

Reality

Založili jsme obor udržitelného developmentu v Česku už někdy v roce 2000, říká zakladatel a majitel stavební a technologické společnosti JRD Jan Řežáb. „V té době tady ještě ani neexistovalo toto názvosloví,“ tvrdí muž, který na udržitelných technologiích postavil celý svůj byznys. On sám je přitom fanouškem nových, šetrných technologií či obnovitelných zdrojů. Samozřejmě již léta jezdí elektroautem a bydlí v pasivním domě, který postavila jeho firma.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

ESG není jen záležitostí Evropy

Studie zahrnuje země ze všech kontinentů. V asijsko-pacifickém regionu zpracovává zprávy o udržitelnosti přibližně 89 procent společností. Následuje Evropa s 82 procenty, Amerika se 74 procenty a Blízký východ a Afrika s 56 procenty.

Studie ale zdůrazňuje regionální rozdíly v obsahu zpráv o udržitelnosti. „Odlišnosti jsou zapříčiněny hlavně jedinečností každého regionu, specifickými problémy tamních společností a jinými regulatorními pravidly. Latinská Amerika například vyniká ve zprávách o biodiverzitě a Afrika ve zveřejňování informací ze sociální oblasti,“ poznamenala Prokešová. 

Od roku 2020 nastal výrazný nárůst vykazování udržitelnosti ve třech státech: Island (+39 procentních bodů), Spojené arabské emiráty (+22 procentních bodů) a Jižní Korea (+22 procentních bodů). Významné poklesy zaznamenaly naopak Mexiko (-16 procentních bodů), Argentina (-16 procentních bodů) a Turecko (-12 procentních bodů).

ESG neovlivňuje odměny managementu

V průměru pouze třetina společností ze skupin N100 ve zprávách uvádí člena vedení s přidělenou odpovědností za udržitelnost. V Česku tak činí 29 firem (cca 39 procent).

Z 250 obratově největších světových společností (tzv. G250) jen 24 procent navázalo odměny managementu na jeho výsledky v oblasti udržitelnosti. Ze 74 českých firem informujících o ESG jich pouze 10 (13,5 procent) spojilo odměny vedení s výsledky v ESG. Všechny tyto firmy reportují prostřednictvím zahraniční matky.